Druhé mimčo nebude?

Naše cesta snad k druhému miminku...

*

Dneska mám trošku splín, tak jsem se rozhodla z toho trošku vypsat. Vím, že na tom nejsem ještě tak hrozně, jiné prožívají mnohem těžší okamžiky, ale i tak mě to trápí.

Můj plán byl jasný. Dokončit vysokou, alespoň 3 roky pracovat, abych měla nějakou tu praxi a pak založení rodiny.

Což mi vycházelo, ale…

Po více než 3 letech v práci jsem asi po 3 měsících otěhotněla. Byla jsem neskutečně šťastná. Přišel šok na prvním ultrazvuku, když se v děloze ukazovaly 2 miminka se srdeční akci - jednovaječná dvojčátka. No velký šok, ale těšili jsme se. Rostoucí bříško jsem poctivě dokumentovala. Před velkým ultrazvukem se mi zdálo, že jedno mimco je méně aktivní, ale doktor neshledal nic divného. Za 2 dny na to jsem byla objednána do Gennetu na velký utrazvuk (díky rizikovosti dvojčátek) a na tam zjistili větší váhový rozdíl mezi dětmi, proto mě ihned hospitalizovali v Podolí. Ležela jsem tam 3 dny a vše v pořádku, ale večer jsem měla divný pocit a za chvíli lup a kalhoty byly úplně mokré. Začala mi odtékat plodovka. Byla jsem ve 21. týdnu, nešlo nic dělat a o dvojčátka jsem přišla. Porodila jsem je přirozeně.

Rekonvalescence po potratů nic moc. Dlouho jsem krvácela a pak jsem musela na revize, takže jsem si užila „krásné“ jedenáctinedělí. Z pitvy jsme se nic nedozvěděli, prostě blbá náhoda.

Po 3 měsících jsme se začali snažit znovu a vyšlo to po 5 měsících. Nyní mám krásnou, zdravou 3,5 letou dceru. Měsíc před termínem jsem si začala píchat Fraxiparin na vyšší srážlivost krve. Na svět musela akutním císařem, protože jí padaly ozvy.

Než bylo dceři rok a půl, začali jsme přemýšlet o druhátku. Říkala jsem si, že by bylo super navázat mateřskou na rodičák. Tou dobou jsem ještě kojila. Když jsem zjistila, že jsem těhotná, doktor okamžitě řekl, abych přestala kojit, že bych mohla potratit. Ihned jsem skončila. Bohužel k potratu stejně za 4 týdny došlo.

No nic, řekla jsem si, že to prostě byla náhoda a jedem dál. Hned jsme se začali snažit znovu. Otěhotněla jsem po 4 měsících a ani to nemělo dlouhého trvání, potrat v 5. týdnu.

Dali jsme si pauzu. Začali jsme mluvit o letní dovolené, takže jsem snažení nechali být, protože těhotná jsem na dovolenou nechtěla letět. Na dovolené jsme se tedy snažili, ale nevyšlo to. No co, tak holt nastoupím do práce, přijdu na jiné myšlenky a otěhotním ráz dva. Ale OMYL.

Jsem v práci 5 měsíců a těhotenství v nedohlednu. :( Nemůžu říct, že bych se na to vyloženě upínala, ale ani mi to není úplně jedno. Zobu listovku, objevila jsem Fertipronu, tak piju každý den, zkusila jsem Gynex, pila jsem kontryhel, drmek. Minulý cyklus jsem ovulaci fakt poznala podle velké bolesti a dokonce podle Jonášovy metody taky mělo být plodné období. Tak jsem si říkala, že to máme jasné. Eee, ani tentokrat to nevyšlo.

Minulý měsíc jsem byla na gynde na kontrole, tak jsem říkala doktorovi, že se snažíme o mimčo a nejde to, že jsem ten loňský rok 2× potratila, tak říkal, že tomu necháme čas do Vánoc, pak nás odešle do specializovaného centra.

Omlouvám se za román, ale potřebovala jsem se trošku vypsat.

