Život ve třiceti..

Anonymní
13.1.21 20:10

Život ve třiceti..

Ahoj,

po dlouhém uvažování jsem se rozhodla se ze svého „neštěstí“ taky vypsat.. třeba mi to malinko pomůže, jinak už nevím, asi zkolabuju a nervově se zhroutím..

Klasické manželství xlet, dvě děti, škola a školka, běžné denní povinnosti, manžel kamioňák ale s denním návratem domů, já pracuji ve státním sektoru, ale práce co na optimismu nepřidá - jsem administrativní pracovník ve velkém krematoriu..
Tak nějak žijeme, finančně si neštěžujeme, hypo nemáme, žádné dluhy také ne, a i přesto se stahují mračna..
Už totiž nevím, jak jinak „se nechat zachránit“.. před nějakou dobou jsem volala o pomoci dost hlasitě, našla jsem si psychologa, docházela tam - leccos se i dozvěděla, ale přestala jsem - před půl rokem se zasebevraždil.. (můj psycholog).
Nechala jsem to manželství tak nějak „ject dál“ a nerejpat… nějakou dobu jsem měla i utkvělou představu a naprosto jsem si stála za tím, že na mém štěstí už nezáleží - rozhodla jsem se mít děti, proto musím myslet hlavně na jejich štěstí, a své až „vylétnou“ z hnízda.. potom budu mít čas na sebe.. už si to ale přestávám myslet..
Manžel je relativně normální chlap, s tím rozdílem, že se NIKOHO nedotýká, problém je, že ani mě ani dětí.. mám dojem, že mu to není příjemné..
Není u nás problémem žádná nevěra či něco takového, ale prostě ten „nesoulad“… každý jsme za ty roky manželství začali žit jinak, ne společně ale. Já jezdím s dětmi na kole, do bazénů, na chalupu, s partou kamarádů co máme děti skoro stejně staré, vody jezdíme, v zimě lyže - na týden :) Manžel s námi nikdy nebyl - neumí lyžovat, kolo ho nebaví, „co by tam dělal“ - jeho oblíbená fráze.. a tak sedí doma a hraje hry na PC se sluchátkama.. Celé jeho náplně volných dnů.. NIKDY nevezme děti, že by šli na hřiště, že by je vzal na zmrzku.. Nikdy.
Neshodujeme se ani na dcery výuce - dle tatínka za ní dělám úkoly, jinak je dcera ve třetí tříde prý „úplně blbá“, apod. Jeho vyjadřování :roll:
Děti si prý rozhodnou až budou velký, zda chtěj sportovat, nebo čemu se věnovat - že je nemusíme všude tahat jako malý 8o

Nějak se v tom motám už strašnou spoustu let, celá parta kamarádů nechápou vůbec - proč u mě žije (byt je můj před svatbou - dědictví po babičce), my by jsme neodcházeli s dětmi.
Manžel není ten komu volám, když se nám něco stane, když máme problém, stejně mi řekne, ať si to vyřeším, co s tím má dělat jako…
Já jsem ta, kdo vysazuje kolo na zahrádku na auto, kdo shání známý servisáky, když je třeba, co zařizuje…
Nynější stav je ale úplně strop. Manžel nakupuje pouze sobě - drží dietu, shodil za 6týdnů 35kg… Je to úplně jiný člověk… visí na něm asi 3kg kůže, na břiše, rukou, šílenost. Obědvá ovoce, večeře si griluje lososy a krůtí…
Mě a dětem nenakupuje, to prý zvládnu sama. Jeho jediný výdaj je 6500kc za byt. (jeho myšlenka je, že „nájem“ - tzn. elektrika, vodné, stočné, znáte to, to platit bude, a posílá to na účet, aby měl doklad a nemohla jsem ho prý vyhodit - přitom trvalé bydliště tu nemá.). A benzín si platí do auta, který „jsme“ dostali od mých prarodičů - splatili jsme asi 30.000,– a potom řekli, že peníze nechtějí - tím manžel pochopil, že on je platil z výplaty a auto je jeho!
Ve smlouvě, kterou manžel ale nemá je uvedeno, že po zaplacení celé částky, se auto přepíše na PRVNÍHO z výše uvedených manželů - to jsem byla já, v té smlouvě! - ve velkém techničáku je psaný děda a nikdo to měnit nehodlá.) - už jsem i přemýšlela, že mu dám doma na stůl 30.000,– a at mi dá klíčky, ale vím, že nedá, nikdy.
Kdo jezdí novým autem za 300litrů?? Manžel do práce… Já si musela koupit Fabii abych se dostala do práce a rozvážela děti, aby jsme byli pojízdný.. Nemůžu to ani říct.. dědovi je 75let.. pokaždé říká, že ho vyhodí za prdel.. děda je po dvojitém bajpase.

