Já a ostatní kolem

Tohle vyprávění se týká mého života a zkušeností.

Neměla jsem žádné dětství, protože mě můj velmi blízký příbuzný začal pohlavně zneužívat. Trvalo to dva roky, ale byla jsem menší dítě, které si to ještě neuvědomovalo. A tak jsem přišla o půlku “rodiny” protože jsem to jako malá řekla rodičům.

Vyřešilo se to a o pár let později mi odešla ta nejdražší - v 11 letech odešla maminka za jiným chlapem a já ji do svých 13 let neviděla. Nikdo mě neučil vařit, nevěděla jsem si rady se začínající MS, nevěděla jsem co a jak v mém okolí funguje a co vše se věkem mění.

Můj otec si našel přítelkyni, ze začátku se zdála být milá, ale otec se do ní hodně zamiloval a začal pro ní dělat vše. I shazovat svou dceru a syna. Jakmile jsem udělala sebemenší chybu - hned jsem měla zaracha, vzali mi telefon, notebook a v 15 cti letech mi zakázali vše.

Spadla jsem do drog, nezvládala jsem to doma, otec mě mlátil, jeho přítelkyně se tomu za zády vysmívala. Plánovala jsem sebevraždu. V 16 cti letech jsem poznala muže, o 13 let staršího a zamilovala jsem se. Ale to se otci nelíbilo.

Znal jeho minulost, vadil mu prý jeho věk. Já si ale myslím, že otec začal vidět to, že se mu “vzdaluji”, i když jsem se mu vzdálila od 1. uhození… Každopádně jsem měla půl roku zaracha, jelikož jsem se přítele nechtěla vzdát. Musela jsem dávat jízdenky, že jezdím autobusem, měla jsem telefon pouze do školy, nesměla jsem mít sociální sítě. Bylo to těžké, a ještě furt je.

Teď jsme s přítelem byli spolu poprvé po 10 měsících na noc. Za několik měsíců mi je 18 a chci od táty odejít za přítelem, jsem s ním šťastná a jsem si v něm jistá. Ale zase otec je můj otec. I přes to, co mi vše provedl - jak se změnil kvůli přítelkyni, jak se ke mně doteď chová - si myslím, že mě má rád. Nechci mu ublížit, kvůli tomu že si v 18 letech sbalím tašky a odejdu, ale cítím, že to jinak nejde. Jsem ve slepé uličce a nevím, co mám dělat.

Přečtěte si také

Deník ticha: Odejít znamená přežít

Deník ticha: Odejít znamená přežít
  • Anonymní
  • 30.05.26
  • 3068

Sedím u okna a pozoruju, jak se za sklem pomalu snáší déšť. Kapky stékají v nepravidelných cestičkách, jedna se honí za druhou, až splynou. Připomíná mi to můj vlastní život posledních pěti let.

Váš příspěvek

Odesílám...
Velikost písma:
5283
28.3.18 05:40

8o hlavne se zbav tech drog

  • načítám...
  • Zmínit
Doe_Jane
28.3.18 07:02

A co jako? bože proč vydávají takové blafy

  • Upravit
53190
28.3.18 07:07

Neni tohle nejaky trolli denicek? :think: @admin Ktera sedmnactileta slecna s takovou minulosti (i soucasnosti) se bude sverovat zrovna na e-miminu?

  • načítám...
  • Zmínit
1615
28.3.18 07:44

To je zas blaf… :roll:

  • načítám...
  • Zmínit
Kalbe
28.3.18 08:27

@unuděná přesne :lol: a hlavně když nemůže mít ani sociální sítě :lol:

  • Upravit
7626
28.3.18 08:57

No tak, pokud te mamina ani pritelkyne nepoucila, je na MISTE zacit brat antikoncepci…dite z rozvracene, nasilnicke rodiny - no to vypada na hodne brzy dite s prvnim v.olem co ti donese kytku a rekne jak jsi bajecna. A velmi by me zajimalo, jake drogy mas na mysli :think:

  • načítám...
  • Zmínit
5710
28.3.18 08:57

Taky to tipuji na trolla. Je to nějaké citově oploštělé. 17letá, co by se chtěla svěřit na emiminu a tohle prožívala, by byla jistě barvitější v líčení detailů. Pochybuju, že by byla tak stručná a věcná. Navíc je text pojatý jako jednoduchý výtah. A tematicky je hodně předvídatelný.
První odstavec - pohlavní zneužívání,
druhý odstavec - dospívání bez matky,
třetí odstavec - zlá macecha, čtvrtý odstavec - drogy a myšlenky na sebevraždu,
pátý odstavec - podivný přítel, šestý odstavec - nejistá budoucnost.
Vše bez větších detailů a podrobností…

