Brusinčata - 92..díl
- Rodičovství
- Brusinka
- 11.10.05
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ahoj Brusinčata a ostatní, Dodatečně ještě ještě jedna netová gratulace Míše a Moničce. Vypadá to, že malá si vezme mustr od Martínka a bude jednak vzorný spáč a vůbec klidné robě. Hanko, pěkný deníček. Dala jsem si závazek, že se pokusim omezit plácání. Je fakt, že to valného činku nemá.
Náš „Dubínek" - od slova dub - jelikož mám často pocit, že mluvim do dubu:o)), si stejně nedá říct a na věci na kuchyňské lince se prostě bude a bude zmocňovat. Reakce na „pozor pálí" je pouze dočasná a pidichvilková
)))
Co jsem se dočetla, tak decentní plácání (pokud se nejedná o pravidelné bití, či týrání dětí, negativní dopad nemá. Zkrátka děti co byly trošku oplácávané a nikdy neplácané, vykazovaly stejnou psychickou pohodu.
Tak Darko, snad to s našima špuntama nebude tak divoký
))))
Tuhle jsem mluvila s kamarádkou a její mamka prý vyřešila vztekání, že když dostala kámoška první fest záchvateček a plácla sebou o zem (bylo to tedy doma), tak jí začala překračovat a normálně fungovala, jako by se nic nedělo. Ještě to pak prý jednou zkusila a pak byl klid. No ale asi se jedná o výjimečného jedince co? Vy které už máte zkušenosti se vztekotama, zřejmě máte jiné zkušenosti.
U nás jsou zatím zkušenosti pouze s mou vlastní vztekotou a vytáčivostí. Snad je to díky těhu hormonama a bude zase líp. Na horách jsem si vysekla parádní hroucostav. Ani moc Janča neprudila. Jen při výletě do Dvora Králové se chtěla furt nosit na koni a nedala si vymluvit, že proste permanentně jí tahat fakt nemůžu. Začala hučet a ječánovat. Napřed jsem na ní trochu huntošila, pak se snažila počítat do deseti apod.a neplísnit ji a nakonec jsem se z ní rozbulela a vůbec jsem se nemohla zklidnit a co chvíli se mi slzy tlačily do očí. Dobrá hysterka
))
Večer jsem to završila dalším brekem, když na několikátý usnula až po desátý. Prostě totálně vykolejená matka. A to mám ještě tak zlatý dítě. Co bych dělala, kdyby mi medvědice pravidelně usínala až kolem 23.h jako má teď ve zvyklu Amálka. Chudák Martina.
U nás ohledně spánku začíná pomalu, ale jistě vynechání poledního spaní. Sedím u ní třeba půl hoďky, ručičkuju jako pako a nic:o)) Jednu chvíli to vypadá, že už zabere, pak se zase postaví v postýlce, začne po mě házet peřinu a další postelové rekvizity a je po relaxu. Jediný bonus z celodenního bdění je, že zalehne už kolem 19h. Ale 18.hodina je často dooost divoká. Je samozřejmě totálně grogy a dost nepříjemná. Zabírá ještě tak povalování na koberci a čtení si apod.
Konečně k naší společné akci. Musím říct, že máme dobrý štístko na počasí. Už minule v květnu jsme vychytaly parádní počasí. Teď se projevilo babí léto v plné parádě. Dorazily jsme v pondělí odpoledne a správce chaty nám sdělil, že ještě pondělí přes den tam bylo hnusně. My přijeli bez deštivého přivítání a úterkem počínaje až do pátečního odjezdu svítilo a nebe bylo bez mráčku. První dny akorát dost funělo, takže výlet na Černou horu jsme si nechali až na čtvrtek, kdy se už žádné větry nekonaly
)) Děti na Černé hoře ochutnaly ještě poslední borůvky. Tedy chudinka Janča měla smůlu, jí jsem je nedopřála. Poté, co se nám pozvracela v autě po pojídání lesních plodů, jsem neriskovala znečistění Amálčina auta a spolusedících. Špunti si to myslím na horách užily. Amálka, Míša a Adámek jsou ostřílení motorkáři, takže se po chatě a venku proháněly jak draci. Janča sice doma už pár týdnů má jezdící kachnu, ale dlouhodobější praxe evidentně chybí. Ale při odjezdu jsem si všimla, že už drandní o dost lépe
)))
O hračky se tahaly přiměřeně, k žádné bitce nedošlo. Při „společném hraní" se Janča projevuje trochu jako nestranný pozorovatel. Společnost dětí ji myslím dělá dobře, ale občas na ní asi bylo moc ruchu a divočiny a tahala mě nahoru na pokoj pohrát si sama. Tam byl hit pobytu hra s ramínkama a zavírání se do skříně.
Děti, tedy vyjma Janiny krásně žvatlaj. Byla jsem mrtvá z Michalky, když imitovala telefonní hovor ze šišky se slovy, haló, takdy Michalka. Byla rozkošná. Janča se už, ale taky snaží a občas se jí daří zopáknout nějaké to slovo, kromě máma táta a nejoblíbenějšího mňam.
Jeden večer se nám Darka s Martinou postaraly o dobré divadlo a procvičení břišních svalů ze záchvatů smíchu. Předváděly si navzájem kliky a sklapovačky a došly jsme k závěru, že Darka má hypermobilní klouby, prostě dokáže vytočit ruce v neuvěřitelném úhlu. Nedá se to takhle popsat, ale ten večer jsme se fakt nachechtaly jak blázni.
Co nejdříve šoupnu nějaké fotečky do galerky.
Bříško mi na horách poposkočilo a dnes doktorka taky zkonstatovala, že pěkně děloha poposkočila. Tak snad tam nebude v závěru nějaký pětikilový macek
))
Jinak se cítím zatím dobře. Škoda, že Janča už bojkotuje to spaní. Docela mi to přesdenní lenošení v postýlce vyhovovalo
))
Mějte se krásně a užívejte sluníčka.
Pa Martina, Janina 22 měsíců a lumpínek 20tt
Přečtěte si také
Dala jsem synovi do školky kraťasy. Učitelka ze mě udělala krkavčí matku
- Anonymní
- 27.09.26
- 1482
První dny v záři. Školkový kolotoč se rozběhl na plné obrátky a s ním i nekonečné seznamy požadavků, co všechno musí mít děti ve skříňkách. Náhradní tričko, spodní prádlo, věci na převlečení na...
Dlouho jsem čekala, jestli mě touha po dítěti přece jen dožene. Nedohnala
- Anonymní
- 27.09.26
- 828
Děti jsem nikdy vyloženě nechtěla. Nebyla jsem ale ani přesvědčená, že je nechci za žádnou cenu. Spíš jsem pořád čekala, jestli se ve mně něco změní.
Bývala jsem žena, pak matka, pak babička. Dnes bych ráda znovu potkala muže
- babiMáňa
- 27.09.26
- 2117
Je mi něco přes šedesát a jsem celkem vitální babča. Můj syn se snachou mají dvě krásné děti a já jsem ráda, že už jsou ve věku, kdy se mnou mohou i za kulturou nebo do přírody. Okolí o mě říká, že...
Houby jsme sbírali celý život. Tentokrát skončila celá rodina v nemocnici
- Anonymní
- 27.09.26
- 670
Na houby jsme chodili odmalička. Nejdřív s rodiči, později s manželem a nakonec i s našimi dětmi. Nikdy jsme nesbírali nic, čím bychom si nebyli jistí. Žádné experimentování, žádné houby určované...
Poprosila jsem muže, aby odvedl syna do školky. Jeho reakce mě šokovala
- Anonymní
- 27.09.26
- 2068
Ručička hodin ukazovala půl sedmé ráno a já měla pocit, že jsem v noci nenasbírala ani dvě hodiny souvislého spánku. Na hrudi mi oddechovala sedmiměsíční dcerka. Kvůli rýmě nemohla dýchat nosem,...
Děti chtěly pořád něco kupovat. Jedno pravidlo nás zbavilo většiny proseb
- Anonymní
- 26.09.26
- 2745
„Mami, já to potřebuju.“ Věta, kterou jsem za poslední roky slyšela tolikrát, že už přesně vím, že ve většině případů následuje něco, co dítě ještě před pěti minutami vůbec neznalo. Dlouho jsem si...
Myslela jsem, že je to konečně ten pravý. Pak mě kontaktovala jeho manželka
- Anonymní
- 26.09.26
- 2301
Už jsem si skoro začínala říkat, že jsem konečně měla štěstí. Po několika vztazích, které nikam nevedly, jsem potkala muže, se kterým mi bylo dobře. Byl pozorný, zajímal se o mě, pamatoval si...
První měsíc školy je za námi. A já už přesně vím, co jsme letos podcenili
- Anonymní
- 26.09.26
- 2369
Nějak pevně doufám, že to, co zažívám doma teď já, prožívají v nějaké menší obměně i ostatní matky. Upřímně prázdniny byly náročné a na školní rok jsem se těšila jako na smilování, jenže kde je ten...
Chtěla jsem rodičům říct o hypotéce a novém autě. Místo radosti přišel výslech
- Anonymní
- 26.09.26
- 9698
Nedávno jsme s manželem podepsali hypotéku. Nebyla to žádná malá věc. Dlouho jsme vybírali dům, počítali peníze a přemýšleli, jestli do toho opravdu jít. Nakonec jsme se rozhodli, že ano.
Syn měl před každou návštěvou lékaře hysterický záchvat. Až tohle zabralo
- Anonymní
- 26.09.26
- 1041
Vždycky, když jsem svému sedmiletému synovi Nicolasovi oznámila, že půjdeme k lékaři, okamžitě zbledl. Odmalička má z doktorů panický strach. Je to bohužel spojené s jednou nepříjemnou zkušeností,...