Sestřičko moje
- O životě
- hankamisa
- 01.05.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Dopis pro sestřičku, který nejde doručit. Jako dítěti mi něco scházelo. Pak jsem se dozvěděla, že jsem z dvojčat a měla jsem sestru. Moje milá sestřičko, za pár dnů to bude už 33 let, co jsi mě při porodu opustila. O tvé existenci jsem se dozvěděla, až když jsem čekala své první miminko.
Mamka mě chtěla varovat před nepřízní osudu dvojčat v rodině. Z každých dvojčat holek vždy přežilo jen jedno. Přestože jsem tě nikdy nepoznala vím, že jsi tu byla se mnou. Jako malá holka jsem si hrála, že mám dvojče a hrajeme si s panenkami. Z dětství toho moc nevím, ale tohle si pamatuji. Nebo když jsme byli na nákupu, mamka musela koupit i něco mňam pro tebe. Nebo když mi bylo smutno, tak jsem si s tebou povídala. Cítila jsem, že mi něco chybí, ale nevěděla co, dnes už to vím. Byla jsi to ty, moje dvojčátko. Už jako malá jsem chtěla mít jednou svoji holčičku.
První se mi po těžkém porodu a boji o život narodil kluk. Díky tomu a varování mamky, jsem byla rozhodnutá další dítě nemít. Po několika letech byly ale maminkovské pudy silnější a já se rozhodla pro risk. Věřila jsem, že budu první, kdo to rodinné prokletí zlomí a budu mít živá dvojčátka. Otěhotněla jsem, čekala dvojčátka a dostala strach. Začala jsem uvažovat o potratu, ale neudělala jsem to. Dala jsem miminkům šanci. Pod stromeček jsem čekala dvojčátka Aničku s Michalkou.
Bohužel, ve 12. tt Anička zemřela a odešla za tebou. Měla jsem jěště Michalku, a tak jsem musela bojovat dál. Zbytek těhu i porod byl ok, a tak jsem si na Vánoce nesla domů s vaší pomocí z porodnice svůj největší poklad -Michalku. Bohužel, za několik dní za tebou odešla i ona. Zabila ji leukémie. Vím, že jste ji v boji pomáhali, ale nemoc byla silnější. Rodinné prokletí jsem zlomila, ale za jakou cenu? Za cenu života svých holčiček. Později jste mi, naši andílci, poslali ještě jednoho syna. Vím, že se to synům stát nemůže a tak můžu být v klidu. Vím, že mám dva krásné a zdravé kluky, za které jsem moc vděčná, ale pořád mi tu něco chybí.
Sestřičko moje,děkuji ti za naší maminku, že jsi jí tu nechala se mnou.
Holky moje,děkuji za vaši ochranu nad brášky, že jste je k sobě nepustily.
Jen já a holky víme o čem mluvím. Vím, že bez vaší pomoci bych tu dnes byla úplně sama bez dětí. Tedy spíš nebyla. Nezvládla bych smrt dalších dětí a odešla bych za vámi.
MOC MI CHYBÍTE!
TVOJE SESTRA A VAŠE MAMINKA
Přečtěte si také
Tchyně nám přinesla smaženici. Druhý den jsme bojovali o její život
- Anonymní
- 29.09.26
- 6323
Moje tchyně chodí na houby snad celý život. Zná místa, kam se vydává ještě za tmy, a z lesa se pravidelně vrací s plným košíkem. Pozná druhy, o kterých jsem nikdy neslyšela, a vždycky přesně ví,...
Po 26 letech jsem odešel. Ne kvůli sexu, chtěl jsem zase žít
- Anonymní
- 29.09.26
- 2212
Byl jsem ženatý šestadvacet let. Ženil jsem se z velké lásky a nikdy by mě tehdy nenapadlo, že jednou budu tím, kdo od své ženy odejde. Kdo opustí rodinu. Kdo bude v očích některých lidí za sobce a...
Dcera nechtěla vstávat. Zdržovalo to celou rodinu, dokud jsme nenajeli na systém
- Anonymní
- 29.09.26
- 1458
Je to už několik let, co naše celá rodina má ranní rituál, přes který lidově řečeno „nejede vlak“. Jednoduše všichni respektujeme systém, který jsme si kvůli dceři několik let zpátky nastavili, aby...
Vdaná milenka: V posteli je dokonalá, ale děsím se, co přijde dál
- Anonymní
- 29.09.26
- 1898
V posteli je to naprostá bomba. Je skvělá, zkušená, má skvělou fyzičku a neskutečně mě přitahuje. Jsem svobodný chlap a tenhle čistě fyzický vztah mi od začátku dokonale vyhovoval. Jenže, asi...
Učitelka označila naši dceru za problémovou. Pravdu jsme zjistili z nahrávky
- Anonymní
- 29.09.26
- 2423
Když nám třídní učitelka řekla, že naše dcera je ve škole problémová, snažili jsme se jí věřit. Nechtěli jsme být rodiče, kteří automaticky hájí svoje dítě. Jenže pak jsme slyšeli nahrávku, kterou...
Dcera se svěřuje umělé inteligenci a já se jí vůbec nedivím. Dělám to také
- Anonymní
- 28.09.26
- 1025
Nedávno jsem četla, že děti se začínají svěřovat umělé inteligenci s věcmi, které neřeknou rodičům. A vůbec se tomu nedivím. Moje dospívající dcera Simona s ní řeší prakticky všechno. Zpočátku jsem...
Děti rostou. Jen jejich věci nějak neubývají
- Anonymní
- 28.09.26
- 666
Děti mají jednu úžasnou vlastnost. Rostou. Je to sice poněkud drahý koníček, protože člověk každou chvíli kupuje větší boty, delší kalhoty, větší bundy a další věci, které ještě před třemi měsíci...
Celý víkend jsem byla doma. V neděli jsem byla unavenější než v pátek
- Anonymní
- 28.09.26
- 10102
V pátek jsem přišla domů a měla jsem jasno. Tenhle víkend nikam nejdu. Žádné návštěvy, žádné nakupování, žádné výlety, žádné „pojď, když už je hezky“. Chtěla jsem mít prostě pokoj.
Syn nechtěl do školky. Myslela jsem, že se mu stýská. Pravda byla horší
- Anonymní
- 28.09.26
- 5701
Každé ráno jsme bojovali. Syn plakal, držel se mě a prosil, abych ho ve školce nenechávala. Říkala jsem si, že je to jen období, že si zvyká na nové prostředí. Jenže pak jsem zjistila, že za jeho...
Těšila jsem se na svobodu, až děti vyrostou. Teď se bojím odjet na dovolenou
- Anonymní
- 28.09.26
- 8525
Je mi 55 let a celý život jsem měla pocit, že jednou přijde chvíle, kdy budu mít konečně čas sama na sebe. Děti vyrostou, já si odpočinu a začnu trochu žít. Budu cestovat, kam budu chtít, na nikoho...
