Evásek + 2 mrňousci
- Rodičovství
- Caleta
- 31.07.03 načítám...
Zdravím všechny maminky, těhulky i snažilky, Pro začátek bych vám všem chtěla hrozně moc poděkovat za podporu, podporovali jste mě, ani jste o tom vlastně nevěděli. Letos v červnu jsem podstoupila svoje první IVF, byla jsem z toho docela vyplašená, netušila jsem skoro vůbec do čeho jdu, ale na těchto bezvadných stránkách jsem se vše dočetla a byla o poznání klidnější. Takže ještě jednou moc děkuji za vaše zkušenosti a postřehy, velmi mi pomohly. Proto bych také já ráda pomohla svým deníčkem dalším nastávajícím maminkám a snažilkám. Snad se mi to povede.
Takže teď něco málo o mě a mém manželství. Jsem z Brna a je mi 25 let, vdaná jsem již 4 roky, pracuji v bance na úvěrovém oddělení, manžel (tomáš) podniká. Asi zhruba před dvěma roky jsem se s Tomem rozhodli, že bychom eventuelně zkusili zvládnout nějaké to mrně v naší domácnosti, zkrátka, že bychom hrozně rádi předávali svoji lásku dál?:o)) Hned po vysazení antikoncepce se nám podařilo otěhotnět, bohužel zhruba ve 4. týdnu jsem potratila?zkrátka můj organismus nebyl připravený.
Dnes už je to o poznání lepší (a hned asi tak o dvě poznání
)), po svém prvním IVF jsem těhotná, jsem v 6. týdnu a čekám mrňousky hned dva. Hrozně se těším a zároveň se obávám jak to zvládnu, jsem děsný rapl a pobuch, vše dělám rychle a bez rozvahy a tak nevím kolik trpělivosti budu mít na miminka, snad dost.
Naše miminka vznikla 23. června (to se oplodnili v gynekologickém centru UNICA v Brně) no a od 26. června přebývají ve mně. Abych řekla pravdu vůbec jsem nevěřila tomu, že se to povede, všichni mě zrazovali a říkali, že první pokus se většinou nepodaří, stimulace také neprobíhala zrovna ukázkově?..také jsem už byla smířená s tím, že těhotná nejsem a to potom, co asi 8. den po embryotransferu jsem začala špinit, ale jen docela málo?ale zkrátka to začínalo jako každá moje menstruace. Byl to pátek a já celý víkend čekala na „tetku z Červené Lhoty“ a byla docela rozmrzelá (tolik injekcí, tolik snažení a přání a nic).
Když se menstruace nedostavila ani v pondělí tak mi to začalo být divné a začala jsem blbnout. Koupila jsem si těhotenský test a udělala si jej večer ve sprše?..po asi deseti minutách přemlouvání se na proužku objevila i druhá velice světlounká čárečka. Takže druhý den další test a opět stejný výsledek, takto se to opakovalo až do čtvrtka (paní v lékárně už mi říkala, paní nechcete si radši zajít na krev???…:o)). Ve čtvrtek jsem to vzdala a zavolala na kliniku, nastal den D, tam jen prohloubili mé pochybnosti, protože sestřička mi řekla, že na krev mám přijít až v pátek a že testy nejsou vůbec spolehlivé, bohužel.
Na krev jsem šla v pátek v sedm ráno, potom jela do práce a na půl desátou jsem měla přijet pro výsledky. Ve čtvrt na deset jsem stála před klinikou a volala manželovi, že nikam nejdu, že to vědět prostě nechci?.zkrátka chovala jsem se jako raplá, přesto, že normálně jsem alespoň trošku normální. Nicméně nakonec jsem tam vešla, vzala si do ruky časopis a dělala, že čtu?jako že nic, že je mi to vlastně jedno, sestřičky kolem mne jen potichu chodily a culily se. Nakonec vykoukl pan doktor a pozval mě do ordinace, hned mezi dveřmi mi řekl, že bohužel těhotenské testy jsou nespolehlivé a že se jim nedá věřit (načež jsem nabyla dojmu, že těhotná nejsem), potom mi z ničeho nic vzal ruku a poblahopřál?.maminko je TO tam, jste těhotná, moc gratuluji!!!
Všechno se se mnou zatočilo a vyhrkly mi slzy do očí?.bohužel se tomu nedalo zabránit, tak jsem tam tak seděla, doktor se usmíval a já skoro nevnímala co říká?byl to nádherný a zároveň hrozně zvláštní pocit, navíc dle hormonální hladiny v krvi to od začátku vypadalo na miminka hned dvě? Za dva týdny nato jsem byla na UZV a skutečně jsou tam, oba prcci a mají se čile k světu, už jim bijí srdíčka a doktor se radoval, že je vše v nejlepším pořádku. Sestřičky gratulovali a zkrátka svět byl najednou o poznání hezčí a úplně jiný..:o))
Je to docela zázrak a abych řekla pravdu ještě stále tomu nemohu uvěřit a vzpamatovávám se z prvních dojmů. Na druhou stranu jsou to dojmy docela příjemné.
Tomáš se s tím vyrovnal velmi svérázně?..minulý týden vybíral malé motorky pro nastávající potomky?..bez komentáře, prostě ti chlapi mě vždycky překvapí?:o))
Takže teď jsme ve fázi těšení a očekávání a je to krásné, na druhou stranu musím říct, že hodně zvláštní, život se od základu změní a doufám, že jsme na to dostatečně připravení..???..
