Klíště a borelioza
- O životě
- hankamisa
- 12.09.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Není to tak dlouho, co jsem psala deníček o svém 13letém synovi a jeho bojem se životem. To jsem ale ještě netušila, co ho za pár měsíců potká. Tento deníček je o jeho prvním a né moc štastném setkání s klíštětem v životě.
Syn odjel na začátku prázdnin jako každý rok na letní tábor, kam se i s kamarádem moc těšili. Po několika dnech chytil klíště, které mohlo být přisáto cca 4 hodiny než bylo zjištěno a odstraněno. Po návratu domů o dva dny dříve, protože s tím kamarádem odjížděl na chatu, byla v místě přisátí jen malinká nepatrná boulička bez fleku. Po týdenním návratu z chaty už byl okolo bouličky malý flíček, cca 1 cm.
Hned druhý den jsme navštívili doktorku,¨která nám sdělila, že se jedná o boreliozu. Nasadila nám dvoje antibiotika s tím, že na krev můžeme nejdříve za 6.týdnů od přisátí klíštěte. Dříve to nemá cenu, protože by se to stejně v krvi nepoznalo. Máme jen hlídat jakoukoli změnu zdravotního stavu. Během toho čekání na krev mi toto podezření potvrdili i další 3 doktoři nezávisle na sobě. I přes dobrání antibiotik v místě přisátí, zůstala boulička s nepatrným tmavým flíčkem 2 mm. Po 6 týdnech nekonečného čekání a trochu zkažených prázdnin, protože musel být v klidu, jsme se vydali na krev.
Výsledky budou za týden. Když jsem tam tedy volala, bylo mi sděleno, že ještě nejsou a mám zavolat další týden. Prý to může trvat i 3 týdny. Tak jsem po dalším týdnu, to už nervy pracovaly na plné obrátky, volala znovu. Výsledky dopadly dobře s tím, že borelioza byla uspěšně přeléčena a že bychom měli mít vyhráno. Vzhledem k stále se vyskytující bouličce musíme za 2-3 měsíce na kontrolní odběry, teré by ale měly být v pořádku. To jen pro náš klid.
Abych nezapomněla, jeho sen proletět se paraglaidingem se nedávno splnil. Ale o tom až zase příště.
Přečtěte si také
Děti z nás tahaly peníze. S manželem teď raději předstíráme, že jsme na mizině
- Anonymní
- 26.05.26
- 568
Můj manžel měl vždycky velmi dobrou práci. Vedl firmu a vydělával slušné peníze. Nikdy jsme si ale nehráli na boháče. Žili jsme normálně, neměli jsme potřebu se předvádět a většinu peněz jsme si...
Dcera se vdala za boháče a vnoučata hlídá chůva. Já bych to prý nezvládla
- Anonymní
- 26.05.26
- 298
Jsem v důchodu, měla bych dost času na hlídání vnuček, ale moje dcera a její manžel to odmítají. Raději si platí chůvu, která s nimi dokonce jezdí i na dovolené. Cizí žena se stará o moje vnoučata...
Chůva poštvala syna proti mně. Nahrávka z kamery mi otevřela oči
- Anonymní
- 26.05.26
- 458
Jsem matka samoživitelka. Naštěstí mám dobrou práci a vydělávám slušné peníze. Abych si ji ale mohla udržet, musela jsem se poměrně brzy vrátit do práce. Nějakou dobu mi pomáhala moje mamka, jenže...
Dcera mě požádala o hlídání dětí na víkend. Nakonec z toho byl celý týden
- Anonymní
- 26.05.26
- 344
Jsem opravdu naštvaná. Mám pocit, že mě dcera v poslední době dost využívá. Našla si nového přítele a na děti začíná kašlat. Nedávno mě prosila, jestli bych si je nevzala na víkend. Samozřejmě jsem...
Naši pořád nadávají na počasí. Buď je zima, nebo hrozné vedro. Je to normální?
- Anonymní
- 26.05.26
- 175
Vím, že starší lidé bývají s lecčím nespokojení. Jenže moji rodiče už to podle mě začínají dost přehánět. V poslední době se úplně upnuli na počasí. Neustále sledují předpovědi, radar, zprávy o...
Dcera se pokusila o sebevraždu. Žiju v neustálém strachu a vyčerpání
- Anonymní
- 25.05.26
- 1956
Moje šestnáctiletá dcera Anežka je hodně labilní děvče. Problémy jsme s ní měli už od dětství. Když už se ale zdálo, že je z nejhoršího venku, přišla puberta a s ní šílené stavy, které ji dohnaly...
„Za všechno můžou Ukrajinci,“ argumentuje manžel. Jeho názory mi začínají vadit
- Anonymní
- 25.05.26
- 1806
Když začala válka na Ukrajině, manžel patřil k těm solidárním lidem, kteří chtěli pomáhat. Pamatuji si, jak o Ukrajincích mluvil hezky, sledoval zprávy a zajímal se o to, jak může pomoct. Dokonce...
Kamarádka odmítá povinné očkování u dětí. Podle mě je to nezodpovědnost
- Anonymní
- 25.05.26
- 1065
Moje kamarádka je taková ta biomatka, která odmítá všechno, co podle jejího názoru není pro dítě dobré. Patří tam samozřejmě očkování, ale i různé další věci včetně jídla nebo pití. To je kapitola...
„Tohle radši nikomu neříkej,“ řekli mi na praxi ve školce. Ztuhla jsem
- Anonymní
- 25.05.26
- 6909
Měla jsem poprvé praxi ve školce a čekala jsem klasiku, kterou jsem znala z dětské skupinky – pomoc učitelkám, hraní si s dětmi, individuální pomoc, trocha chaosu, ale v mezích.
Soused mi roky ničil život. Teprve teď jsem se odhodlala něco udělat
- Anonymní
- 25.05.26
- 4325
Říkala jsem si, že si na to zvyknu. Že hluk, noci bez spánku a neustálé napětí k bydlení ve městě prostě patří. A je to sedm let. Došla mi definitivně trpělivost.