Příspěvek upraven 28.03.18 v 08:58

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
28.3.18 09:16

Je to myšleno vážně, neberte to jako nějaký troll, chtěla jsem od pouze poradit a ne, aby jste z toho měli srandu, či mě brali za lhářku. Z drog jsem se dostala právě díky tomu příteli. Sociální sítě jsem opravdu nemohla mít a stále nemohu. To, že mám e-mimino mi doma určitě nezjistí, jako Facebook či Instagram. Psala jsem to tak, jak to je. Nevím, jaké větší detaily tu mám psát. Jediné co jsem chtěla, bylo slyšet Váš názor, ne nějaké ponižování, či že jsem si to vymyslela. 8o

  • Upravit
3142
28.3.18 09:39

Já si nemyslím, že jsi troll a vykašli se na některé reakce tady, dost lidí tu nemá žádnou empatii. Někdy se ale není čemu divit, lidé jsou opatrní a nikomu už moc nevěří, většinou proto, že se sami spálili.
Nezbyl ti někdo z rodiny, s kým máš dobrý vztah a ke komu by jsi mohla jít?
Každopádně ti radím, dávej si opravdu dobrý pozor, ať nejsi brzy těhotná, i kdyby ti přítel sliboval hory doly a říkal ti, jak tě miluje až navěky. Nemyslím to zle, věřím, že se máte rádi - ale aby jsi pak nezůstala s dítětem sama.
S drogama jsi přestala? Pokud ne, tak začni určitě tím.
Jak jsi na tom se školou? Jsi aspoň vyučená?
Vždycky je šance mít lepší život, jen se na něm musí hodně pracovat. Tak to nevzdávej, nenech se životem srazit nikdy na kolena. Jednou z tebe může být úžasná vystudovaná slečna s dobrou prací, bezva kamarády, bez drog a za pár let i třeba báječná maminka.

  • načítám...
  • Zmínit
4071
28.3.18 09:43

Já bych na Vašem místě zkusila vyjednávat. V klidu, bez emocí. Řekla bych otci, že je Vám nyní 18 let, že jste dospělá a že byste u něj ráda zůstala, protože ho máte ráda a cítíte, že toto je Váš domov, avšak za podmínek:

  • neomezený internet
  • nebude Vám brát Vaše věci-jako je telefon, notebook apod.
  • už Vás nikdy neuhodí
  • budete moct kdykoliv přespat u přítele
  • nebude Vás kontrolovat na každém kroku

Na oplátku budete doma pomáhat s domácími pracemi a slušně komunikovat. Případně jestli má on nějaké podmínky.
Pokud by s tím nesouhlasil, případně opakovaně nedodržoval, odstěhovala bych se.

  • načítám...
  • Zmínit
20849
28.3.18 10:05

Hezký den,

nedomníváme se, že se jedná o smyšlený příběh, proto jsme ho publikovali. S uživatelkou jsme v kontaktu a anonymitu deníčku jsme nastavili společně před vydáním.

Pěknou středu, :kytka:
adminka Zuzi

  • načítám...
  • Zmínit
53518
28.3.18 12:01

Nežeň se do vztahu. Máš sama se sebou dost problémů. Dostuduj, nedroguj a nelituj se. Chlapů ještě můžeš mít dost. Ale nevěš se na prvního hodného. Nejspíš brzy otěhotníš a zabředneš do stejně neutěšeného života. Zkus i terapii kvůli tomu zneužívání. Doběhne tě to. Opravdu to není legrace. Neřeš pitomý Facebook a radši se vzdělávej.

  • načítám...
  • Zmínit
8288
28.3.18 12:17

Odejít od otce a osamostatnit se. Pokud tě takto „vězní“, zakazuje ti kde co, tak se osamostatni.

  • načítám...
  • Zmínit
5314
28.3.18 12:44

Já bych ti poradila hlavně přestat s drogami a dostudovat. Pokud se rozhodneš od otce odejít, tak se spíš zkus osamostatnit sama - nějaké spolubydlení se studenty apod., ne se rovnou přestěhovat k příteli - protože to bys byla zase závislá na něm ( a nedejbože za nedlouho těhotná, možná bez přítele a zázemí rodiny - takových příběhů tu jsou mraky).

  • načítám...
  • Zmínit
7355
28.3.18 13:15

Podívej, jsi děvče v pubertě. Pokud chceš dát svůj život dohromady, obrať se na linku bezpečí například, tam Ti mohou kvalifikovaně poradit, ostatně rady tu už padly.
Nenapsala jsi, jak jsi na tom se školou, zda už jsi přestala s drogami (docela pochybuju), jsi proti všem - což je vlastně už v nadpise. Ale být to tak nemusí, stačí na sobě pracovat

  • načítám...
  • Zmínit
Myssicka
28.3.18 16:29

Lidi, ta holka za celý život neměla v nikom oporu a teď, když ji u někoho má, jí přece nemůžete radit, ať se s ním rozejde! Třeba je to slušný člověk. Odejít a postavit se na vlastní nohy je zahul kolikrát i pro dítě z pohodové rodiny, které si přiměřeně věří a má za sebou podporu rodičů. Natož tady.

