Já už prostě nemůžu...

Každý říká, že odstupem času vše bude o něco lepší. Už to jsou 3 roky a 3 měsíce, co jsem přišla o Elišku, a já už prostě nemůžu...

Když čtu deníčky, tak mi některé maminky mluví z hlouby duše. Od života už jsem dostala tolik ran, tolik pádů na kolena, ale proč mi vzal i dceru??? Není pravda, že čas vše vyléčí, ale čas nás s tím naučí pomalu žít.

Mně ještě nenaučil!

Pořád s tím bojuji, ale ten boj začínám prohrávat. Copak musí být život pořád tak krutý?

Nemám ráda přetvařování, ale dělám to jen pro mé rodiče a sestru. Nechci je trápit tím, že jsem se s tím nesmířila. Eliška je to nejcennější, co jsem kdy ve svém zbytečném životě měla!

Nevím, jakým směrem se mám dát, aby to bylo aspoň trošku lepší.

Když malá zemřela, začala jsem trpět depresemi. Když jsem je měla, tak jsem buď plakala, nebo jsem byla k příteli odtažitá. Po roce naší ztráty mě opustil.
Nechal mě v tom samotnou, nikdy se mnou o malé nechtěl mluvit.

Nechtěla jsem být sama, tak jsem si našla jiného přítele. On po pár měsících chtěl po mě dítě a já mu řekla, že děti už nechci. Nechápal to, tak jsem ho nechala. Tak to bylo s každým.

Neumím si srovnat, co chci!

Moje ztráta Elišky mě dostala až na dno a já se neumím z toho dna dostat.
Tak moc Elinku miluju, a tak moc bych jí chtěla mít u sebe! Můj život je zničený a já už prostě nemůžu…

Přečtěte si také

„Maminko, ty záříš!“ – 2. část

„Maminko, ty záříš!“ – 2. část
  • PenelopaW
  • 16.05.26
  • 936

Když mi primářka onkologie zkraje ledna 2025 plánovala léčbu, žila jsem v bludu, že všechno končí operací a ozařování je taková trapná formalita. No, není :). Chvíli to ale trvalo, než mě vyvedli z...

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Tomička
3208
4.12.14 00:36

Moc mě mrzí, čím vším sis prošla…tolik bolesti… na to prostě nejsou slova :( Nejlepší lék je ale nové miminko… Eliška bude jeho strážný anděl a už se mu nikdy nic nestane…jen tomu věř a další dítě přestaň odmítat… :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
dalmatinka 123
48576
4.12.14 00:43

Věř mi, že utápění v žalu, ve smutku a motání se stále do kola nikam nevede. Musíš vstát a jít. Nemužeš se v tom máchat celej život. Elišku ti nikdo nevrátí a pokud chceš být ještě někdy štastná, tak musíš jít dál a začít odznova. Udělej to pro ní, pro sebe. Bolí to, ale rány se otupí až když bude miminko, věř mi, znám to

  • načítám...
  • Zmínit
BlueFairy
4373
4.12.14 02:50

Smutný deníček, je mi to moc líto :( nevím, co se stalo Elišce… Ale měla bys začít znovu žít, snažit se najít znovu nějaký důvod.
Jasně, člověk co nemá podobnou zkušenost může jen psát prázdná slova, necítíme stejnou bolest, ale Eliška by si určitě moc přála, aby její maminka byla zase šťastná :srdce: Život rozdává kruté a nespravedlivé rány a bohužel i tam, kde si to lidé nezaslouží :(
Nenacházím slova útěchy, snad můžu jen vzduchem poslat objetí a hodně sil.
Eliška bude mít místo v tvém životě už napořád :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
hanak
4.12.14 03:06

Četla jsem tvůj deníček o Elišce. Tehdy se stala příšerná tragédie a věřím, že těžko se s tím srovnáváš, když víš, že k tomu vůbec nemuselo dojít, kdyby doktoři dělali svojí práci pořádně.
Umím si představit, jak se cítíš a je mi to hrozně moc líto. Z tvých deníčků cítím obrovskou bolest, prázdno. Eliška pro tebe byla střebododem tvého vesmíru a s jejím odchodem jsi umřela. Vyrvali ti srdce z těla, zůstala jen hluboká krvácející rána.
Je hrozně těžké naučit se s tím žít. Možná by skutečně pomohlo nové miminko, protože Eliška se k tobě bude chtít vrátit, ale nemůže, když jí nedáš šanci. Ona se chce znovu narodit, ale ty druhé miminko odmítáš. Vím, že máš pocit, že s druhým miminkem by jsi jí vlastně zradila, že by byla „nahražená“. Ale tak to není… Eliška už navždy zůstane tvůj prvorozený andílek, ve tvém životě bude mít vždy svoje místo. Ale ikdyž si to nemyslíš, ve tvém krvácejícím srdci je pořád ještě hodně místa pro novou šanci, nové mateřství. Dej tomu šanci, dej sobě šanci. Máš právo být jednou znovu šťastná, ikdyž se ti to v tuto chvíli zdá nemožné. Nevzdávej to se sebou! :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug:

  • Upravit
SlecnaSally
6388
4.12.14 05:11

Holka holka..četla jsem tvé deníčky a potkala tě tragédie, ALE už jsou to 3 roky..Ubližuješ hlavně sama sobě, uvědomuješ si to? Život je tak hrozně krátkej, natrápila ses už dost? Dej se dohromady, už je opravdu načase!
Navštěvuješ psychiatra? Asi chceš dopadnout jako paní, co jsme dnes potkala ve vlaku. Držela v ruce miminko a říkala kamarádce, která tam byla s ní, že ji musela hodně obléct, že v noci kašlala..Jenomže to mimčo mi přišlo divné, zvláštně o ní bylo opřené a nehýbalo se..Až když jsme vystupovali jsem viděla, že to byla panenka..hodně smutné

  • načítám...
  • Zmínit
Kry5t0fek
355
4.12.14 06:48

Je mi moc líto Tvé dcerky, sama si to nedokážu představit ale co vím určitě že bych chtěla další miminko abych měla znovu pro co žít! Samozřejmě zapomenout se nedá a ani bys neměla chtít ale musíš jít dál, přeci nechceš být fůrt sama a utápět se v tom… Posílám hodně sil a pozitivní myšlenky :hug: :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
Kalla1412
8594
4.12.14 06:54

Je mi moc smutno z tohohle straného příběhu tragédie a lidské neschopnosti. Je mi líto tebe i Tvého vzutahu, který neunesl tuhle ránu jako spousta jiných. Souhlasím se vším co napsali holky. Jenže JAK jít dál, že? A chceš ty vůbec? Pokud navštěvuješ psychiatra, a jáí doufám, že ano, tak ho změň, protože pokud ses za 3 roky nikam neposunulu, je to špatné. A pak, zakousni se do práce, do koníčku, do cestování, do vztahu, do čehokoliv..ŽIJ! Tohle by žádné dítě nechtělo, aby jeho rodič vzdal život. Neblázni…vzchop se. Přestaň litovat sebe! Elinku už litovat nemusíš, ta už je léta v nebio a je jí dobře, ta lituje teď tebe a možná by ti pomohla k novému mimi, které by ti pomohlo jít dál, ale ty nechceš. Víš, klín se nejlépe vyráží klínem…je to drsné, ale o takové ztrátě se další dítě přímo doporučuje :hug: :hug: :hug: :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Cuddy
30950
4.12.14 07:20

Nikdy se s tim nevyrovnas, ale presto muzes zit spokojeny zivot. Nebran se dalsim detem. Posilam hodne sil :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Heidi86
1772
4.12.14 07:36

Dej šanci novému miminku naplnit Tvůj život opět láskou a štěstím…čas není lék, čas jen oddaluje naše vzpomínky až do ztracena - v některých případech. Eliška by tě jistě ráda viděla šťastnou a zpět na pevných nohách, tak seber síly a dej novému životu šanci. :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
sarinka83
5748
4.12.14 07:41

Kulínku, vyhledej třeba odbornou pomoc aby ses s tím pokusila nějak srovnat a začni žít svůj život, dej šanci dalšímu miminku, naplníš své srdce láskou a Eliška by to tak chtěla.. :hug: :hug: :hug: :hug: :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Jitka79
3645
4.12.14 07:58

