Já a Mirena
- Zdraví
- Anonymní
- 05.08.19
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
O tom, jaká byla má zkušenost s touto formou antikoncepce.
Po dlouhém váhání jsem se vnitřně rozhodla, že do toho půjdu. Hormonální tělísko Mirena mi po zvážení těch známých „pro“ a „proti“ připadalo přijatelné. Mám za sebou 13 let braní hormonální antikoncepce, po jejím vysazení se mi hodně ulevilo. Byla jsem rozhodnutá, že už ji brát nechci. Věřila jsem, že hormony obsažené v tělísku mají lokální účinek a jsou pro tělo šetrnější. Velmi mě lákalo to pohodlí, těšila jsem se, že mě nepřekvapí menstruace třeba na dovolené, byla jsem ráda, že budu spolehlivě chráněná.
Byla jsem nějaké čtyři měsíce po svém třetím porodu, zatím bez menstruace, a čekala mě kontrola u mého gynekologa. Chtěla jsem s ním probrat možnost zavedení Mireny, měla jsem v plánu, že o tom budeme třeba i chvíli diskutovat, realita byla o poznání jednodušší. Můj doktor mi řekl, že jsem podle něj ideální adeptka na Mirenu, že mi ji rovnou zavede, pokud chci, že nevidí žádný problém. Byla jsem vlastně v tu chvíli i ráda, o zavádění jsem četla různé příběhy a vlastně jsem se nestihla ani bát, zavedení jsem vůbec necítila, pan doktor mě ujistil, že jsem již od zavedení chráněná, že Mirena sedí v děloze perfektně, vše zkontroloval přes ultrazvuk. Byla jsem poučena, že budu asi několik dní špinit, abych s tím počítala. Zaplatila jsem, sestra mi strčila do ruky příbalový letáček a já spokojená odešla. Měla jsem nastudované různé zkušenosti z internetu, vnitřně jsem se připravovala i na to, že špinění nemusí být v řádu dnů, ale klidně i několik týdnů, že i půl roku si tělo může zvykat.
Během dvou dnů jsem začala krvácet, postupně méně a pak zase více, nicméně první měsíc vlastně nepřetržitě. A další měsíc to bylo velmi podobné, měnila se intenzita, ale krvácení neustávalo. Obrátila jsem se na svého gynekologa s prosbou o pomoc, byl mi doporučen Ascorutin, ten jsem poctivě brala a efekt nulový. Další měsíc byl v podobném duchu, jen pár dní jsem nekrvácela, zbytek měsíce ano, ještě jsem kojila, vnitřně jsem se upínala k tomu, že třeba až dokojím, vše se srovná.
Za další dva měsíce kdy jsem vyzkoušela vše možné i nemožné počínaje vitamíny a konče homeopatiky, jsem už začínala mít pochybnosti, upínala jsem se k tomu půl roku, který jsem vnímala jako jakousi hranici, kdy si tělísko prostě sedne a bude lépe, absolvovala jsem i jednu kontrolu ultrazvukem a byla jsem ujištěna, že tělísko sedí perfektně a mám vydržet. Dcerka se mi postupně odstavila, a asi půl roku od zavedení Mireny jsem přestala kojit. Čekala jsem, jak zareaguje moje tělo, spustilo se silnější krvácení, které trvalo 10 dní a pak ustalo asi na týden, následně začalo opět špinění a poté další krvácení, které opět trvalo 10 dní. Tělo si nastavilo nový cyklus, který měl 24 dnů a z toho deset byla menstruace. A to jsem po ukončení užívání tabletek hormonální antikoncepce měla vždy ukázkový cyklus, co trval 28 dní, nikdy jinak.
Blížily se Vánoce, začalo mi být hrozně zle, silná bolest břicha, velké křeče trvající několik hodin. Měla jsem strach. Několik dní předtím jsem nedokázala nahmatat vlákna od tělíska, v příbalovém letáku je uvedené, že je vhodné to kontrolovat. Spolu s tou neznámou bolestí mě to docela vyděsilo a další den jsem se vnutila do ordinace, bolest polevila, ale bála jsem se, zda se tělísko neposunulo někam mimo dělohu. Lékař mě svým verdiktem docela uzemnil, prý, že tělísko je na svém místě, vše v pořádku a nic jiného, co by mělo gynekologický původ, mi bolest prý také nezpůsobilo. Vlákna jsou prý skutečně uvnitř, takže vyndání bude složitější, prý jsem si je zastrčila sama, co to mám za nápady „si tam sahat“. Ptala jsem se, zda ta bolest nemůže být spojená s ovulací, bylo mi řečeno, že v žádném případě, že Mirena ovulaci blokuje. Koukala jsem jako opařená a odcházela jsem s docela hnusným pocitem, tak nějak rozhodnutá si nechat ten zázrak vyjmout. Zarazilo mě, že jiní gynekologové naopak tvrdí, že ovulace normálně probíhá, podobně se to píše i v příbalovém letáku.