Nespíme spolu prakticky vůbec, max. jednou do měsíce a to je hodně - je to prostě… jsme spojení spodkem těla, nic víc. Nesáhne na mě, nebo jako leklá ryba.. Posledních cca asi 5let mě nelíbal, nikdy. Stále slyším jen, jaká jsem tlustá, hroznej macek, mám tlustá stehna a kdesi cosi.. neberu si to už ani do paty, tyhle jeho názory.. Vážím na 182cm, nějakých 82kg. Řekla bych normální ženská.

Jsem z toho všeho unavená, zhnusená, vyhořelá.. Mám prostě jen pocit, že přišel s igelitkou a pár nábytkem a žije na úkor mě.. vše mi sebral..

Strašně mockrát jsem si už říkala, jak to zabalím a vypakuju ho..

  • Měla jsem tohle napsané v emailu v rozepsaných, cca měsíc.. ale až nyní jsem našla čas si k tomu sednout a dopsat teď kousek.. bourala jsem před Vánoci. Vezla jsem babičku s dědou na pohřeb jejich kamaráda a z vedlejší nás napral kamion.


Rosekanej celej zadní bok. Byla jsem z toho dost otřesená, oni taky. Doma mi bylo řečeno, že kdybych se nevykecávala tak bych koukala a nebourala :-O :-O bez komentáře… ale k tomu důležitému - auto je v servisu na pojistku toho řidiče - my jsme dostali náhradní vůz - kterej sbalil chlap!!! Denně otázky - kdy bude už opravený auto??? Každý den na něj civím nevěřícně - on nemá telefon, aby si tam teda zavolal a zjistil??? Mám sto chutí tam to auto nechat, jen aby s ním nejezdil… :(

Děkuju, kdo dočetl až sem. Moc děkuji.
Ani nečekám žádné rady, vím, že jsem jako ženská zklamala, měla bych ho vykopat za pRdel.. jen, utekli jste někdo z něčeho takového??

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
Hedvikaaa
313
13.1.21 20:16

Debil. Ten by šel a hned! 8o

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Aduš8
9782
13.1.21 20:25

Nechápu tě, proč s ním jsi? Normálně jsem pro záchranu vztahu, ale tohle je odporný. Takovej sobec. Rozvodem se ti jen uleví. Jen pozor s tím bytem, pořád je tvůj manžela a i když nemá trvalé bydliště, nemůžeš ho jen tak vyhodit. Začala bych uvažovat o rozvodu a začala žít. Jsi mladá, proboha :srdce: a těch 30000 za to auto bych použila na hezkou dovolenou a brala to jako amortizaci za dobu, kdy to auto používal. Na vás psané není, tak má smůlu. Hlavně, pokud budeš o rozvodu uvažovat, tak to nedělej předtím. Já z podobného vztahu utekla po osmi letech. Neměli jsme ale děti. Ani nevíš, jak se mi ulevilo.

Příspěvek upraven 13.01.21 v 20:28

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Keyllah
19119
13.1.21 20:26
@Anonymní píše:
Ahoj,

po dlouhém uvažování jsem se rozhodla se ze svého „neštěstí“ taky vypsat.. třeba mi to malinko pomůže, jinak už nevím, asi zkolabuju a nervově se zhroutím..

