Já a Mirena
- Zdraví
- Anonymní
- 05.08.19 načítám...
O tom, jaká byla má zkušenost s touto formou antikoncepce.
Po dlouhém váhání jsem se vnitřně rozhodla, že do toho půjdu. Hormonální tělísko Mirena mi po zvážení těch známých „pro“ a „proti“ připadalo přijatelné. Mám za sebou 13 let braní hormonální antikoncepce, po jejím vysazení se mi hodně ulevilo. Byla jsem rozhodnutá, že už ji brát nechci. Věřila jsem, že hormony obsažené v tělísku mají lokální účinek a jsou pro tělo šetrnější. Velmi mě lákalo to pohodlí, těšila jsem se, že mě nepřekvapí menstruace třeba na dovolené, byla jsem ráda, že budu spolehlivě chráněná.
Byla jsem nějaké čtyři měsíce po svém třetím porodu, zatím bez menstruace, a čekala mě kontrola u mého gynekologa. Chtěla jsem s ním probrat možnost zavedení Mireny, měla jsem v plánu, že o tom budeme třeba i chvíli diskutovat, realita byla o poznání jednodušší. Můj doktor mi řekl, že jsem podle něj ideální adeptka na Mirenu, že mi ji rovnou zavede, pokud chci, že nevidí žádný problém. Byla jsem vlastně v tu chvíli i ráda, o zavádění jsem četla různé příběhy a vlastně jsem se nestihla ani bát, zavedení jsem vůbec necítila, pan doktor mě ujistil, že jsem již od zavedení chráněná, že Mirena sedí v děloze perfektně, vše zkontroloval přes ultrazvuk. Byla jsem poučena, že budu asi několik dní špinit, abych s tím počítala. Zaplatila jsem, sestra mi strčila do ruky příbalový letáček a já spokojená odešla. Měla jsem nastudované různé zkušenosti z internetu, vnitřně jsem se připravovala i na to, že špinění nemusí být v řádu dnů, ale klidně i několik týdnů, že i půl roku si tělo může zvykat.
Během dvou dnů jsem začala krvácet, postupně méně a pak zase více, nicméně první měsíc vlastně nepřetržitě. A další měsíc to bylo velmi podobné, měnila se intenzita, ale krvácení neustávalo. Obrátila jsem se na svého gynekologa s prosbou o pomoc, byl mi doporučen Ascorutin, ten jsem poctivě brala a efekt nulový. Další měsíc byl v podobném duchu, jen pár dní jsem nekrvácela, zbytek měsíce ano, ještě jsem kojila, vnitřně jsem se upínala k tomu, že třeba až dokojím, vše se srovná.
Za další dva měsíce kdy jsem vyzkoušela vše možné i nemožné počínaje vitamíny a konče homeopatiky, jsem už začínala mít pochybnosti, upínala jsem se k tomu půl roku, který jsem vnímala jako jakousi hranici, kdy si tělísko prostě sedne a bude lépe, absolvovala jsem i jednu kontrolu ultrazvukem a byla jsem ujištěna, že tělísko sedí perfektně a mám vydržet. Dcerka se mi postupně odstavila, a asi půl roku od zavedení Mireny jsem přestala kojit. Čekala jsem, jak zareaguje moje tělo, spustilo se silnější krvácení, které trvalo 10 dní a pak ustalo asi na týden, následně začalo opět špinění a poté další krvácení, které opět trvalo 10 dní. Tělo si nastavilo nový cyklus, který měl 24 dnů a z toho deset byla menstruace. A to jsem po ukončení užívání tabletek hormonální antikoncepce měla vždy ukázkový cyklus, co trval 28 dní, nikdy jinak.
Blížily se Vánoce, začalo mi být hrozně zle, silná bolest břicha, velké křeče trvající několik hodin. Měla jsem strach. Několik dní předtím jsem nedokázala nahmatat vlákna od tělíska, v příbalovém letáku je uvedené, že je vhodné to kontrolovat. Spolu s tou neznámou bolestí mě to docela vyděsilo a další den jsem se vnutila do ordinace, bolest polevila, ale bála jsem se, zda se tělísko neposunulo někam mimo dělohu. Lékař mě svým verdiktem docela uzemnil, prý, že tělísko je na svém místě, vše v pořádku a nic jiného, co by mělo gynekologický původ, mi bolest prý také nezpůsobilo. Vlákna jsou prý skutečně uvnitř, takže vyndání bude složitější, prý jsem si je zastrčila sama, co to mám za nápady „si tam sahat“. Ptala jsem se, zda ta bolest nemůže být spojená s ovulací, bylo mi řečeno, že v žádném případě, že Mirena ovulaci blokuje. Koukala jsem jako opařená a odcházela jsem s docela hnusným pocitem, tak nějak rozhodnutá si nechat ten zázrak vyjmout. Zarazilo mě, že jiní gynekologové naopak tvrdí, že ovulace normálně probíhá, podobně se to píše i v příbalovém letáku.
Z neznámé bolesti se postupně stala známá, vždy 11. den cyklu jsem si nemohla cokoli plánovat, protože mi bylo strašně zle. Vždy to bylo přesné jako hodinky, můj cyklus trval stále těch 24 dní a menstruace 10 dní. Takže vlastně toho vytouženého pohodlí jsem si užívala v ideálním případě tak 10 dní v měsíci, to jsem měla Mirenu zavedenou něco přes rok. Začala jsem trpět na padání vlasů, dříve jsem to přisuzovala kojení, ale bylo to stále horší. Cítila jsem se i celkově mizerně, unavená, bez života, silné bolesti hlavy a oblasti okolo očí.
Čekala mě roční preventivní kontrola na gynekologii. Hned první informace, kterou jsem dostala, bylo, že mám nějaký nález, docela velká sraženina nebo polyp, to se mi utvořilo v děloze, prý se nevyhnu hysteroskopii. Nafasovala jsem na dva měsíce Norethisteron, začala jsem ho brát s obavou, co to se mnou udělá. Neberu léky, vyhýbám se jim, nestonám, antibiotika jsme brala naposledy před deseti lety, hormonální léčba se mi příčila, ale pokud to měla být jediná šance, jak se vyhnout chirurgickému řešení, musela jsem to podstoupit. Přestala jsem krvácet, to byl jediný pozitivní jev, vlasy mi padaly po chomáčích, začaly ještě silnější bolesti hlavy a měla jsem permanentní splín a byla jsem podrážděná a tak nějak permanentně nešťastná. Po dvou měsících této terapie jsem se dostavila na kontrolu a efekt žádný, ten útvar tam stále byl a stejně veliký, v těsné blízkosti tělíska. A najel mi opět ten podivný 24denní cyklus s dlouhou menstruací. Mirena je v tom prý nevinně, naopak u žen co na polypy trpí, se nasazuje prý jako prevence. Vnitřně jsem doktorovi nevěřila, ale akceptovala jsem jeho odborné vysvětlení. Nikdy předtím jsem neměla ani gynekologický zánět, natož polyp, myom nebo cokoli obdobného.
Měla jsem se dostavit na další kontrolu měsíc poté, gynekolog mi udělal ultrazvuk, já jsem si řekla důrazně o vyjmutí, že zkrátka už tělísku nedůvěřuji. Tentokrát doktor neargumentoval, ihned a bez narkózy mi ho vyjmul. Nevím, co přesně na tom ultrazvuku viděl, ale asi to nebylo tak docela v pořádku. Šla jsem domů s obrovskou úlevou, nepopsatelný pocit, že ze mě vše spadlo. Postupně mi přestaly vypadávat vlasy a cítila jsem se úžasně, najednou mi bylo dobře. Za dva dny se dostavilo tak ukrutné krvácení, že jsem několik dní musela být v klidovém režimu, nemohla jsem se hnout z domu. Další měsíc se to opakovalo, a pak ještě dvakrát tak silná menstruace, která připomínala spíš krvácení po porodu. Když jsem se dostavila na kontrolu, dozvěděla jsem se, že žádný nález tam nemám a hysteroskopie nebude potřeba. Chvála mému tělu a síle přírody, poradila si sama.
Celé to trvalo 1,5 roku, stálo mě to nějakých 5 tisíc, hromadu peněz za doplňky stravy i léky a v neposlední řadě i za ty hygienické potřeby. Vliv na mé zdraví těžko hodnotit. Jsem již poučená, tohle byla moje poslední „hormonální“ zkušenost, už nikdy více.
Nechci hodnotit tuto formu antikoncepce z pohledu laika, to, co jsem zde sepsala, je jen má osobní a zcela subjektivní zkušenost. Bylo by fajn, zhodnotit, že jsou ženy s podobnými symptomy v menšině, ale nejsem si jistá. Dočetla jsem se o dalších vedlejších účincích, se kterými jsem se setkala a které jsem nepřisuzovala tělísku, ale měla jsem je a to v docela velké míře. Určitě nechci nijak zatracovat nebo pomlouvat tuto formu antikoncepce, ale buďte opatrné, ptejte se spíš více než méně a sledujte nežádoucí účinky, bohužel mnoho gynekologů hormonální tělíska prezentuje jako absolutně ideální a bezproblémovou věc a problémy velmi zlehčuje.
Přečtěte si také
Chtěla bych, aby moje dcera šla do školy dřív. Děsí mě inkluze a zrušené odklady
- Anonymní
- 20.04.26
- 404
Moje čtyřapůlletá dcera Mia je narozená v polovině září. To znamená, že do školy by měla jít až za dva a půl roku. Přijde mi to ale dost dlouho. Chodí do školky od dvou let, je plně socializovaná,...
Toužím po dítěti, přítel chce ale cestovat a užívat si. Pořád mu jen ustupuji
- Anonymní
- 20.04.26
- 315
Někdy mám pocit, že je náš vztah úplně zbytečný. Pak ale zase cítím tu lásku a nechci se s ním rozejít. Jenže je mi 35 let, nejsem zrovna nejmladší, přítel je o tři roky mladší. A zatímco já bych...
Zuby i nos čistíme násilím. Podle tchyně jsem zlá matka, která své dítě týrá
- Anonymní
- 20.04.26
- 251
Davídek je poměrně hodné dítě až do té doby, dokud po něm něco nechci. Ve 2,5 letech si stále nezvykl na to, že zuby se musí čistit a při rýmě je nutná odsávačka, kterou bytostně nesnáší. Už jsem...
Život s uřvaným malým vzteklounem mi vzal iluze o mateřství i o dalším dítěti
- Anonymní
- 20.04.26
- 919
Plánovala jsem si, jak si budu rodičovskou užívat. Kamarádka má o rok staršího syna a to je takový pohodář. Když jsem ho chovala a u toho si hladila rostoucí bříško, těšila jsem se, až tohle taky...
Myslela jsem si, že mám syna blbce, ale v jeho třídě neumí číst ještě nikdo
- Anonymní
- 20.04.26
- 619
Už dva dny nespím a pořád dokola si přehrávám to, co jsem se dozvěděla na třídních schůzkách. Máme syna ve druhé třídě a už od jeho útlého dětství jsem tušila, že škola pro něj nebude procházka...
Syn (4) v dětské skupince má stále nějaké úrazy. Podle učitelek je moc divoký
- Anonymní
- 19.04.26
- 1688
Adámek chodí od září do dětské skupiny. Přes zimu tam moc nepobyl, ale teď dochází celkem pravidelně. Jenže od února jsme řešili už jedno šití pod okem, jedno rozseknuté čelo, sedřené koleno a o...
Manželka touží po dokonalosti. Ve skutečnosti ale dělá ve všem naprostý chaos
- Anonymní
- 19.04.26
- 1521
Adriana byla vždycky strašně fajn ženská do nepohody. Hodně se ale změnila poté, co se nám narodila dvojčata Šimon a Štěpán. Kluci jsou raubíři, náročnější na výchovu, a ona jako by se úplně...
Máma je hlídací babička, ale pohlídá jen jedno vnouče. To druhé je moc náročné
- Anonymní
- 19.04.26
- 2562
„Ty máš ale štěstí, že máš hlídací babičku,“ řekla mi nedávno kamarádka. A dodala, že co ona by za to dala. Pousmála jsem se, ale pravdu si nechala raději pro sebe. Není moc čím se chlubit. Máma je...
Má na víc než na bagr: Chytrý syn odmítá gympl, táhne ho to do hlíny a k rybám
- Anonymní
- 19.04.26
- 1310
Z výběru střední školy se mi už regulérně točí hlava. Máme sice ještě rok čas, syn je v osmičce, ale já na to musím myslet kudy chodím. Možná to znáte – máte doma kluka, který je šikovný, chytrý,...
Hazard se životem! Exmanžel nechal malého syna s neštovicemi samotného doma!
- Anonymní
- 18.04.26
- 3927
Ještě teď se mi klepou ruce vzteky. Už delší dobu bojuju s tím, jak u nás funguje střídavá péče. Máme nastavený režim 14 dnů a 14 dnů, což je samo o sobě náročné, ale snažila jsem se to kvůli dětem...
Snad nevadi tak dlouhy pribeh😉
Tohle mi na tom pripada nejvic spatne, ze v konecnem dusledku je zobani tabletek z hlediska rizika nezadoucich ucinku asi i bezpecnejsi.
Samozřejmě existují možnosti radikální a invazivní jako podvázání vejcovodů nebo vasektomie u muže…nemusíš být jenom tak jízlivá, poraď neznalým.
Ja na nehormonalni nemela nervy…moje matka s nim krvacela 14dni z mesice a zacala trpet na velike myomy, segra obdobne negativni zkusenost, krvacela extremne az musela byt hospitalizovana, nedala si rict a stejne ho chtelazkusit…no kdyz jsem slysela o nekolika pripadech otehotneni v blizkem okoli (spoluzacka na VS) tak jsem taky mela strach, konkretne slo o gynefix. Nicmene tech 70%muze byt zastaraly udaj u telisek drivejsi generace…nechci se s tim ohanet. Asi hlavnim smyslem meho prispevku byla spis kritika lekaru, vadi mi jak zrovna tu Mirenu protlacuji, je to uz za hranici lekarske etiky, muj gynekolog si na ni taky hodne zaklada, pry ma 85% spokojenych uzivatelek. Je to veliky podraz, hormony totiz nepusobi jen lokalne…