Z neznámé bolesti se postupně stala známá, vždy 11. den cyklu jsem si nemohla cokoli plánovat, protože mi bylo strašně zle. Vždy to bylo přesné jako hodinky, můj cyklus trval stále těch 24 dní a menstruace 10 dní. Takže vlastně toho vytouženého pohodlí jsem si užívala v ideálním případě tak 10 dní v měsíci, to jsem měla Mirenu zavedenou něco přes rok. Začala jsem trpět na padání vlasů, dříve jsem to přisuzovala kojení, ale bylo to stále horší. Cítila jsem se i celkově mizerně, unavená, bez života, silné bolesti hlavy a oblasti okolo očí.
Čekala mě roční preventivní kontrola na gynekologii. Hned první informace, kterou jsem dostala, bylo, že mám nějaký nález, docela velká sraženina nebo polyp, to se mi utvořilo v děloze, prý se nevyhnu hysteroskopii. Nafasovala jsem na dva měsíce Norethisteron, začala jsem ho brát s obavou, co to se mnou udělá. Neberu léky, vyhýbám se jim, nestonám, antibiotika jsme brala naposledy před deseti lety, hormonální léčba se mi příčila, ale pokud to měla být jediná šance, jak se vyhnout chirurgickému řešení, musela jsem to podstoupit. Přestala jsem krvácet, to byl jediný pozitivní jev, vlasy mi padaly po chomáčích, začaly ještě silnější bolesti hlavy a měla jsem permanentní splín a byla jsem podrážděná a tak nějak permanentně nešťastná. Po dvou měsících této terapie jsem se dostavila na kontrolu a efekt žádný, ten útvar tam stále byl a stejně veliký, v těsné blízkosti tělíska. A najel mi opět ten podivný 24denní cyklus s dlouhou menstruací. Mirena je v tom prý nevinně, naopak u žen co na polypy trpí, se nasazuje prý jako prevence. Vnitřně jsem doktorovi nevěřila, ale akceptovala jsem jeho odborné vysvětlení. Nikdy předtím jsem neměla ani gynekologický zánět, natož polyp, myom nebo cokoli obdobného.
Měla jsem se dostavit na další kontrolu měsíc poté, gynekolog mi udělal ultrazvuk, já jsem si řekla důrazně o vyjmutí, že zkrátka už tělísku nedůvěřuji. Tentokrát doktor neargumentoval, ihned a bez narkózy mi ho vyjmul. Nevím, co přesně na tom ultrazvuku viděl, ale asi to nebylo tak docela v pořádku. Šla jsem domů s obrovskou úlevou, nepopsatelný pocit, že ze mě vše spadlo. Postupně mi přestaly vypadávat vlasy a cítila jsem se úžasně, najednou mi bylo dobře. Za dva dny se dostavilo tak ukrutné krvácení, že jsem několik dní musela být v klidovém režimu, nemohla jsem se hnout z domu. Další měsíc se to opakovalo, a pak ještě dvakrát tak silná menstruace, která připomínala spíš krvácení po porodu. Když jsem se dostavila na kontrolu, dozvěděla jsem se, že žádný nález tam nemám a hysteroskopie nebude potřeba. Chvála mému tělu a síle přírody, poradila si sama.
Celé to trvalo 1,5 roku, stálo mě to nějakých 5 tisíc, hromadu peněz za doplňky stravy i léky a v neposlední řadě i za ty hygienické potřeby. Vliv na mé zdraví těžko hodnotit. Jsem již poučená, tohle byla moje poslední „hormonální“ zkušenost, už nikdy více.