Přečetla jsem tento deníček i deníček o Elišce..bylo mi z toho moc úzko, smutno. Obrovská, zřejmě zbytečná tragedie, která se stala. Tvůj život určitě ale cenu má. Máš rodiče, sestru, jak píšeš.. určitě i přátele, kteří při tobě stojí. Nebraň se novému vztahu a miminku. Já jsem svým způsobem o miminko také přišla, sice ještě v těhotenství-potrat v 11.tt, tyto věci se stávají, ale ztráta i tak pro mě byla veliká. Vím, že je nesrovnatelné přijít o dítě po porodu, ale není to konec tvého života. Už je to dlouhá doba. Pokud to sama nezvládáš, neboj se poprosit o odbornou pomoc. Držím moc pěsti, ať najdeš nový smysl života :srdce: :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
verulicek
4.12.14 08:20

Psycholog a psychiatr? :hug:

Příspěvek upraven 04.12.14 v 08:20

  • Upravit
Babišovka
4.12.14 08:27

Je to hrozná tragédie :,( ale nemyslíš, že je čas jít dál?
Začni žít. :hug:

  • Upravit
Ukulina
15225
4.12.14 08:44

Přečetla jsem si i tvoje předchozí deníčky. Je mi moc líto, co tě potkalo.
Ve dvou z nich píšeš, že kvůli druhým snažíš, přetvařuješ… Nedělej to.
Máš odbornou pomoc - psychologa, psychiatra? Holky tady mají pravdu, musíš se posunout dál. Přeju ti, ať se to daří. :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
nunik
1531
4.12.14 08:47

Je mi moc líto, co tě potkalo, ale opravdu bys měla vyhledat odbornou pomoc…určitě by ti to pomohlo a nebránit se dalšímu životu, miminku, lásce…kdyby sis chtěla s někým psát, nebo se třeba někdy potkat, tak se ozvi, jsem z Podbořan

  • načítám...
  • Zmínit
Lutonka
4.12.14 09:17

Přečetla jsem si i Tvůj první deníček a je to opravdu strašné! Jak jsi nakonec dopadla s žalobou - podala jsi jí? Je mi moc líto, co se ti stalo, ale 3 roky jsou opravdu dlouhá doba na vzpamatování se z úmrtí v podstatě v porodnici. Souhlasím s holkama, že bys měla vyhledat odbornou pomoc (pokud už nějakého psychologa máš, změň ho!!). A pokud máš momentálně partnera, se kterým jsi spokojená, také bych neváhala si další dítě pořídit! :hug:

  • Upravit
Lucienka1984
3223
4.12.14 09:41

Koukej vstát z kolen na nohy a jdi dál! ANO život není fér, ANO tvá ztráta je hrozná, ANO ještě pár ran od života dostaneš, ale proč se tomu poddávat. Prostě si zažila šíleně těžkou ztrátu, ale bohužel život jde dál a proto i ty musíš jít dál!!! Pokud to ty sama nezvládneš - vyhledej profesionální pomoc!!!

  • načítám...
  • Zmínit
Kla
2535
4.12.14 09:47

Kulínku já myslím, že na Tebe v tomto čase padá asi hodně ošklivá deprese z toho, že všichni kolem Tebe a hlavně ti s dětmi jsou šťastní, protože budou Vánoce atd. Četla jsem co se ti stalo a říká se, že každá špatná věc nás má posunout dál. Smrt tvého přítele byla nešťastná náhoda, byl v blbý okamžik na špatném místě. S tím prostě nenaděláš nic, můžeš dávat sebevětší pozor, ale nebezpečí se vyrojí zase někde jinde. Co se stalo tvé holčičce Ti má dát větší sílu bojovat sama za sebe a za druhé. Ona Tě chce vidět silnou a šťastnou i když už není s Tebou. Určitě bych zašla k psychologovi s takovou věcí se nemůžeš srovnat sama ani rodina Ti nepomůže, protože není nestranná. Vím, že se mi to všechno kecá, ale nejsem ta co lidi poplácává po zádech i když si myslí něco jiného. Drž se!!! :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
Cricry
515
4.12.14 09:48

