Co mě ještě čeká?
- Těhotenství
- Amy22
- 04.06.16 načítám...
Prosím, neberte tento deníček jako stěžování ani nic podobného, jen jako poznatky z mého těhotenství. :)
Když jsem v lednu zjistila, že jsem těhotná, tři měsíce po tom, co jsme o první miminko přišli, brala jsem to jako zázrak. Bylo vážně úžasné, že se to povedlo tak brzo. Přítel byl snad ještě šťastnější než já, ale tím to všechno začalo.
První trimestr jsem prakticky celý buď proležela v posteli a nebo prodřepěla u záchodu. Ranní-celodenní nevolnosti pro mě byly noční můrou. Když už jsem mohla jakžtakž nějaký den fungovat, přepadaly mě hrozné chutě na sex, což byl kámen úrazu na přítelově straně. Měl hrozný strach, že mi nějak ublíží, protože mě to občas bolelo. Ovšem ani po ujištění od doktora, že to prckovi neubližuje, nějak nemohl překonat ten blok v sobě.
V mém třetím měsíci jsme se stěhovali do většího, byl to týdenní blázinec, ale mě jako mávnutím proutku přešly nevolnosti a začala jsem normálně fungovat - na pár dní. Přišli totiž šílené návaly, chvíli mi byla kosa, chvílí jsem se svlékala skoro do naha a nejhorší bylo, když začala venku vedra, to jsem si došla akorát na nákup a byla jsem vyřízená.
Jediné, co mi pomáhalo, byla vana, naložit se alespoň na hodinu do vany a bylo mi zase fajn, ale co si budeme povídat, doufám, že nebudeme mít příští rok velké nedoplatky. Aby těch „katastrof“ nebylo málo, před 14 dny se mi vrátil zánět šlach a nemůžu prakticky pohnout jednou rukou.
A před týdnem jsem musela s naší milovanou skoro roční fenkou na operaci kýly. Teď už je zase živá a v pořádku, ale první dny byla jak malé miminko, nechodila, nepila, nejedla. Musela sem ji doslova obskakovat (asi příprava na prcka
.
Největší fór za celou tu dobu byla asi návštěva genetiky. Můj doktor mi ještě před 3D ultrazvukem na 100 % tvrdil, že budeme mít holčičku, a na genetice mi vyfotili pořádnýho pinďu. ![]()
Byl to šok pro všechny, naše Sofinka má pindíka a vlastně to bude Filípek, ale co, růžový věcičky jsme schovali do skříně a jsme šťastný, že malej roste tak, jak má, a je naprosto zdravej. ![]()
No co, teď už je mi celkem fajn, termín mám v den svých narozenin 24. září, takže ještě celkem dlouhá doba na to, aby se mi něco přihodilo. Ovšem čert vem všechno, co se stane mně, nejdůležitější je to štěstí, co mě lechtá na močovém měchýři a kope, když zrovna usínám. Těším se na našeho malého broučka.
Nikdo nezoufejte z nevolností, bolestí a drobných katastrof. Vždyť ty prckové nám za to přeci stojí. ![]()
Přečtěte si také
Dcera se z přijímaček úplně složila. Teď navíc budeme čekat měsíc na výsledky
- Anonymní
- 15.04.26
- 266
Přijímačky na střední školu má moje patnáctiletá dcera Lucie a desetitisíce dalších deváťáků za sebou. Přiznám se, že jsem to nikdy tolik neprožívala, dokud se to netýkalo mého vlastního dítěte. A...
Syn chtěl hrát fotbal. Děti se mu smály, že je tlustý, a už tam chodit nechce
- Anonymní
- 15.04.26
- 206
Když jsme se přestěhovali do menšího města, můj osmiletý syn David si moc přál hrát fotbal. Říkala jsem si, že to bude dobrý nápad. Seznámí se s místními dětmi, zapadne do kolektivu a konečně si tu...
Chtěla jsem dítě bez chlapa. Teď lituju, že jsem na dceru sama a nic nestíhám
- Anonymní
- 15.04.26
- 272
Mám za sebou pár nevydařených vztahů, které mě ujistily, že je mi nejlépe samotné. Jenže když jsem chtěla dítě, chlapa jsem k tomu zkrátka potřebovala. Vím, že to teď bude znít cynicky. Našla jsem...
Děti se odstěhovaly do zahraničí a my si s manželem připadáme hrozně opuštění
- Anonymní
- 15.04.26
- 145
Pociťujete někdy taky tu zvláštní nostalgii? Kolikrát jsem si říkala, když byly děti malé, ať už vyrostou, a máme s manželem konečně čas pro sebe. A ony vyrostly tak strašně rychle. Dcera i syn se...
Vzala jsem si o dost mladšího muže. Před lety mě miloval, teď se za mě stydí
- Anonymní
- 15.04.26
- 276
Bylo mi čtyřicet let, když jsem potkala Petra, který byl v té době jen o něco málo starší než moje dcera. Potkali jsme se na jedné oslavě narozenin a skvěle si rozuměli. Brala jsem to jako...
Doufala jsem, že najdu lásku na seznamce. Nevěřili byste, co je tam za individua
- Anonymní
- 14.04.26
- 5063
Na muže mám prostě smůlu. Ve dvaceti jsem se vdávala, mám dvě děti, které už si žijí vlastní život. S jejich otcem jsme se po čase rozvedli. Mám za sebou ještě jedno manželství, které také...
„Nemáme ani korunu,“ brečí kamarádka, ale hračky kupuje po kvantech
- Anonymní
- 14.04.26
- 2168
Tenhle fenomén mě fascinuje a zároveň neskutečně vytáčí. Znáte to taky? Otevřete Messenger a tam na vás svítí pět odkazů na „totální výprodej“ v hračkářství, doprovázených textem: „Hele, to musíš...
Manžel si přál syna, porodila jsem tři dcery. On chce další, já už nemám sílu
- Anonymní
- 14.04.26
- 2903
Potřebuji se svěřit s něčím, co mě opravdu hodně trápí. A vlastně o tom ani nemůžu s nikým mluvit, protože se za svého muže i za sebe stydím. Můj manžel Pepa si vždycky přál syna. Řekla bych, až...
Najít práci jako samoživitelka na zkrácený úvazek je dnes prakticky nemožné
- Anonymní
- 14.04.26
- 1550
Mám sedmiletou dceru, která chodí do první třídy. Jsem s ní sama, tatínek není ani v rodném listě. Mám tedy ještě obrovské štěstí, že žijeme s rodiči v rodinném domě. Sama bych to nezvládla vůbec....
„Maminko, ty záříš!“ – 1. část
- PenelopaW
- 14.04.26
- 793
Když mi primářka onkologie zkraje ledna 2025 plánovala léčbu, žila jsem v bludu, že všechno končí operací a ozařování je taková trapná formalita. No, není :). Chvíli to ale trvalo, než mě vyvedli z...