Klasické manželství xlet, dvě děti, škola a školka, běžné denní povinnosti, manžel kamioňák ale s denním návratem domů, já pracuji ve státním sektoru, ale práce co na optimismu nepřidá - jsem administrativní pracovník ve velkém krematoriu..
Tak nějak žijeme, finančně si neštěžujeme, hypo nemáme, žádné dluhy také ne, a i přesto se stahují mračna..
Už totiž nevím, jak jinak „se nechat zachránit“.. před nějakou dobou jsem volala o pomoci dost hlasitě, našla jsem si psychologa, docházela tam - leccos se i dozvěděla, ale přestala jsem - před půl rokem se zasebevraždil.. (můj psycholog).
Nechala jsem to manželství tak nějak „ject dál“ a nerejpat… nějakou dobu jsem měla i utkvělou představu a naprosto jsem si stála za tím, že na mém štěstí už nezáleží - rozhodla jsem se mít děti, proto musím myslet hlavně na jejich štěstí, a své až „vylétnou“ z hnízda.. potom budu mít čas na sebe.. už si to ale přestávám myslet..
Manžel je relativně normální chlap, s tím rozdílem, že se NIKOHO nedotýká, problém je, že ani mě ani dětí.. mám dojem, že mu to není příjemné..
Není u nás problémem žádná nevěra či něco takového, ale prostě ten „nesoulad“… každý jsme za ty roky manželství začali žit jinak, ne společně ale. Já jezdím s dětmi na kole, do bazénů, na chalupu, s partou kamarádů co máme děti skoro stejně staré, vody jezdíme, v zimě lyže - na týden :) Manžel s námi nikdy nebyl - neumí lyžovat, kolo ho nebaví, „co by tam dělal“ - jeho oblíbená fráze.. a tak sedí doma a hraje hry na PC se sluchátkama.. Celé jeho náplně volných dnů.. NIKDY nevezme děti, že by šli na hřiště, že by je vzal na zmrzku.. Nikdy.
Neshodujeme se ani na dcery výuce - dle tatínka za ní dělám úkoly, jinak je dcera ve třetí tříde prý „úplně blbá“, apod. Jeho vyjadřování :roll:
Děti si prý rozhodnou až budou velký, zda chtěj sportovat, nebo čemu se věnovat - že je nemusíme všude tahat jako malý 8o

Nějak se v tom motám už strašnou spoustu let, celá parta kamarádů nechápou vůbec - proč u mě žije (byt je můj před svatbou - dědictví po babičce), my by jsme neodcházeli s dětmi.
Manžel není ten komu volám, když se nám něco stane, když máme problém, stejně mi řekne, ať si to vyřeším, co s tím má dělat jako…
Já jsem ta, kdo vysazuje kolo na zahrádku na auto, kdo shání známý servisáky, když je třeba, co zařizuje…
Nynější stav je ale úplně strop. Manžel nakupuje pouze sobě - drží dietu, shodil za 6týdnů 35kg… Je to úplně jiný člověk… visí na něm asi 3kg kůže, na břiše, rukou, šílenost. Obědvá ovoce, večeře si griluje lososy a krůtí…
Mě a dětem nenakupuje, to prý zvládnu sama. Jeho jediný výdaj je 6500kc za byt. (jeho myšlenka je, že „nájem“ - tzn. elektrika, vodné, stočné, znáte to, to platit bude, a posílá to na účet, aby měl doklad a nemohla jsem ho prý vyhodit - přitom trvalé bydliště tu nemá.). A benzín si platí do auta, který „jsme“ dostali od mých prarodičů - splatili jsme asi 30.000,– a potom řekli, že peníze nechtějí - tím manžel pochopil, že on je platil z výplaty a auto je jeho!
Ve smlouvě, kterou manžel ale nemá je uvedeno, že po zaplacení celé částky, se auto přepíše na PRVNÍHO z výše uvedených manželů - to jsem byla já, v té smlouvě! - ve velkém techničáku je psaný děda a nikdo to měnit nehodlá.) - už jsem i přemýšlela, že mu dám doma na stůl 30.000,– a at mi dá klíčky, ale vím, že nedá, nikdy.
Kdo jezdí novým autem za 300litrů?? Manžel do práce… Já si musela koupit Fabii abych se dostala do práce a rozvážela děti, aby jsme byli pojízdný.. Nemůžu to ani říct.. dědovi je 75let.. pokaždé říká, že ho vyhodí za prdel.. děda je po dvojitém bajpase.

Nespíme spolu prakticky vůbec, max. jednou do měsíce a to je hodně - je to prostě… jsme spojení spodkem těla, nic víc. Nesáhne na mě, nebo jako leklá ryba.. Posledních cca asi 5let mě nelíbal, nikdy. Stále slyším jen, jaká jsem tlustá, hroznej macek, mám tlustá stehna a kdesi cosi.. neberu si to už ani do paty, tyhle jeho názory.. Vážím na 182cm, nějakých 82kg. Řekla bych normální ženská.

Jsem z toho všeho unavená, zhnusená, vyhořelá.. Mám prostě jen pocit, že přišel s igelitkou a pár nábytkem a žije na úkor mě.. vše mi sebral..

Strašně mockrát jsem si už říkala, jak to zabalím a vypakuju ho..

  • Měla jsem tohle napsané v emailu v rozepsaných, cca měsíc.. ale až nyní jsem našla čas si k tomu sednout a dopsat teď kousek.. bourala jsem před Vánoci. Vezla jsem babičku s dědou na pohřeb jejich kamaráda a z vedlejší nás napral kamion.


Rosekanej celej zadní bok. Byla jsem z toho dost otřesená, oni taky. Doma mi bylo řečeno, že kdybych se nevykecávala tak bych koukala a nebourala :-O :-O bez komentáře… ale k tomu důležitému - auto je v servisu na pojistku toho řidiče - my jsme dostali náhradní vůz - kterej sbalil chlap!!! Denně otázky - kdy bude už opravený auto??? Každý den na něj civím nevěřícně - on nemá telefon, aby si tam teda zavolal a zjistil??? Mám sto chutí tam to auto nechat, jen aby s ním nejezdil… :(

Děkuju, kdo dočetl až sem. Moc děkuji.
Ani nečekám žádné rady, vím, že jsem jako ženská zklamala, měla bych ho vykopat za pRdel.. jen, utekli jste někdo z něčeho takového??

ukončila bych trápení sobě i jemu a ukončila to. Protože nemůžeš čekat, že on se změní nebo bude v rozchodu aktivní. Bohužel u vás platí to, co je typické pro celý váš svazek -) co si nezařídíš, to nemáš. Takže si polož otázku, je na tom vztahu něco, co ti dává? co z toho máš? protože pocit bezpečí, toho, že tě má někdo rád, že se o tebe v nemoci postará to není. Stejně tak s ním nesdílíš ani radost, ani starosti a ani on s tebou. Takže na co?
Každá další den, si ukrajuješ z té části života, kdy by jsi mohla být šťastná bez něj. Bydlení máš, což je super. Postarat se o sebe a děti taky dokážeš a vyřešit auto, to už je maličkost.
Tak se jen nadechni a udělej první krok…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Maria_37
5114
13.1.21 20:27
@Anonymní píše:
Ahoj,

po dlouhém uvažování jsem se rozhodla se ze svého „neštěstí“ taky vypsat.. třeba mi to malinko pomůže, jinak už nevím, asi zkolabuju a nervově se zhroutím..

Klasické manželství xlet, dvě děti, škola a školka, běžné denní povinnosti, manžel kamioňák ale s denním návratem domů, já pracuji ve státním sektoru, ale práce co na optimismu nepřidá - jsem administrativní pracovník ve velkém krematoriu..
Tak nějak žijeme, finančně si neštěžujeme, hypo nemáme, žádné dluhy také ne, a i přesto se stahují mračna..
Už totiž nevím, jak jinak „se nechat zachránit“.. před nějakou dobou jsem volala o pomoci dost hlasitě, našla jsem si psychologa, docházela tam - leccos se i dozvěděla, ale přestala jsem - před půl rokem se zasebevraždil.. (můj psycholog).
Nechala jsem to manželství tak nějak „ject dál“ a nerejpat… nějakou dobu jsem měla i utkvělou představu a naprosto jsem si stála za tím, že na mém štěstí už nezáleží - rozhodla jsem se mít děti, proto musím myslet hlavně na jejich štěstí, a své až „vylétnou“ z hnízda.. potom budu mít čas na sebe.. už si to ale přestávám myslet..
Manžel je relativně normální chlap, s tím rozdílem, že se NIKOHO nedotýká, problém je, že ani mě ani dětí.. mám dojem, že mu to není příjemné..
Není u nás problémem žádná nevěra či něco takového, ale prostě ten „nesoulad“… každý jsme za ty roky manželství začali žit jinak, ne společně ale. Já jezdím s dětmi na kole, do bazénů, na chalupu, s partou kamarádů co máme děti skoro stejně staré, vody jezdíme, v zimě lyže - na týden :) Manžel s námi nikdy nebyl - neumí lyžovat, kolo ho nebaví, „co by tam dělal“ - jeho oblíbená fráze.. a tak sedí doma a hraje hry na PC se sluchátkama.. Celé jeho náplně volných dnů.. NIKDY nevezme děti, že by šli na hřiště, že by je vzal na zmrzku.. Nikdy.
Neshodujeme se ani na dcery výuce - dle tatínka za ní dělám úkoly, jinak je dcera ve třetí tříde prý „úplně blbá“, apod. Jeho vyjadřování :roll:
Děti si prý rozhodnou až budou velký, zda chtěj sportovat, nebo čemu se věnovat - že je nemusíme všude tahat jako malý 8o

Nějak se v tom motám už strašnou spoustu let, celá parta kamarádů nechápou vůbec - proč u mě žije (byt je můj před svatbou - dědictví po babičce), my by jsme neodcházeli s dětmi.
Manžel není ten komu volám, když se nám něco stane, když máme problém, stejně mi řekne, ať si to vyřeším, co s tím má dělat jako…
Já jsem ta, kdo vysazuje kolo na zahrádku na auto, kdo shání známý servisáky, když je třeba, co zařizuje…
Nynější stav je ale úplně strop. Manžel nakupuje pouze sobě - drží dietu, shodil za 6týdnů 35kg… Je to úplně jiný člověk… visí na něm asi 3kg kůže, na břiše, rukou, šílenost. Obědvá ovoce, večeře si griluje lososy a krůtí…
Mě a dětem nenakupuje, to prý zvládnu sama. Jeho jediný výdaj je 6500kc za byt. (jeho myšlenka je, že „nájem“ - tzn. elektrika, vodné, stočné, znáte to, to platit bude, a posílá to na účet, aby měl doklad a nemohla jsem ho prý vyhodit - přitom trvalé bydliště tu nemá.). A benzín si platí do auta, který „jsme“ dostali od mých prarodičů - splatili jsme asi 30.000,– a potom řekli, že peníze nechtějí - tím manžel pochopil, že on je platil z výplaty a auto je jeho!
Ve smlouvě, kterou manžel ale nemá je uvedeno, že po zaplacení celé částky, se auto přepíše na PRVNÍHO z výše uvedených manželů - to jsem byla já, v té smlouvě! - ve velkém techničáku je psaný děda a nikdo to měnit nehodlá.) - už jsem i přemýšlela, že mu dám doma na stůl 30.000,– a at mi dá klíčky, ale vím, že nedá, nikdy.
Kdo jezdí novým autem za 300litrů?? Manžel do práce… Já si musela koupit Fabii abych se dostala do práce a rozvážela děti, aby jsme byli pojízdný.. Nemůžu to ani říct.. dědovi je 75let.. pokaždé říká, že ho vyhodí za prdel.. děda je po dvojitém bajpase.

Nespíme spolu prakticky vůbec, max. jednou do měsíce a to je hodně - je to prostě… jsme spojení spodkem těla, nic víc. Nesáhne na mě, nebo jako leklá ryba.. Posledních cca asi 5let mě nelíbal, nikdy. Stále slyším jen, jaká jsem tlustá, hroznej macek, mám tlustá stehna a kdesi cosi.. neberu si to už ani do paty, tyhle jeho názory.. Vážím na 182cm, nějakých 82kg. Řekla bych normální ženská.

Jsem z toho všeho unavená, zhnusená, vyhořelá.. Mám prostě jen pocit, že přišel s igelitkou a pár nábytkem a žije na úkor mě.. vše mi sebral..

Strašně mockrát jsem si už říkala, jak to zabalím a vypakuju ho..

  • Měla jsem tohle napsané v emailu v rozepsaných, cca měsíc.. ale až nyní jsem našla čas si k tomu sednout a dopsat teď kousek.. bourala jsem před Vánoci. Vezla jsem babičku s dědou na pohřeb jejich kamaráda a z vedlejší nás napral kamion.


Rosekanej celej zadní bok. Byla jsem z toho dost otřesená, oni taky. Doma mi bylo řečeno, že kdybych se nevykecávala tak bych koukala a nebourala :-O :-O bez komentáře… ale k tomu důležitému - auto je v servisu na pojistku toho řidiče - my jsme dostali náhradní vůz - kterej sbalil chlap!!! Denně otázky - kdy bude už opravený auto??? Každý den na něj civím nevěřícně - on nemá telefon, aby si tam teda zavolal a zjistil??? Mám sto chutí tam to auto nechat, jen aby s ním nejezdil… :(

Děkuju, kdo dočetl až sem. Moc děkuji.
Ani nečekám žádné rady, vím, že jsem jako ženská zklamala, měla bych ho vykopat za pRdel.. jen, utekli jste někdo z něčeho takového??

