Druhá šance
- O životě
- hapi.isis
- 27.11.15
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Jaké to je ztratit celkem hodně, ale mnohem více získat.
Předem se omlouvám všem maminkám, zda se jim můj deníček nebude líbit. Jsou to čtyři roky, co jsem zde uveřejnila svůj první deníček o narození dcerky. Tenkrát bylo vše krásné a tak růžové. Dlouho jsem uvažovala, zda deníček napsat. Střídaly se obavy a rozpaky, ale možná to mé dušičce pomůže.
Štěstí netrvá věčně a v mém případě to tak určitě bylo. Když dcerka oslavila druhé narozeniny, začaly můj život provázet těžké chvíle. Byly to především hádky v rodině, obava o mé zdraví a časté hádky s přítelem. Snaha o udržení rodiny netrvala věčně. Hádky byly častější, nadávky hrubší a dokonce došlo i na facky. V létě mi přítel oznámil, že odchází. Našel si o dost mladší přítelkyni, do které byl bezhlavě zamilovaný.
Po jeho odchodu jsem začala mít těžké deprese. Ta hrozná samota a prázdno se nedalo vydržet. Ještě hůře mi začalo být, když jsem pár dní po jeho odchodu zjistila, že čekáme druhé dítě. Samozřejmě bylo neplánované. Nevím proč, ale brala jsem to jako znamení, že by se snad dalo něco zachránit. Myslím, že naivita ze mne jen sršela.
On se mi vysmál a samozřejmě druhé dítě odmítl. Oznámil mi pouze, že k nám se rozhodně nevrátí, ať si jej nechám, ale budu na něj sama. Byla jsem úplně na dně. Každý den jsem se probouzela uslzená se strachem a obavami v naši budoucnost.
To nádherné stvořeníčko, které ve mě rostlo, jsem nadevše milovala a rozhodla se bojovat za něj, za obě své děti. Bohužel se stalo, že i mne stihl potrat. V sedmém týdnu jsem začala silně krvácet. Z jeho strany žádná lítost, obětí či aspoň slova podpory. Když na to vzpomínám, je mi těžko. Byla jsem plná smutku, beznaděje a tak moc se ponižovala.
Věřím, že každý z nás udělal v životě spousty chyb a tohle byla ta má největší. Snažila jsem se získat zpět lásku člověka, který nestál o mě ani o jeho dcerku.
Po roce jsem nastoupila do nové práce. Poznala nové lidi, kteří mi vlili energii do žil. A především mi padl do oka můj krásný šéf. Jeho modré oči mě uhranuly. Byl o sedm let starší, už měl syna z předešlého vztahu a jeho bývalá přítelkyně ho opustila kvůli jinému.
Hned jsme si padli do oka a po pár dnech si začali psát. Pak přišlo pár schůzek a z nás se stal nádherný pár. Znovu jsem pocítila, jaké to je, když vás má někdo doopravdy rád, miluje vás i s chybami a nejvíc mě uchvátilo, jak si zamiloval mou dcerku a ta mu lásku opětuje.
Ač se to zdá jako bláznovství, tak jsme se po pár měsících vzali. Každému to přišlo jako šílenství, ale my věděli, co chceme a proč se milujeme.
Letos v únoru manžel odjel na pár měsíců do Anglie, kde se mu stal úraz a prodělal operaci mozku. Byly to nejhorší dny v mém životě. Ta bezmoc a strach. Naštěstí je v pořádku. Po jeho návratu mi manžel oznámil, že by si přál ještě miminko. I když jsem měla obavy, nakonec se povedlo a v srpnu mi doktorka oznámila, že čekáme miminko. Nyní jsem v 19. týdnu a vypadá to, že čekáme holčičku.
Nyní konečně každý večer usínám s úsměvem na rtech. Vidím vedle sebe nádhernou princeznu, na kterou jsem neskutečné hrdá. V bříšku mě jemně pokopkává moje druhá princezna a já cítím v srdci takové nádherné teplo.
