Já a dítě?

Aneb jak babochlap ke štěstí přišel. Na rovinu říkám, lépe rozumím technice než dětem. Mláďata lidského plemene jsem v ruce nikdy nedržela, nikdy jsem na ně nešišlala a v blízkosti řvoucího mimina jsem dostávala akutní záchvat migrény a hledala jsem nejbližší samopal. Zní to pro některé z Vás asi dost nepochopitelně a drsně, ale takový byl můj postoj k dětem do mých 23 let.

Od malička trpím různými zdravotními neduhy a prodělala jsem několik operací, na základě kterých mi bylo oznámeno, ať v životě s dětmi moc nepočítám. Informaci jsem přijala s klidem a jak je v mé povaze zvykem, hledala jsem pro mě v tom to nejlepší. Nemusela jsem do svého těla cpát hormonální chemický koktejl, nemusela jsem se bát měsíc co měsíc, zda menses dorazí či ne a hlavně pro lidi, kteří by mě časem mohli otravovat s myšlenkou těhotenství, jsem měla přichystanou uspokojující odpověď.

V životě jsem hledala jiný smysl. Milovala jsem a stále miluji svojí práci. Znamenalo to trávit více smysluplného času s milovanou IT technikou. Zároveň jsem si mohla uspokojit jakékoliv potřeby bez ohledu na cenu. Já jsem opravdu byla spokojená, nic mi nechybělo.

Zrovna jsme si s dvěma kamarádkami pořídily krásný rozlehlý byt. Společnost nám stále dělají moji dva psíci – čivavy, na které nedám dopustit. Po několika týdnech po stěhování začala být náladová, jedla jsem mnohem víc a také se to na mě začalo tělesně projevovat. Kolegové v práci vtipkovali, že jsem těhotná. Smála jsem se s nimi a vždy je poslala do patřičných míst.

Nahlodala mě až má blízká kamarádka – zdravotní sestra, která vážně projevila své obavy o mé změně stavu. Pro klid všech, zvláště můj, jsem si tedy po pár dnech koupila těhotenský test a v práci jsem si ho šla ve volné chvíli udělat. Když jsem poprvé uviděla ty dvě čárky, odmítala jsem tomu uvěřit. Musel to být vadný kus.

Provedla jsem další test. Ten mě vyvedl z omylu. Další dvě čárky. V tu chvíli jsem začala brečet. Zoufale. Necítila jsem v tu chvíli žádné štěstí, o kterém jsem četla na zdejším serveru. Jen otázky, otázky, otázky. Co budu dělat? Je můj nynější přítel otcem? (měla jsem bouřlivé léto) Já budu matkou? Co bude s mojí prací? Kde budu bydlet?

Na žádnou jsem neměla odpověď. Hrnuly se jen další a další otázky. Musela jsem na chvíli vypnout emoce. A začít racionálně a logicky uvažovat. Bude nejlepší jít na potrat. Nejsem charakterově stavěná na to někomu dělat mámu. Nedovedu si představit, že by mě čekala společná domácnost s chlapem. Nikdy jsem žádného nepotřebovala a nehodlám na tom nic měnit.

Z práce jsem odešla dřív, abych se setkala s mojí blízkou kamarádkou, která už jeden potrat prodělala. Potřebovala jsem její náhled na věc po uplynulých měsících. Ona svého rozhodnutí už dlouho lituje. Litovala bych já? Není to po všech těch zdravotních problémech moje jediná šance?
Gynekoložka mi potvrdila mé nejčernější obavy. Třetí týden těhotenství. Alespoň vím, kdo je otec. Přítel to v tu chvíli vzal neobyčejně v klidu a přijal zodpovědnost. Celá moje rodina a přátelé mě nenutili ani do jednoho, rozhodli se podporovat mě, ať to bude jakkoliv. Měla jsem spoustu času si rozmyslet, co bude dál. Bylo nesmírně těžké uvažovat rozumem. Hormony si začaly nárokovat na většinu mého mozku. Děti mi přestaly být odporné a občas jsem se přistihla, že se na některé usmívám.

Zlom přišel ve chvíli, kdy mě kamarádka zatáhla do obchodu s dětským oblečením. Pod tíhou roztomilých sukének, prťavých triček, malých ponožek jsem roztála. Jako kdybych objevila místo ve svém srdci, o kterém jsem nevěděla, že existuje. V tu chvíli nebylo už cesty zpátky. Mateřská láska zafungovala i u mě.

