Celkové hodnocení porodnice:
Letos (2015) na začátku března jsem rodila prvně a to v čáslavské porodnici. Měla jsem to štěstí, že nikdo jiný nerodil ve stejnou dobu co já a rodila jsem ve dne.
Do porodnice mě přijali už v noci, ale ještě porod nebyl dost rozběhnutý, a tak mě uložili na pokoj. Ráno mě prohlédl pan primář a doporučil mi vyvolání porodu. Nebyl to žádný nátlak, jen dobře a mile podané doporučení. Vůbec pan primář je velmi příjemný a milý člověk.
Během první doby porodní se o mne velmi pečlivě starala paní Trtíková. Vůbec nebyl problém, když tam i během té první doby porodní přišla neohlášeně mamka, jen se mě zeptali, jestli ji tam chci. Byla mi k dispozici sprcha, míč, lůžko i toaleta v samostatné, i když ne zrovna naparáděné místnosti, ale vše funkční.
Protože to byl vyvolávaný porod, musela jsem být více času na monitoru. Bohužel místnost s monitorem je od přípravny přes chodbu, na které probíhají zároveň i návštěvy. Neodtekla mi plodová voda, a tak mi ji museli pustit, což prováděla MUDr. Hlasová a nebylo to zvlášť příjemné, avšak nemám to s čím porovnat.
Taky mě tato paní doktorka trochu „sjela“ kvůli dýchání (když mi píchala tu vodu, tak mě to fakt bolelo a trochu víc jsem panikařila), což ale bylo v ten moment nejspíš na místě. Vzhledem k tomu, že porod trval trochu déle, tak mi pan primář nabídl epidurál, který jsem vděčně přijala. Tady nevím jméno lékařky, která mi epidurál podávala, ale když mi dávala podepsat jakýsi dvoustránkový souhlas a já chtěla, aby si to manžel přečetl, abych alespoň zpětně věděla o co šlo, tak se vyloženě urazila, nechala nám tam ty papíry a se slovy, že až si to tedy rozmyslím, ať pro ni pošleme, odešla.
Nakonec jsem epidurál dostala a aplikovala jej ta samá lékařka, ale byla najednou velmi milá a zákrok proběhl v klidu a bez problémů. Tuto změnu v chování jsem nepochopila. Nakonec mě pak rodil pan doktor Tichý, velmi příjemný a sympatický mladý lékař a paní asistentka Trtíková. K porodu jako takovému jen poznámka, že náš potomek měl třikráte pupečník kolem krku, což se snad nedá moc předem zjistit, takže po této zkušenosti bych porod bez možnosti zásahu odborníka nepodstoupila.
Naštěstí vše proběhlo dobře a drobeček se hned i rozkřičel, takže mi jej dali i na břicho, s čímž jsem ani nepočítala. Pak jej na sále ošetřili a označili (mě taky) a odnesli na novorozenecké oddělení, mě mezitím pan doktor šil a pak cca po půl hodině nám jej znovu přinesli a to již očištěného a zabaleného a nechali nám ho skoro hodinku.
První noc si ho nechali na novorozeneckém a nosili ho na přiložení a druhý den dopoledne mi ho dali na pokoj. Byla jsem na třílůžkovém pokoji s vlastní sprchou a toaletou. V pokoji bylo umyvadlo, „dřez“ s lehátkem na koupání miminek a přebalovací pult a kosmetika pro děťátko. Do porodu jsem dostávala hygienické potřeby od sestřičky, podle potřeby zapůjčili i košili, ale bylo možné rodit i ve své. Po porodu už jsem používala své věci.
Na miminko jsme měli zapůjčené veškeré oblečení, které nebyl problém, kdykoliv vyměnit, přebalovací podložku a látkovou plenku. Také jsme dostali každý den na děťátko dvě jednorázové plenky, což samozřejmě nestačí, ale taky jsme nemuseli dostat nic. Druhý den po porodu jsme dostali tašku a box s nějakými vzorky plenek, ubrousků a mastiček a také s časopisy a samozřejmě letáčky. Také jsme dostali vypsaný pamětní list se jménem děťátka, porodními údaji a se jmény porodníka a asistentky.
Všichni, kdo o nás na oddělení šestinedělí pečovali, byli více či méně milí a ten čas, co nám věnovali se odvíjel od toho, kolik bylo právě v běhu porodů. Porodnice je to nevelká a tak bývala ve službě standardně jedna asistentka a jedna dětská sestra, dopoledne tam bylo samozřejmě lidí více. Pokud nastal problém s novorozeňaty, s kojením přebalováním atd. všichni z novorozeneckého nám ochotně poradili.
Návštěvy nesmí na pokoje (pouze na nadstandard) a tak probíhají na chodbě, kam si děťátko dovezete v postýlce a jsou tam lavičky k sezení. Jak už jsem psala výše, tak je to stejná chodba, po které se chodí mezi přípravnou na porod, monitorem a také porodním sálem, což je trochu nemilé. Návštěvní hodiny jsou pevně dané, ale pokud není nějaká nadstandardní situace, mohou návštěvy po domluvě se sestřičkou chodit v podstatě kdykoliv v rozumnou dobu, pokud to nejsou procesí a není návštěva neukázněná.
Maminkám je k dispozici společná jídelna s televizí, lednicí, mikrovlnkou a várnicí s čajem. Konvice není z bezpečnostních důvodů k dispozici, ale je možné si říci sestřičce, která vám váš čaj zalije. Jednu výtku mám a to, když mě už méně bolelo vše po porodu, tak mě začalo vše bolet z postele, která má tenčí molitanovou matraci na kovovém roštu a poslední noc jsem už nevěděla jak si lehnout.
Ještě k péči o miminka - ještě v nemocnici nám provedli vyšetření oušek, očí, kyčlí, ultrazvuk hlavičky a snad i hrudníku a také byl proveden odběr krve z patičky na screening.
Domů jsem jako prvorodička šla čtvrtý den (nepočítá se den porodu), ale druhorodičky šly domů i po třech dnech.
Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:
Porodnice pořádá předporodní kurzy v rámci nichž je povdání o těhotenství, porodu a porodnici. Součástí je i prohlídka porodnice jako takové, což je velmi užitečné, protože víte, do čeho jdete. Je to zpoplatněno, ale je v tom už zahrnut i otec u porodu a většina pojišťoven toto proplácí. Více informací vám určitě poskytnou v porodnici.
Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:
Rozhodně si vezměte, nebo nechte pak donést, nějaké jídlo. Večeře byla v pět i dříve a snídaně pak v půl osmé ráno a první noc jsem měla vážně hlad. Porodnické vložky doporučuji rozhodně ty větší a cca 3 balení, i když každá jsme jiná a třeba nebudete mít takovou spotřebu co já. Naopak neberte si fén. Dočetla jsem se, že je dobré jej mít na osušování případných šitých ran, ale je fakt, že když se umyjete, hned jdou ven opět očistky, takže fénování nemá smysl. Za to je dobré, mít nějakou matičku na případné šité rány. Dále se hodí na sezení nafukovací kruh (pokud máte nástřih tak rozhodně doporučuji). Stačí vnější průměr 50 cm.
