Kapka optimismu pro maminky nedonošeňátek

Celé těhotenství bylo absolutně bezproblémové. Ze začátku jsem sice spíše hubla než nabírala, ale i to se v 18. týdnu otočilo. Všechny testy OK. Žádné ranní nevolnosti, žádné oteklé nohy, žádné strie, malé bříško. Až do 32. tt jsem si vlastně připadala že ani nejsem těhotná.

Velkou radost jsme měli, když jsme zjistili, že termín porodu je den po mých narozeninách 8.4. To jsme ale netušili, že se Emička bude na svět tak moc těšit.

Byla neděle 16.2. Slabě mě celý den bolely záda, ale to nebylo přece nic zvláštního. Neděle jako každá jiná. Milý seděl u počítače a já se válela na gauči. Bylo právě 20:45, když jsem ucítila silné lupnutí. Vyskočila jsem a jak kdybych pod sebe vylila kýbl vody.

„Jako už?,“ zněla jediná otázka přítele. Stála jsem v kaluži vody, nohy se mi rozklepaly. Nic jsem neříkala. Každý by asi teď čekal že začnu hysterčit a brečet. Jenomže já se začala smát. Měla jsem radost. Na porod a mimčo jsem se strašně těšila. Byla jsem přesně 32+5 a ani chvíli jsem nezapochybovala, že by bylo něco v nepořádku. Tašku do porodnice jsem měla jako aktivní prvorodička sbalenou.

Můj plán byl rodit v rodném Valašsku. Stokilometrovou cestu jsem si ale po chvíli rozmyslela - začaly okamžitě pravidelné kontrakce, a proto jsme se vydali do 20 km vzdáleného Brna. V autě jsme poslouchali písničku s textem „Můžeš ven, ven, ven, na vzduch ven, ven někam jít.“ :D

Dorazili jsme do porodnice Milosrdných bratří, kde mě okamžitě řekli, že v tomto týdnu mě odrodit nemůžou, ale že mě aspoň vyšetří. Dali mě na monitor, na kterém jsem teda byla poprvé. Po 5 minutách přicházely kontrakce. Funěla jsem na tom křesle jako lokomotiva.

Přišla sestra se slovy „To je tak vážné, že to tak rozdýcháváte?“ A co já vím, jestli je to vážné, nikdy jsem nerodila. :D Položila jsem se na lehátko, že se na to podívá. S vykulenýma očima odešla a přivedla doktorku. Ta mi oznámila, že jsem otevřená na 4 cm a je tam nožka. Neeeee! Konec pánevní. To mě asi nenechají rodit přirozeně. A já se na to tak těšila.

Okamžitě mi zavolali rychlou. Podle všeho toho spěchu a záchranky jsem usoudila, že to je asi vážné. A já se pořád cítila dobře. Úsměv na tváři mi pořád zůstával. Při příjezdu na Obilný trh jsem byla otevřená na 6 cm. Doktor udělal ultrazvuk. „Ukončení těhotenství císařským řezem.“ Přítel samozřejmě na sál nemohl, a tak chodil po chodbě tam a zpátky.

Na sále byl chaos. Mluvil na mě jeden přes druhého. „Teď vám udělám tohle a já tohle a tady mi to podepište.“ To byla jediná věc, která mě trochu vyděsila. Uspaná jsem byla naštěstí jen částečně, takže jsem z toho alespoň něco měla.

23:15 - Ema 1700 g, 41 cm. Viděla jsem ji jen na vteřinku (což si stejně vůbec nepamatuji, protože jsem byla omámená všemi těmi léky). Byla hned převezena dětskou JIPku. A já na pooperační. Nevěřila jsem, že už je to všechno za mnou. Bylo to tak rychlé. A můj sen - přirozený porod do vody - se rozplynul.

