Evásek + 2 mrňousci
- Rodičovství
- Caleta
- 31.07.03
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Zdravím všechny maminky, těhulky i snažilky, Pro začátek bych vám všem chtěla hrozně moc poděkovat za podporu, podporovali jste mě, ani jste o tom vlastně nevěděli. Letos v červnu jsem podstoupila svoje první IVF, byla jsem z toho docela vyplašená, netušila jsem skoro vůbec do čeho jdu, ale na těchto bezvadných stránkách jsem se vše dočetla a byla o poznání klidnější. Takže ještě jednou moc děkuji za vaše zkušenosti a postřehy, velmi mi pomohly. Proto bych také já ráda pomohla svým deníčkem dalším nastávajícím maminkám a snažilkám. Snad se mi to povede.
Takže teď něco málo o mě a mém manželství. Jsem z Brna a je mi 25 let, vdaná jsem již 4 roky, pracuji v bance na úvěrovém oddělení, manžel (tomáš) podniká. Asi zhruba před dvěma roky jsem se s Tomem rozhodli, že bychom eventuelně zkusili zvládnout nějaké to mrně v naší domácnosti, zkrátka, že bychom hrozně rádi předávali svoji lásku dál?:o)) Hned po vysazení antikoncepce se nám podařilo otěhotnět, bohužel zhruba ve 4. týdnu jsem potratila?zkrátka můj organismus nebyl připravený.
Dnes už je to o poznání lepší (a hned asi tak o dvě poznání
)), po svém prvním IVF jsem těhotná, jsem v 6. týdnu a čekám mrňousky hned dva. Hrozně se těším a zároveň se obávám jak to zvládnu, jsem děsný rapl a pobuch, vše dělám rychle a bez rozvahy a tak nevím kolik trpělivosti budu mít na miminka, snad dost.
Naše miminka vznikla 23. června (to se oplodnili v gynekologickém centru UNICA v Brně) no a od 26. června přebývají ve mně. Abych řekla pravdu vůbec jsem nevěřila tomu, že se to povede, všichni mě zrazovali a říkali, že první pokus se většinou nepodaří, stimulace také neprobíhala zrovna ukázkově?..také jsem už byla smířená s tím, že těhotná nejsem a to potom, co asi 8. den po embryotransferu jsem začala špinit, ale jen docela málo?ale zkrátka to začínalo jako každá moje menstruace. Byl to pátek a já celý víkend čekala na „tetku z Červené Lhoty“ a byla docela rozmrzelá (tolik injekcí, tolik snažení a přání a nic).
Když se menstruace nedostavila ani v pondělí tak mi to začalo být divné a začala jsem blbnout. Koupila jsem si těhotenský test a udělala si jej večer ve sprše?..po asi deseti minutách přemlouvání se na proužku objevila i druhá velice světlounká čárečka. Takže druhý den další test a opět stejný výsledek, takto se to opakovalo až do čtvrtka (paní v lékárně už mi říkala, paní nechcete si radši zajít na krev???…:o)). Ve čtvrtek jsem to vzdala a zavolala na kliniku, nastal den D, tam jen prohloubili mé pochybnosti, protože sestřička mi řekla, že na krev mám přijít až v pátek a že testy nejsou vůbec spolehlivé, bohužel.
Na krev jsem šla v pátek v sedm ráno, potom jela do práce a na půl desátou jsem měla přijet pro výsledky. Ve čtvrt na deset jsem stála před klinikou a volala manželovi, že nikam nejdu, že to vědět prostě nechci?.zkrátka chovala jsem se jako raplá, přesto, že normálně jsem alespoň trošku normální. Nicméně nakonec jsem tam vešla, vzala si do ruky časopis a dělala, že čtu?jako že nic, že je mi to vlastně jedno, sestřičky kolem mne jen potichu chodily a culily se. Nakonec vykoukl pan doktor a pozval mě do ordinace, hned mezi dveřmi mi řekl, že bohužel těhotenské testy jsou nespolehlivé a že se jim nedá věřit (načež jsem nabyla dojmu, že těhotná nejsem), potom mi z ničeho nic vzal ruku a poblahopřál?.maminko je TO tam, jste těhotná, moc gratuluji!!!
Všechno se se mnou zatočilo a vyhrkly mi slzy do očí?.bohužel se tomu nedalo zabránit, tak jsem tam tak seděla, doktor se usmíval a já skoro nevnímala co říká?byl to nádherný a zároveň hrozně zvláštní pocit, navíc dle hormonální hladiny v krvi to od začátku vypadalo na miminka hned dvě? Za dva týdny nato jsem byla na UZV a skutečně jsou tam, oba prcci a mají se čile k světu, už jim bijí srdíčka a doktor se radoval, že je vše v nejlepším pořádku. Sestřičky gratulovali a zkrátka svět byl najednou o poznání hezčí a úplně jiný..:o))
Je to docela zázrak a abych řekla pravdu ještě stále tomu nemohu uvěřit a vzpamatovávám se z prvních dojmů. Na druhou stranu jsou to dojmy docela příjemné.
Tomáš se s tím vyrovnal velmi svérázně?..minulý týden vybíral malé motorky pro nastávající potomky?..bez komentáře, prostě ti chlapi mě vždycky překvapí?:o))
Takže teď jsme ve fázi těšení a očekávání a je to krásné, na druhou stranu musím říct, že hodně zvláštní, život se od základu změní a doufám, že jsme na to dostatečně připravení..???..
Těhotenské příznaky na sebe také nenechaly dlouho čekat, již od 4. týdne mám docela velké bříško (prý je to částečně i z hormonů) a je mi zle, hlavně večer a v noci. A také mě neskutečně bolí prsa až skoro štípou?ale co bychom nevydrželi pro naše malé berušky, že?
Tak doufám a těším se, raduji se z každého dne, kdy je alespoň relativně všechno v pořádku a snažím se nemyslet na nejhorší, i když i to samozřejmě může přijít každým dnem. Ale rozhodla jsem se, že se již nechci trápit co by kdyby, prostě teď je to super a hotovo, až to bude špatné, zase to nějak zvládneme!!!
Takže teď jsem v 6. týdnu, beru Prednison, Duphaston a Estrofem a stále chodím do práce, navíc jsem tu teď sama, kolega má dovolenou. Ale už 27. 8. jdu do těhotenské poradny, tam se zase uvidím s prckama (na to se moc těším) a od té doby už bych měla zůstat doma, alespoň tak mi to bylo nastíněno. Tento týden jdu ještě na těhotenský screening, tak uvidíme co mi najdou v krvičce?:o))
Zkrátka je to super pocit a také bych moc ráda dodala odvahu všem snažilkám, opravdu to funguje a je to SUPER!!! Takže hlavu vzhůru, úsměv na tvář a hned vám bude líp.
Takže takhle to ve stručnosti vypadalo do této chvíle u mě, a teď už se vám, jak pevně doufám, budu hlásit každý týden s novými zprávami a postřehy a doufám, že tím třeba pomůžu nějaké nastávající mamince.
Takže mějte se zatím krásně a snad nás již nepotkají ta strašná vedra?ty nemůžu vydržet?a za týden ahojky
Eva a 2×6 týdnů?:o))
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 266
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 201
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 375
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 170
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 116
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 17704
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2380
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2579
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2293
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1528
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....