Dcera mě požádala o hlídání dětí na víkend. Nakonec z toho byl celý týden
- O životě
- Anonymní
- 26.05.26
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Jsem opravdu naštvaná. Mám pocit, že mě dcera v poslední době dost využívá. Našla si nového přítele a na děti začíná kašlat. Nedávno mě prosila, jestli bych si je nevzala na víkend. Samozřejmě jsem souhlasila, protože jsou to moje vnoučata a mám je moc ráda. Jenže z víkendu se nakonec stal celý týden.
Dcera mi po pár dnech volala, že Petr chce zůstat ještě déle a že jí musím pomoct. Děti jsem si samozřejmě nechala, i když jsem měla úplně jiné plány. Jenže právě to mě štve nejvíc. Ona už totiž předem počítá s tím, že neřeknu ne. A bohužel to nebylo poprvé.
Mrzí mě to hlavně kvůli vnoučatům. Pořád se ptají po mamince, ale ta je věčně někde pryč. Jejich biologický otec si sbalil svých pět švestek a s nějakou mladou milenkou odjel na rok na Kanárské ostrovy. Posílá sice poměrně vysoké alimenty, ale děti už pomalu ani nevědí, jak vypadá. Ve výsledku jsem tak jediný člověk, na kterého se mohou opravdu spolehnout.
Jenže i já mám svůj život a své povinnosti. Jsem sice v invalidním důchodu, ale chodím pomáhat kamarádce do malého obchůdku s látkami. A pak jí musím na poslední chvíli volat, že zase nepřijdu, protože hlídám děti. Už je mi to hloupé.
Nejvíc mě ale bolí, jak se dcera změnila. Tolik si přála být mámou a dokud byla s otcem dětí, starala se o ně hezky a zodpovědně. Pak ale potkala Petra, který děti moc nemusí a chce si hlavně užívat života. A mám pocit, že se děti najednou staly pro moji dceru přítěží.
Snažila jsem se jí to několikrát říct. Mluvila jsem s ní v klidu i po zlém, ale neposlouchá mě. Vždycky mi jen odpoví, že si přece také zaslouží být šťastná a mít trochu života pro sebe.
Jenže já mám někdy pocit, že na ten její nový život doplácejí hlavně děti. A dcera moc dobře ví, že ji stejně nikdy neodmítnu. Protože kdybych to udělala, odnesly by to zase jen ty malé děti.
Přečtěte si také
Tchyně nám pomohla s bydlením. Teď má pocit, že jí patří celý náš život
- Anonymní
- 27.06.26
- 122
Tchyně nám finančně pomohla s bydlením a já jí za to byla opravdu vděčná. Jenže od té doby má pocit, že může rozhodovat o všem: o zařízení bytu, výchově dětí, našich dovolených i o tom, jak...
Švagrová pojmenovala dítě po mé zesnulé dceři. Nikdo nechápe, proč mi to vadí
- Anonymní
- 27.06.26
- 141
Když moje švagrová porodila dceru, měla jsem z ní upřímnou radost. Ta ale zmizela ve chvíli, kdy oznámila její jméno. Od té doby je mezi námi napětí a část rodiny si myslí, že reaguji přehnaně.
Partner v 55 letech už dítě nechce. Já ho chci, uvažuju, že si to „zařídím“
- Anonymní
- 27.06.26
- 122
Láska si nevybírá a neptá se na datum narození v občance. Když jsem před čtyřmi měsíci potkala Igora, věkový rozdíl devětadvaceti let jsem vůbec neřešila. Je mi šestadvacet, jemu pětapadesát, ale...
Manžel chce třetí dítě, já už ale nemůžu. Bojím se, že mi to nikdy neodpustí
- Anonymní
- 27.06.26
- 113
Máme dvě děti, domácnost, práci a každodenní kolotoč, který mě vyčerpává víc, než si manžel připouští. On by si přál ještě třetí dítě, protože sní o velké rodině a dalším miminku. Já ale cítím, že...
Chlap v base, 2 děti na krku a rodičák k smíchu. Stát mě hodil přes palubu
- Anonymní
- 27.06.26
- 140
Včera jsem stála u pokladny v supermarketu, v peněžence poslední dvě stovky a v košíku jenom ty nejlevnější plíny, mléko a pár rohlíků. Když mi prodavačka řekla výslednou částku, udělalo se mi...
„Zničili jste mi budoucnost.“ Tohle nám syn řekl po přijímačkách
- Anonymní
- 26.06.26
- 3454
Věděla jsem, že nepřijetí na vysokou školu syna zasáhne. Nečekala jsem ale, že místo zklamání přijde vztek. A že za svůj neúspěch začne obviňovat nás.
Muž chtěl třetí dítě, já už ne. Vyřešila to za nás až jeho vážná nemoc
- Anonymní
- 26.06.26
- 1786
O třetím dítěti jsme se začali bavit ve chvíli, kdy jsem měla pocit, že konečně zase začínám dýchat. Děti byly větší, nocí ubývalo, život se pomalu skládal do nějakého rytmu. A právě tehdy přišel...
Vydělávala jsem víc než manžel. Rodičák mě ale srazil na úplné dno reality
- Anonymní
- 26.06.26
- 1421
Ještě pár měsíců před porodem jsem měla pocit, že máme s manželem věci nastavené fér. Oba jsme pracovali, já dokonce vydělávala o trochu víc než on. Nikdy jsem nad tím nepřemýšlela jako nad něčím...
Doma máme klid, děti a účty. S jiným mužem jsem si vzpomněla, že jsem žena
- Anonymní
- 26.06.26
- 1120
Doma nemáme hádky, křik ani velké drama. Máme funkční manželství, děti, účty a každodenní provoz, který navenek vypadá úplně normálně. Jenže mezi mnou a manželem už dávno není blízkost, touha ani...
Jsem jeho milenka a chřadnu čekáním. Bojím se, že ženu nikdy neopustí
- Anonymní
- 26.06.26
- 742
Už tři roky miluji ženatého muže. Tvrdí, že jeho manželství je dávno mrtvé, že se mnou zažívá něco, co nikdy předtím nepoznal, a že chce být jednou se mnou. Jenže pořád neodchází. Říká, že ho s...
Mrzí mě to… určitě byste si o tom otevřeně s dcerou měla promluvit. Takhle to může jednou „bouchnout“.