Nechci hodnotit tuto formu antikoncepce z pohledu laika, to, co jsem zde sepsala, je jen má osobní a zcela subjektivní zkušenost. Bylo by fajn, zhodnotit, že jsou ženy s podobnými symptomy v menšině, ale nejsem si jistá. Dočetla jsem se o dalších vedlejších účincích, se kterými jsem se setkala a které jsem nepřisuzovala tělísku, ale měla jsem je a to v docela velké míře. Určitě nechci nijak zatracovat nebo pomlouvat tuto formu antikoncepce, ale buďte opatrné, ptejte se spíš více než méně a sledujte nežádoucí účinky, bohužel mnoho gynekologů hormonální tělíska prezentuje jako absolutně ideální a bezproblémovou věc a problémy velmi zlehčuje.
Přečtěte si také
Máma mě od svatby s cizincem odrazovala. Teprve po letech jí dávám za pravdu
- Anonymní
- 07.06.26
- 3672
Když jsem začala chodit s Lucasem, máma mi říkala, že jsem blázen. Lucas je Angličan, ale jeho kořeny jsou mnohem pestřejší. Přišel mi atraktivní, rád cestoval a byla s ním legrace. A tak jsem...
Život v paneláku je peklo. Kvůli financím jsme museli prodat dům a teď trpíme
- Anonymní
- 07.06.26
- 2561
S manželem jsme krátce před důchodem. Děti nemáme a na dům se zahradou už jsme přestávali stačit. Jak finančně, tak fyzicky. Údržba byla rok od roku náročnější a náklady stále vyšší. Nakonec jsme...
SOS: Moje dítě smrdí jako pubertální tchoř a já jsem pro něj biologická hrozba!
- Anonymní
- 07.06.26
- 1719
„Mami, prosím tě, hlavně na mě nemluv před školou. A sundej si ten svetr, děláš mi takovou ostudu, že se chci propadnout do západního Německa.“ Tohle byla moje ranní facka od vlastního...
Instamatky vs. moje realita: Jsem kvůli vyhoření a jedné facce nejhorší máma?
- Anonymní
- 07.06.26
- 464
Znáte ten pocit, kdy se večer unavená na smrt svalíte do postele, otevřete Instagram nebo Facebook a tam na vás vyskočí ty dokonalé bioekorespektující matky? Ty, co mají doma naklizeno jako v...
Přítelovy děti jsem brala jako vlastní. Po rozchodu mi zakázal se s nimi stýkat
- Anonymní
- 05.06.26
- 7062
Milana jsem poznala před deseti lety, když jeho dětem byly teprve tři a pět let. Byl vdovec a po smrti manželky se snažil zvládnout péči o dvě malé děti, jak nejlépe uměl. Nejprve jsme byli jen...
Zmlátil mého muže s kočárkem a zlomil mu nos. Tvrzení proti tvrzení, smál se
- Anonymní
- 05.06.26
- 3648
Člověk si říká, že žijeme v civilizované společnosti. Že když pošlete manžela na obyčejnou odpolední procházku s kočárkem, vrátí se domů s vyvětraným dítětem a dobrou náladou. Minulý týden jsem se...
Vezla jsem sousedku do města. V autě mě seřvala, že nemám děti
- Anonymní
- 05.06.26
- 11981
Říká se, že žádný dobrý skutek nezůstane nepotrestán. Minulý týden jsem se o pravdivosti tohoto přísloví přesvědčila na vlastní kůži a upřímně – pořád mi nad tím zůstává rozum stát. Že jsou lidé...
Koupili jsme chatu. Příbuzní si myslí, že u nás mohou trávit prázdniny zdarma
- Anonymní
- 05.06.26
- 12905
Na chalupu jsme šetřili několik let. Žijeme v paneláku a byl to náš sen. Mít možnost vyrazit na víkend, o svátcích nebo během dovolené do vlastního místa obklopeného přírodou. Nedaleko je krásné...
Soused si pořídil venkovní udírnu. Od té doby nemůžeme v létě otevřít okna
- Anonymní
- 05.06.26
- 2467
Když jsme před třemi lety koupili starší domek na kraji obce, byli jsme šťastní. Po letech v bytě jsme se těšili na zahradu, terasu a prostor pro děti. Nejvíc jsem se těšila na letní večery s...
Měla jsem 39 a zánět v uších. Manžel zůstal doma a chtěl teplou večeři
- Anonymní
- 04.06.26
- 7888
Znáte ten pocit, kdy máte pocit, že vám hlava exploduje do tisíce malých kousků, svět se točí a jediné, co si přejete, je zalézt pod duchnu a čtrnáct dní nespatřit denní světlo? Přesně v tomhle...