  • Upravit
16441
28.3.18 17:45

Nepises, jestli letos maturujes nebo az pristi rok. Do doby, nez budes mit hotovou aspon maturitu, by ses, podle me, stehovat, nemela. Pak uz bys treba nedostudovala a to by byla skoda. Mela jsi to tezke, nicmene mit v 16 temer 30 leteho muze jako pritele - mam dojem, ze na pohodu by to nerozdychal zadny tata. A ze nemuzes mit socialni site a musis dokladovat, ze jsi jela autobusem - stale je tata za tebe zodpovedny a nic strasneho se ti v tomto ohledu nedeje, ja v tom vidim ten nejlepsi umysl a to ochranit te. Predpokladam, ze se i o drogach doma vi, takze pro tebe delaji, co ted potrebujes - kontrolu, drill a podporu, abys dostudovala. Treba by se podminky doma zmirnily, kdybys dokazala, ze jsi dospela, kdyz budes zvladat skolu a prestanes fetovat. Preji ti v tom mnoho stesti :kytka:.

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
28.3.18 19:59

Už jsem tu jednou psala, že z drog mě dostal přítel. Školu zvládám v pohodě, jsem bezproblémová, přítel je ten, kdo mě navíc podporuje i ve škole. Nechtel by, abych neměla dostudováno.

  • Upravit
1671
28.3.18 20:19

No ja si nemyslim, zeby to bylo spravne rozhodnuti. Ty se musis zbavit zavislosti na drogy. To je nejdulezitejsi pak Ti radim dodelej skolu. Najdi praci a pak se osamostatni. Jeste chvilku vydrz doma. Nedelej unahlene rozhodnuti. Co kdyz z Tveho partnera se za rok udela hajzl? Doufam, ze se tak nestane. Nechci aby jsi skoncila na ulici nakonec.

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
28.3.18 21:07

Každý ti může radit neco jiného, podle toho, v jakém prostředí vyrůstal. Já sama jsem tak strašně dospívání neměla, ale mamka na nás byla sama a opravdu makala sedm dní v týdnu, aby nás uživila. Když si našla přítele a neměla na mě ani minutku času tak jsem začala dělat to nejhorší, kašlat na školu a bylo mi vše jedno. A naopak, když jsem potom v sedmnácti potkala svého prvního přítele, otevřelo mi to oči a zvládala jsem školu, brigádu i společnou domácnost. Vydrželi jsme spolu 8 let a rozešli se jen kvůli tomu, že jsme každý chtěli něco jiného. Byl také starší, o deset let. Můj manžel je starší o celých 16 a ač plno lidí tvrdí, že je to hodně, jsem s ním neskutečně šťastná. Udělej co sama cítíš! Jen se nedostaň do situace, kdy bys musela školu ukončit třeba jen z finančních důvodů.

  • Upravit
14376
28.3.18 21:12

Je i možné, že kdybys bydlela s přítelem, otec viděl, že ve škole prospíváš a vede se ti dobře, že dál neděláš blbosti, tak by byl nakonec rád. Ale taky to může všechno dopadnout úplně jinak. Nikdo z nás nezná tvého otce, ani tvého přítele, tak je těžké radit.

  • načítám...
  • Zmínit
506
29.3.18 10:35

Normálně odejdi k příteli a dostuduj u něj. Pokud tě podporuje, tak proč ne. Já to udělala a zvládla jsem to. Dej si svůj život dokupy, žij ho tak jak chceš ty a budeš šťastná. Když otec pochopí, že se máš dobře a nenecháš si do života nikým kecat, přijme to a bude tě respektovat. Toť rada od někoho, kdo už něco podobného zažil.

Příspěvek upraven 29.03.18 v 10:36

  • načítám...
  • Zmínit
429
29.3.18 19:19

Někdy se s námi život fakt nemazlí… Zatím jsi ale všechno ustála, jsi silná ženská. Přítele neznám, takže se neodvažuju radit, jestli jít k němu nebo ne. Ale jestli chodíš do školy, je tam určitě nějaký metodik prevence nebo výchovná poradkyně. Ti jsou určitě schopni dát Ti kontakt na odborníka, se kterým si můžeš o všem popovídat. Měl by Ti poradit někdo, kdo má nadhled. Jak psal někdo v jiném komentáři - hlavně dodělej školu a neotěhotni moc brzy. Ať se do toho nezapleteš ještě víc…
Držím Ti palce, ať to dobře dopadne! :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit