Čekáme dvojčátka
- Těhotenství
- Katysek1
- 13.12.12 načítám...
Můj deníček je o tom, jak nebyl průběh mého těhotenství zrovna procházkou růžovým sadem. I když mi v těhotenství nebylo vůbec špatně, nepoznala jsem žádné zvracení, ani pálení žáhy jako spousta maminek.
S manželem, v té době ještě přítelem jsme se v lednu 2012 domluvili, že přestanu užívat antikoncepci a pomalu se začněme snažit o miminko. Nebudeme to nějak přehánět, počítat dny, kdy mám ovulaci, prostě až to přijde, tak to přijde. A tak jsem v lednu vysadila antikoncepci, v únoru jsme si ještě dávali tak nějak pozor a v březnu už jsme začali pracovat na miminku.
Jeden krásný slunný víkend na konci března (25. 3.), kdy byl manžel v práci, jsem seděla na balkoně a četla časopis Betynka. V tu chvíli jsem si řekla, co kdybych si zkusila udělat test. Měla jsem sice ještě 4 dny před očekávanou menstruací, ale zkusila jsem to. Začala se vybarvovat první čárka a hned nato na mě začala vykukovat čárka druhá! Nemohla jsem tomu uvěřit, že by to vyšlo hned napoprvé, když jsme ani nevypočítávali žádné dny. Hned jsem to šla zavolat manželovi a kamarádce. Ani mluvit jsem nemohla, jak jsem byla šťastná a v očích měla slzy. Hned v pondělí jsem se objednala na gyndu na 4. 4. Nemohla jsem se toho data dočkat a zároveň se strašně bála, co se dozvím, jestli bude všechno v pořádku.
Konečně bylo 4. 4. a já jsem po práci jela k doktorovi. Ten mi těhotenství potvrdil, byla jsem v tu dobu v 6. tt a srdíčko zatím nebilo. Objednal mě na kontrolu za dalších 14 dní a dal mi fotečku z prvního ultrazvuku. Za 14 dní jsem jela na kontrolu se strachem, jestli se ukáže už srdíčko, a jaké bylo překvapení, když se objevila srdíčka dvě! Doktor mi oznámil, že čekáme dvojčátka a že budou dvojvaječná. Pak jsme chodili každých 14 dní na kontrolu a vždy si odnesli fotku na památku. Všechny screeningy, cukrovka, vyšetření proběhly v pořádku, jen jedno miminko bylo menší než druhé, a tak nás doktor odeslal na vyšetření do Motola, aby nás prohlédli i tam, jelikož jsem tam chtěla i rodit. Také nám oznámil, že to nejspíše budou holčičky.
V Motole nás vyšetřili a oznámili mi, že dvojčátka jsou jednovaječná a že je jedno menší, protože mají časný TTTS syndrom, kdy jedno dvojčátko bere živiny druhému. Také se doktoru nelíbili zvětšené komory na mozečku u menšího dvojčátka a poslal nás ještě na vyšetření se srdíčky. Objednali nás na pátek 13. Už to datum byl varující.
Nastal pátek 13., pro mě ten nejhorší den (to jsem ještě nevěděla, co mě čeká) a jeli jsme do Motola na vyšetření srdíček. Byl tam moc příjemný pan doktor. Udělal mi ultrazvuk, ale už z jeho výrazu jsem poznala, že se něco děje. Vyšetřoval mě asi tři čtvrtě hodiny a pak mi oznámil, že menší holčička má vážnou vadu srdíčka, že se to tedy dá operovat (několik operací v životě), ale že to ani nemusí přežít. A že v kombinaci s rozšířenými komorami mozku může být vážně postižená, že by bylo možná lepší, ukončit celé těhotenství (byla jsem v 18. tt). Ale že druhá holčička je úplně zdravá. V tu chvíli jsem to už nevydržela a rozbrečela se. Ještěže byl přítel se mnou. Poslali nás domů, ať si vše promyslíme, že máme čas do 24. tt. V tu chvíli jsem věděla, že bych na potrat jít nedokázala. To bych neudělala, i proto, že druhá holčička byla zdravá!
V tu dobu jsme už měli naplánovanou svatbu, vše bylo nachystané, termín jsme nezrušili, ale vzali se pouze v okruhu blízké rodiny. Zrušili jsme i oslavu pro kamarády a vzdálenější příbuzenstvo. Na to nálada nebyla.
