Drugs & Ghosts
- O životě
- Anonymní
- 25.03.16
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Duchové a různé nadpřirozené bytosti. Existují, a kdo říká, že ne, tak se s nimi stejně dřív nebo později setká.
V boha nevěřím, skoro všechna náboženství se mi příčí, církev nepodporuji, nemodlím se. Od jisté doby věřím pouze v sebe nebo v karmu - tom, co uděláš, se ti dřív nebo později vrátí zpátky, ať už v tomto životě, nebo v těch příštích.
Jeden krásný rok, kdy se narodil můj mladší bratr (za kterého bych život položila), jsem se začala cítit odsunutá. Asi jako většina dětí, kterým se narodí mladší sourozenec. Ale nebrala jsem to jako nevýhodu, vlastně jsem byla ráda, že se rodiče o ní starají více než o mě a že se jí pořád věnují. Brzo a velmi rychle jsem se osamostatnila a navíc beru každou zkušenost v životě jako užitečnou a potřebnou.
Už vím, že rodina se o mě starala a stará doteď nejlíp, jak umí, jenom kdysi jsem to neviděla.
To, že se o mě doma tehdy nezajímali tak, jak bych si v té době přála, jsem si vynahrazovala jinak - začala jsem kouřit, pak to byla marihuana, alkohol, a pak jsem poprvé zkusila lysohlávky. Nakonec začala brát pervitin, který jsem si oblíbila na krátké tři roky.
Mezi tou dobou se u nás doma začali dít zajímavé věci. Hlavně večer. Myslela jsem si vždycky, že za to mohou halucinace kvůli nedostatku spánku. Možná mohou, možná ne.
Jeden večer se mi sám zapnul počítač, jindy zase se zapnula a vypnula světla. Často něco spadlo v kuchyni, když tam zrovna nikdo nebyl. Různé zvuky byly na denním pořádku a dá se říct, že jsou slyšet doteď, někdy i ve dne.
Strach už nemám, spíš jen takový zvláštní pocit. Nevím, jestli to vnímá i zbytek rodiny, ale já ano. I s mojí fenkou, vlastně vždycky poznám, že něco u nás je, hlavně díky ní. Občas si štěkne, jindy to jenom pozoruje - ale velmi pečlivě. Nejde to vidět, pouze cítit (a nebo slyšet).
O své existenci se duch/ové hlásil/i, hlavně když jsem byla na drogách. Viděla jsem někoho chodit po pokoji, světlo mi nešlo zapnout a ani jsem často nemohla nahmatat zapínač. Před očima jsem viděla různě tvary „obličejů“. Nebo jsem třeba cítila, jak mě něco tlačí do postele a nemůžu vstát. Pravděpodobně jsem prožila spánkovou paralýzu.
Jedno z hrozných věcí, co se v té době událo, bylo to, že bratrovi začala epilepsie - jak jinak než v noci, kdy jsem byla sjetá.
Byla to pro mě strašně vysilující zkušenost. Vypadala, jak kdyby jí posedl ďábel a měla každou chvíli umřít - modré rty, neuměla dýchat, oči v sloup, třepala se. První pomoc jsem samozřejmě dělala já, stejně jako u všech jejích pozdějších záchvatů.
Ale zvláštní bylo, že se jí to stalo pokaždé a pouze, když jsem v ten den na něčem fičela. A taky jsem si začala myslet, že za to opravdu můžu já. Měla jsem si problémy s přítelem, školou, rodinou, zdravím, ale ani jsem se nesnažila to nějak řešit.
Byla jsem i za psychiatričkou si pro pomoc, kvůli úzkostem, ale byla to jedna z těch věcí, co bych raději neudělala. Jevila o mně zájem přesně takový zájem, jako asi každý, kdo si myslí svoje o drogách, aniž by je zkusil, nebo se snažil pochopit důvod. Takže mi napsala nějaké prášky, které samozřejmě nepomohly, a věnovala se mi maximálně 5 minut. Tak už jsem k ní na třetí sezení nešla.
A tak mi došlo, že nepotřebuji pomoc od nikoho a že všechno zvládnu sama a bez pomocí druhých.
Jak jsem řekla, tak se i stalo. Potřebovala jsem akorát změnit prostředí, opustit rádoby přátelé, a to nejdůležitější - najít smysl svého života.
V té době jsem za začínala zajímat o karmu, o životě a smrti, o energie. A světě div se, přestala jsem drogy užívat a bratr jako záhadou přestal mít epileptické záchvaty.
