Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Zkusila bych prvně vyvětrat hlavu,hodit se do klidu.Kdyby to nepomohlo,tak bych se asi obrátila na odborníka.Já mám takové nálady často,ale beru je jako normální(vzhledek k tomu,že mám děti a to mladší,to mi dává pěknou sodu
),k psychoušovi se rozhodně nechystám
![]()
Já si myslím, že pomůže jeden den volna. Já jsem měla podobné stavy a to když mě všechno vyloženě lezlo na nervy- ani to člověk nepostřehne, takový ten pocit, že vám všechno vadí, nejdraději byste někde zalezla a v klidu si četla nebo tak..
Mě pomohlo, když třčeba na půl dne manžel vzal prcka a jeli na celý den na návštěvu k tchýni a nebo si sama někde zašla- kamarádka, nákup, porstě chvilku mít klid jak od manžela tak dítěte..
Já si myslím, že toto by ti řekl i psycholog, že si máš trochu odpočinout a udělat si chvilku jenom pro sebe
bud v klidu, ja to delam taky, rvu na pritele, vyhrozuju, brecim a on se na ne usmeje a rekne: ja te tak miluju kdyz se certis, vsak ono te to za chvilu prejde ![]()
to je podle me normalni, hold neni kazdy den posviceni, ja kdyz jsem protivna tak se jdu kolikrat radsi projit aby me nemusel nikdo poslouchat ![]()
jako nálady že se mi nic nechce a tak mám normálně ale nikdy jsem nebyla nepříjemná nebo hnusná…a nevím jak dlouho to manžel ještě vydrží… já jsem hodně společenský člověk, ale po porodu mě každá blbost rozhodí nevím jak to popsat… asi potřebuju jen nějak podpořit a manžel asi ani neví jak a pak příjde problém a já hrozně přehnaně reaguju dřív jsem dokázala všecko řešit klidně…
jinak děkuji za podporu…:) já jsem celý týden sama manžel jezdí v pátek tak mi z toho asi hrabeeee…
Anonymní píše:
jinak děkuji za podporu…:) já jsem celý týden sama manžel jezdí v pátek tak mi z toho asi hrabeeee…
To je i tím trapným počasím
člověk věčně sedí doma
Až přijde jaro,tak bude hned líp ![]()
Nevím, na tvém místě bych asi za psychiatrem šla. Nic tím nezkazíš. Nemusí ti hned předepsat léky, mě nejdřív doporučil nějký bylinkový sirup, už nevím ale, jak se jmenoval. Zkus to, nic za to nedáš (krom 30,– Kč).
Držím palečky. ![]()
ono je nekdy potreba si poradne zarvat
jak rikam… kolikrat ecim, brecim a pak za nim prijdu a vysvetlim mu proc ta situace nastala, udelaj si obcas cas jen na sebe, a uvidis, bude lip ![]()
No a nebo prostě se i měníš
Zrovna dneska jsem si říkala, jak celé dětský jsem byla na mamku naštvaná, že neumí s tátou mluvit, že ji pořád něco vytáčelo , i když se jenom táta zeptal a nebo prostě i když měla špatnější náladu tak občas po mě hulákala a bohužel jsem si všimla, že to dělám taky…
Je mi 30 a než jsem porodila a vdala se, tak jsem byla vyloženě puťka, která neumí pomalu nic říct někomu cizímu, věčně červená a dnes jsem schopná někoho poslat i do prdele.
když by se do mě navážel..
Taky jsem si říkala, jak jsem se hodně změnila
za ty 3 roky co mám domácnost a malého
Jinak bych si třeba udělala každý den chvilku na sebe. Nevím, jak to máš, třeba když děti spí. Pokud děti nemáš, tím líp. Relaxuj, dej si vanu, procházky, pěknou hudbu - ne žádnou depresivní!
Jinak já jsem taky byla z toho počasí nervní a depresivní, ale donutila jsem se každý den vlézt na rotoped a pomáhá to. Pohyb je super. ![]()
dám si relax a uvidíme jesti mi to pomohlo… doufám že jo a nebude ze mě semetrika napořád…protože jinak lituju mého muže…
A není to PMS? Mívám nejen před menstruací, ale i kolem ovulace. Vybuchuju, všechno se mě dotkne, chci všechno řešit a hádat se.A hlavně se cítím fakt strašně,mám i lehce suidcidální myšlenky, jako že to stejně nemá cenu a bylo by lepší umřít. Nic bych si neudělala, protože vim, že to přejde, jen popisuju ten pocit naprosté beznaděje. To se prostě s normální špatnou náladou, na kterou funguje vyvětrání, nedá srovnat.Po zbytek měsíce jsem normální, rozunmná, a i když se mi nedaří, to co bych chtěla nejvíc, dokážu se normálně radovat ze života. Ráda bych ti poradila, ale sama jsem na nic nepřišla, jen to prostě přežít, upozornit manžela,syna asi těžko,a čekat, že za den dva bude líp.Myslím, že psycholog ti na hormony moc nepomůže, možná tě vyslechne, i pochopí, ale ve chvíli, kdy se budeš potřebovat vybulet nebo vyvztekat, budeš stejně sama. Ale co, třeba jsem jen skeptik, a psycholog přijde s nějakou zázračnou radou.V době kdy jsem mohla brát antikoncepci, jsem měla i nějakou drahou, co na to měla zabírat, ale žádná změna nenastala.
Anonymní píše:
dám si relax a uvidíme jesti mi to pomohlo… doufám že jo a nebude ze mě semetrika napořád…protože jinak lituju mého muže…
on to prezije, neboj
hlavne na to porad nemysli, vsechny zensky jsou protivny
![]()
je to na tobě, jak se rozhodneš, ale tohle je docela typická situace, ve které se psycholog dá navštívit. nemusí člověk hned pomýšlet na sebevraždu, aby si šel pro psychickou podporu a vykecat se někam do bezpečného prostředí ![]()
Ahoj všem, chci Vás poprosit o radu.. omlouvám se za anonimní.Mám malého chlapečka a hodného manžela takže bych si v podstatě neměla na co stěžovat, ale poslední dobou mě přepadají takové divné nálady.. Na lidi kolem sebe jsem nepříjemná zvlášt teda na manžela, už vybuchnu občas i na prcka, ikdyž bych si pak nejradši dala facku nějak si nemůžu pomoct… Ted jsem o víkendu řešili s manželem menší problém a já na něj hrozně vybouchla, ale opravdu nehorázně..a Nějak se neumím ovládat… Pak si to vyčítám..Na kamarádky nemám náladu.. Tak nevím jestli jít někam k psychologovi a nebo jen jet někam na dva dny bez všech a vyvětrat si hlavu… Pomohlo Vám sezení u psychologa…děkuji všem za rady