Všechny maminky nedonošeňátek píšou v deníčcích, jak plakaly a měly strach. Nevím proč, ale tohle všechno šlo okolo mě. Neměla jsem jediný pochyb o nějaké komplikaci. Prostě jsem věděla, že je všechno v pořádku.

Ráno přišla sestra a povídala o malé. Od začátku sama dýchala a měla se krásně k světu. Mohla jsem za ní bohužel až dva dny po porodu. Ale ten první okamžik byl skvělý. Byla krásná. Maličká, ale moc šikovná. Po dobu, co jsem byla v porodnici, jsem za ní chodila každé 3 hodiny a snažila se odstříkávat mléko. Každá návštěva u „skleníčku“ s našim miminkem mě nabíjela úžasnou energií a optimismem. Důvod předčasného porodu se nezjistil.

Nakonec strávila v porodnici necelý měsíc. Z toho posledních 10 dní už spolu. S váhou 2020 g jsme byli 13.3. propuštěny domů. Dneska je to úžasné, čiperné 6kilové miminko.

Všem maminkám nedonošených dětí bych chtěla vzkázat, že chápu jejich situaci. Často je to moc těžké. Ale věřte jim. Jsou to úžasné malé bytosti, které se perou a dělají, co můžou. Tím, že budeme smutné a vystresované, nic nedokážeme. Ale ten, kdo je v takovéto situaci optimista, dokáže se usmát a říct „Vím, že to zvládne“ je alespoň pro mě ten největší HRDINA.

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
IvčaL
11219
6.9.14 06:17

Gratuluju ke krásné a hlavně zdravé princezně, zvládli jste to skvěle a do budoucna přeju jen samé štěstí :kytka:

Mě se holčička narodila letos v únoru ještě o měsíc dřív než ta tvoje (ve 28 tt) a i když jsem byla stále optimista, věřila jí i doktorům, že to všechno zvládne, tak to prostě nebyla úplně procházka růžovým sadem.Od začátku měla problémy s dýcháním, byla 8 týdnů na dýchacím přístroji, v porodnici byla přes dva měsíce. Dvakrát za tu dobu jsem byla dost vystresovaná a to byla chvíle, kdy mi oznámili, že musí okamžitě ven a pak když jsem bez ní odcházela domů. Ale naopak když jsem byla s ní, tak jsem se dokázala povznést i na situace, kdy na mě ležela, přestávala dýchat a sestřičky jí křísily. Byli tam se mnou i maminky dětí narozených ještě dříve (dokonce ve 24 tt),kdy už opravdu nemohou doktoři vědět, jak to všechno dopadne a to se opravdu nedivím, že si maminky občas popláčou. Ale určitě s tebou souhlasím, že s optimismem jde všechno lépe, jen někdy je to opravdu těžké.

  • načítám...
  • Zmínit
zanettkaa
1715
6.9.14 06:43

Krásná holčička. :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
Sucu
1085
6.9.14 08:12

Zvladli jste to paradne, ty maly potvurky jsou vetsi bojovnici nez se zda, uz za nima jezdim mesic (*29+5) a jsou cim dal krasnejsi, uz abych je mela taky doma :mrgreen:
on si clovek obcas poplace, ale ono sestinedelka bez slzicek - co by to bylo za svet :dance:

  • načítám...
  • Zmínit
Teruška85
1107
6.9.14 08:23

Emička je rozkošná :srdce: Přeji holčičce všechno dobré do dalšího života

  • načítám...
  • Zmínit
Lajka09
5154
6.9.14 10:22

Krásný a pozitivní deníček. Emičce i rodičům blahopřeji a doufám, že do života už je nic tak překotného nepotká! Ale musím i souhlasit s prvním příspěvkem. Ona ta miminka narozená po 30.tt už na tom nejsou tak zle, jako ta narorezená před. U těch se ten optimismus udržuje jen velmi těžce, je to taky dané mírou komlikací. Sama, bohužel, vím o čem mluvím. U druhého těhotenství jsem se uklidnila, až po 30.tt, kdy jsem věděla, že pokud půjde Filípek ven, nějak to zvládneme. Protože půlkilové miminko moc šancí nemá.

Příspěvek upraven 06.09.14 v 11:06

  • načítám...
  • Zmínit
EvaG
10937
6.9.14 10:48

Gratuluji.
Ale nemohu souhlasit. Ty jsi na to, že budeš předčasně rodit ani nepomyslela, zatím co plno maminek ví, že něco není v pořádku a kolikrát se těhotenství udržuje, alespon do nějakého termínu.
My jsme rodili v 31.tt a bez komplikací, ale taky jsem vše obrečela a modlila se za každý takový den- ono plno nedonošenátek má komplikace, z nějakého důvodu musí ven, at je to infekce, či nějaký jiný problém a to pak jsou nervy.
Neodsuzuji, jen není předčasný porod jako předčasný porod, kdy kolikrát vidíš komplikace a říkáš, at se to nestane nám. Kolikrát jsem viděla na jipce komplikace a brečela jsem i když to nebylo moje dítě.

  • načítám...
  • Zmínit
Lejla91
185
6.9.14 11:02

Ja mam holčinu v 29 tt 790 g nepřežila a brečela jsem celou dobu ted mam 2 holčičky ve 24 tt pul kila jedna i druha bojují tři měsíce a brečím každy den.To neovlivníš.

  • načítám...
  • Zmínit
Saroya
17629
6.9.14 11:11

Přeju hodne zdraví cele rodině a blahopřeju k holčičce.

Myslim, ze to musí byt obrovský stres a citlivější duši může předčasný porod pekne rozsekat. Pokud je clovek optimista a cítí se dobre, super, ale za hrdinství to nepovažuju. Každý podle svých možností. Pláč je dobry ventil.

  • načítám...
  • Zmínit
Crystal87
27032
6.9.14 11:30

Gratuluji ale také nesouhlasím. Porodila jsi ve 33tt což je už slušné, on je opravdu rozdíl rodit ještě třeba o 7 týdnů dřív.

  • načítám...
  • Zmínit
Il4
61
6.9.14 11:34

Nikoho neodsuzuji, ani nechci říkat co má dělat. Chápu že každý nese situace jinak. Někomu pláč pomůže, proč ne. Já řekla jak jsem to prožívala já. A doufám že můj optimistický pohled na situaci alespoň někomu maličko pomůže. Přeji všem hodně štěstí. :* :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
feésM
2390
6.9.14 12:15

Gratuluji k maličké, je krásná! Měli jste štěstí, že byla od narození bez komplikací. My máme holčičku 36+2tt a plíce to zezačátku bez UPV nezvládly. Každé mimčo se vyvíjí jinak a pro mě jsou hrdinky všechny maminky, co tyhle situace zvládají, ať s pláčem nebo s úsměvem. Když jsem jezdila za maličkou na JIRP a viděla tam maminky u těch úplně malých drobečků, tak na nich bylo vidět, že jsou utrápené, ale přes to mi přišli tak silné. Já tam jezdila za miminkem, které tam bylo v tu dobu největší a i když jsem věřila, že to zvládne a brzy bude dýchat sama, tak se mi při každém zazvonění telefonu skoro zastavilo srdce, jestli nevolají oni, že se něco děje. Držím všem palečky, ať jsou děti zdravé a ty malinké, ať vše zvládnou a mohou brzy domů.

  • načítám...
  • Zmínit
cher
6.9.14 12:34

@Il4 optimistický pohled pomůže, ale jak to zmíněno, 33.tt se nedá srovnat s opravdu předčasně narozenými miminky. Přeji vše dobré, škoda, že z deníčku na mě trošku dýchá pýcha a přitom maminka nemá šanci ovlivnit, jaks e to bude vyvíjet po předčasném porodu.
@Lejla91 moc držím palce a posílám mnoho sil, nedávno jsem viděla úžasný dokument o předčasně narozených mimincích taky s váhou okolo půl kila a ty zmíněné případy dopadly dobře, kéž by to tak dopadlo i u vás :srdce:

  • Upravit
Edita2
2698
6.9.14 13:07

Gratuluji :) hezky napsané :) přeji hodně zdravíčka oběma :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
Mysii
1731
6.9.14 14:30

Moc hezky jste deníček napsala!
Přeji vám i vaší dcerce hodně zdraví a štěstí :-)

  • načítám...
  • Zmínit
KackaDoup
6.9.14 16:01

@Lejla91 :kytka: ty jsi strasne statecna!!drzim vam vsem :palec: a ze :srdce: preji at je brzy vse jak my byt.

  • Upravit
Selfi
5088
6.9.14 16:13

Můj druhorozený je ve 31tt.. s váhou 2100g :) a 44cm :).. já měla tak komplikované těhu, že jsem vlastně byla ráda, že je venku a že už se uvnitř „nemůže nic stát“..
celý měsíc jsem od začátku věděla, že bude v pořádku… optimismem jsme sršela nic špatného mě nenapadlo…

v nemocnici strávil měsíc… po deseti dnech doma přišly ještě komplikace, díky kterým jej odvezla rychlá a strávil týden na jipce…/selhání dýchání/.. no po pravdě, když mi třetí doktor řekl, že to vidí špatně a předpokládá se poškození mozku..tak jsem se složila… optimismus byl pryč.. na výsledky lumbální punkce jsme měli volat o půlnoci--- nebyla jsem schopna.. musel tehdy přítel /dnes manžel/.. nicméně.. urychlím to… byly v pořádku a malý je dnes úžasný, zdravý, zvídavý a neuvěřitelně ukecaný pětiletý předškolák :) :srdce:

Ano, s optimismem jde vše líp, ale je pravda, že při komplikacích se po delší době už pak hůř hledá…

Přeji hodně štěstí a zdraví :)! :mavam:

  • načítám...
  • Zmínit
Eliskaxox
5363
6.9.14 16:32

Ja jsem taky maminka nedonosenatka a i kdyz jsem mela od zacatku neotresitelnou viru ze maly vse zvladne, presto to pro me jako prvorodicku extremne narocne byt 2 mesice bez sveho miminka. Tento denicek mi prijde arogantni a pani podle prinejmensim nevlastni hormonalni system, ktery po porodu rozhazi city snad vsech matek.
Kazdopadne gratuluji ke zdrave holcicce a preji i do budoucna hodne sil a zdravi.

  • načítám...
  • Zmínit
Králičice
17140
6.9.14 17:36

@Lejla91 - hodně síly tobě i holčičkám :hug: Jsem maminka holčičky z 26.tt a jejího brášky-dvojčátka, který to nezvládl. Na jip jsem potkávala maminku dvojčátek z 24.tt a po roce jsem ji potkala i na rizikovce - chlapečci víceméně zdraví-jeden po operaci očí, druhý po kýle. Věřím, že vy to zvládnete stejně - né li lépe. :hug:

A porod se mi spustil náhle - infekce- jen díky náhodě jsem neporodila doma. Měla jsem v té době štěstí, že nejen rodina, manžel, ale i holky tady z dvojčátek mi byly moc velkou oporou. A i když už s nimi nejsem moc v kontaktu, nezapomenu na to, jak mi pomohly v chvíli nejtěžší..

Jinak já moc nebrečela, ale strašně moc jsem spala - tak 16 hodin denně, zbytek v nemocnici a na odsávačce.

  • načítám...
  • Zmínit
marinka5
10488
6.9.14 17:56

Krásný a hlavně pozitivní deníček. Jakoby jste psala o mě :) Naše Terezka se narodila letos v únoru ve 32+6tt s vahou 1750g a 41cm. Termín jsem měla též v dubnu :) Musím říct, že já takový optimismus neměla, 14 dní co jsme k ní jezdili a vozili odstříkané mléko jsem probrečela, ale po 14 dnech jsem za ní nastoupila na dalších 14 dní na intermediál a celkem jsem se uklidnila. Teď už to naše malé štěstí má také téměř 6 kilo :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
Kwenndy
122
6.9.14 18:18

Gratuluji k holčičce. Musím tedy podotknout, že odstavec o tom, jak nevíte proč maminky nedonošeňátek pláčou, se vám tedy opravdu moc nepovedl.

  • načítám...
  • Zmínit
pomenkova
26842
6.9.14 18:39

Gratuluji Ti k holcicce. :srdce: :srdce: :srdce: :* Optimismus je dobra vec, ale podle me to prirovnavat k hrdinstvi, ze jsi to tak zvladla, nevim :nevim:
Hlavne ty jsi uz byla za tou hranici, kdy jde o extremnni pripady ze, kdyby se melo narodit 500 gramovy dite, asi by jsi optimisticka taky moc nebyla. :think: Mne prijdete vsechny statecne a hrdinove jsou vase deti nedonosene, protoze ty musi bojovat a ne vzdy to kazde detatko zvladne, kazdopoadne veliky obdiv vam vsem co jeste nemamte ty sva slunicka doma :hug: :hug: :srdce:
Jinak velike hrdinstvi udelala ma babicka kdysi s moji mamou, kterou si vypiplala na kravskem mliku(rok 47)kdy inkubatory nebyly a doktori ji chteli nechat umrit. Vazila Kilo dvacet. Vzala ji domu, dala do vaty, do krabice a na kamnech ji piplala…Ikdyz i tady v tomto pripade byla hrdinka predevsim moje mama, ktera to bez dychaciho pristroje zvladla :D :D

  • načítám...
  • Zmínit
Králičice
17140
6.9.14 19:12

@pomenkova - :potlesk: tleskám jak tvé mámě, tak tvé babičce.. :potlesk:

  • načítám...
  • Zmínit
Il4
61
6.9.14 19:25

@Kwenndy mozna jste to špatne pochopila. Vim proc tyto maminky pláčou. Chapu jejich situaci a velkou bolest. Napsala jsem ze nechapu proč jsem tady tyto stavy nepociťovala.

  • načítám...
  • Zmínit
Kwenndy
122
6.9.14 20:07

@Il4 Ano, máte pravdu. Přečetla jsem si to ještě několikrát a špatně jsem si to vyložila. To se omlouvám.

  • načítám...
  • Zmínit
verulicek
6.9.14 20:26

No nevím..já bych to jak se znám obrečela i kdyby se moje malá narodila v termínu a cokoliv by jí bylo…není to o nedonošení, podle mě strach o miminko je prostě přirozený a podivovat se nad tím, jak to kdo zvládá mi připadá trochu zcestné… :think: ale jinak deník ok, má hlavu a patu, četl se dobře.

Příspěvek upraven 06.09.14 v 20:27

  • Upravit
WERISKA
33155
6.9.14 20:33

Strašně moc gratuluji, přeji moc zdravíčka a hodně štěstí. :srdce: :kytka:
Já sama mám děti narozené na 26tt a vím jak je to těžké.
:kytka: :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Lajka09
5154
6.9.14 21:58

@pomenkova Takto vypiplaná je má teta, která se narodila v roce 1954 s váhou kolem 800g, tedy přepokládám, že se narodila před 30.tt. Babičce už před tím 2 holčičky po předčasném porodu zemřely a tuto si nenchala vzít a napříč doktorům si tetu vypiplala. Nutno podotknout, že problémy s dýcháním měla do roka.