Možná že jsem trochu pověrčivá, ale myslím si, že to má spolu souvislost. Protože pro mě je nejhorší prožít strach o své blízké a zvlášť, když jde o mého mladšího bratříčka. A že to byl důsledek za to, co jsem své milované rodině dělala, za stres, tak mi to ti duchové dávali najevo.
Dokončila jsem školu, brzo se budu stěhovat. Nyní už drogy neberu, nekouřím cigarety ani marihuanu a alkohol nesnáším. Vyhýbám se chemii, problémy řeším hned, ráda čtu a baví mě se sebevzdělávat. Nedělám nic, co mi je proti srsti.
Mým smyslem života se stalo to, že chci být pro přírodu přínosem, ne zátěží. Takže prvním (pro některé nepochopitelným) krokem bylo přestat jíst maso. Na užívání mléka a mléčných výrobku se taky brzo dostane řada. Snažím se nepoužívat všechno, co může jakkoli ubližovat zvířatům. Ale o tom možná někdy příště. 
Miluji svého přítele, se kterým máme v sobě navzájem oporu, kterou nám může každý závidět. Nezdechly mi rostlinky, které pěstuji, ani domácí mazlíčci, o které se starám. Z naší lásky se nám za pár měsíců s čistým svědomím a vědomím, že bude o něj dobře postaráno, narodí miminko.
Jo, a „straší“ u nás pořád, ale malinko. Ale duchové jsou přece součástí našich životů. Třeba nám jenom chtějí poradit a pomoct. Stačí jen vnímat.
Přečtěte si také
Je mi 35 a děti nikdy mít nechci. Maminka mi kvůli tomu přestala volat
- Anonymní
- 09.11.26
- 1603
Když jsem mamince oznámila, že děti nejspíš nikdy mít nebudu, rozplakala se. Nešlo o žádnou tragickou diagnózu ani o problém s plodností. Prostě jsem jí řekla, že se matkou stát nechci. Je mi 35,...
Odmítla jsem podepsat předmanželskou smlouvu. Přítel kvůli tomu zrušil svatbu
- Anonymní
- 09.11.26
- 2222
Je mi třicet, mám dobře placenou práci, vlastní názor a do svatby s Martinem mi zbývalo jen několik měsíců. Předmanželskou smlouvu jsem původně nepovažovala za žádný problém. Přítel má podnikání,...
„Já brusle neměl, vy taky ne!“ Manžel závidí vlastním dětem příležitosti
- Anonymní
- 09.11.26
- 1260
Mateřství je neustálý tanec na minovém poli, kde nikdy nevíte, jaká zdánlivě nevinná aktivita spustí doma výbuch. Člověk chce dětem udělat hezké odpoledne, vyrazit za pohybem a zabavit je, a místo...
Jsem tlustá, ale zdravá. Tuhle větu jsem si opakovala, dokud mě neusadil lékař
- Anonymní
- 09.11.26
- 1168
„Máš skoro sto kilo, neměla bys s tím už něco dělat?“ zeptala se mě máma, když jsem si u ní vloni o Vánocích přidávala bramborový salát. Protočila jsem oči a odpověděla svou oblíbenou větou: Jsem...
„Jsem úplně blbej,“ řekl syn po testech Cermatu. Přitom má ve škole jedničky
- Anonymní
- 09.11.26
- 1366
„Mami, já jsem asi úplně blbej. Na tu střední se nikdy nedostanu.“ Tohle mi řekl syn, když si doma prohlédl výsledky prvních přijímaček nanečisto. Bylo teprve v říjnu, do skutečných zkoušek zbývalo...
Přítel chce v posteli věci, které mi vadí. Navrhla jsem mu raději trojku
- Anonymní
- 08.11.26
- 4057
Je mi 25 let, přítele miluju a náš vztah mi až donedávna připadal téměř dokonalý. Jenže v poslední době se naše intimní představy začínají dost rozcházet. On by chtěl experimentovat způsobem, který...
Za bráchu jsem platila tisíce. Pak jsem zjistila, co o mně vykládá doma
- Anonymní
- 08.11.26
- 3161
„Pošli mi to, prosím tě, až budeš doma. Teď u sebe nemám kartu,“ řekl mi brácha Patrik, když jsme stáli u pokladny v supermarketu. V košíku měl nákup za skoro dva tisíce, včetně drahého alkoholu a...
