Andílci – Anička s Michalkou

Splnění dětského snu mít holčičku zabila zákeřná nemoc. Je to už 7 let, co mi odešli moji andílci, ale pořád to bolí. Jako malá holka jsem si při hraní s panenkami přála mít jednou svoji holčičku, nejlépe pod stromečkem.

První se po komplikovaném porodu končícím SC narodil Dan, být porod o pár minut delší, nepřežil by, díky lajdáckému přístupu lékaře. Zařekla jsem se, že další dítě už nechci a sen o holčičce se začal rozplývat. Pět let trvalo, než byli mé mateřské pudy silnější než rozum. Když miminko, tak pod stromeček. Věděla jsem, že mi hrozí dvojčátka se špatným koncem (genetika), ale šla jsem do toho. Ultrazvuk potvrdil dvojčátka s termínem 12. 12. 2003. Bohužel se stalo to, čeho jsem se bála. Ve 12. tt jedno mimi zemřelo (syndrom zamlklého dvojčete). Nevím pohlaví, ale mé já a genetika mi říkaly, že to byla holka, Anička.

Bolelo to, ale já věděla, že mám ještě jednu a musím bojovat. V těhotenství jsem byla několikrát nemocná a bála se, aby byla po porodu zdravá. Užili jsme si spolu i nádhernou dovolenou. Blížil se porod a malá nechtěla ven (dnes už vím proč), a tak jsem šla 19. 12. 2003 na vyvolání, abychom stihli být na Vánoce doma (nestihli). Nezdařilo se a já opět skončila SC, tentokrát uspaná celá. Po probuzení mě čekala sms od manžela: máme zdravou a krásnou dceru Michalku, pak přijel se synem a ukázal mi ji (sms mám dodnes v telefonu). Byla opravdu zdravá (dělali testy), jen trochu anemická, ale to spravily kapky.

Domů jsme šli 25. 12. To mi nevadilo, dostala jsem ten nejhezčí dárek, syn vytouženou sestřičku (o bráškovi nechtěl slyšet) a prababička jedinou pravnučku k 7 pravnukům. Překlenuly se ty nejhezčí Vánoce a Nový rok, když začala mít malá zdravotní potíže. Lékařka řekla, že to nic není, jen se jí čistí krev. Po 4 dnech začala stoupat horečka a jeli jsme na pohotovost. Tam si nás nechali s podezřením na pneumokokovou infekci. Výsledky krve byly mnohem krutější - má nemocnou krev. Jediné, co mi blesklo hlavou, byla leukémie, ale když jsem se ptala Dr., tak neodpověděl, jen zamrkal očima a řekl, že to není jisté a jeli jsme ještě v noci do Prahy.

Ráno mi mé domněnky lékař potvrdil - akutní novorozenecká leukémie. Po 2 h rozhovoru, co a jak nás čeká, jsem přestávala doufat, pokud nepřijde krvácení do mozku, má sice malou šanci, ale má. VŽDYŤ BYLA ZDRAVÁ. Leukémie se u dítěte během těhotenství a krátce po porodu zjistit nedá, protože v dítěti koluje krev matky. Měli jsme štěstí, nejet na pohotovost, možná by se rána nedožila. Vybavila jsem si sen, který se mi zdál měsíc před porodem, že jsem se ráno probudila a holčička byla v postýlce mrtvá (myslím, že to bylo varování od Aničky), ale ja se snažila na ten sen zapomenout. Nesměla jsem dát nic znát, protože to na mě malá cítila, byla jsem pořád s ní, musely jsme bojovat.

Pořád jsme si povídaly, četly knížky a čekaly na tatínka, až zase přijede. Jezdil i s mými rodiči každý den 200 km. Syna hlídala sousedka. Přišlo to, co jsme nechtěli - krvácení do mozku, ale stále několik dní bojovala se zatnutými pěstičkami. 16. 1. 2004 chtěli přijet všichni, i syn, ale po 30 km ho odvezli domů (později mi řekl, že ho začalo bolet srdíčko). Večer jsem šla na večeři a bylo mi najednou zle (cítila jsem její odchod).

Po mém návratu všichni odjeli a přístroj začal chvilkami pípat. Sestřička řekla, že odchází. Hned jsem volala manželovi s mojí mamkou, ať se vrátí, byli 50 km daleko. Děda byl s Danečkem doma. Stihli to (myslím, že čekala na ně), protože pak odešla v mojí náruči, manželem a mamkou držená za ručičky za dvojčátkem Aničkou. Na cestu jí chumelilo a v televizi dávali krtečka. Já dostala prášky (zhroutila jsem se)a šla se rozloučit navždycky.