Já už bych ho vypakovala. Jsi držák :srdce:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
vrbule
3256
13.1.21 20:29

Podle toho, co píšeš, nemáte žádný společný život a on je jen pijavice, co tě vysává a nestará se ani o děti. Prober to s právníkem, ať to uděláš nejlíp, jak to jde. Ten si nezaslouží nic, jen vykopat a holým zadkem…samotný s dětma ti bude líp a určitě se časem najde i nějaký nový partner, se kterým budeš opravdu žít. Držím ti palce.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Monik29
453
13.1.21 20:29

...

Dočetla, komentovat nebudu, to snad ani není třeba. Normální ženská si odpoví dávno sama, pokud je to pravda.

Co mě ale zarazilo na začátku bylo: „před půl rokem se zasebevraždil.. (můj psycholog).“ 8o

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Kamikaaaze
29
13.1.21 20:34

Jsi ještě strašně mladá na to takhle „přežívat“ dalších několik let. Jeho přístup a charakter se nikdy nezmění. Bydlení je tvoje, auto taky, práci máš… ten velký krok by jsi měla mnohem jednodušší než ostatní maminky, co sem mnohdy píšou.

Představ si, že by ti tohle dala přečíst nejlepší kamarádka a chtěla radu, co by jsi jí řekla? Moc ti držím palce :hug:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
e008
3847
13.1.21 20:38

Mate to spatne uz od zacatku, vzdyt od zacatku ani jako manzele nezijetem on zije v cizim, auto splacite, ale po splaceni bude tvoje. On se chova hrozne, ale me by to teda nevyhovovalo. My teda jedeme s manzelem na pul. On mel do zacatku dum k rekonstrukci a ja nejake penize. Spolecne jsme ho opravili a po svatbe ho prrpsali a mame kazdy pulku a tak je to se vsim, co dostaneme nebo sdedime. Tudiz vse je spolecne. Nemame idealni vztah, ale jsme rodina a tak se chovame

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
martina.se
61660
13.1.21 20:38

Hele, přečetla jsem celé, ale po pár řádcích jsem si říkala, proč s ním proboha jsi. Ani to auto bych mu nenechala, jen zabalila a jdi.. Partner úplně na houby

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
bigl
4034
13.1.21 20:42

Napiš nám, o co přijdeš, kromě těch 6 tisíc, co ti dává na bydlení?
Na děti dostaneš alimenty.
K čemu ho teda máš, co ti to soužití dává dobrého?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Zwetta
1588
13.1.21 20:44

Ty vo.le.., jak příběh z nějaké knížky… 8o
Promiň, ale vy dva jste spolubydlící, kdy on je na Vás parazituje a Vaši domácnost jen vycucává.. :poblion:
Jak jsem pochopila, tak kromě nájmu nepřispívá na nic, vše táhneš ty..?! 8o :cert:
Mít něco takového doma, tak bez sexu, vždyť se ti už musí hnusit, proč s ním spíš? Máš ho ještě ráda..? :think:
Já jen nechápu, proč už si žádost o rozvod nepodala dávno, vždyť děcka budou mít do života úplně příšerný pasivní „vzor“.. :zed:
Sbal mu kufry a zavolej právníkovi. Jste mu úplně jedno, všichni, podle mě má nějakou poruchu osobnosti.. Blbě se mi to píše a je to smutné, ale tak to cítím ;)
Přeju hodně sil :hug: :kytka:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
LadyLaggg
321
13.1.21 20:45

Vykopnout. Bez pijavice, co z tebe vysává život ti bude líp.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Mallorka
3977
13.1.21 20:52

Tam už není láska a ve 30 jsi mladice, abys takto prezivala. Ale myslím si, že ti bude dělat problémy, že nebude chtít jít… Nebo tomu nebude ani věřit.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Lucie_Sx
9383
13.1.21 20:52

Tam nejde o to, jestli z toho utečeš.
Ty zůstaneš, půjde on.

Asi už jsi úplně vysoslá, bez energie. Nemáš sílu na to cokoliv udělat.
Tak nedělej. Máš partu kámošů, řekni jim to. Že chceš skončit, ale nemáš na to sílu udělat ten první krok. Zorganizovat to. Popros je, aby ti pomohli. Ať ti pomůžou to rozjet. Poradí, co máš dělat. Nebudeš v tom sama.

Auto je dědy, majitel je ten, co je napsaný v techničáku. Žádná notářsky neověřená smlouva nehraje roli.

Tak šup, hned zítra se do toho pusť. Pomůžou ti.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

 
 

Mohlo by vás zajímat