Drugs & Ghosts
- O životě
- Anonymní
- 25.03.16
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Duchové a různé nadpřirozené bytosti. Existují, a kdo říká, že ne, tak se s nimi stejně dřív nebo později setká.
V boha nevěřím, skoro všechna náboženství se mi příčí, církev nepodporuji, nemodlím se. Od jisté doby věřím pouze v sebe nebo v karmu - tom, co uděláš, se ti dřív nebo později vrátí zpátky, ať už v tomto životě, nebo v těch příštích.
Jeden krásný rok, kdy se narodil můj mladší bratr (za kterého bych život položila), jsem se začala cítit odsunutá. Asi jako většina dětí, kterým se narodí mladší sourozenec. Ale nebrala jsem to jako nevýhodu, vlastně jsem byla ráda, že se rodiče o ní starají více než o mě a že se jí pořád věnují. Brzo a velmi rychle jsem se osamostatnila a navíc beru každou zkušenost v životě jako užitečnou a potřebnou.
Už vím, že rodina se o mě starala a stará doteď nejlíp, jak umí, jenom kdysi jsem to neviděla.
To, že se o mě doma tehdy nezajímali tak, jak bych si v té době přála, jsem si vynahrazovala jinak - začala jsem kouřit, pak to byla marihuana, alkohol, a pak jsem poprvé zkusila lysohlávky. Nakonec začala brát pervitin, který jsem si oblíbila na krátké tři roky.
Mezi tou dobou se u nás doma začali dít zajímavé věci. Hlavně večer. Myslela jsem si vždycky, že za to mohou halucinace kvůli nedostatku spánku. Možná mohou, možná ne.
Jeden večer se mi sám zapnul počítač, jindy zase se zapnula a vypnula světla. Často něco spadlo v kuchyni, když tam zrovna nikdo nebyl. Různé zvuky byly na denním pořádku a dá se říct, že jsou slyšet doteď, někdy i ve dne.
Strach už nemám, spíš jen takový zvláštní pocit. Nevím, jestli to vnímá i zbytek rodiny, ale já ano. I s mojí fenkou, vlastně vždycky poznám, že něco u nás je, hlavně díky ní. Občas si štěkne, jindy to jenom pozoruje - ale velmi pečlivě. Nejde to vidět, pouze cítit (a nebo slyšet).
O své existenci se duch/ové hlásil/i, hlavně když jsem byla na drogách. Viděla jsem někoho chodit po pokoji, světlo mi nešlo zapnout a ani jsem často nemohla nahmatat zapínač. Před očima jsem viděla různě tvary „obličejů“. Nebo jsem třeba cítila, jak mě něco tlačí do postele a nemůžu vstát. Pravděpodobně jsem prožila spánkovou paralýzu.
Jedno z hrozných věcí, co se v té době událo, bylo to, že bratrovi začala epilepsie - jak jinak než v noci, kdy jsem byla sjetá.
Byla to pro mě strašně vysilující zkušenost. Vypadala, jak kdyby jí posedl ďábel a měla každou chvíli umřít - modré rty, neuměla dýchat, oči v sloup, třepala se. První pomoc jsem samozřejmě dělala já, stejně jako u všech jejích pozdějších záchvatů.
Ale zvláštní bylo, že se jí to stalo pokaždé a pouze, když jsem v ten den na něčem fičela. A taky jsem si začala myslet, že za to opravdu můžu já. Měla jsem si problémy s přítelem, školou, rodinou, zdravím, ale ani jsem se nesnažila to nějak řešit.
Byla jsem i za psychiatričkou si pro pomoc, kvůli úzkostem, ale byla to jedna z těch věcí, co bych raději neudělala. Jevila o mně zájem přesně takový zájem, jako asi každý, kdo si myslí svoje o drogách, aniž by je zkusil, nebo se snažil pochopit důvod. Takže mi napsala nějaké prášky, které samozřejmě nepomohly, a věnovala se mi maximálně 5 minut. Tak už jsem k ní na třetí sezení nešla.
A tak mi došlo, že nepotřebuji pomoc od nikoho a že všechno zvládnu sama a bez pomocí druhých.
Jak jsem řekla, tak se i stalo. Potřebovala jsem akorát změnit prostředí, opustit rádoby přátelé, a to nejdůležitější - najít smysl svého života.
V té době jsem za začínala zajímat o karmu, o životě a smrti, o energie. A světě div se, přestala jsem drogy užívat a bratr jako záhadou přestal mít epileptické záchvaty.