Nečekala mě jednoduchá cesta. Další zdravotní komplikace, hrozil mi nařízený potrat, nakonec se se mnou přítel rozešel, musela jsem řešit bydlení, nakonec i finance (mateřská je, co si budeme povídat, almužna). Nejsem od přírody citlivka. Ale chvílemi jsem měla co dělat, abych se zakousla a vydržela. Nakonec všechny testy dopadly dobře, jsem ve třetím měsíci, podle všeho to bude vytoužená holčička a zařídila jsem se tak, abych to zvládla i bez chlapa. I když se nebráním, pokud by časem nějaký přišel.

Možná vám tenhle deníček připadá zvláštní, bezcitný a příliš pragmatický. Taková ovšem já jsem. Neumím vyjadřovat city. Adrianu ovšem opravdu miluji a těším se na ni. Otevřela se přede mnou cesta, která je trnitější a zároveň mnohem bohatší. Své malé cíle musím na pár let odsunout. Ale časem budu mít „parťačku“, se kterou budu své radosti a strasti sdílet.

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Newi
67
17.12.12 01:37

Mrzí mě, že jsi teď na vše sama ale podle toho co píšeš seš pevná ženská, která si poradí a věř, že vše zvládneš! Moc Ti gratuluji k holčičce, i my ji budeme mít brzy u sebe :-) Drž se a už se těším na další deníček! Ať víme, jak se vám daří, děvčata :-) :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Paja01
1087
17.12.12 07:32

Krásný deníček. :kytka: Udělala si dobré rozhodnutí :)

  • načítám...
  • Zmínit
Gerberka
3765
17.12.12 07:51

Po ránu výborné počtení!! :D Gratuluju k tvému životnímu postoji i k miminku!
Máš vše pevně v rukou, nechybí ti humor a optimismus a to je to nejdůležitější - jen tak dál, vše dobré až do zdárného konce!! :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
Jančik
4034
17.12.12 07:53

Vůbec mi tvůj deníček nepřipadá bezcitný, je moc hezky napsaný. Každá jsme jiná, každá prožíváme určité situace jinak a ty jsi napsala upřímně, jak to cítíš. Věřím, že budeš skvělá máma a přeji ti, ať všechno dobře dopadne a ať ti i holčička dělá v životě samou radost. :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
Andulonka
239
17.12.12 08:16

Ahoj, tak v první řadě gratuluji :-) Taky jsem neměla ráda děti, nebo lépe řečeno, nevyhledávala jsem je a nikdy mě nějak nefascinovaly, a to mi částečně zůstalo do teď, jen s tím rozdílem, že jedno dítě si ke mně cestu našlo - můj Adámek :-) Přeju Ti hodně sil a hodného partnera :-)

  • načítám...
  • Zmínit
PaníKadrnožková
17.12.12 08:45

Díky za moc hezké počtení s happy endem :potlesk: Držím ti moc palce, ať to s holčičkou zvládnete (jsem si téměř jistá), určitě jsi bezva baba. Přítel bude ještě ronit hořké slzy, hajzl :evil:
:mavam:

  • Upravit
Lenka5512
359
17.12.12 09:10

Jeden z mála deníčků, který má hlavu a patu a je poutavý…ráda bych si přečetla nějaké pokračování napsané ve stejném duchu a stylu, moc mě to bavilo a přečetla jsem to jedním dechem :palec: Jinak ti do života přeji mnoho štěstí a zdraví a určitě se jednou najde ten, kdo bude ten pravej pro tebe i pro dcerku. Rozhodla jsi se správně a já ti moc držim palce.

  • načítám...
  • Zmínit
PetaP
19200
17.12.12 09:12

No upřímně jsem se chvilku bála, jak se rozhodneš a jak to dopadne, ale dopadlo to dobře a gratuluji :kytka: přeju pohodový porod a krásnou zdravou dcerku :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
Mišanila
17.12.12 09:24

Držím pěsti, ať to zvládneš, ale se svým pragmatickým postojem k věcem určitě jo!
Tak se přimlouvám za pokračování, až přežijete šestinědělí :-) jak se vám s holčičkou daří.

Já jsem děti taky moc nemusela o dost dýl jak ty a to nejsem technický typ a ani babochlap :-) Miminka mi nepřišla roztomilá narozdíl od koťátek :-) a porod byl jak představa z hororu.

A dneska děti miluju, i cizí, uřvané a zlobivé, i ty miminka si ráda chovám, mně ty hormony snad v hlavě úplně přeply program :-). Třeba se ti to nestane, ale ta mateřská láska je hrozně silná věc. A pro mě děti to nejlepší co se v životě může stát.

