Jája se učí mluvit
- Rodičovství
- Tera
- 21.11.03 načítám...
ahojký, začínáme s prvním deníčkem, a protože jsou Jájovi čerstvé dva roky, tak rovnou s mluvením. Donedávna to byly pouze hesla jako ham, bác, au .... a hlavně Ne.
Teď už s ním začíná být docela zábava, protože jeho reakce na některé situace jsou opravdu - alespoň pro nás - k smichu.
Tak třeba včera, když jsem se ho ptala jestli má bobíka, tak se na mně podíval a potom ukázal prstíkem na mou kamarádku a řekl .." teta, bobo …" bylo to vlastně porvé kdy něco svedl na někoho jiného.
Dnes ráno po koupání jsem mu stříhala nehtíky , Jája se přitom díval na pohádku a jen tak, aniž by se otočil na mně říká .. " mami, to bolí, " Zcela srozumitelně. Měla jsem opravdu radost. Ovšem větička …au, to bolí, anebo … ne, to pálí… patří mezi favority ať už se jedná o cokoli.
Ale rád teď opakuje, sedne si ke mně a řekne .. mami etě, a to znamená, že mu mám říkat slova a on, pokud to umí, je zopakuje.
Denně přibývají nová a nová slovíčka, a já se nestíhám divit jak to jde rychle. Možná by začal už dřív, ale jeho nejoblíbenější pohádkou byl Krteček, a ten kromě - tady a hele, nic jiného neříká a Jája to začal používat na všechno. Takže my jsme krtečka vyměnili za Tarzana a Lvího krále a výsledek se dostavil prakticky okamžitě.
Možná to není nejvhodnější způsob, ale v našem jedna plus jedna, je lepší aby v televizi běžela hezká pohádka, než neustálé rvačky Toma a Jerryho apod.
Začíná s velmi jednoduchými větami složené ze tří a někdy už i čtyř slov, a já jen pozoruji, jak se mi to moje štěstí mění z miminka na batole a z batolete na malýho kluka co mně pozvolna začíná komandovat.
Přečtěte si také
Náš tajný vztah trval tři roky. Konec přišel mnohem krutěji, než jsem čekala
- Anonymní
- 29.04.26
- 3606
Mám trápení, se kterým se prakticky nikomu nemůžu svěřit. Jen jedné kamarádce, která o všem věděla. Tři roky jsem žila dvojí život. S manželem jsme spolu 20 let, náš vztah je hodně vyčpělý,...
Moje přítelkyně nemá nikdy dost. Kamarádi mi to závidí, já z toho šílím
- Anonymní
- 29.04.26
- 2660
Jana je krásná žena, která je navíc sexuálně velmi náruživá. Všichni si myslí, že je to výhoda. Kluci v hospodě mi říkají, jak skvěle jsem si vybral. Já se tvářím jako „borec“, ale ve skutečnosti...
Dcera (14) odešla k otci za „svobodou“: Ničí si budoucnost a já to mám platit
- Anonymní
- 29.04.26
- 1334
Dneska jsem ze skříně v dětském pokoji vyndala poslední učebnici dějepisu, kterou si tu Klára zapomněla. Sedla jsem si na její postel a rozbrečela se. Ne proto, že by mi chyběl její smích – ten už...
Lékař mi odmítl napsat Mounjaro. Uvažuju, že si ho seženu „jinde“
- Anonymní
- 29.04.26
- 1361
Dneska jsem odcházela z ordinace a měla jsem regulérně slzy v očích. Cítila jsem se ponížená, odmítnutá a neuvěřitelně naštvaná. Šla jsem tam s takovou nadějí! Říkala jsem si, že konečně existuje...
Naše vymodlená holčička se ve školce mění v agresorku. Denně jsem na koberečku
- Anonymní
- 29.04.26
- 925
Na Anežku jsme čekali pět let. Už jsme měli zažádáno o adopci, když se konečně po pátém umělém oplodnění zadařilo a já donosila zdravou a krásnou holčičku. Strašně jsem si přála právě dceru,...
Tři děti, dluhy a tři lahve vína denně: Bez pití bych mateřství na vsi nezvládla
- Anonymní
- 28.04.26
- 4836
Dům konečně utichl. Venku se stmívá a jediný zvuk, který slyším, je bzučení lednice a tiché oddychování Adámka v kolébce. Kluci – pětiletý Honzík a tříletý Mareček – konečně po dvou hodinách...
Syna ve škole šikanují kvůli tloušťce. Sáhl k bizarnímu řešení
- Anonymní
- 28.04.26
- 3795
Sedím v obýváku a stále se mi třesou ruce. V celém domě je ticho, Lukáš konečně usnul – doufám, že aspoň na chvíli zapomene na ten dnešní horor. Na stole přede mnou leží ten zatracený zapalovač....
Děti jsou pořád nemocné a šéf mi dává ultimátum. Co mám dělat?
- Anonymní
- 28.04.26
- 1116
Sedím v kuchyni, je půl jedné ráno a jediné světlo v domě vydává displej mého notebooku. Vedle mě chladne páté kafe a v ložnici slyším ten známý, štěkavý kašel, ze kterého se mi už týdny svírá...
Tchyně se urazila, že děti u ní nechtěly jíst. Můžu za to, protože prý nevařím
- Anonymní
- 28.04.26
- 3508
Máme za sebou první den víkendu u tchyně a já mám tlak snad dvě stě na sto. Kdybych mohla, okamžitě sbalím kluky, hodím je do auta a jedu domů. Jenže sedíme v tom jejich malém obýváku, tchyně...
Věřila jsem, že jsem konečně našla toho pravého. Pak jsem ale poznala jeho matku
- Anonymní
- 28.04.26
- 3354
Na muže jsem měla vždycky smůlu. Nevím, jestli je to smůla, nebo tím, že jsem trochu náročnější. Je mi 35, mám za sebou tři vážné vztahy a toužím po dítěti. U toho posledního už jsem si myslela, že...