PS. Nezapomenu slova jedné známé, která čekala 2. mimčo a já ji řekla, že to šlo rychle. A ona, že ne, že to trvalo. Jasně, dva cykly. V tu chvíli bych ji dala facku.

Váš příspěvek

Odesílám...
Napsat příspěvek
224
28.11.18 06:03

Na jednu stranu jedno dítko už máte a víte,že to jde i přes ty potraty jste otehotněla,zarazil mě poslední odstavec…že byste dala známé facku za to co řekla? V tom případě bych měla dát facku já vám,o 1. miminko se snažíme 2 roky,všechna vyšetření jsou v pořádku tak proč to nejde?Ale že by mě teda napadlo říct si něco takového o známých v okolí,kteří čekají miminko a že jich je dost.....prostě všechno má svůj čas
Většinou na podobné příspěvky nereaguji,ale tohle mě teda vážně zamrzelo,jak když to berete-chci dítě teď hned a ostatní ho mít nemůžou…

  • Nahlásit
  • Zmínit
5215
28.11.18 07:16

Chtela jsem napsat neco pozitivniho, ale ten konec…zni mi z toho kapku zapsklost vuci ostatnim tehotnym, ktere nesmi nic rict… :nevim: ji to proste prijde, ze to trvalo no…chapu, ze miminko moc chcete…ale nema cenu se srovnavat s ostatnimi…kazdy jsme jiny a nekdo neotehotni vubec, nekomu to holt trva…a tenhle tvuj negativni pristup ti moc nepomuze :nevim: ja treba potratila v 17tt (prvni miminko) a kamaradka byla tehotna a tohle by me opravdu nenapadlo…samozrejme me mrzelo, ze ja nejsem, ale…chapu, ze psychika dela divy, ale…no nic, kazdopadne preju, at se brzy zadari :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
350
28.11.18 07:43

Asi jsi se opravdu potřebovala vypsat. 8o

  • Nahlásit
  • Zmínit
583
28.11.18 08:04

No…měla jsem rozepsaný příspěvěk, který se mi smazal…Možná dobře… :roll: Za ten poslední odstavec by sis měla dát facku ty…A za tu zapšklost kterou v sobě máš někdy taky.

  • Nahlásit
  • Zmínit
288
28.11.18 08:06

Nic moc počtení, nejdřív se dejte do duševní pohody a podstupte s partnerem genetické vyšetření.

Příspěvek upraven 28.11.18 v 08:12

  • Nahlásit
  • Zmínit
Anonymní
28.11.18 09:11

Třeba si známá taky mezi 1.a 2.mimčem zažila už něco nepěknýho a teď jí přijde, že to trvalo. Jen se s tim nesvěřuje na potkání. A i kdyby ne, tak co. :nevim: Já musela po ZT čekat pár měsíců kvůli všem možným vyšetřením a ještě jsme se pak na první pokus netrefili do ovulace, stane se. Taky jsem z toho byla na prášky a najednou všude viděla samý těhule. Ale víš ty co? Brala jsem to s pokorou. Říkala jsem si, že k tomu prpstě byl nějakej důvod, že se to všechno muselo stát, třeba právě proto, aby si člověk uvědomil, co je nejdúležitější a nebral všechno jako samozřejmost. Doma už jedno zdravý děťátko máme a to je to nejvíc, co může být. A za měsíc už jsem na testu objevila //. Chce to se hodit do klidu(i když to není lehký) a ono se ve správnej čas zadaří. A jak se říká..Přej a bude ti přáno. :andel:

  • Nahlásit
5394
28.11.18 09:12

Mrzí mě to a držím palce, aby vám to brzy vyšlo. :palec:

  • Nahlásit
  • Zmínit
1276
28.11.18 09:24

Autorko, ja te chapu a chapu i ten posledni odstavec. Jen je to pro nektere tady trochu nestastne napsano. Ja na rozdil od ostatnich verim, ze zname tehotenstvi prejes, jen te zarazilo, ze otehotnenim na druhy pokus rika ze to trvalo. Jednou jsi uz donosila a porodila zdrave detatko, vydrz, druhatko si taky cestu najde :srdce:

  • Nahlásit
  • Zmínit
168
28.11.18 09:34

Většinou také nic nepíši za komentáře k deníčkům, ale tady řeknu pár slov. Zažila sis peklo o tom žádná, přijít napřed o dvojčátka a už v celkem pokročilém těhotenství musí být peklo, naštěstí ti štěstěna přála a hned si dostala dcerku, což ti chci říct, že je zázrak, že takto brzo se vám povedlo,aby ses s tím aspoň lépe vyrovnala. O další miminka si také přišla sice dříve, ale chápu že to bolí. Být tebou bych si dala chvilku pauzu protože i tvoje tělo musí dostávat pěkně zabrat.
Jsem ve skupinách na diskuzích kde se ženy snaží mnohem déle o první děťátko, třeba i 5 let a ty buď vděčná za to že máš doma aspoň jedno štěstí. S přítelem se snažíme 5 měsíců o první miminko a vůbec mi nepřijde že se snažíme bůh ví jak dlouho, nechávám tomu volný průběh a miminko si samo vybere kdy chce přijít za námi. Co si týká tvé kamarádky tak asi chápu tvou reakci, nemyslela si doslova že by si jí dala facku, ale naštvalo tě že říká že se snažili dlouho a ve výsledku dva měsíce opravdu nic není v dnešní době, přesto také něco mohla zažít předtím, ale to už se nedozvíme. Každopádně chci říct že v dnešní době otěhotnět a donosit miminko je prostě luxus. Moje nejlepší kamarádky mi rodí v únoru, jedna se snažila rok a půl a jedné to prostě vyšlo náhodou. Přeji jim to oběma a jsem za ně moc šťastná. Naopak se těším a vím že se k nim přidám. Snažíme se od srpna a od té chvíle je kolem mě každý těhotný. V srpnu otěhotněla moje třetí kamarádka, bohužel miminko nerostlo a tak musela na revizi. Další měsíc v září se začala snažit švagrová a už v říjnu mi sdělila že jí vyšel pozitivní test, Včera jsem byla za svojí bývalou kolegyní, která mi vyprávěla že se jí přítel nezeptal a šup do ní a má tři dny zpoždění,, je z toho v šoku a miminko ani nechce(stejně si ho nechá), jak bych za ní měnila, což máme další měsíc říjen. Uvidíme kdo mi oznámí že otěhotněl v listopadu já to každopádně opět nejsem a tak čekám na krásný prosinec kdy na mě dojde řada :andel: , každopádně jim to všem moc přeji. :srdce: A pokud se tak má stát tak určitě miminko dorazí. Buď ráda že máš opravdu doma jedno které tě drží nad vodou a uvědom si kolik žen chodí na umělé a s vidinou dítka se rozlučují každým měsícem. :,(

  • Nahlásit
  • Zmínit
191
28.11.18 10:49

Nám se druhé nedařilo rok a půl…až když jsem začala cvičit cviky podle Mojžíšové, tak se hned první měsíc zadařilo…o třetí mimčo jsme se pokoušeli asi pět cyklů a nic … šestý jsem si řekla, že si tedy opět zkusím párkrát zacvičit Mojžíšovku(ale moc jsem se k tomu neupinala, nevěřila jsem, že by to i podruhé tak zázračně zabralo) a ono to vyšlo zase;) tak jen pro inspiraci, co třeba zrovna nám pomohlo

  • Nahlásit
  • Zmínit
1829
28.11.18 11:07

musíš být hodně zoufalá, že si tohle napsala .. Snažíme se také o druhé, mám za sebou zamlklé těhotenství, čas letí (v tomhle ohledu) hrozně pomalu, ale taky nekopu kolem sebe … Snaž se vzchopit a nebuď „zlá“ na ostatní, opravdu za to nemohou :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
722
28.11.18 11:18