  • Upravit
archienka1
5158
17.12.12 09:46

Ten deníček je tak perfektně napsaný :palec: :palec: :palec:

  • načítám...
  • Zmínit
Skytafka
4164
17.12.12 10:01

Tak ať vám to všechno dobře dopadne :) :mavam:

  • načítám...
  • Zmínit
Kakika
16694
17.12.12 10:03

Co k tomu říct? No, čeká tě velká změna a vůbec se nedivím, že jsi jednala tak, jak jsi jednala, když jsi byla celou dobu vnitřně smířená s bezdětným životem a připravená potlačit jakékoliv mateřské pudy. Je pochopitelné, že tě to tak zasáhlo.

Jsi silná ženská, během opravdu krátké chvíle se ti všechno změnilo, musela jsi najedou řešit spousty věcí. Myslím, že to nejtěžší už jsi vzládla, teď už to půjde jen k lepšího. Gratuluji ti k rozhodnutí, budeš skvělá maminka, protože jsi svoji roli přijala tak rychle :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Hoope
16289
17.12.12 11:35

Hodně pěkný deníček…přesně podle mého gusta :)…hodně mi připomíná mě :)…a věř že všechno se dá :)…s malým i teď s malou jsem chodila do práce do posledního dne a s malým jsem se do práve vrátila po dvou měsících a s malou už po dvou týdnech :)…malej se narodil když mi bylo 22, když mu bylo 1/2 roku vyhdil mě exmanžel na ulici…:) a všechno jsem zvládla, dokonce mě to posunulo někam nemyslitelně jinam a dneska jsem na tom hodně dobře :)…takže určitě to zvládneš a budete s malou nerozlučná dvojka!!! A věř že dítě není omezení :)..jen tě posune dál :) :palec: :palec: :palec: :palec: :*

  • načítám...
  • Zmínit
Ka-tcha
17.12.12 12:08

Moc hezky popsaný přerod „studentky“ (myslím v myšlení) v ženu a matku! Myslím, že dost z nás to takhle mělo… :mrgreen: Mám ráda střízlivý přístup, je mi to blízké! :palec: :kytka:

  • Upravit
VeTi
1431
17.12.12 12:20

Krásný deníček :kytka: některé ženské to tak ale mají, prostě necítí k dětem nic a pak to časem přijde :lol: Já byla opak, jak jsem mohla, tahala jsem děti z kočárů a muchlovala :D teď bych je chvilkama někomu nastěhovala aspoň na týden :lol:

  • načítám...
  • Zmínit
Sue.Ellen
2411
17.12.12 12:28

Paradne napsano…ma to hlavu a patu a pripada mi to, ze sem to psala ja :) Za me diky a gratulace :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
Annie Farmer
941
17.12.12 12:51

Krásný deníček! Upřímný, od srdce. Určitě vše zvládneš, stojíš pevně nohama na zemi. Všechno dobře dopadne ;)

  • načítám...
  • Zmínit
Zabka-kvak
1524
17.12.12 14:13

No, já pořád čekám, až mi začnou novorozenci a kojenci (tak daleko až k batolatům se nepouštím, mám reální cíle :lol: ) připadat aspoň „snesitelní“ :lol: Tak jsi ve mě probudila naději :lol:

Zatím mám pocit, že těhotenství je přibližně stejně příjemné jako střevní chřipka (jen je teda podstatně delší), „toužebné očekávání“ = těšení se, až mi přestane být šoufl a děsím se, že až toto slzavé údolí skončí a já porodím, budu 24 v kuse bez nároku na pauzu a den volna lítat kolem uzlu, který v jednom kuse z neznámých důvodů řve a občas páchne :lol:

Počítám, že se mateřská láska probudí i ve mě, a doufám, že si pohne :think:

p. s.: A to jsem otěhotněla dobrovolně po roce snažení :roll: A je mi 28 :zed:

Příspěvek upraven 17.12.12 v 14:14

  • načítám...
  • Zmínit
Betty1981
278
17.12.12 14:22

To je skoro jako o mně, jen já už už od toho okamžiku, kdy jsem přímo čuměla na pozitivní test, urazila delší cestu a malé bude v lednu rok…Jsem šťastná za to, že jí mám. Jsem od začátku sama, ale právě se někdo objevil, takže to možná už nebude pravda. Držím palce :mavam:

  • načítám...
  • Zmínit
Čekatelka
14475
17.12.12 14:36

@Zabka-kvak neboj, mateřská láska přijde. U mě až pár týdnů po porodu, ale přišla :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
kandyta
133
17.12.12 14:38

Řekla bych, že už to, že jsi si malou nechala a „roztála“ jsi v tom obchodě je dost velký důkaz toho, že nejsi bezcitná ani nic podobného..
Drž se, i když to nebude lehké, jistě to zvládneš :)

  • načítám...
  • Zmínit
Zabka-kvak
1524
17.12.12 14:39

@Čekatelka: Dobrý, tak to jsem ještě v normě, dík, dobrý, uf :pankac: A počky, jak´s přežila ty první týdny po porodu, co se ještě nedostavila 8o To musel být mazec :!

  • načítám...
  • Zmínit
Zabka-kvak
1524
17.12.12 14:41

@Kandyta: Ou jé, v obchodě s věcma pro mimina byl jediný vjem: „Tyjo, jak se v tom jako mám vyznat… jako na co je co :nevim:… ehm… nic, to se bude řešit až ve třetím trimestru, mažu pryč :roll: “

Příspěvek upraven 17.12.12 v 14:41

  • načítám...
  • Zmínit
mařenkaa
581
17.12.12 14:59

Držím palce ať vše dobře dopadne :) Začátek deníčku jako bys psala o mě, měla jsem ještě v rámci školy praxi v kojeňácích a zatim co se spolužačky rozplývaly nad miminkama, já si říkala, že jsem nemohla dostat lepší antikoncepci, než se o ty prťata starat :D
Ale pak jsem zjistila, že jsem sama těhotná a když jsem překonala první fázi, kdy jsem hledala větev, na který bych se oběsila, tak jsem se pak taky začala těšit a toho prcka v sobě milovat.
Pevně věřim že to zvládneš, je vidět, že se o sebe umíš postarat i bez chlapa a to je dobře :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Vermilion
313
17.12.12 16:56

Ja ti preju hodne stesti, hlavne at je miminko zdrave, pises, ze jsi prodelala nekolik operaci, doufam, ze to neni nic dedicneho!

  • načítám...
  • Zmínit
elen-ka
24124
17.12.12 18:41

Super deníček. Gratuluji k rozhodnutí.

Já ještě pár dní po porodu přemýšlela, kde se dá k tomu dítěti sehnat manuál :mrgreen:, který mi k tomu zapoměli v porodnici dát a teď mám už druhého prcka :lol:

  • načítám...
  • Zmínit
MacinkaCZ
2899
17.12.12 20:07

No měla jsem to dost podobně když sem slyšela nějaké uřvané dítě tak mi to trhalo žíly… a když před půl rokem přišlo to mé tak to nějak přešlo samo :-) navíc synátor je pohodář a skoro nebrečí tak Ti přeji zdraví, klidný porod a pohodové miminko

  • načítám...
  • Zmínit
Andrella
258
17.12.12 20:59

Presne tak, jde o pristup, ktery si clovek k tomu vsemu udela. Ja taky byla celou dobu sama, a zvladnou se to da, a partacku mam perfektni, uz bych ji nikdy za nic na svete nevymenila:) tes se mamko, start je nejtezsi ale stoji to za kazdou bolistku:) laska ditete k matce a matky k diteti je bezpodminecna a nejnaplnujici <3 :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Miš-El
3069
17.12.12 21:07

Správně ses rozhodla, mateřství je dar :kytka: Držím ti palce

  • načítám...
  • Zmínit
jane-e
38135
17.12.12 21:19

Suprove napsano, ses dobra :palec: moc drzim palce a vubec nepochybuju, ze vsechno zvladnes ;)

  • načítám...
  • Zmínit
jane-e
38135
17.12.12 21:22

Jo, mela jsem to podobne, ono se to s rostoucim brichem a az se ti tam ten „alien“ zacne poradne mrskat zmeni, zacnes to vnimat jinak, ja si ted zpetne vycitam, ze jsem si tehotenstvi vic neuzila, no ale co uz ted, zpatky do bricha uz ho nevratim ( a ze bych to obcas brala vsema deseti) :lol:

  • načítám...
  • Zmínit
Ananta
2486
17.12.12 22:51

Hodně tě chápu, já jsem lavírovala o tom zda mít dítě až do 37 let, nakonec ho mám, má 6 měsíců, taky holčička, jsem s ní sama. Děti mi nikdy nic neříkaly, nikdy jsem po nich netoužila (popravdě mi spíš lezly na nervy), měla jsem tisíc důvodů proč dítě ne, ale nakonec jsem se racionálně rozhodla, že tedy aspon jedno ano, protože jsem se o tu zkušenost nechtěla ochudit. Neboj, Adriana tě dostane :)

  • načítám...
  • Zmínit
Eteas
8164
17.12.12 23:29

Mně se to líbí. I když, jak píšeš, to není srdcervoucí, neobsahuje to milionkrát slovo láska, tak to je plné citu a lásky. Stačí číst mezi řádky. Přeji tobě i tomu malému stvořeníčku spoustu lásky, zdraví a vzájemného porozumění na vaši společné cestě ať už ve dvou či ve třech… :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
amille
2242
18.12.12 06:17

Moc hezky napsané :) držím palečky!

  • načítám...
  • Zmínit
Rubika
1112
18.12.12 06:40

Ahoj, v posledním odstavečku máš větu, která naprosto vystihuje nadcházející období. Ano otevřela se ti nová cesta, která tě neuvěřitelně posílí a obohatí tvůj život. Možná ani nebudeš muset své cíle nijak zvlášť posunovat, třeba tě maličká natolik nabije, že s ní dokážeš mnohem víc než sama se sebou. Každopádně držím pěsti a přeju krásné těhotenství!

  • načítám...
  • Zmínit
Veveří
5616
18.12.12 07:19

Úžasně napsaný deníček! Normálně, kdyby mi tohle někdo vyprávěl, tak si budu myslet, že je to bez citu a pragmatické…ale na tobě se mi líbí, jak jsi přímočará a je mi to sympatické. Držím ti palce ať všechno dobře dopadne a ať dokážeš skloubit práci, kterou máš ráda s péčí o prcka :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
lilia81
15290
18.12.12 20:16

Krásný deníček a gratuluju!!! a naprosto chápu, mám pár podobných kamarádek s náhledem na děti velmi jasným - „pokud už, tak až se budou prodávat tříleté v tescu“ :) takže gratuluju k „roztání“ a držím palce ať všechno sama zvládneš!!!

  • načítám...
  • Zmínit
tapinka123
417
19.12.12 10:54

Uplně Ti rozumím. Prožívám to podobně. Pracuji v IT a co se týče dětí tak jsem nikdy na žádné nešišlala a když jsem nějaké viděla tak jsem většinou odcházela protože jsem nevěděla co s ním mám dělat abych mu neublížila. Ani v rodině neměl nikdo mimčo. Když jsem otěhotněla tak to byl pro mě taky šok. Vůbec jsme to neplánovali - teda ne v brzké době. Ale hormony udělaly své a s postupem času mám naše miminko čím dál víc ráda a moc se na něj těším. A když vejdu do obchodu s oblečkami a potřebami pro miminka tak taky uplně roztaju a obdivuju to všechno. Jakoby se mi otevřely nové dveře v životě kde jsem ještě nikdy nebyla. Jinak teda smekám před Tebou, že ikdyž je to komplikované s bydlením, financema, přítelem tak to všechno zvládáš vyřešit. :palec: přeji ať je pro tebe těhotenství jen radostí. :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
IkaT
6020
23.12.12 20:49

Krásně napsané a vůbec mi to nepřijde chladné, jsi to prostě Ty… jen tak dál a zůstan taková.. tobě i malé přeji hodně štěstí a hlavně pohodové těhotenství a nakonec zdravé krásné miminko :-)

  • načítám...
  • Zmínit
veroniquep
24
2.1.13 13:28

No dámy jsem celkem překvapená, děkuji za podporu a vyjádření uznání nad mým deníčkem :) na rovinu prožila jsem si teď malé peklo. Vidět otce mého dítěte s jinou slečnou s dítětem, která se předtím tvářila jako kamarádka byla celkem síla, nemluvě o zesíleném cítění v mém stavu. A to mám většinou výborný odhad na lidi. To nejhorší je za mnou, teď jen zvládnout rozumnou domluvu o péči o dceru. A zkuste řešit něco racionálně s člověkem, co testoval výdrž mých nervů. No dámy, tak to prostě je, je potřeba se s tím smířit a myslet na radostné maličkosti, ze kterých se tvoří štěstí :kytka: život neskončil, začíná jen nová kapitola, která bude tak hezká, jak si ji udělám :) protože jestli jsme šťastni záleží jen na tom, jestli si to sami sobě dovolíme :)

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Já a dítě! :)