Těhotenské příznaky na sebe také nenechaly dlouho čekat, již od 4. týdne mám docela velké bříško (prý je to částečně i z hormonů) a je mi zle, hlavně večer a v noci. A také mě neskutečně bolí prsa až skoro štípou?ale co bychom nevydrželi pro naše malé berušky, že?
Tak doufám a těším se, raduji se z každého dne, kdy je alespoň relativně všechno v pořádku a snažím se nemyslet na nejhorší, i když i to samozřejmě může přijít každým dnem. Ale rozhodla jsem se, že se již nechci trápit co by kdyby, prostě teď je to super a hotovo, až to bude špatné, zase to nějak zvládneme!!!
Takže teď jsem v 6. týdnu, beru Prednison, Duphaston a Estrofem a stále chodím do práce, navíc jsem tu teď sama, kolega má dovolenou. Ale už 27. 8. jdu do těhotenské poradny, tam se zase uvidím s prckama (na to se moc těším) a od té doby už bych měla zůstat doma, alespoň tak mi to bylo nastíněno. Tento týden jdu ještě na těhotenský screening, tak uvidíme co mi najdou v krvičce?:o))
Zkrátka je to super pocit a také bych moc ráda dodala odvahu všem snažilkám, opravdu to funguje a je to SUPER!!! Takže hlavu vzhůru, úsměv na tvář a hned vám bude líp.
Takže takhle to ve stručnosti vypadalo do této chvíle u mě, a teď už se vám, jak pevně doufám, budu hlásit každý týden s novými zprávami a postřehy a doufám, že tím třeba pomůžu nějaké nastávající mamince.
Takže mějte se zatím krásně a snad nás již nepotkají ta strašná vedra?ty nemůžu vydržet?a za týden ahojky
Eva a 2×6 týdnů?:o))
Přečtěte si také
S manželem jsme si udělali rodokmen. To, co jsme zjistili, nám zničí manželství
- Anonymní
- 25.04.26
- 4610
Třesu se, i když je v domě teplo. Píšu to sem jen proto, abych se z toho nezbláznila, protože nahlas to vyslovit nedokážu. Máme s Petrem tajemství, které nám během jediného týdne obrátilo život...
Sousedka vyhodila věci po zesnulé matce. Poklad jsem však našla já
- Anonymní
- 25.04.26
- 1753
Dneska mám v sobě takovou zvláštní směsici smutku, vzteku a nakonec i hlubokého údivu. Sedím v kuchyni, dívám se z okna na prázdné parkoviště a pořád dokola si přehrávám události posledních hodin....
Rozbité sklo a náklaďák v trapu: Jsem zoufalá a bojím se znovu za volant
- Anonymní
- 25.04.26
- 381
Dneska byl den blbec. Všechno to začalo tím, že jsem si naplánovala cestu do vedlejšího města. Nic velkého, prostě pochůzky, které už nešly odkládat – úřady, pošta a pár drobností. Jenže to...
Proč každý chlap, do kterého se zamiluju, začne po čase chlastat? Jsem zoufalá
- Anonymní
- 25.04.26
- 726
„To musí být tebou,“ říká mi máma pokaždé, když u ní sedím v kuchyni, brečím a nadávám, že chlapi jsou jen ožralové. „Tvůj otec sice nebyl svatoušek, ale alkoholik to rozhodně nebyl,“ dodá vždycky....
Odřela jsem cizí auto na parkovišti, zpanikařila jsem a odjela. Teď toho lituju
- Anonymní
- 25.04.26
- 448
Řidičák mám už řadu let, ale rozhodně se nepovažuju za skvělou řidičku. Jezdím hlavně proto, že musím. Parkování ale většinou zvládám docela dobře. Jenže někteří lidé parkují opravdu příšerně....
Nechci děti a máma je z toho nešťastná. Jako jedináček jí prý dlužím vnoučata
- Anonymní
- 24.04.26
- 3449
Je mi 35 let a už dlouho jsem přesvědčený o tom, že děti mít nechci. Možná je mít ani nemůžu. Kdysi jsem měl přítelkyni, se kterou jsme se o dítě snažili přes rok, ale nevyšlo to. Pak jsem si...
„Rodičovská je pohoda," tvrdí manžel. Jenže vyměnit si to se mnou nechce
- Anonymní
- 24.04.26
- 1232
Chlapi jsou občas na odstřel. Můj manžel je typický příklad toho, jak dokážou věci banalizovat. Pořád mi předhazuje, jak skvěle se mám na rodičovské. Prý si můžu dělat, co chci, zatímco on musí...
Lhala jsem doktorům o drogách v těhotenství. Blíží se porod a já panikařím
- Anonymní
- 24.04.26
- 1475
Na svou obranu musím říct, že jsem o těhotenství dlouho nevěděla. I když jsem tak nějak cítila, že se něco děje, prostě jsem to ignorovala. O dítě jsme se nesnažili a můj přítel je takový bohém....
Jedna ženská z posilovny mi systematicky ničí rána. Dneska to už vážně přehnala
- Anonymní
- 24.04.26
- 2566
Dneska jsem se po ranním cvičení vrátila domů zamyšlená a extra znechucená. Říkám si, proč to mají někteří lidé vůbec zapotřebí? Zeptala jsem se ženský, kterou potkávám na cvičení, jestli jí nějak...
Můj první, má láska a ticho v ložnici: Deník o vášni
- Anonymní
- 24.04.26
- 1163
Občas si říkám, že bych mohla napsat příručku o tom, jak nepropadat panice, když se z libida vašeho partnera vytratí to, co vás k sobě kdysi tak vášnivě táhlo. Je mi jedenadvacet, mému příteli o...