Krátce před půlnocí jsme přijeli domů a já viděla svého otce poprvé brečet! Když mě viděl ve dveřích, tak mu to došlo (nevolali jsme mu to). Nejtěžší bylo vysvětlit synovi, že se sestřička nevrátí, protože odešla za svým dvojčátkem. Pět let mi trvalo, než jsem se o nich mohla alespoň trochu bavit. Odpovědi na otázky, co by bylo kdyby… se už nikdy nedozvím. Nejhorší jsou Vánoce. Jsou to naši andílci, kteří nám už několikrát zachránili život. Bez andílků (kteří mě k sobě nepustili), manžela, syna a mých rodičů, už bych tu nebyla a neviděla vyrůstat Vašíka, kterého mi poslali Anička s Michalkou den před Velikonocemi 24. 3. 2005.

Dan se s tím, že má brášku a ne sestřičku, vyrovnával 4 roky. Já jsem tomu, že je Vašík zdravý, uvěřila až po půl roce a další půl rok jsem si ho začala pomalu pouštět k srdci (strach, že umře taky). Novou holčičku už mít nemůžu, mám 3 SC a to je maximum. Ale vím, že mám dva opravdu zdravé kluky a manžela, kterého bych nevyměnila.

Omlouvám se, ale víc zkrátit jsem to neuměla. A odpusťte mi chyby, přes zaslzené oči jsem občas neviděla.

Všem maminkám andílků držím palce do budoucna, vím co to je, bojovat s nepřízní osudu.

Přečtěte si také

Váš příspěvek

Odesílám...
Velikost písma:
10048
15.2.11 10:22

Jsi naprosto úžasná ženská a máma, smekám před Tebou, přeji celé Vaší rodině jenom to nejlepší a spoustu radosti. :hug: :hug: :hug: :hug: :kytka: :kytka: :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
17925
15.2.11 10:48

Hankamisa-Byl to moc nádhernej příběh ale velice smutnej hned jak jsem četla brečela jsem uplně vím jak ti je se stímhle smířit.
Ale jsi dobrá máma a ženská.
Moc moc ti držím palečky! :wink:

  • načítám...
  • Zmínit
45
15.2.11 11:08

Obdivuju lidi, kteří se s něčím podobným dokáží smířit. Nevím, co jiného k tomu napsat, snad jen to, že Tvé holky ví, že jste je všichni milovali a to je pro ně to nejlepší ;-) Snad už jste si svou dávku smůly vybrali a teď Tebe a Tvou rodinu čeká jen to dobré, držím pěsti :-)

  • načítám...
  • Zmínit
cher
15.2.11 11:23

Zase jsem si pobrečela, myslím na vás všechny, držte se :srdce: :srdce:

  • Upravit
6653
15.2.11 11:24

ahoj, tohle je tak hrozně nespravedlivé, ani si nedokážu představit tvou neskonalou bolest. Já mám 5 měsíčního chlapečka a nevím jak bych to ustála, kdyby se mu něco stalo. Tohle by se maminkám dít nemělo !!!!!

  • načítám...
  • Zmínit
457
15.2.11 11:28

I já před Tebou smekám, jsi úžasná a silná mamča. Přečetla jsem celý deníček jedním dechem s očima plnýma slz. Moc přeju Tvé rodině hodně zdraví a už jen samé veselé a příjemné zážitky. Zasloužíte si to! :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
714
15.2.11 12:18

Jsi pro mě velkým příkladem…moji mamince zemřel syn ještě než měla mě…a tak jsem se jí nedávno ptala jak dlouho to bolí a kdy se zlomí ta doba kdy potkám malé miminko a derou se mi slzy do očí anebo když píšu o takto smutných věcech jako teď a zase pláču…řekla mi že to nepřebolí nikdy jen se to otupí ale při každých svátcích anebo při každé návštěvě hřbitova se to člověku vybaví znovu..já pořád nechápu a asi to nikdy nepochopím proč se to stává takto malinkým dětem… :cry:

  • načítám...
  • Zmínit
733
15.2.11 13:51

Nedokážu si představit co musíte prožívat. Čas rány zhojí, ale jizva tam zůstane navždy. Hodně sil!!! :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
15326
15.2.11 14:29

:srdce: :srdce: :srdce: přeju už jen všechno dobré.

