Celkové hodnocení porodnice:
Do porodnice jsme jeli ráno s kontrakcemi po 5 minutách, jelikož jsem měla pozitivního streptokoka tak jsme nechtěli čekat doma. Při příjezdu mne napojili na monitor a přítel mohl být se mnou na „pokoji“ a vyplnit papíry. Po monitoru a vyšetření se Dr. rozhodla poslat přítele domů a mě dát první kapačku antibiotik. Poslali mě na pokoj (bohužel nebyl k dispozici nadstandard, proto musel přítel domů), po 4 hodinách jsem dostala druhou kapačku. Celou dobu mě chodila kontrolovat Pa a ptala se na bolesti. Poté si mě vzala na přípravu, dost oceňuji, že po přípravě mě nechala v klidu ve sprše, ukázala, kde zazvonit.
Následně to bylo ráz na ráz, Dr. mě vyšetřila a nechala odtéct zbytek plodovky. Jediné co, tak nečekali, že jako prvorodička to budu mít tak rychlé.
Při porodu malé začali padat ozvy tak se rozhodlo o nástřihu. Po porodu mi řekla, že malá měla pupečník kolem krku. Následně mi Dr. šila nástřih a malou už sem mohla mít v náručí, pak nás nechali v klidu. Malou si odnesli sestry po hodině na kontrolu pediatrovi a já tam byla s přítelem ještě hodinu. Na porodnickém byli všichni ochotní a příjemní. Šestinedělí už bylo trochu o něčem jiném. První noc měla službu nepříjemná sestra, která mi malou donesla na kojení, jen se mě zeptala jestli v leže, nebo ve stoje. Lehla sem si na levý bok, přiložila malou a řekla tak 20 minut a pak dát odříhnout, sice mi ukázala jak držet prso, ale jako prvorodičce mi to nešlo, tak nebyla zrovna příjemná. Sotva se malá přisála odešla, vůbec jsem nevěděla, jak dát potom malou odříhnout (sice sem viděla u příbuzných, jak mimi drželi, ale s vlastním je to jiné), pak mi malou odnesla a dostala jsem ji až ráno.
Ráno po kontrole pediatrem mi sám přišel na pokoj sdělit, že malá má zlomenou klíční kost a poradil, jak ji polohovat. Přes den měla službu milá sestřička (je mi tak líto, že jména sester sem si nezjistila), ukázala jak malou držet, zvedat, přebalovat a i znovu jak přikládat. V noci to bylo zase nanovo, já neměla mlíčko a malá plakala, když jsem se zeptala té samé sestry, co v měla službu minulou noc, tak mi řekla, že malá hlad mít nemůže. Po dalších asi 30 minutách pláče se rozhodla dát malé příkrm a ta pak spinkala jako andílek. Ve dne měla směnu zase ta milá sestra, poradila se vším, co bylo potřeba, po zeptání mi ukázali, jak malou koupat a čistit pupík. Poslední noc už měla službu jiná sestra a to byla taky tak milá žena. V klidu se s ní dalo promluvit, dokonce si pamatovala i moji mamku, když tam rodila. Ráno nás už propouštěli domů s tím, že jsme na příkrmech, sestra mě uklidňovala, že někdo se rozkojí až několik dní po porodu. Když jsem jí oznámila, že ona a ta sestra, co měla poslední noční službu, jsou ty nejmilejší sestry, co jsem potkala, tak se skoro rozbrečela.
V závěru chci strašně poděkovat Dr. Loudové, Pa Stibůrkové a všem příjemným sestrám na oddělení šestinedělí.
Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:
Nebát se říct, co chcete
Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:
Porodnice má uvedený seznam na stránkách nemocnice, nám se ale osvědčil balík plen navíc, malá měla sotva počůranou plenku a už chtěla do suché, jinak dostáváte 4 plenky na den.
