Andílci Anička s Michalkou
- Snažení
- hankamisa
- 23.07.14
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Napsaný deníček, jiskřička nadějí a jak to dopadlo... spíše pokračuje. Ani ve snu by mě nenapadlo, že po třech bezproblémových početích budu patřit mezi snažilky.
Napsáním tohoto prvního deníčku jsem dostala díky holkám tady z eMimina šanci a jiskřičku naděje pokusit se o další miminko a znovu si splnit sen. Za to jim moc děkuji.
V té době jsem si myslela, že brzy budu psát pokračování o tom, jak to dopadlo. Bohužel, píši o tom, jak to pokračuje. Už dlouho to v sobě dusím a doufám, že se mi tímto napsáním aspoň trochu uleví.
Krátce po napsání deníčku se mi ozvalo několik holek, které mi daly naději a sílu, že bych se mohla pokusit o další mimi. Vzhledem k tomu, že je to má polední možnost jak mít miminko, jsme začaly zjištovat takové ty babské rady a výzkumy jak na holčičku.
Zjistily jsme, že nám děti vyšly nejen podle dne početí, ale i podle metody krve (ta dokonce vyšla v celé široké rodině). Díky tomu jsme také zjistily, že obě naše děti stejného pohlaví byly počaté při stejném stáří krve a v té době vycházelo to stejné období.
Tak jsme se rozhodly dva roky počkat, až se to otočí, a počítaly s tím, že se nám zadaří na první pokus jako pokaždé.
Po dvou letech plánování začalo kolečko vyšetření, aby se vidělo, jestli je další těhotenství reálné. Nic nenasvědčovalo tomu, že by mělo být něco špatně. A už vůbec ne, že bych měla patřit mezi snažilky.
Tak jsem vysadila antikoncepci po 6 letech braní a čekala na ms. Bohužel té se ke mně nechtělo, a tak mi doktorka napsala léky na upravení cyklu. Ty sice zabraly, cyklus se upravil, i ms došla, ale mé tělo stále po antině spalo. Tudíž nějaké plození bylo to tam. Nedorůstala sliznice, ani nerostly vajíčka.
Začala jsem užívat různé bylinky, ale bohužel nepomohly. Tak jsem i vzhledem k věku (nemám čas na experimentování) přistoupila k lékům na plodnost. Po těch sice vaječníky začaly fungovat, folikuly rostly, ale samy nepraskaly - jen po injekcích. Ale na sliznici nic nezabíralo.
Po roce a půl mě doktorka poslala do CAR, protože už vyčerpala veškerou léčbu, kterou mi mohla poskytnout. Tam začalo kolečko nových vyšetření, aby se zjistilo co a jak. Víme, že manžel je v pořádku, tudíž problém je ve mně. Nakonec jsem podstoupila hydrolaparoskopii a hysteroskopii a výsledek je bohužel zklamáním a šokem.
Kromě menšího ložiska endometriozy v místě, které však v početí nebrání, mám srůsty, skoro ucpaný pravý vejcovod, ke kterému patří plně funkční ovulační vaječník, a levý vaječník, který sice folikuly produkuje, ale nedozrávají anovulační (a ten má vejcovod v pořádku).
Sice tu je možnost, že by se přirozené početí mohlo se štěstím podařit, ale spíše se mám připravit rovnou na IVF. Jenže do toho se mi nechce. Nechci stresující, přímý zásah doktor, ale domácí, klidné početí.
Teď čekám na kontrolu a výsledky genetiky, kde se uvidí, co dál. Já doufám, že už se ledy pohnou a my konečně zplodíme naši vytouženou zdravou holčičku.
Určitě se zeptáte „A co když to bude kluk?“ Ano, i s tím se musí počítat. Bude i tak náš, bude milován jako ostatní děti, hlavně aby byl zdravý. Není důležité pohlaví, ale hlavně ať je mimi zdravé.
Některé mi asi napíšete, ať jsem ráda, že už děti mám, že někteří je ani mít nemohou, že je to poklad. Ano, já vím a jsem za ten poklad vděčná. Ale také vím, že takto štastná nejsem a nebudu, pokud to nezkusím. Nechci si za pár let vyčítat, že jsem měla možnost být štastná a nezkusila jsem to. To jsem po těch letech zjistila.
Chci poděkovat holkám z jedné skupiny (oni se poznají) za to, že mi dodávají sílu a drží mě nad vodou, když už nemůžu a potápím se ke dnu. Holky, díky.
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1191
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 708
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1231
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 511
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 317
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 19147
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2528
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2756
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2478
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1661
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....