  • načítám...
  • Zmínit
12959
15.2.11 14:45

:cry: :cry:
Taky přeju už jen vše dobré :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
1475
15.2.11 14:53

Přeji už jen štěstíčko :srdce: :andel: :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
1634
15.2.11 15:25

TVůj příběh je moc smutný,a mě tolik podobný,i já mám doma synka a moc jsem si vždy přála holčičku,byla jsem přesvědčená že druhé dítě co jsem čekala bude kluk, a každýmu jsem to tvrdila ale v koutku duše jsem cítila že tio bude holčička a taky že jo, v bříšku mi krásně rostla,vše bylo o.k. až na moje bolavé kyčle bylo vše na jedničku,ale bohužel mi nebylo souzeno,o Terezku jsem přišla v 36 tt,tet už je to 5 měsíců co mám prázdnou náruč i srdce. I já si moc přeji mít ještě holčičku,ale i když to bude druhý kluk,budu ho milovat stejně jhjako holčičku. V mým případě vím že dvě děti budou maximum,tedy s andílkem Terezkou 3,víc by moje tělo nezvládlo.
Moc ti přeju aby jsi byla ty i celá tvoje rodina zdravá a spokojená :hug: :hug: :hug: :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
4433
15.2.11 19:42

Smutný, přeji už jen samé radostné chvíle :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
43
15.2.11 21:03

:hug: :hug: :hug: Jsi statečná ženská a přeji už jen to krásné neb jste si své špatné už vybraly.Všem Vám přeji jen zdravíčko a lásku. :srdce: :srdce: :srdce: :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
4854
15.2.11 21:09

Přečetla jsem deníček "jedním dechem " a neudržela jsem slzy. Opravdu je mě líto, co se stalo. A obdivuji Vás,že jste šla do těhotenství znovu a odměnou pro Vás je zdravý hošíček… Jsem těhotná a čekám své první miminko, testy zatím v pořádku. Mám strach z porodu a z toho, co vše by se mohlo stát a po přečtení deníčku jako je tento mám těch obav čím dál víc… snad bude vše v pořádku. Přeju hodně štěstí a zdraví celé Vaší rodince.

  • načítám...
  • Zmínit
992
15.2.11 21:35

:hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug:
Nemohu víc napsat, přes slzy nevidím.

  • načítám...
  • Zmínit
564
15.2.11 22:07

ahoj, obvykle deníčky nečtu, jsem hrozná cíťa a fakt mi to nedělá dobře, Tvůj jsem přečetla a dojal mě k slzám, já přišla o kloučka - mezi holkama, taky všechno SC. Barča má teprve 3 měsíce strašně si ji užívám, ale na Ondru stejně nemůžu zapomenout … a pořád mě to moc bolí …
já tedy o dalším „bejby“ reálně uvažuji (za pár let), Jsou tu holky, které měly víc než 3 SC … nemusíš ještě házet flintu do žita :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
23033
16.2.11 00:26
:potlesk: :hug:
  • načítám...
  • Zmínit
4960
16.2.11 05:44
:srdce:
  • načítám...
  • Zmínit
7312
16.2.11 11:26

dik za povzbuzení.ale riziko komplikací při dalším těhotenství je až moc velké.a přectava dalšího kluka (genetika)mi moc síli nedává.mám 2 kluky+manžela,v mým případě pěkná fuška a kdo by se o ně staral.hlavně nikoho kdo má zkušenosti a zasebou víc než 3sc a dodal mi odvahu neznam.přeji hodně štěstí.

  • načítám...
  • Zmínit
7312
16.2.11 12:54

pro haňuldu-je mi líto Julinky a přeji hodně sil do dalších dní.mužu se zeptat v kolikátým týdnu jsi byla,když se to stalo?ptám se ,protože vím,že kdybych to chtěla zkusit znovu tak mi hrozý porod okolo 30tt.to jsou ty miminka ale moc malý.

  • načítám...
  • Zmínit
4239
16.2.11 15:48

Hankomiso už včera jsem přemýšlela, co napsat…nějak mi docházejí slova…Já nevím-teď bude znít asi hloupě, co napíšu, ale říká se, že peklo neexistuje......Existuje-právě to, co musejí prožívat rodiče odešlých dětiček musí být peklo......
Na leukémii zemřel můj bratranec, když mu bylo 24 let…Je to zrovna nemoc, která se může projevit kdykoli-v ranném dětství, v dospělosti, ve stáří, ale vůbec jsem netušila, že i takhle maličká miminka jí můžou mít............
Je mi z toho bolavo, smutno…nevím co napsat...........
Přesně to-o čem byl můj včerejší deníček…Tolik bych chtěla, aby se tyhle věci neděly, ale to bych musela být Bůh......

  • načítám...
  • Zmínit
asad
16.2.11 16:24

ahoj!Jsi statečna že vubec jsi otom napsala,mam taky andilka dnes je tomu rok ale pořad otom nějak nemužu psát.Chci ti řict mam za sebou taky tři cisaře ,snad pravě proto že Adélka byla naše posledni a odešla do nebe tak to chci zkusit ještě jednou vim že je to možne ale jak řikaž ryziko.

  • Upravit
Iwi
3379
16.2.11 17:07

moc smutne, preji uz jen to dobre a moc a moc zdravicka! :hug: :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
2272
17.2.11 17:42

Je mi to moc líto…i já jsem maminka andílka a proto ti bohužel rozumím…mám syna 9 let a moc jsme si přáli ještě holčičku…podařila se nám ale asi nám nebyla souzena…Zuzanka nám umřela před 14 měsíci ve 40tt den před porodem…drž se,myslím na tebe :hug: :hug: :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
2199
17.2.11 18:13

Po přečtení tvého příběhu si čím dál tím víc uvědomuju, že tohle je prostě strašný…jsem mámou andílka, Damiánek mi odešel do nebíčka ještě z bříška, ale tak nějak to pořád bolí a u nás už druhé Vánoce bez něj byly proplakaný…strašně mi chybí, pořád…jen jsem se s tím nějak naučila žít… :cry: dnes čekám už třetí dítě, ale jak jsi napsala, mám strach se radovat z toho, že bych si to dítě mohla pochovat… :nevim:

posílám sílu na to to zvládnout, vím, jak je to těžké…v tvém případě těžší, měla jsi andílka doma… :hug: :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
3200
18.2.11 00:27

Ani nevím co napsat.. :cry: pěkně jsem si zabrečela,je to hrozné,kruté,nespravedlivé.. :cry: :cry: :cry:
Nedovedu si představit co jste si museli zažít,hodně jsem se dokázala do toho vžít a všechno se to ve mě sevřelo a bolelo.Kdo to neprožije,tak asi nepochopí jaká je to bolest,když člověk přijde o dítě :cry: :cry:

Přeji hodně štěstí a síly! :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
13335
19.2.11 11:11
:hug:
  • načítám...
  • Zmínit
17
19.2.11 14:20

Držte se! Myslím na Vás jak jste všichni stateční. Kdyby šlo takhle na dálku poslat trochu energie :( tak posílám aspoň slovní podporu!! Celá rodina jste báječní!

  • načítám...
  • Zmínit
1570
19.2.11 22:41
:hug: :hug: :hug: :hug: :cry:
  • načítám...
  • Zmínit
954
20.2.11 12:45

Hankamisa :hug: :hug: :srdce:
Jee to mi to strašně líto a hrozně moc Ti přeju jen to nejlepší do dalších dnů. Jsi statečná ženská, ani neumím napsat jak moc.
Všechno se děje z nějakého důvodu i když to mnohdy nedává žádný smysl. Ale tohle by se opravdu dětem ani maminkám stávat nemělo! Je to hrozná nespravedlnost.

  • načítám...
  • Zmínit
1027
20.2.11 21:04

jsi velice silna žena,já tu ted sedím a doopravdy pláču,důležité je že se máš o koho opřít,máš hodné rodiče a manžela a i kluci tu velkou bolest kterou v srdci máš určitě alespon trochu zmírnují,drž se jsi moc statečná :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
1918
23.2.11 10:48

co na tohle napsat, když slzy tečou proudem a mozek nefunguje a srdíčko bolí…snad poslat jen veliké objetí a nabídnout pomoc, ale jakou? jde vůbec v takové chvíli pomoct?
Nevím, jestli Ti už někdo nabídl…přijď mezi nás, andělské maminky… :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
poletucha poletava
29.3.11 13:23
Dice píše:
Jsi naprosto úžasná ženská a máma, smekám před Tebou, přeji celé Vaší rodině jenom to nejlepší a spoustu radosti. :hug: :hug: :hug: :hug: :kytka: :kytka: :kytka:

Ahoj přečetla jsem si tvuj příběh až do konce a to jsem si prisahala že už nikdy tohle číst nebudu protože ikdyz mám zdravou dceru a nezažila jsem to tak hodně špatně snáším píšu a brečím tady jsou slova zbytečná ale jsi silnější než si myslíš já vím že bych se určitě zbláznila ale dvojčata ti poslala ještě jednoho prcka smekam pred tebou a preju cele tve rodine vse a hlavne zdravi

  • Upravit
Romka724
11.8.11 22:09

Přeju Ti a celé Tvé rodině hodně štěstí, zdraví, lásku, porozumění a trochu toho sluníčka v duši.

