Dvojčátka
- Prázdná náruč
- sebel
- 11.10.18
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Jak jsme přišli o holčičky v 32. týdnu těhotenství...
Po dlouhém snažení se konečně na konci února zadařilo. S manželem jsme byli šťastní a užívali si toho štěstí, co nás potkalo.
Byla to jednovaječná dvojčata, která jsme se na kontrole dozvěděli, že budou holčičky. Začali jsme pomalu vše chystat, oblečky, postýlky, vybavení a nakonec i kočárek.
Celé těhotenství probíhalo bez komplikací, žádné ranní nevolnosti, prostě vše v pořádku, Na kontrolách UTZ bylo tak vše v pořádku a nic nenasvědčovalo tomu, co se mi stalo.
Na poslední kontrole v 31. tt byly průtoky i pohyby a vše podstatné dobré. Po víkendu přišel šok.
V pondělí večer pohyby, v úterý nikoli, ale říkala jsem si, že jsou holky asi unavené, a tak jsem šla k doktorovi až ve středu. Tam mi sdělil tu strašnou zprávu - nevidím srdeční aktivitu.
Málem mě omyli. Manželovi jsem to řekla já a pak i lékař. Nikdo nevěděl, co se stalo…
Byla jsem hospitalizována ještě ten večer a porod vyvolali ráno v 7 hodin - dostala jsem oxytocin a čípky. V 10 hodin se narodily oba moji andílci mrtvý.
Po porodu placenty, kterou doktor prohlédl přímo na místě, jsme našli zřejmou příčinu - měly trombózu v pupečníku. Doktor říkal, že to se u jednovaječných dvojčat stává, že tuto příčinu bohužel není možné dopředu odhalit, když na UTZ je vše v pořádku.
Celý porod netrval ani 20 minut. Při porodu jsem je viděla, byly obě nádherné. Rozloučila jsem se s nimi a nechala je jít dál…
V nemocnici jsem pak byla 3 dny, kde jsem to nějak zvládala, doma jsem uklidila oblečky, s mužem jsme rozmontovali postýlku a vše zabalili do pytlů. Nesnesla bych tu mít tu postel a dívat se na to prázdné místo, když tam mohly za 1,5 měsíce být moje zlatíčka.
Teď odpočívám a nabírám nové síly, po šestinedělí se budeme snažit o další miminko…
Na holčičky moje nikdy nezapomenu. ![]()
Přečtěte si také
Dcera se svěřuje umělé inteligenci a já se jí vůbec nedivím. Dělám to také
- Anonymní
- 28.09.26
- 379
Nedávno jsem četla, že děti se začínají svěřovat umělé inteligenci s věcmi, které neřeknou rodičům. A vůbec se tomu nedivím. Moje dospívající dcera Simona s ní řeší prakticky všechno. Zpočátku jsem...
Děti rostou. Jen jejich věci nějak neubývají
- Anonymní
- 28.09.26
- 265
Děti mají jednu úžasnou vlastnost. Rostou. Je to sice poněkud drahý koníček, protože člověk každou chvíli kupuje větší boty, delší kalhoty, větší bundy a další věci, které ještě před třemi měsíci...
Celý víkend jsem byla doma. V neděli jsem byla unavenější než v pátek
- Anonymní
- 28.09.26
- 2649
V pátek jsem přišla domů a měla jsem jasno. Tenhle víkend nikam nejdu. Žádné návštěvy, žádné nakupování, žádné výlety, žádné „pojď, když už je hezky“. Chtěla jsem mít prostě pokoj.
Syn nechtěl do školky. Myslela jsem, že se mu stýská. Pravda byla horší
- Anonymní
- 28.09.26
- 1642
Každé ráno jsme bojovali. Syn plakal, držel se mě a prosil, abych ho ve školce nenechávala. Říkala jsem si, že je to jen období, že si zvyká na nové prostředí. Jenže pak jsem zjistila, že za jeho...
Těšila jsem se na svobodu, až děti vyrostou. Teď se bojím odjet na dovolenou
- Anonymní
- 28.09.26
- 1488
Je mi 55 let a celý život jsem měla pocit, že jednou přijde chvíle, kdy budu mít konečně čas sama na sebe. Děti vyrostou, já si odpočinu a začnu trochu žít. Budu cestovat, kam budu chtít, na nikoho...
Dala jsem synovi do školky kraťasy. Učitelka ze mě udělala krkavčí matku
- Anonymní
- 27.09.26
- 1768
První dny v záři. Školkový kolotoč se rozběhl na plné obrátky a s ním i nekonečné seznamy požadavků, co všechno musí mít děti ve skříňkách. Náhradní tričko, spodní prádlo, věci na převlečení na...
Dlouho jsem čekala, jestli mě touha po dítěti přece jen dožene. Nedohnala
- Anonymní
- 27.09.26
- 982
Děti jsem nikdy vyloženě nechtěla. Nebyla jsem ale ani přesvědčená, že je nechci za žádnou cenu. Spíš jsem pořád čekala, jestli se ve mně něco změní.
Bývala jsem žena, pak matka, pak babička. Dnes bych ráda znovu potkala muže
- babiMáňa
- 27.09.26
- 2417
Je mi něco přes šedesát a jsem celkem vitální babča. Můj syn se snachou mají dvě krásné děti a já jsem ráda, že už jsou ve věku, kdy se mnou mohou i za kulturou nebo do přírody. Okolí o mě říká, že...
Houby jsme sbírali celý život. Tentokrát skončila celá rodina v nemocnici
- Anonymní
- 27.09.26
- 775
Na houby jsme chodili odmalička. Nejdřív s rodiči, později s manželem a nakonec i s našimi dětmi. Nikdy jsme nesbírali nic, čím bychom si nebyli jistí. Žádné experimentování, žádné houby určované...
Poprosila jsem muže, aby odvedl syna do školky. Jeho reakce mě šokovala
- Anonymní
- 27.09.26
- 2482
Ručička hodin ukazovala půl sedmé ráno a já měla pocit, že jsem v noci nenasbírala ani dvě hodiny souvislého spánku. Na hrudi mi oddechovala sedmiměsíční dcerka. Kvůli rýmě nemohla dýchat nosem,...