Potom jsem chodila každý týden na kontroly do Motola, kontrolovaly průtoky, jak holky rostou, samozřejmě jsem oznámila, že si je nechám. Komory v mozečku se samy zmenšily, takže to bylo úplně v pořádku, jen bylo to srdíčko. Od 30. tt jsem začala chodit na monitory a do rizikové poradny. Monitory byly vždy v pořádku, jen tam holky blbly, utíkaly od sondiček, nechtěly se nechat točit
V poradně mě pořád strašili, že si mě už nechají v nemocnici, až si mě tam opravdu nechali, od 32. tt.na rizikovém oddělení.
Pokračování příště
Přečtěte si také
Máma se o svém zdraví radí s umělou inteligencí. Tahle „rádkyně“ ji málem zabila
- Anonymní
- 01.05.26
- 987
Jsem strašně naštvaná, ne ani tak na mamku, ale na to, kam jsme to jako společnost dopracovali. Máma tedy nikdy doktory v lásce neměla. Vždycky říkala, že člověk přijde do čekárny s rýmou a odejde...
„To dítě je nějaké opožděné,“ prohlásila tchyně o mém synovi na rodinné oslavě
- Anonymní
- 01.05.26
- 1715
Moje tchyně opravdu stojí za to. Co slovo, to perla. Tentokrát se zase ukázala na rodinné oslavě, když před celou rodinou prohlásila, že můj šestiletý syn je opožděný. Přitom ví, že má problémy s...
Jedna zpráva bývalé kolegyni odstartovala události, které mi zničily život
- Anonymní
- 01.05.26
- 1556
Dodnes si ten večer pamatuju úplně přesně. Bylo ticho, venku pršelo a já bezmyšlenkovitě projížděl staré kontakty v telefonu. Narazil jsem na jméno ženy, se kterou jsem kdysi pracoval. Dlouhé roky...
„Paní učitelka mi řekla, že jsem blbá,“ oznámila mi pětiletá dcera jakoby nic
- Anonymní
- 01.05.26
- 2936
Lucinka chodí do školky už druhým rokem. Letos jí bylo pět, příští rok už bude předškolačka. Občas mi začne vyprávět nějaké zážitky ze školky, kterým se spolu většinou zasmějeme. Snažím se to brát...
Vládo, nechte nám StarDance! Vrátil se Chlopčík a já se neskutečně těším
- Anonymní
- 30.04.26
- 743
Letos se na StarDance těším fakt moc. Jednak je to takový ten oblíbený sobotní rituál, kdy se celá rodina sejdeme u obrazovky a fandíme našemu oblíbenému páru. A pak si voláme s rodiči a řešíme,...
Manžel mě tajně ve spánku natáčel a já se děsím, že to má ze „Školy znásilnění"
- Anonymní
- 30.04.26
- 2372
Je zvláštní zjistit, že člověk, se kterým dlouhá léta sdílíte ložnici, společný život, děti, dokáže takhle zradit. Jako by to byl úplně jiný člověk. Čtete všechny ty děsné zprávy o zneužitých...
Synovec Petr (15) je konečně v léčbě. „Bojuje s mnoha démony," řekl nám doktor
- Anonymní
- 30.04.26
- 1591
Pět měsíců jsme ho hlídali. Říkám to úplně na rovinu, protože jinak to ani popsat nejde. Po akutní hospitalizaci na psychiatrii, nám byl Petr svěřen do dočasné péče. A i když to zní hrozně, byla to...
„Vím, kdy máš termín!“ Tchyně mi prohrabala věci a úplně mě tím vytočila
- Anonymní
- 30.04.26
- 6648
Fakt jsem si po té scéně, kdy nám vlezla do ložnice, říkala, že tohle už byl úplný strop. Že horší už to být nemůže. No… může. Mám prostě tchyni stíhačku, která využije každé příležitosti zasáhnout.
Miminko jsem nechtěla, a tak jsem šla na party a hulila trávu. Teď toho lituji
- Anonymní
- 30.04.26
- 2108
Hudba duněla tak nahlas, že jsem konečně neslyšela vlastní myšlenky. A přesně to jsem potřebovala. Vypnout. Na pár hodin nebýt tou holkou, co řeší, že je těhotná s chlapem, kterého nemiluje. Prostě...
Náš tajný vztah trval tři roky. Konec přišel mnohem krutěji, než jsem čekala
- Anonymní
- 29.04.26
- 5262
Mám trápení, se kterým se prakticky nikomu nemůžu svěřit. Jen jedné kamarádce, která o všem věděla. Tři roky jsem žila dvojí život. S manželem jsme spolu 20 let, náš vztah je hodně vyčpělý,...