Vím, že žádný člověk není dokonalý. Žádné manželství či vztah není bez hádek. Ale teď vím, že jde mít vedle sebe člověka, který vám dokáže říct, jak moc jste nádherná, i když vám otékají kotníky, přibíráte kilo za kilem a hormony z vás jen srší. Věřím, že tohle je to mé štěstí.
Přečtěte si také
„Já jsem dítě!“ sdělila mi 17letá slečna a dál měla boty na sedadle v autobuse
- Dajdulína1993
- 21.11.26
- 283
Nikdy jsem se nepovažovala za konfliktního člověka. Nejsem ten typ, co by vyvolával hádky v řadě u pokladny nebo korigoval cizí lidi na ulici. Ale zkrátka mám ráda, když věci fungují tak, jak mají,...
Manžel mě pořád vláčí po příbuzných. Když chci jednou zůstat doma, jsem sobecká
- mořesnů
- 21.11.26
- 252
V sobotu ráno jsem se těšila, že si konečně přispím, jenže manžel už měl sbalenou tašku a čekal u dveří. Tentokrát jsme totiž měli jet na oběd k jeho rodičům. Minulý víkend jsme byli u mojí mámy,...
Manžel se vzteká, že synovi všechno chystám. Tak ať si to teď vyřeší sám
- mořesnů
- 21.11.26
- 230
Manžel mi vyčetl, že z našeho devítiletého syna vychovávám nesamostatného chlapa. Prý už je dost velký na to, aby si sám připravil oblečení, sbalil aktovku a pamatoval na tělocvik. Když jsem mu...
Přišla jsem si pro prášky na nervy. Doktorka mi řekla něco, co jsem nečekala
- AnetaMar
- 21.11.26
- 295
Už nějakou dobu mám pocit, že se každou chvíli sesypu. Jsem protivná, všechno mě rozčiluje, špatně spím a občas mi tak buší srdce, že se leknu, jestli se mnou něco není. Někdy mě rozbolí hlava tak,...
Manžel vyžaduje dokonalé Vánoce plné tradic. Já se chci zbavit Vánoc i manžela
- mořesnů
- 21.11.26
- 238
Letos jsem pochopila, proč můj manžel nikdy nechtěl děti. On totiž sám nikdy nepřestal být dítětem. Je nám oběma něco přes třicet, potomky neplánujeme a dlouho mi vyhovovalo, že si můžeme žít po...
Mám horečku, sotva stojím na nohou. Jenže děti ani manžela to nezajímá
- AnetaMar
- 20.11.26
- 854
V noci jsem měla skoro čtyřicítku, bolelo mě celé tělo a několikrát jsem se probudila úplně zpocená. Ráno jsem doufala, že se mi aspoň trochu uleví. Jenže pak se otevřely dveře ložnice a ozvalo se...
S manželkou vyděláváme stejně, ale rodinu živím já. Připadám si jako bankomat
- Anonymní
- 20.11.26
- 856
Když mi manželka oznámila, že si chce nově nechávat celou výplatu na vlastním účtu, myslel jsem si, že si dělá legraci. Vždyť jsme manželé, máme společnou domácnost a dosud jsme všechny peníze...
Děti ve školce krmí polotovary a bonbony za odměnu. Co bude po zrušení vyhlášky?
- Dajdulína1993
- 20.11.26
- 420
Upřímně – zprávy o tom, že by se měla zrušit vyhláška o zdravém stravování ve školách a školkách, mě velmi znervózňují a hodně mě to děsí. Už jen při představě, kam se to může posunout, mi...
Na ultrazvuku nenašli srdeční akci mého miminka. Pak šlo o minuty
- Anonymní
- 20.11.26
- 504
Vždycky jsem si přála velkou rodinu, jsem totiž jedináček. Jenže jsem studovala a pak odešla do Prahy za prací a než se nadála bylo mi 28.
Kvůli přijímačkám sedíme každý víkend doma. Manžel zakázal i obyčejné výlety
- AnetaMar
- 20.11.26
- 429
Od chvíle, kdy se syn začal připravovat na přijímačky, se u nás všechno točí kolem školy. Manžel tvrdí, že teď není čas na zábavu a že každý promarněný víkend může rozhodnout o jeho budoucnosti. Já...