Je to obrovska tragedie, ale svym pristupem si zazdivas budoucnost. Moje mama prisla o 1.miminko v 9.mesici, dodnes se nevi pricina, prisli na to pozde, mela pak hodne poskozene porodni cesty a delohu. Rikala, ze nejhorsi byl pocit slyset vedle sebe na boxech brecet novorozence a vedet, ze az vytlaci to sve, nezabreci. Za par mesicu znovu otehotnela (se mnou) a celych 9.mesicu prolezela v porodnici; s brachou co prisel potom uz asi jen šest. Ale co tim chci rict: nevzdala to!, o ztrate 1.miminka nikdy nemluvila, ja se to nahodne dozvedela az v puberte z nejakych zdravotnich dokumentu, kde stalo, ze jsem mela sestru, jeji jmeno a ze zemrela. Mama prozila hezky zivot a dockala se vnoucat. Najdi si psychologa ci psychiatra a prestan se v tom topit! Pomoct musis sama sobe, nikdo jiny to za tebe neudělá

Příspěvek upraven 04.12.14 v 09:56

  • načítám...
  • Zmínit
adajar
909
4.12.14 10:12

Promin, ale musím to napsat. Koukej se zvednout a žít. Ano smrt dítěte bolí moc dobře to znám. Ale myslíš, že by dcera chtěla aby jsi se trápila? Opustit přítele jen kvůli dětem? Já bych možná šla někam s maminkama co si prošli tím samím. :) Bolí to, ale je na čase jít dál.

  • načítám...
  • Zmínit
lampicka11
4256
4.12.14 10:29

Ahoj, musí to byt strašně těžkè :hug:. Zkus navštívit psychiatra. :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
mounky23
1219
4.12.14 10:48

Nevím co na tohle napsat četla jsem tvé předchozí deníčky a je to strašná tragédie sama nevím jak bych reagovala já kdyby se mi tohle stalo :nevim: snad jen můžu říct že by jsi měla vyhledat odbornou pomoc (psychologa/psychiatra)…a měla by jsi dát prostor dalšímu miminku :hug: na Elišku nikdy nezapomeneš ale když budeš mít mimi budeš se z něj radovat a bolest bude stále menší a menší :hug: držím pěsti ať už je vše jen lepší a vyjde ti co si budeš přát :hug: :hug: :hug: :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
gu
7
4.12.14 11:01

Ahoj rozhodně souhlasím s cybermis ale pokud by jsi chtěla mohla bych ti dát kontakt na paní která by ti mohla pomoci mě se před rokem a půl zabil bráška bylo mu 34roků vím byl už dospělí ale věř že to bolí stejně a náhodou jsem potkala tuto paní která mi neskutečně pomohla bráška mi pořád moc chybí ale už s tím umím žít smířená s tím že to tak muselo být.(není to žádná sekta ani psychiatr) :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
alena36
1537
4.12.14 11:04

Nikdy jsem o dítě nepřišla, tak asi nemám právo soudit. Ale i když se stane sebevětší tragédie náš život není zbytečný. Zkus ještě jednou vstát a jít dál. Nebude to lehké, ale tvoje dcerka by určitě nechtěla, aby ses už nikdy nevzchopila. A jak tady píší holky, lék je další miminko. Ne jako náhrada, ale odpoutá tě to od věčného utápění se ve smutku. Život jde dál a nejsi bohužel první a ani poslední maminka, která přišla o dítě. Drž se, držím palečky

  • načítám...
  • Zmínit
subsomi
6842
4.12.14 11:05

Nepíšeš, jestli jsi zkoušela odbornou pomoc - psycholog, psychiatr :nevim:
Podle toho jak píšeš, může být ještě hůř pokud si nencháš pomoci.
O dceru jsi přišla, ale to neznamená konec tvého života :think: copak chceš, aby podobnou bolest jako ty prožili i tví rodiče a sestra?