@hicha

U nas zabrala prstickova metoda :lol: zastourat po sexu a vzdy to hned klaplo. Na poprve ze zvedavosti a na podruhe pro potvrzeni teorie,no takova blbost,zda to klaplo dik ni, nebo by i tak :lol:

  • Nahlásit
  • Zmínit
2695
28.11.18 11:49

Chapu,ten posledni odstavec zni hodne spatne. Je to dost zkracena verze a takhle to zni opravdu zatrpkle. Ona je to holka,ktere nic nevycházejí tak jak chce, tak si stezuje, ze vse trva a nedari,proste sileny problem. A kdyz o nekom rekne „tak at si udelaji dite,vzdyt na tom nic neni“. Apod. prupovidky…
Nechci se obhajovat. Sama vim,jaka je a ze ona by potrebovala trochu pokory ja ne.
V dnesni dobe opravdu neni lehke donosit a porodit zdrave dite.
Dekuji Vam vsem,ktere jste si precetly muj clanek. Kazda si z nej vezme to sve,kazda ma na to svuj nazor.
Vsem,ktere si preji miminko preju,aby se brzy zadarilo a chovalo sve zdrave miminko v naruci :palec:

  • Nahlásit
  • Zmínit
295
28.11.18 11:55

Ahoj, no nektery to tu zase berou doslova… ja ten posledni odstavec chapu, chapu i tu nadsazku. Preju hodne stesti :)

  • Nahlásit
  • Zmínit
2695
28.11.18 12:17

@Andymo ahhh,dekuju :-) Jako muzu rict,ze ty komentare me fakt zarazily.

  • Nahlásit
  • Zmínit
Anonymní
28.11.18 13:08

Omlouvám se za anonym, ale je to pro mě citlivé téma. Mám dvě děti z 5 těhotenství, otěhotnění kupodivu vždy bez problémů, ale 3× potrat kolem šestého týdne. Doporučila bych vyšetření na reprodukční imunologii, jsem přesvědčená o tom, že jen díky němu a následné léčbě jsme se dočkali druhého miminka. V mém případě problém s imunitou - přehnaná reakce na „cizí“ věc v mém těle. Držím palce. Té zapšklosti se nedivím, každý holt nemá sílu být neustále pozitivní, zvlášť když cítí křivdu…

  • Nahlásit
28.11.18 13:26

Nechapu ty prispevky 8o ..Z bolesti se kazdy vyrovnava jinak..Autorka si zazila sve a i kdyby byla nasr–na na celej svet tak se to da pochopit, po tom co zazila…Prijit i dve deti v tak vysokem stupni tehotenstvi a jeste jako posledni kapky potraty…autorko drz se.Vydupej si tu genetiku co nejdrive a moc drzim palce at na neco prijdou, proto ze vedet proti cemu bojujes je lepsi nez se spolehat na nahodu..Drzim palce :hug:

  • Nahlásit
  • Zmínit
2494
28.11.18 13:41

Jsem uplne ve stejne situaci :andel: :( je to na palici, ale take se nevzdavam :andel: drzim nam i vam palce :kytka: :mavam:

  • Nahlásit
  • Zmínit
1326
28.11.18 13:49

Ahojky my se snažíme teďka 6 ty cyklus zatím 2 biochemka předtím a muzu ti říct,že znám plno holcin co se snaží rok a půl a ještě nemají ani první :-) možná ses potřebovala vypovídat to je dobře :-) ale na druhou stranu si myslím,že ses na tom docela dobře :-) já měla biochemko 4+3 a 5+0 jsem začala krvácet :-)

  • Nahlásit
  • Zmínit
12020
28.11.18 14:02

Já autorku chápu. Ale zase nechápu místní světice. Proč to odsuzování? Až některá z vás příjde o čtyři děti, až zažijete tu brutalitu a zoufalství porodu ve 21tt a ještě dvojčat, pak takové nepokorné kačeně, co si stěžuje, že otěhotněla AŽ ve druhým cyklu, možná nevrazíte tu facku jen obrazně. Zakladatelka nikde nepíše, že nikomu dítě nepřeje, to jste si zase jen něco vyfantazírovaly. Jí se dotkla ta nepokora a já se jí nedivím.

