Čtvrtý porod

První dítě se narodilo akutním CS, při odjezdu na sál mi tekly slzy strachu a smutku z toho, že se mi rozplývá sen o pěti dětech, bezmoc, že nedokážu porodit dítě... Už je to sedm let a mám úžasné čtyři děti...

Toto těhotenství bylo vysněné, zato nejnáročnější ze všech. První polovina těhotenství probíhala jako u předchozích. Do 20.tt mi bylo zle a v podstatě jsem chod domácnosti řídila z postele. Když mi bylo konečně lépe, začalo mě všechno bolet. Bolest kyčlí, píchání na čípku, motání hlavy, nízký tlak… od 30.tt jsem doufala, že už to bude, v noci mě budil vlastní pláč od bolesti. Ale miminko se nikam nechystalo.

Po termínu jsem už na kontroly musela do nemocnice. Miminko mělo odhad kolem 3,8 kg. Nechala jsem si udělat Hamiltona, po kterém se mi vždy porod rozjel, odvezla jsem děti do neděle na hlídání a čekala. Akorát se mi trochu zesílili poslíčci, že jsem neustále někde prodýchávala, ale nic z toho. Zvládli jsme víkendové lítání po obchodech, procházky. V neděli si naštěstí tchyně nechala ještě děti na pár dní u sebe. Máme všechny příbuzné kolem 50 km daleko a u nás nikoho, kdo by mohl případně pohlídat.

Přišlo pondělí a zase kontrola. Doktor se mě snažil povzbudit, jaký mám pěkný nález, nicméně obratem jsem dostala ledovou sprchu s tím, že ve čtvrtek nastoupím na vyvolání. Přišel na řadu další Hamilton a skoro v slzách jsem šla k autu. Hlavou se mi honilo jediné „Do čtvrtka MUSÍM! porodit“ Doma jsem byla jako tělo bez duše, tak mě manžel vytáhl na procházku a na pohár. Courali jsme do večera. Doma jsme rychle obstarávali zvířata, přičemž na mě skočila koza. Hezky na břicho, do místa placenty. A tak jsme se vydali na kontrolu do porodnice. Naštěstí bylo vše v pořádku, nález stejný, jen miminko o něco níže. Pan doktor se mě snažil přemluvit, jestli tam už nechci zůstat, že by mi porod vyvolali už teď. Odmítla jsem a jeli jsme domů. Měla jsem vybranou porodnici hodinu cesty od domova, takže jsme přijeli až pozdě v noci. Z plánovaného vyháněcího sexu nebylo nic. Odpadli jsme únavou.

Druhý den jsem se vzbudila a bylo skoro poledne. Nevěřícně jsem koukala na hodiny a běžela ven za zvířaty. Když jsem se dostala domů k snídani, manžel už venku pracoval a mně zase začaly ty otravné poslíčky. Poklidila jsem a jen tak si měřila intervaly. Bylo to chvíli deset minut, chvíli pět, pak tři a zase deset. Takže zase nic. Psala jsem si s kamarádkou, jaká je to otrava. Manžel chodil neustále dovnitř a ven. Lezlo mi to příšerně na nervy. Chtěla jsem se někde při poslíčkách v klidu kroutit. Vtom mi to došlo. Něco je jinak!

Intervaly byly pořád divoké, ale vážně už to bolelo. Šla jsem tedy za ním, že radši někam pojedeme. Odjel natankovat. Bylo 14:30 a psala jsem kamarádce, že teda někam jedeme, ale že nevím, jestli do té vybrané porodnice, nebo někam blíž. Když se manžel vrátil, bylo už jasno. Jedeme co nejblíže! V autě jsem si už ani nesedla, lezla jsem do něj po čtyřech a opřená vzadu o sedačky jsem už i zůstala. Cesta mi přišla nekonečná.

V 15:00 jsme vylezli tři poschodí k porodnímu sálu. Porodní asistentka mě hned zkontrolovala. Otevřená na osm. Papíry vyplníme po porodu, monitor už nebylo moc reálné natočit. Dostala jsem košili a odvedla nás na porodní sál. Voda prasknout už nešla, hlavička se tlačila ven. Nastal šílený tlak a čekání na poslední kontrakci, aby bylo miminko venku. Vzhledem ke stále nepravidelným stahům jsme čekali nekonečné tři minuty. Naštěstí nakonec přišla a v 15:30 se narodil náš čtvrtý poklad. K mé radosti to byl kluk. Mikulášek se nakonec narodil s váhou 4 130 g, bez porodní přípravy, bez nástřihu. Díky personálu nejbáječnější porod.

Doktor i porodní asistentky celou dobu vtipkovali a humor je naštěstí nepřešel ani, když se málem přizabili na hromadě plodové vody, která vytekla až s miminkem, ani když placenta nechtěla ven. Vyzkoušeli vše možné včetně babských rad, ale placenta nic. Už to byly dvě hodiny. Poslali manžela ven, malého odnesli, čekalo se na anestetika. Místnost byla najednou prázdná a ke mně došly veškeré pocity. Máme to za sebou, máme krásného chlapečka, je v pořádku a tak krásně voněl! Rozbrečela jsem se štěstím. Poprvé mi po porodu tekly slzy. V tom přišly lehké kontrakce a s nimi i placenta. A tak vše nakonec dobře dopadlo a hned po porodu jsem byla jako rybička. Jo, tělo umí zázraky a já za ně dnes a denně děkuji :)

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
janka23
3264
28.8.19 06:17

:kytka: :hug: Nadherny porod :( ja mam za necelych 14dni TAP q po necelych 4.5letech se tesim, jak si vse zopakuji :)

  • načítám...
  • Zmínit
Tiffany1
4627
28.8.19 07:28

No to je nádherný porod :potlesk:. Gratuluji. :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
martina bl
628
28.8.19 10:08

Krasny!! Gratuluju :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
Mufina
28.8.19 11:00

Gratuluju :kytka: Koukám, že čtvrté porody bývají zvláštní, taky jsem měla u 4. porodu nepravidelné kontrakce, navíc se střídaly jedna slabší, druhá silnější. Díky skvělé PA v Podolí se vše obešlo bez monitorů, oxytocinu, píchání vody a dalších věcí. Na 4. porod mám ty nejkrásnější vzpomínky, tak přeju ať tě ty tvoje taky hřejí co nejdéle.

  • Upravit
Acinore
5810
28.8.19 12:15

Wow :mrgreen:

Já měla u všech porodů nepravidelný kontrakce, u druhýho ani skoro nebolely, pokaždý mi nikdo nevěřil že rodim :roll: všude fakt skvělej přístup :pocitac: každopádně třetí porod byl nejhorší takže čtvrtý už ani podstupovat nehodlám :lol:

Hodně zdraví a síly! :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
M-A
689
28.8.19 13:31

Krásný, gratuluju. Já rodila před 5 týdny, na lístku z parkoviště je čas 3:20, miminko se narodilo 3:33. Už ve výtahu jsem myslela, že ze mě vypadne…
hodně zdraví a pohody! :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
pe-terka
25179
28.8.19 15:39

Gratuluji ke čtvrtém dítku :kytka: Je to fajn, že ani CS při prvním porodu ti nezabránil mít velkou rodinu :dance: :dance: :palec:
Píšeš, že jsi ted byla ráda za chlapečka - takže předešlé tři jsou děvčata? Každopádně užívejte si velké rodiny, je to velké životní naplnění!

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
28.8.19 16:53

@pe-terka holku máme jednu a vyda za sto čertů :cert: :lol: zlatý kluci :mrgreen:

  • Upravit
Vložit nový komentář