Možná že jsem trochu pověrčivá, ale myslím si, že to má spolu souvislost. Protože pro mě je nejhorší prožít strach o své blízké a zvlášť, když jde o mého mladšího bratříčka. A že to byl důsledek za to, co jsem své milované rodině dělala, za stres, tak mi to ti duchové dávali najevo.
Dokončila jsem školu, brzo se budu stěhovat. Nyní už drogy neberu, nekouřím cigarety ani marihuanu a alkohol nesnáším. Vyhýbám se chemii, problémy řeším hned, ráda čtu a baví mě se sebevzdělávat. Nedělám nic, co mi je proti srsti.
Mým smyslem života se stalo to, že chci být pro přírodu přínosem, ne zátěží. Takže prvním (pro některé nepochopitelným) krokem bylo přestat jíst maso. Na užívání mléka a mléčných výrobku se taky brzo dostane řada. Snažím se nepoužívat všechno, co může jakkoli ubližovat zvířatům. Ale o tom možná někdy příště. 
Miluji svého přítele, se kterým máme v sobě navzájem oporu, kterou nám může každý závidět. Nezdechly mi rostlinky, které pěstuji, ani domácí mazlíčci, o které se starám. Z naší lásky se nám za pár měsíců s čistým svědomím a vědomím, že bude o něj dobře postaráno, narodí miminko.
Jo, a „straší“ u nás pořád, ale malinko. Ale duchové jsou přece součástí našich životů. Třeba nám jenom chtějí poradit a pomoct. Stačí jen vnímat.
Přečtěte si také
Šéf mě pozval na oběd. Snažil se být vtipný, ale utrhl si pořádnou ostudu
- Anonymní
- 02.06.26
- 1751
Na oběd s šéfem? Proč ne, řekla jsem si. Můj šéf je milý chlapík a myslím, že máme hezký kolegiální vztah. Nikdy spolu mimo práci nikam nechodíme, ale v kanceláři nám to klape. Dost mě proto...
Chtěli jsme si užít Den dětí. Místo toho jsme skončili na pohotovosti
- Anonymní
- 02.06.26
- 793
Na Den dětí v naší vesnici jsme se moc těšili. Každý rok ho pořádají místní hasiči a bývá to krásná akce. Různé atrakce, úkoly, sladkosti, hudba, pěna, dobré jídlo a pití. Vyrazila jsem tam s...
„Sbal si svých pět švestek a odejdi,“ řekl mi přítel z ničeho nic po pěti letech
- Anonymní
- 02.06.26
- 1739
S Mirkem jsme chodili pět let, z toho jsme tři roky společně žili v jeho bytě. Z mého pohledu bylo vše v pořádku. Věřila jsem, že spolu zůstaneme navždy. Ale on měl jiné plány. Z ničeho nic otočil...
Dceři je deset a přeje si krém na vrásky. Mám pocit, že jsme se zbláznili
- Anonymní
- 02.06.26
- 511
Když jsem byla malá, utrácela jsem kapesné za žvýkačky, samolepky a časopisy o koních. Moje dcera si za něj chce koupit sérum proti stárnutí a pleťovou masku.
Když skončily nevolnosti, myslela jsem, že bude líp. Bylo mi ještě hůř
- Anonymní
- 02.06.26
- 482
Ten den, kdy jsem si poprvé po týdnech ráno neodběhla se zvedajícím se žaludkem k záchodu, jsem si fakt myslela, že je vyhráno. Že to nejhorší mám za sebou. Že teď přijde to „krásné těhotenství“, o...
Myslela jsem, že jsem připravená na porod. Třetí trimestr mě vyvedl z omylu
- Anonymní
- 01.06.26
- 1635
Ty poslední měsíce těhotenství přišly nějak moc rychle. Ještě jsem měla v hlavě, že „je čas“, ale tělo už jelo na úplně jiný režim než moje představy. Najednou jsem se nemohla pořádně vyspat,...
Ex mi po rozchodu poslal fakturu. Prý mu dlužím za večeře, dárky i dovolenou
- Anonymní
- 01.06.26
- 4583
S Davidem jsem se rozešla po čtyřech letech. Nebyl to hezký rozchod, přesto jsem doufala, že ho zvládneme důstojně a třeba si časem zachováme alespoň přátelský vztah. Prožili jsme spolu spoustu...