  • Nahlásit
  • Zmínit
1701
28.11.18 14:29

Zakladatelko, já tě chápu..také jedno dítko mám.Neprodělala jsem nikdy potrat ani nic takového ale také se snažíme o druhé, a to skoro dva roky..a pocity mam stejné, když mi někdo řekne že má miminko vymodlené protože čekali půl roku tak do mě vjedou čerti.Samozřejmě to nikomu nevpálím ale myslím že na své pocity máme nárok, jsou v nás a sami před sebou je neskryjeme, musime je vnitřně prožít každý den..ano, jsem vděčná za jedno zdravé dítě, ale to se přeci s naší touhou po druhém potomkovi nevylučuje.Takže za své pocity se vůbec nestyď, nenech se znechutit řečmi o tom kdo to má horší, je to tvůj život a máš na emoce nárok jako všichni ostatní :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
Anonymní
28.11.18 21:27

Zakladatelko, posílám spoustu sil a přeji, ať se druhé dítko povede co nejdříve. Z komentářů si nic nedělej.
Já první těhotenství neplánované, porod velmi komplikovaný, měsíc na ARU. Závěr - neprůchodné vejcovody a srůsty, kam se podíváš - tudíž další těhotenství jen IVF. Trvalo nám to 7 let a 4 pokusy IVF. Psychika byla nahoru dolů a komentáře „vždyť už jedno dítě máš, tak o co ti jde“ mě občas přiváděly k zoufalství, občas už jen k smíchu. A když se na poslední pokus IVF zadařilo (věděla jsem, že je to poslední možnost mít další dítě, neb prostě už na to nebyly peníze ani psychické síly) a v 6. týdnu jsem skončila v nemocnici s masivním krvácením a dle UZ začínajícím potratem a doktor mi řekl, že bych měla být VDĚČNÁ, že jsem vůbec otěhotněla, že i to je zázrak, tak přísámpámbůh jsem mu chtěla vyškrábat oči :lol:
No, hlavu vzhůru!! Ono se to povede!
Prosím anonym - osobní informace o zdrav. stavu.

  • Nahlásit
3208
29.11.18 01:34

Moc mě mrzí čím si musela projít. :( :hug: Chápu i jak byla myšlena poslední věta, byť trochu peprněji řečeno. Ono když letité snažilce někdo řekne „Nám to taky trvalo dlouho, skoro 3 měsíce.“ Tak je to jak kudla do zad. Ale přej a bude ti přáno. Ona za to nemůže. Neber si to jako nějakou osobní křivdu. Zkus si od toho snažení chvilku odpočinout, vyčistit si hlavu. :hug:

  • Nahlásit
  • Zmínit
374
29.11.18 06:56

Já tam třeba žádnou zlobu nebo zatrpklost nevidím. Někdy prostě v řeči dojde k tomu, že ti někdo brnkne na slabou strunu, aniž by si toho byl vedomej. Drž se, hlavu vzhůru ;) to s těmi dvojcatky je strašný.

  • Nahlásit
  • Zmínit
12760
29.11.18 11:59

@no.comment Jste ohromně silná! :srdce: Děkuji, že jste se upřímně podělila o svou zkušenost i niterní pocity… myslím, že je zažívá více žen a nepřizná je.

Napadá mě, jestli se máte teď na co těšit - na nějakou dovolenou, Vánoce, prodloužený víkend, koníček… :think: Chápu, že člověka těžko něco rozptýlí, nicméně naplněný čas něčím, co Vás těší, je kolikrát spása a (i když se člověk musí donutit) investice do lepších dní.

Myslím na Vás a těším se případně na další vyprávění, jak se Vám daří. :kytka:
Monika

  • Nahlásit
  • Zmínit