Poslední Vánoce s dědečkem
- Ostatní
- elinka90
- 23.12.17 načítám...
Tento deníček jsem se rozhodla napsat o svém dědovi, který mi neskutečně chybí už 12 let. Protože se blíží Vánoce a přichází čas, kdy na něho nejvíce myslím.
Vlastně si ani pořádně nepamatuji jak můj děda vypadá. Jeho podobu mi připomína pár černobílých fotek z mého dětství, kdy mi bylo 5 let. Potom náhle zemřel na infarkt.
Jedno z mála co si pamatuji, byly naše poslední Vánoce. Pamatuji si, jak kuchal kapra, já kaprovi propichovala dušičku a smála se vydloublým očím. 
Jak jsme spolu zdobili před Vánoci stromek a jak mě požádal, abych den před Štědrým dnem počkala večer sama doma, že si skočí do blízké hospůdky pro pivo do džbánku a za to mi koupí slané oříšky, které jsem milovala. Já se mu odvděčila tím, že mě potom v noci bolelo bříško.
Babička byla tuto noc na noční v nemocnici. Štědrý den jsme strávili všichni společně: mamka, já, babička a děda. Nikdy na tyto Vánoce nezapomenu, protože byly naše poslední.
Velmi mě mrzí, že ti nemohu představit svou dcerku, protože vím, že bys byl pro ni ten nejlepší jako pro mě. Vlastně jsi byl 2 v 1. Dědeček a zároveň vzor tatínka, který mi v dětství neskutečně chyběl.
Neboj, 24. prosince tě zas navštívím na hřbitově a budu o tobě vyprávět Lindě. Plno našich vtipných historek - jak si mě vozil v pátek po obídku ze školky na babetě a nebo jak si stahoval králíka z kůže a já se tě ptala:
„Dědečku, co to děláš tomu králíkovi?“
A tvoji odpověď si pamatujeme všichni do dnes.
„Elízo, já ho jen převlíkám.“
Věřím, že tu jsi s námi stále a náš život prožíváš s námi, ale z jiného místa.
Moc tě miluju dědo a nikdy na tebe nezapomenu 
Tvá Elíza
Přečtěte si také
Nechci děti a máma je z toho nešťastná. Jako jedináček jí prý dlužím vnoučata
- Anonymní
- 24.04.26
- 1412
Je mi 35 let a už dlouho jsem přesvědčený o tom, že děti mít nechci. Možná je mít ani nemůžu. Kdysi jsem měl přítelkyni, se kterou jsme se o dítě snažili přes rok, ale nevyšlo to. Pak jsem si...
„Rodičovská je pohoda," tvrdí manžel. Jenže vyměnit si to se mnou nechce
- Anonymní
- 24.04.26
- 578
Chlapi jsou občas na odstřel. Můj manžel je typický příklad toho, jak dokážou věci banalizovat. Pořád mi předhazuje, jak skvěle se mám na rodičovské. Prý si můžu dělat, co chci, zatímco on musí...
Lhala jsem doktorům o drogách v těhotenství. Blíží se porod a já panikařím
- Anonymní
- 24.04.26
- 664
Na svou obranu musím říct, že jsem o těhotenství dlouho nevěděla. I když jsem tak nějak cítila, že se něco děje, prostě jsem to ignorovala. O dítě jsme se nesnažili a můj přítel je takový bohém....
Jedna ženská z posilovny mi systematicky ničí rána. Dneska to už vážně přehnala
- Anonymní
- 24.04.26
- 1058
Dneska jsem se po ranním cvičení vrátila domů zamyšlená a extra znechucená. Říkám si, proč to mají někteří lidé vůbec zapotřebí? Zeptala jsem se ženský, kterou potkávám na cvičení, jestli jí nějak...
Můj první, má láska a ticho v ložnici: Deník o vášni
- Anonymní
- 24.04.26
- 564
Občas si říkám, že bych mohla napsat příručku o tom, jak nepropadat panice, když se z libida vašeho partnera vytratí to, co vás k sobě kdysi tak vášnivě táhlo. Je mi jedenadvacet, mému příteli o...
Manželka je těhotná, ale já myslím na sousedku. Bojím se, že nám zničím život
- Anonymní
- 23.04.26
- 3419
Potřebuji se alespoň tady svěřit, protože o tom nemůžu s nikým mluvit. Možná je to hlavně v mé hlavě, ale mám pocit, že sousedka Alena to cítí podobně. Bydlíme v paneláku a před pár měsíci se vedle...
Dcera si v obchodě „půjčuje“ hračky. Občas odejdeme bez placení
- Anonymní
- 23.04.26
- 1309
Není to nic, čím bych se chtěla chlubit. Stalo se nám to už několikrát. Nejen s plyšákem, ale většinou s nějakou hračkou. Malá sedí v kočárku a pořád chce něco koupit, tak jí občas půjčím plyšáka...
Manžel si sice vybere „otcovskou“, ale ne pro to, aby mi pomohl s miminkem
- Anonymní
- 23.04.26
- 4615
Sedím v kuchyni, břicho mám až pod bradu a připadám si jako obří nafukovací balon, který každou chvíli praskne. Venku voní jaro, všechno kvete a já bych se z toho měla radovat. Jenže místo toho se...
Deník: Život na vedlejší koleji (1. díl)
- Anonymní
- 23.04.26
- 1363
Jak jsem se probrala během jedné minuty... Vždycky jsem si myslela, že jsem ta „rozumná“. Ta, co má v lednici srovnané jogurty podle data spotřeby a v životě jasno. Jenže pak přišla třicítka,...
Letní románek s hořkou příchutí: Byla jsem jen náhradní řešení?
- adels230
- 23.04.26
- 1197
Letní vzduch voněl po moři a volnosti. Ten týden na dovolené byl jako malý únik z reality – a on se v ní objevil jako ztělesnění té lehkosti, kterou jsem tak postrádala. Seznámili jsme se náhodou,...
v 17 jsem mela jine myslenky nez deti 
a bylo mysleno, ze jednou budu Linde vypravet vtipne pribehy
Taky jich mam par podobnych v pameti po svem dedovi…Skoda jen, ze je denicek tak kratky, tech historek tam mohlo byt vic.
.