  • načítám...
  • Zmínit
LenďuleB
1223
4.12.14 11:25

To mě strašně moc mrzí, co se stalo!! :-( Četla jsem i ten deníček, co jsi psala dřív. Posílám strašně moc sil a velké obětí!! Musí to být šílená, veliká bolest, nepředstavitelná.. ale Elinka se na Tebe dívá a určitě Ti pošle miminko, když jí dáš šanci a bude ho opatrovat, nebraň se tomu, třeba Ti to opravdu pomůže :srdce: :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
ospalámyš
9128
4.12.14 11:30

Je mi líto, co se ti stalo a doufám, že brzo najdeš sílu se zvednout, jít dál a zase budeš šťastná. Deprese jsou ošklivá věc, určitě bych navštěvovala pravidelně odborníka, aby ti pomohl se vyhrabat z nejhoršího.
A taky doufám, že změníš názor a budeš mít vytoužené miminko, které ti dá smysl života, radost a pomůže s srovnat se ztrátou milované Elišky. I když naštěstí nemám tu smutnou zkušenost, tak si myslím, že právě další dítě by ti v tomto mohlo hodně pomoci.

  • načítám...
  • Zmínit
jan1610
730
4.12.14 11:33

Dobrý den
Omlouvám se za možná tvrdý komentář. To co se vám doposavad stalo dcera, bývalý přítel…je TRAGEDIE NESKUTEČNÝCH ROZMĚRŮ! Chápu váš stav a smutek. Ale vy potřebujete odbornou pomoc, jinak trápíte sebe a své okolí. Vaše sebelítost už je velmi dlouhá, nehu ť pokračovat ve smyslu života což je radost z bytí jako takového, navazování vzathů a pokračování v něm. Pořízení si dalšího dítěte? Proč ne!!!Proč? Jste zdravá, to co se stalo je fatální selhání lékařů ne Vás!!! Vyhledejte psychologa navštivte psychyatra, nechte si napsat léky a žijte! ŽIJTE!!! ŽIJTE, život je krátký, ale krásný i když vám to tak nepřipadá, všechno zlé je pro něco dobré! Třeba je to proto aby Váš život dostal ten správný směr, třeba je to proto, že vám právě tyto události ukázali s kým žijete, koho si máte vážit… kdo za Vás v krizové situaci bude šlapat pomyslnou vodu, kdo se za vás postaví, kdo Vás hodí přes palubu! Nadechněte se a jednejte! Pro sebe a pro ty co Vás milují!!! :srdce: :srdce: :srdce: :srdce: :srdce: Těším se na další deníček, ve kterém už budete o co šťastnějí a vy budete!!! Stačí chtít a k tomu Vám pomůžou odborníci věřte mi! Já už mám svojí Pandořinu skříňku zavřenou i vám se podaří ji zavřít :srdce:!!!

  • načítám...
  • Zmínit
ivous
2400
4.12.14 11:37

Psala jsem už do tvého minulého deníčku, je to strašné, ale nenech si vzít svůj život, ničemu tím nepomůžeš. Nepřetvaŕuj se, řekni to mámě, sestře, breč a nech si pomoc. Vím že se asi bojíš další ztráty, ale bohužel i o tom život je. Ale nová rodina, i když to zase bude o neustálém strachu, ti opravdu pomůže.

  • načítám...
  • Zmínit
Romka723
79
4.12.14 11:52

…plakej, křič, zoufej, vyhulákej to do světa, že jsi smutná. Nedělej se silnou a dostaň to ze sebe!!! Na ostatní se neohlížej co na to budou říkat. Je to Tvůj život a Tvoje bolest. Začni se mít ráda a začni myslet na sebe a svůj život. Dojdi si k psychologovi… :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
NNNikol
270
4.12.14 12:31

Je mi moc líto, co tě potkalo :hug: Ale souhlasím s tím co už bylo napsáno. Potřebuješ pomoc odborníka, ale nejdřív se musíš rozhodnout zda ji chceš přijmout. Jedině tak bude mít vaše společné usilí smysl. Bude to dlouhá cesta, ale pomůže ti začít znovu. Až načerpáš na vše síly, moc ti přeju aby jsi potkala někoho s kým budeš štastná a nebránila se dalšímu miminku. Eliška pro tebe v srdci zůstane navždy :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
Ariadne
4.12.14 13:21

Hodne me ty denicky vzaly a je to silena tragedie :hug: jsme ze stejneho mesta, tak nabizim vrbu na popovidani. Mam kamaradku psycholozku, ktera je skvela. Mohla bych ti domluvit sezeni u ni. Dela v Moste.

Nevzdavej to, ptz na tebe to miminko ceka a Eliska by ti ho rada poslala.

  • Upravit
Ema1984
733
4.12.14 13:28

Deníčky obvykle nekomentuju, ale přečetla jsem si ten první a mám slzy v očích. Vyhledej pomoc odborníka, ale nějakého opravdu kvalitního! Sama to nezvládneš…Zbytečně se otáčíš ke štěstí zády, i ty můžeš být jednou spokojená maminka!

  • načítám...
  • Zmínit
Weru
46867
4.12.14 13:29

Ach jo, je mi to moc lito:hug:.
Nevzdavej se, zkus se s tim szit. :hug: :hug:
Vim, ze je to strasne tezke, taky mi chybi muj syn, ale dala jsem mu sanci byt andilkem jeho mladsi sestre.
Opravdu pomaha mit dalsi dite, nezapomenes, ale mas se z ceho radovat.
Dej tomu sanci, zkus to alespon. :hug: :hug: A mozna bych zkusila vyhledat psychologa, ci skupinu maminek se stejnym osudem :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
irenakovarova
459
4.12.14 13:32

Precetla jsem vsechny tvoje denicky! Je mi to moc lito, je to strasne ja taky prisla o chlapecka tesne pred porodem. Nastesti jsme to zvladli a uz mam dalsiho 2.5l chlapecka. Miminko ti opravdu pomuze, vzdy sama sebe ptam proc jsem neotehotnela driv, usetrila bych tolik trapeni ale nejak ze strachu jsem nechtela. Myslim ze opravdu potrebujes odbornika, pomuze ti to srovnat v sobe a miminko neodmitej, budes zase stastna moc ti to preji! Pokud chces popovidat klidne napis zpravu!

  • načítám...
  • Zmínit
nikolinam
261
4.12.14 13:38

Vaše deníčky mě rozbrečely… je to strašné, když žena přijde o své dítě. Ale určitě je na čase se s tím srovnat. Moje příbuzná si prošla něčím podobným - také díky doktorům přišla o miminko… Ale nikdy neztratila naději - to je to nejhorší, co můžete udělat… I když je to těžké, je dobré zkusit odborníka, najít nový vztah a miminku se nebránit :* nám se to snadno říká, ale znám pár maminek, co o miminko přišly a teď mají zdravé dětičky a jsou šťastné. Proto to nevzdávejte a bojujte :* zároveň se nebojte o tom mluvit, když o něčem člověk mluví, tak se mu z bolestí dostává líp.
Držím vám palečky :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
svycarka
7626
4.12.14 13:39

Vse jiz bylo receno, tak ja ti k tomu preji hodne sil, at se s tim porves, at to zvladnes prekonat a hlavne at najdes sve stesti :hug: Nemusi to byt ihned nutne dite, zkus psika :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
Laura1010
566
4.12.14 13:52

Je mi strasne lito co jsi zazila a ze se vubec neco takoveho deje!!!Ja prisla o dceru v osmém mesici tehotenstvi a byla to ta nejvetsi bolest co jsem zazila, kdo nezazil nemuze pochopit jak ti je.Ale i pres vsechno to spatne a tu nejvetsi ztrátu jsem musela vstát ze dna, urcite to zvladnes i ty! kdyz je mi nejhur rikam si a je to pravda, ze moje holcicka by nechtela, abych se trápila! drz se, posilam ti mnoho sil a hromadu stesti do budoucna!

  • načítám...
  • Zmínit
MartinaV89
187
4.12.14 14:17

Četla jsem i tvé předchozí deníčky a je mi to strašně moc líto :,( Takové věci by se stávat neměly, děti by umírat neměly… Chci se zeptat, zda byl za tuto strašnou tragédii někdo potrestán? Byla podána žaloba na nemocnici?
Na Elišku nikdy nezapomeneš, je to tvůj andílek v nebi :andel: Neměla by ses ale bránit dalšímu miminku. Neměla by ses bránit tomu, zase někoho tak strašně milovat…
Nemůžu najít slova útěchy, ty asi neexistují, musíš se s tím poprat sama. Můžu jen vzduchem poslat objetí, spoustu odvahy a hlavně síly se s tím vším vyrovnat :srdce: :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Claire7
2590
4.12.14 15:05