Syn mi ve třech letech řekl, že už jednou umřel. Pak popsal svou smrt
- Anonymní
- 08.11.26
- 2204
„Maminko, já už jsem jednou umřel. Ale potom jsem se narodil tobě.“ Když mi tohle řekl můj tříletý syn, nejdřív jsem se zasmála. Myslela jsem, že si něco vymyslel nebo opakuje scénu z pohádky....
Zeť zabavil dceři klíče: Dokud nebudou vyžehlené košile, nikam nepůjdeš!
- Anonymní
- 08.11.26
- 2468
Rodina by měla být bezpečný přístav, místo, kde vás druzí podporují a kde se cítíte milovaní takoví, jací jste. Jenže někdy se z domova stane vězení a z partnera dozorce, který si diktuje pravidla...
Šlápla jsem v metru na nohu bosému cestujícímu. „Jste jako slon!“ Ječel
- Anonymní
- 08.11.26
- 1981
Ranní spěch v pražském metru dokáže prověřit nervy snad každého cestujícího. Když k tomu přičtete zpožděný vlak, tepovku na sto dvaceti a vidinu prošvihnuté ranní porady, jednáte ve zkratu. Jenže...
proč né at žijí duchové. Píšeš, že se ti začli zjevovat v obdobi, kdy jsi brala drogy zejména lysohlávky jsou halucinogenní. Nekladla bych tomu nějaký hlubší význam 
. " Nezdechly mi rostlinky ani domácí mazlíčci" tím jsi mně rozsekala 
maso bys měla jíst kvůli mimču, a mléko? Vem si to z druhé stránky když by nikdo nepil mléko tak by dojná zvířata měla velké zdravotní potíže ve vemenech. A to by nebylo dobré!!! Přeji hodně zdaru v životě 
co se tyce vegetarianstvi v tehotenstvi-proc ne, predpokladam, ze autorka je seznamena se vsim a treba takova soja obsahuje mnohonasobne vets. i obsah bilkovin nez maso a tak je to se vsim, vse se da nahradit, ono to mliko zas tak zdravy neni, jsme defacto jediní savci, kteri piji materske mleko(jinych matek)po dobu delsi nez kojeneckou, takze ani veganstvi bych se nebala.co se tyce duchu, tak nevim, nakolik za jejich zjevovani mohly drogy, ale i tva vlastni aura mohla zpusobit epilepticke zachvaty sestry, jeji podvedomi nejspis silne vnima, co se deje tobe a na ty drogy mohlo reagovat takhle. drzim ti vsechny pesti, co mam, at jsi ok a tve miminko a sestra taky! 
..ježiš to video je hrozný,(přiznám že i trochu černě vtipný, ale hrozný!) nevim kde takhle s nima zacházejí, to posbírala ze všech farem které pak zavřely kvůli týrání zvířat ne? navíc je to v zahraničí. ale to stím opakovaným zasemeňováním kvůli mléku mi přijde jako blbost-kvůli masu no tomu bych možná věřila, ale pořád ne takovým způsobem..známý známého, jak se říká, má malou domácí farmu, na mléko, a nic tak hrozného to není, mají se tam docela dobře bych řekla, mají své pastviny - oproti tomu že prostě ve volné přírodě „divokou“ krávu prostě nenajdete..jasně že by se ktěm zvířatům mohli chovat lépe, ale maso zvířat se jedlo odjakživa, tak v tom nevidím problém..snad jen bojovat proti tomu hroznému zacházení které se může někde odehrávat..ale to u nás snad ani není na to tu máme příliš ochránců zvířat..ono se taky říká že v dospělosti už mléko není dobře stravitelné pro nás,,ale v obchodě najdete spousty jiných průmyslových věcí které nejsou stravitelné,,a přece se zas nebudem vracet do doby kdy jedly jen kořínky a bobule 
Tvůj deníček je jedna velká haluška…
krásný den 
s miminkem to bude těžké, ale ten tvoreček ji dá důvod se do těch hnusů nevrátit a myslim že si sama uvědomila, že drogy ničemu nepomůžou. Fandim ji 
Gratuluji, že jsi se dostala z drog a také k miminku. Ovšem pokud chceš mít zdravé dítě, nedoporučují experimentovat s jídlem, dokud jsi těhotná, nic neomezuj. V duchy a paranormální jevy věřím, ale v tvém případě bych deníček, pojmenovala spíše příběh jedné feťačky. Deníček je jeden z nejhorších, co jsem četla, ale tobě přejí štašný život, zdravé miminko a pro lepší psychický stav bez duchů navštěvovat odbornou pomoc…