Celý život závidím krásným ženám. Připadá mi, že mají všechno zadarmo
- Anonymní
- 01.06.26
- 1277
Vždycky jsem chtěla být krásná. Ne jen hezká nebo sympatická. Krásná. Taková ta žena, za kterou se lidé otočí na ulici, která vejde do místnosti a okamžitě na sebe strhne pozornost. Nikdy jsem...
Dva roky lžu manželovi. Myslí si, že chodím na cvičení, ale pravda je úplně jiná
- Anonymní
- 01.06.26
- 3436
Dva roky tvrdím Karlovi, že chodím na pilates. Každý čtvrtek v půl sedmé si sbalím sportovní tašku, rozloučím se a odcházím z domova. Vrátím se kolem deváté s tím, že jsme si po lekci ještě zašly s...
Jak mám vyjít s penězi? Šetřím na jídle, kočce i lécích. A stejně vyjdu tak tak
- Anonymní
- 01.06.26
- 1663
Je mi 54 let, jsem v invalidním důchodu a mám velký problém vyjít s penězi. Musela jsem si najít přivýdělek, jinak bych asi skončila na ulici. Žiju sama, děti nemám a manžel mi před několika lety...
proč né at žijí duchové. Píšeš, že se ti začli zjevovat v obdobi, kdy jsi brala drogy zejména lysohlávky jsou halucinogenní. Nekladla bych tomu nějaký hlubší význam 
. " Nezdechly mi rostlinky ani domácí mazlíčci" tím jsi mně rozsekala 
maso bys měla jíst kvůli mimču, a mléko? Vem si to z druhé stránky když by nikdo nepil mléko tak by dojná zvířata měla velké zdravotní potíže ve vemenech. A to by nebylo dobré!!! Přeji hodně zdaru v životě 
co se tyce vegetarianstvi v tehotenstvi-proc ne, predpokladam, ze autorka je seznamena se vsim a treba takova soja obsahuje mnohonasobne vets. i obsah bilkovin nez maso a tak je to se vsim, vse se da nahradit, ono to mliko zas tak zdravy neni, jsme defacto jediní savci, kteri piji materske mleko(jinych matek)po dobu delsi nez kojeneckou, takze ani veganstvi bych se nebala.co se tyce duchu, tak nevim, nakolik za jejich zjevovani mohly drogy, ale i tva vlastni aura mohla zpusobit epilepticke zachvaty sestry, jeji podvedomi nejspis silne vnima, co se deje tobe a na ty drogy mohlo reagovat takhle. drzim ti vsechny pesti, co mam, at jsi ok a tve miminko a sestra taky! 
..ježiš to video je hrozný,(přiznám že i trochu černě vtipný, ale hrozný!) nevim kde takhle s nima zacházejí, to posbírala ze všech farem které pak zavřely kvůli týrání zvířat ne? navíc je to v zahraničí. ale to stím opakovaným zasemeňováním kvůli mléku mi přijde jako blbost-kvůli masu no tomu bych možná věřila, ale pořád ne takovým způsobem..známý známého, jak se říká, má malou domácí farmu, na mléko, a nic tak hrozného to není, mají se tam docela dobře bych řekla, mají své pastviny - oproti tomu že prostě ve volné přírodě „divokou“ krávu prostě nenajdete..jasně že by se ktěm zvířatům mohli chovat lépe, ale maso zvířat se jedlo odjakživa, tak v tom nevidím problém..snad jen bojovat proti tomu hroznému zacházení které se může někde odehrávat..ale to u nás snad ani není na to tu máme příliš ochránců zvířat..ono se taky říká že v dospělosti už mléko není dobře stravitelné pro nás,,ale v obchodě najdete spousty jiných průmyslových věcí které nejsou stravitelné,,a přece se zas nebudem vracet do doby kdy jedly jen kořínky a bobule 
Tvůj deníček je jedna velká haluška…
krásný den 
s miminkem to bude těžké, ale ten tvoreček ji dá důvod se do těch hnusů nevrátit a myslim že si sama uvědomila, že drogy ničemu nepomůžou. Fandim ji 
Gratuluji, že jsi se dostala z drog a také k miminku. Ovšem pokud chceš mít zdravé dítě, nedoporučují experimentovat s jídlem, dokud jsi těhotná, nic neomezuj. V duchy a paranormální jevy věřím, ale v tvém případě bych deníček, pojmenovala spíše příběh jedné feťačky. Deníček je jeden z nejhorších, co jsem četla, ale tobě přejí štašný život, zdravé miminko a pro lepší psychický stav bez duchů navštěvovat odbornou pomoc…