  • načítám...
  • Zmínit
pomenkova
26842
6.9.14 22:04

@Králičice Dekuju,ale ten potlesk fakt patri jim obema ;) :hug: :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
pomenkova
26842
6.9.14 22:09

@Lajka09 Moje mamka, jeste prezila zaskrt, ketry byl nelecitelny v podstate. S dychanim nemela problemy, ale ona byla o neco uz tedy vetsi ;) ;) Moje babicka byla vyhlasena lecitelka a delal urcity cas i porodni babu ;)

Stejne to zvladly na tu dobu vyborne-opravdu super babicky :palec: :palec: ;)Tedy ona to byla moje prababi, mama me babicky, abych to upravila ;)

  • načítám...
  • Zmínit
Lajka09
5154
6.9.14 22:15

@pomenkova ne, že bych tě chtěla trumfovat :oops: ale inspiruješ mě ve vzpomínámí a má babička, roč. 40 také přežila záškrt, prý ji prolili hrdlo petrolejem a ten vypálil ty plaky. :think: Zázraky se dějí-děly i bez moderní techniky…
Tímto se omlouvám autorce deníčku, že to tady spamuju OT… :roll:

  • načítám...
  • Zmínit
janaturk
54
6.9.14 23:02

Přeji hodně zdraví, ale slzy jsou naprosto normální věc. Já mám obě děti zdárně donošené, ale pláču a dojímám se nad každým nedonošeným miminkem…prostě někdo je citlivější někdo prostě ne…

  • načítám...
  • Zmínit
pomenkova
26842
6.9.14 23:10

@Lajka09 Jo ja nevim cim to tenkat babicka zase udelala, tedy, ale mamka vypravela, ze ji z toho dostala, zase doktori nevedeli jak :roll: Tenkrat to bylo krute dost ;) ;)

  • načítám...
  • Zmínit
Il4
61
7.9.14 07:33

@janaturk Popravdě jsem dost citlivý člověk. Když jsem četla různé deníčky a články o nedonošených dětech, bylo mi často smutno a i nějaká ta slza ukápla. Když jsem se ale do této situace dostala, věděla jsem že to bude všechno ok. Věřila jsem. Možná nějaká intuice. Nevím. Určitě je to taky tím že jsme přešli tu hranici 1 kg. Vím že kdyby měla malá 500g nebyla bych tak moc v klidu. Chápu že při takové váze se už těžko usmívá. Všem maminkám a těmto drobkům moc držím palce. :srdce:

Tímto deníčkem jsem nechtěla nikoho urazit ani poučovat. Nevím proč některým maminkám přijde arogantní. Nemyslela jsem to opravdu špatně. Chtěla jsem se s vámi jen podělit o můj příběh a o to jak jsem situaci pojala já. :nevim:

  • načítám...
  • Zmínit
Maklik
26
7.9.14 12:03

Gratuluji k Emicce, a nic si s toho nedelejte. Nektere maminky si proste musi rypnout :nevim:.Preji hodne zdravicka.

  • načítám...
  • Zmínit
Bernacka
210
7.9.14 18:02

Moc pekne napsane :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
samanta2208
5668
7.9.14 19:01

@Lajka09 drzim moc moc moc palecky aby dopadlo vse dobre. A tobe moc sil budes je jeste potrebovat.
Jinak pekny denicek gratuluji k miminku, ale take si myslim ze kazda mama reaguje jinak. Ja jak se znam bych se psychicky zhroutila. A rozhodne zalezi na tom v kterem tydnu si miminko narodi i podle toho se pak odviji jiz zmineni pozitivismus.

  • načítám...
  • Zmínit
pomenkova
26842
7.9.14 20:50

Mne se denicek tedy ohromne libil, jen nektere vety jsme mozna pochopila jako takove, ze by to tak od tedka mela mit kazda, ale to nejde proste. Kazdy reaguje jinak ;) ;) ;) :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
Safira77
949
9.9.14 08:58

Veliká gratulace

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář