Budoucnost patří jim
- O životě
- Veveří
- 24.05.19
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Zamyšlení, jak se jednou bude žít našim dětem a jejich dětem. A abychom naše děti nepodceňovali.
Pracuji v městské samosprávě. Před několika dny jsme pořádali diskuzi s dětmi ze základních škol. Téma se vázalo ke Dni Země a týkalo se otázky Voda jako samozřejmost?. Děti se ptaly, vedení radnice odpovídalo, všechno odsýpalo jako na drátkách. Přesto mi ze setkání přibyla na čele vráska. A stejnou vrásku jsem viděla i na hladkých obličejích dětí. Naše děti se bojí o svoji budoucnost.
V posledních měsících se vzedmula protestní vlna, kterou rozvířila švédská dívka Greta Thunberg jednoduchým dotazem: „Proč se mám vzdělávat a chodit do školy, když stejně před sebou nemám žádnou budoucnost?“ Tato malá holka dokázala vyburcovat mládež na celém světě, aby se začala zajímat o ochranu planety a svůj další život. A já jsem jí za to vděčná. Upozornila na to, že třicet let se politici baví o nebezpečích spojených s oteplováním klimatu, a přesto se nic nezměnilo. Emise skleníkových plynů neklesají, ani nestagnují, ale naopak stále rostou. Bohužel Greta má pravdu. Podle předpokladů máme přibližně dvanáct let na to, abychom dokázali snížit emise skleníkových plynů o šedesát procent, aby změny klimatu ještě byly vratné. Promítám si, co všechno se dá stihnout za dvanáct let, a připadá mi to zatraceně málo na dohodu mezi všemi zeměmi světa.
Mám třináctiletou dceru a ta to samozřejmě také vnímá, slyší a vidí to kolem sebe a v televizi a říká mi „Mami, já se bojím.“ Za svůj krátký život už stihla zaregistrovat zúžené koryto řeky, tam, kde byla voda a oblázky, dneska roste tráva, vidí suchem rozpukanou zem a trávu, která se nám před okny mění v seno, a ona tak nemá čím nakrmit svá morčata. Vnímá vedro na hřišti, na kterém se nedá vydržet a poslouchá, jak se v okolních vesnicích přistavují cisterny, protože došla voda. Vidí, že tam, kde byl ještě před pěti lety smrkový les, jsou dneska holé kopce. Kůrovcům podlehly i smrky u našeho domu, pod kterými si ráda hrála na domečky. A tam, kde kůrovec nestihl dokonat zkázu, jsou polomy způsobené vichřicemi. Příroda trpí a ona trpí s ní. Opravdu se nám všechno mění před očima závratným tempem.
Když jsem se o tom bavila se svojí maminkou, tak mi řekla, že už nesnese další negativní zprávy, že s tím stejně nic nesvede a chce v klidu dožít. Já ji chápu. Sama jsem přibližně v půlce života a věřím, že už nějak dožiju. Ale stejně to nedokážu přijmout tak lehce. Mám malé děti a přeju jim dobrý život bez dramatických výkyvů – takový, jako mám já. Přitom si vůbec nejsem jistá tím, co čeká je a jejich potomky. To, co mně samotné znělo ještě před dvaceti lety jako sci-fi, se dneska převrátilo do reality. Chápu, že na tahu jsou teď celosvětové vlády, aby našly nějaký konsensus. A já že jsem ta kapka v moři, která může dál třídit odpad, méně používat auto, sázet stromy, šetřit vodou a nevytvářet zbytečný odpad. Budu to dělat dál bez ohledu na to, že ve třetích zemích se pořád vyváží kvanta odpadu do moře, že komíny světových velmocí chrlí do ovzduší tuny emisí a že peníze a byznys budou vždy až na prvním místě. Budu dělat, co můžu, abych se jednou dětem a vnoučatům mohla podívat do očí a říct jim, že jsem snažila.
Díky, že jste dočetli až sem.
Přečtěte si také
Šéf mě pozval na oběd. Snažil se být vtipný, ale utrhl si pořádnou ostudu
- Anonymní
- 02.06.26
- 1957
Na oběd s šéfem? Proč ne, řekla jsem si. Můj šéf je milý chlapík a myslím, že máme hezký kolegiální vztah. Nikdy spolu mimo práci nikam nechodíme, ale v kanceláři nám to klape. Dost mě proto...
Chtěli jsme si užít Den dětí. Místo toho jsme skončili na pohotovosti
- Anonymní
- 02.06.26
- 916
Na Den dětí v naší vesnici jsme se moc těšili. Každý rok ho pořádají místní hasiči a bývá to krásná akce. Různé atrakce, úkoly, sladkosti, hudba, pěna, dobré jídlo a pití. Vyrazila jsem tam s...
„Sbal si svých pět švestek a odejdi,“ řekl mi přítel z ničeho nic po pěti letech
- Anonymní
- 02.06.26
- 2020
S Mirkem jsme chodili pět let, z toho jsme tři roky společně žili v jeho bytě. Z mého pohledu bylo vše v pořádku. Věřila jsem, že spolu zůstaneme navždy. Ale on měl jiné plány. Z ničeho nic otočil...
Dceři je deset a přeje si krém na vrásky. Mám pocit, že jsme se zbláznili
- Anonymní
- 02.06.26
- 579
Když jsem byla malá, utrácela jsem kapesné za žvýkačky, samolepky a časopisy o koních. Moje dcera si za něj chce koupit sérum proti stárnutí a pleťovou masku.
Když skončily nevolnosti, myslela jsem, že bude líp. Bylo mi ještě hůř
- Anonymní
- 02.06.26
- 551
Ten den, kdy jsem si poprvé po týdnech ráno neodběhla se zvedajícím se žaludkem k záchodu, jsem si fakt myslela, že je vyhráno. Že to nejhorší mám za sebou. Že teď přijde to „krásné těhotenství“, o...
Myslela jsem, že jsem připravená na porod. Třetí trimestr mě vyvedl z omylu
- Anonymní
- 01.06.26
- 1684
Ty poslední měsíce těhotenství přišly nějak moc rychle. Ještě jsem měla v hlavě, že „je čas“, ale tělo už jelo na úplně jiný režim než moje představy. Najednou jsem se nemohla pořádně vyspat,...
Ex mi po rozchodu poslal fakturu. Prý mu dlužím za večeře, dárky i dovolenou
- Anonymní
- 01.06.26
- 4804
S Davidem jsem se rozešla po čtyřech letech. Nebyl to hezký rozchod, přesto jsem doufala, že ho zvládneme důstojně a třeba si časem zachováme alespoň přátelský vztah. Prožili jsme spolu spoustu...
Celý život závidím krásným ženám. Připadá mi, že mají všechno zadarmo
- Anonymní
- 01.06.26
- 1334
Vždycky jsem chtěla být krásná. Ne jen hezká nebo sympatická. Krásná. Taková ta žena, za kterou se lidé otočí na ulici, která vejde do místnosti a okamžitě na sebe strhne pozornost. Nikdy jsem...
Dva roky lžu manželovi. Myslí si, že chodím na cvičení, ale pravda je úplně jiná
- Anonymní
- 01.06.26
- 3563
Dva roky tvrdím Karlovi, že chodím na pilates. Každý čtvrtek v půl sedmé si sbalím sportovní tašku, rozloučím se a odcházím z domova. Vrátím se kolem deváté s tím, že jsme si po lekci ještě zašly s...
Jak mám vyjít s penězi? Šetřím na jídle, kočce i lécích. A stejně vyjdu tak tak
- Anonymní
- 01.06.26
- 1727
Je mi 54 let, jsem v invalidním důchodu a mám velký problém vyjít s penězi. Musela jsem si najít přivýdělek, jinak bych asi skončila na ulici. Žiju sama, děti nemám a manžel mi před několika lety...