  • Upravit
5358
19.12.11 22:12

:hug: Doufám, že už v životě potkáš jen dobro. Brečím jak želva za tvoje andílky.
V rodině jsme poměrně nedávno zažili něco podobného, dvojčátka, první zaniklo v 1.trimestru, a druhá holčička měla vývojové vady, takže v 20tt jí doktoři museli poslat do nebe :,( život není spravedlivý, bohužel, jejich maminka si to vůbec nezasloužila.

  • načítám...
  • Zmínit
54
28.8.12 21:37

Tak…a ted je tam s tvyma holcickama i ta nase…je mi to moc lito, ale verim, ze pravy smysl toho vseho se jednou taky dozvime.. :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
258
28.8.12 23:01

Kdyz jsem to cetla, tak nabihaly slzy do oci. Nedokazu si predstavit takovou ztratu a rozhodne chapu strach si dalsi dite pripustit k srdicku nejakou dobu. Musis byt strasne silna zenska, obdivuju. Ale za ty dva smisky to stoji, a princezny na vas urcite koukaji z nebicka, a jednou se setkate, ale az prijde cas, a toho je jeste spousta. At se vam uz jen dari, a kluci at delaji jenom radost. Drzim palecky ze vsech sil.

Ps. ikdyby tam chyby byli…chybovat je lidske:) a dodava to lidskosti:) :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
952
14.9.12 11:07

Při čtení tohoto deníčku mě šíleně mrazilo. Normálně pláču, ale ted mě mrazilo. Nerozumím tomu.

Jsi moc statečná a silná. Já mám v nebíčku dvojčátka bohužel nevím pohlaví a i naši Terezku. Věřím, že na nás dohlížejí a dodávají nám sílu.

:hug: :hug: :hug: :hug: :hug: co víc dodat.

  • načítám...
  • Zmínit
14112
15.10.12 11:25

Neuvěřitelný, brečela jsem od začátku do konce. Máš můj obdiv jsi neuvěřitelně silná!!!Už bude jen dobře a kluci Vám budou dělat radost a holčičky nadále opatrovat!!!Hodně štěstí!

  • načítám...
  • Zmínit
2193
7.11.12 11:19

Je mi moc líto, co všechno tě v životě potkalo. Jen náhodou jsem narazila na tvůj deníček. Klobouk dolů, já bych to asi nedala…nemohla jsem se odtrhnout od čtení a slzy mi ještě ted tečou proudem…přeji ti jen hezké chvilky v rámci možností…jdu zapálit svíčky za tvoje holčičky - mám Michalku i Aničku doma…a i za tvou sestřičku. Věřím, že tě hlídají i celou tvoji rodinu. :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
daja87
19.11.12 21:48

Moc mě to mrzí :,( Moc na Vás na všechny myslím :hug: :hug: :srdce:

  • Upravit
2527
19.10.13 08:02

A bulim jak želva..strašně smutné.

  • načítám...
  • Zmínit
2527
19.10.13 08:03

A bulim jak želva..strašně smutné.

  • načítám...
  • Zmínit
2527
19.10.13 08:03

A bulim jak želva..strašně smutné.

  • načítám...
  • Zmínit
271
23.7.14 13:17

Mnoho sil :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
7312
23.7.14 17:35

@Jannes @estrea @tatu @Monjie @Pirrippi @Ditta77 @Iwi @ševelka @zitorka @kecačka @nikita066 @JuliettaC @piskle2 @honey_star @fufiiina @Bibi 72 @masinka9 @Daleth @Andrella @nurse.007 @MisTer @MaMiNkA72 @daja87 @LennaZS

ahojky. oznámení o pokračování deníčku. po letech plním slib a vydávám pokračování mého prvního deníčku,,andílci anička s michalkou,,.je to zároven i poděkování těm co mi drželi palce a dali sílu jít do boje znovu. deníček vyšel dnes https://www.emimino.cz/…alkou-11706/#form. hanka

  • načítám...
  • Zmínit
2193
10.10.14 19:40

Dlouho jsem tu nebyla, ted si ráda přečtu co jsi napsala…od minulého pátku je v nebíčku i náš andílek Oliverek - můj nepoznaný vnouček. :,(

  • načítám...
  • Zmínit