Nevzdavej se :hug: :hug: :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
dalmatinka 123
48576
4.12.14 15:52

Radím najít si skupinu stejně „raněných“ proto že am nejlépe uvidíš že i s takovou bolestí se dá zas jednou usmívat a být štastný

  • načítám...
  • Zmínit
prcekniky
3441
4.12.14 16:03

Je mi to moc líto. Přečetla jsem si všechny Tvoje deníčky, tečou mi slzy po tváři…Ani nevím, co napsat. Vím, že Ti písmenka nepomůžou. A to, že Tě v tom přítel nechal samotnou…to už vůbec nechápu.
I já jsem měla problémy při porodu, neotevírala jsem se, porod nepostupoval. Ale díky úžasnému personálu nemocnice bylo vše rychlé a zpětně celkem v pohodě porod. Teď mám u sebe svoje desetiměsíční štěstí a nedokážu si představit, jak hrozně Ti musí být.
Zkoušela jsi zajít k psychologovi? Třeba by Ti pomohlo se s tím nějak srovnat…Tohle nikam nevede…Měla bys mít jiného přítele, jiné dítě…
Posílám hodně sil :kytka: :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
SnažilKasandra
446
4.12.14 16:06

Ať si každý říká co chce, ale nikdo nikdy nebude cítit tvoji bolest, tudíž nikdo nemůže kázat jak a co máš dělat. Nepopsatelně s tebou soucítím a to jak mě to mrzí, o tom ani nemluvě. Prožila jsi si bolest, stála za to, protože jsi držela svůj svět v rukou. Svůj dar a to, co nelze koupit… lásku. Můj názor na tuhle situaci je stejný jako muj nazor na život, něco v tomto životě máme prožít a překážky porážet, abychom ze života vyšli jako vítězi. Myslím si, že Tvá Eliška Ti měla ukázat jak se máš radovat z každé chvíle života, protože nikdy nevíš co se stane. Každý den a chvíli s milovanými si plnými doušky užít. Jsi hrozně silná, já jsem tak slabý člověěk, že mě se tohle stát, tak si vezmu život, či podobně. Udělala si spoustu kroků a ted je na čase se zvednout a dát Elišce prostor k tomu, být s tebou ne jen duší, ale i tělem. Věřím, že Eliščina dušička je hrozně blízko, ale ty ji nedáváš šanci Ti být úplně blíž. :srdce: Je toho tolik, co bych Ti chtela napsat a tolik pocitů co ve mě je. Posílám ti sílu, objetí a upřímný Dík, že jsi stále s námi a učíš nás vážit si každé chvilky v životě.

  • načítám...
  • Zmínit
pomenkova
26842
4.12.14 16:21

Ach jo :,( :,( :,(
Je to hrozna tragedie, co se stalo a co udelali ty doktori hnusny.To je silenstvi :,(
Dokazu si jen predstavit jak v Tobe musi jak vztek, tak ta obrosvka ztrata-je to hruza a verim, ze nekdo neumi tak rychle zapomenout :hug: :hug: :hug: :hug:
Ver ale, ze te caka budocnost, predstav si ji krasnou a naplnenou detmi :hug: :hug: :hug:
Jednou vnoucaty a se vzpominkou na Tvoji berusku.. :srdce: :srdce: :srdce:
Podivej se na to mozna tak, ze je plno zen, co prisly o deti jinou tragedii a o deti uz starsi, co oni by nekdy dali za miminko, ale ne vzdy to vyjde :hug: :hug: :hug: :hug:
Preju moc sily a moc odvahy do dalsiho rozhodnuti zit naplno :hug: :hug: :hug: :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Lada84
2451
4.12.14 16:21

