Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Zdravím maminky
chtěla bych se zeptat zda nějaká z Vás musela řešit vztahy s prarodiči po rozvodu manželství.
Moje bývalá tchýně má autistickou dceru který je 9 let a ta holka si prostě neumí o nic říci a jen kňourá a pokud není po jejím tak je agresivní štípe a mlátí děti což jsem se dozvěděla že je i na mé dítě když je u svého otce a Ten s tím naprosto nic nedělá ani vlastně jeho matka (jako by to chovaní bylo podle nich normalní
)jen na mě útočí že se jí směji že je postižená což rozhodně nedělám jen bráním svou 5 letou dceru a vždy tak budu. Navíc sama tu dceru nezvládá a to po mě ještě otec naší dcery chce aby jí jeho matka hlídala jenže od jejich sousedů vím že pořád jen chlastá a svou dceru mlátí a dokonce když jsme ještě byly manželé naháněla svou postiženou dceru po bytě s nožem (což svědčí o neschopnosti a bůh ví o čem ještě) no abych to zkrátila prostě si nepřeji aby se má dcera stýkala s jeho matkou a jeho sestrou proto prosím aby jste mi poradili jak to řešit když s otcem domluva není díky moc za radu ![]()
@Nina24 Pokud jí tam otec bude brát když jí bude mít třeba na víkend, tak neuděláš asi nic
Jemu nevadí že jeho sestra ubližuje dceři?
@Nina24 píše:
Zdravím maminkychtěla bych se zeptat zda nějaká z Vás musela řešit vztahy s prarodiči po rozvodu manželství.
Moje bývalá tchýně má autistickou dceru který je 9 let a ta holka si prostě neumí o nic říci a jen kňourá a pokud není po jejím tak je agresivní štípe a mlátí děti což jsem se dozvěděla že je i na mé dítě když je u svého otce a Ten s tím naprosto nic nedělá ani vlastně jeho matka (jako by to chovaní bylo podle nich normalní)jen na mě útočí že se jí směji že je postižená což rozhodně nedělám jen bráním svou 5 letou dceru a vždy tak budu. Navíc sama tu dceru nezvládá a to po mě ještě otec naší dcery chce aby jí jeho matka hlídala jenže od jejich sousedů vím že pořád jen chlastá a svou dceru mlátí a dokonce když jsme ještě byly manželé naháněla svou postiženou dceru po bytě s nožem (což svědčí o neschopnosti a bůh ví o čem ještě) no abych to zkrátila prostě si nepřeji aby se má dcera stýkala s jeho matkou a jeho sestrou proto prosím aby jste mi poradili jak to řešit když s otcem domluva není díky moc za radu
Mohla bys to řešit jedině přes soud, ale pochybuju, že by jakýkoliv soud zakázal dítěti styk s babičkou a tetou jen proto, že je postižená. Musela bys dokázat, že je dítě ve skutečném ohrožení. ![]()
arinecka má pravdu. Možná se podle někoho budu opakovat, ale platí: když se nedohodnete rozhodne soud. To je sice krajní řešení, ale možná se mu nevyhnete, samozřejmě tomu musí předcházet jiné pokusy, prokazatelně (třeba písemně) se snažit dohodnout, požádat o pomoc OSPOD atd.
Ne prý jí naučil jak se bránit a víte jak tím že bude ostatním lámat prsty
Nějak nechápu proč se takhle chová hrůza
Pokud by ti dcera přišla s modřinami nebo tak, vzala bych jí ihned k lékaři a chtěla zprávu. A tak to udělala pokaždé. Potom bych šla na OSPOD, vzala bych dceru i k dětskému psychologovi pro posudek. Čím více toho budeš mít v ruce, tím lépe. No a pak s tím na soud. Pokud je ta holčička postižená, je to neštěstí a je to chudák, ale to neznamená, že může ubližovat jiným dětem. A ten tvůj ex asi taky bude pěkný tydýt. Normální otec si své dítě brání a je jedno jestli je útočníkem jeho příbuzný nebo cizí dítě.
@Nina24 píše:
Ne prý jí naučil jak se bránit a víte jak tím že bude ostatním lámat prsty
Nějak nechápu proč se takhle chová hrůza
Ta holka se tak chová, protože je autistka a tohle je pro ni způsob komunikace a vyjadřování emocí, které neumí dát najevo jinak. Samozřejmě je neakceptovatelné tolerovat, aby ubližovala ostatním, kvůli těm ostatním i kvůli ní samotné (tolerance je ďábelská věc: nenaučí se, kde má mít hranici, a se svým handicapem nemá šanci pochopit, proč tehdy mohla s tím nožem běhat a teď nemůže). A taky to samozřejmě neomlouvá, že její maminka evidentně nezvládá adekvátní péči o ni, a samozřejmě taky nijak nevyvrací to, že ty nechceš zcela legitimně nechat ubližovat své dceři. To je normální a zachovala bych se stejně. Tvůj bývalý se tak chová, protože je to buď vůl, nebo mu „jen“ nedochází důsledky.
Možná bych zkusila, protože přece jen jsou to příbuzní tvé dcery a lidi, se kterými jsi chtě nechtě nějakým způsobem spjata a tvoje dcera tím tuplem, jim navrhnout nějaký způsob pomoci. Nemusíš se na ní přímo podílet a není to tvoje povinnost, ale třeba se v tom extchýně vážně plácá a sama neví, co s holkou. Je na ni sama? Nevím, jaké máte jinak vztahy, ale co si s ní v klidu sednout a bez výčitek nebo osočování ohledně výchovy nabídnout, že byste našli nějakou sociální službu, která by jí s děvčátkem pomohla, ať už formou osobní asistence, nebo odlehčovací službou, poradenstvím? To praktické zařizování by pak už bylo na ní, ale ty bys projevila dobrou vůli, zájem (je to v zájmu i tvé dcery, tobě by po nich mohlo být putna, ale její příbuzní jsou to už navždycky) a při té příležitosti bys mohla i podsunout, že tě trápí, že to krom extchýně dcery, která to musí mít už tak dost těžké, odnáší i tvoje dcera. V dobré sociální službě by extchýni taky mohli nasměrovat ve výchově tak, že opravdu není dobré holčičku v některých věcech podporovat tím, že se jí to bude tolerovat. I autistické děti, jakkoliv jsou jiné, chtějí mít kamarády a nějaký druh společnosti a v dospělosti třeba i vztah, ale to nepůjde, pokud bude odmala utvrzovaná ve špatných projevech chování, které jsou toxické pro ni i lidi kolem sebe.
Držím palce ![]()
Bohužel někteří lidé to berou tak, že to má v diagnóze takže je to ok. Říkala mi kamarádka co má chlapečka v první třídě a chodí tam cca 9 letý autista, že je tam napadá a v podstatě dle jeho matky je to ok páč má na to papíry. Když to řeknu hodně tvrdě tak tyhle lidi mají úplně jiné normy co je ok a co ne.