Mojí miláčci.
Ten čas tak rychle letí. Kluci končí druhou třídu, Barunka nám začíná pomaličku chodit. Na dětech vidíme nejvíce jak ten čas utíká a nelze ho zastavit ani vrátit zpět.
Někdy si říkám, jak bych chtěla aby děti byly stále dětmi.. ty jejich krásné úsměvy, nevinné výrazy v obličejích.
Nedávno jsem řešila jak uspávat dvojčata naráz, všude jsem dělala zátarasy aby si neublížili a nelezli do výšek, na nábytek..dneska řeším zase jiné věci.. aby se nervali sotva se potkají ve dveřích ze školy, když už jsou rozdělení v odpolední družině. Tak moc se mají rádi až si lezou na nervy. Jsou tak stejní, ale každý úplně jiný.
Jiné povahy, jiné myšlení a přitom když si je večer zkouším každého zvlášť v místnosti z učiva do školy, mají stejné komentáře, stejné poznámky.. ????
Jejich sestřička se narodila v 6 měsíci. Dnes to není vůbec znát. Má rok a 4 měsíce korigo. Snaží se dohnat brášky, je hodně aktivní, milounká a kluci ji zbožňují.
Nedokážou jít večer spát aniž by ji nedali pusinku na dobrou noc. Každý den se s ní mazlí, pusinkují, nosí ji a ona je miluje. Když přijdou ze školy, vždycky poskakuje a směje se, natahuje ručičky a je šťastná.
Děti moje milované, snad vám ta radost vydrží i další léta, snad i za 10, 20…50let… ♥️????
S láskou máma
Barunka
Vojtíšek a Jindříšek
Spolu
Barunka
Kluci
Barunka
Spolu
Barunka
Spolu