Mas pravo truchlit jak dlouho chces, mas pravo se zlobit, brecet, narikat, citit se pod psa, nechodit ven, zkratka cokoli ti alespon malinko ulevi. Jestli te okoli cpe do pozice, ze uz bys po 3 letech mela byt ok, rika ti o tom, ze cas vse vyleci, ze by se takove veci nemely stavat, ze to spravi jine dite apod., tak je ve vsi slusnosti popros, at ti takove rady nedavaji, prip. je odkaz na stranky dlouhacesta.cz, treba se tam dozvi, jak se chovat k cloveku, ktery prosel takovou ztratou. Budes-li chtit, dam ti na sebe mobil a volej ve dne v noci, i kdybys chtela jen rict, ze te to vsechno ***. Moc me tva ztrata mrzi!!! :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
wladka73
2170
4.12.14 16:42

Jak já ti rozumím. V březnu to bude 17 let co jsem přišla o Verunku. Měla jsem už před ní holčičku z prvního manželství. Manžel po mé ztrátě udělal strašnou chybu že poslechl doktora a „oplodnil“ mě půl roku po Verunce. Byla to velká chyba. Sice se mi narodil zdravý klučík ale to těhotenství bylo děsné. Dá se říct že jsem ho přijala až druhý den po porodu kdy prošel vyšetřením na vše možné. Mé děsné těhotenství plné pláče a depresí na něm zanechalo následky. Nenech si do toho kecat a otěhotni až se na to budeš cítit. Třeba až za deset let. Pokud nechodíš tak zajdi k psycholožce a psychiatričce. Bez nich bych tu teď nebyla. Manžel mě sice neopustil ale v začátcích mi také moc nepomohl. Nebyl schopný o tom mluvit. Užil si se mnou hodně : Byla jsem na něj zlá. S malinkou jsem se pořádně rozloučila až asi před čtyřmi lety. Už nemám výčitky když se směju apod. Přijít o dítě je nejhorší věc na světě a nikdy to nepřestane bolet. Jen se s tím musí člověk naučit žít. Pokud si budeš chtít popovídat napiš mi zprávu. :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Viicky
328
4.12.14 16:44

Kulinku,
souhlasim se vsim co napsali holky vys. A hlavne i s tim ze dusicka andilka se vrati zpet v podobe noveho miminka. Tak ji dej sanci se k tobe vratit. Ja jsem prodelala zamlkle tehotenstvi a kdyz bylo po vsem a prisla jsem na kontrolni UTZ tak jsem na te obrazovce kde clovek nic nepozna, samy nic a stiny. Znicehonic jsem tam uvidela z tech kruhu jakoby usmev, a v tu chvili me napadlo ze ta dusicka neodesla a chce se ke me vratit. Samozrejme jsem nikomu nic nerekla, by si mysleli ze jsem blazen :-). Nicmene ja tomu verila a pomohlo mi to, zanedlouho potom jsem otehotnila a vse bez problemu. I u tebe bude uz vse v poradku, vsechno zle uz sis vybrala. Je nacase jit stesti kupredu :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Renaku
2235
4.12.14 16:55

Je mi to moc lito a vim, ze to boli uplne neprekonatelne… ale dej sanci dalsimu miminku, a mozna by byl dobry planovany cisar, abys nemusela mit strach o miminko po porodu… i z psychickeho hlediska ti ho muzou doporucit nekdy. Eliska bude vzdycky v tvem srdci, ale kdybys mela druhe miminko, i vzpominky na ni nebudou tak bolet…

  • načítám...
  • Zmínit
klosova.petra
40
4.12.14 17:29

Mrzí mě, co se stalo Elince. Nemůžeš se pořád na ni upínat vzpomínkama. Neříkám, že bys měla úplně zapomenout ( to ani nejde), ale začít žít nový život. Nebraň se dalšímu miminku. Jak již jedna maminka napsala, Eliška bude jeho strážný anděl, který na další tvé mimčo bude dohlížet celý jeho život.
Myslím si, že by Eliška chtěla, abys byla opět šťastná.
Přeji Ti hodně sil do života.

  • načítám...
  • Zmínit
klosova.petra
40
4.12.14 17:36

Souhlasím s tebou, že člověk, který prodělá takovou obrovskou strátu je velice silný člověk.
Já být v takovéto situaci zachovala bych se opačně. Sáhla bych si na život jak jsi napsala.
S tvým příspěvkem souhlasím s každým napsaným písmenkem.

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Kdy budu zase šťastná?

Mámou 12 dní