Jak jsme se rozhodli opustit ČR
- Cestování
- moly_moly
- 18.04.21
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Vždy jsme chtěli s dětmi cestovat. Jen v naší sociální bublině to bohužel není moc obvyklé. Že je to zcela normální, jsem zjistila až po objevení pár influencerů, kteří se toho nebojí a ještě o tom píší a informují na webu. Těšila jsem se, že na další rodičovské dovolené začneme cestovat dříve než s první dcerou (v necelých dvou letech Kuba). Bohužel nám do toho hodil vidle covid.
Situace se během roku ustálila a sledovali jsme, že cestovat za hranice nemusí být až tak komplikované. Ba naopak, spousta zařizování může být jednodušší: volná ubytování i auta v autopůjčovně za minimální ceny, prázdné pláže, málo turistů u různých atrakcí atd.. Rozhodli jsme se, že budeme sledovat situaci v různých destinacích a také změny pravidel a v březnu případně vyrazíme. Pak přišel zákaz cestování v rámci ČR, nemohli jsme za rodiči, ale odletět ano. Destinaci jsme měli vybranou, určité informace jsme již také měli, ale nic na jisto a přesně. Podmínka byla přímý let z Prahy – to Madeira splňuje. Nesplňuje opravdové teplo a teplou vodu na koupání, ale zase je tu nádherný ráj v přírodě. Člověk nemůže mít všechno a po třech týdnech strávených doma nebo u našeho lesíka s celým městem mi to již začínalo být jedno. Začali jsme tedy intenzivně zjišťovat informace, ale platit jsme chtěli až po negativních antigenních testech, což znamená necelých 24 hodin před odletem.
Po prvním týdnu doma jsem se rozhodla jít s kamarádkou a grogem na procházku do lesa. Manžel byl tři týdny pryč a já jsem si chtěla trošku odpočinout od toho kolotoče a nabrat energii. Říkala jsem si, jsme obě zdravé, budeme v přírodě a já mám imunitu z podzimu. Člověk míní, život mění. Kamarádka prochladla, při cestě domů se začala cítit nemocně. Hned druhý den si skočila na testy. Říkala jsem si, to by byla velká náhoda. No byla to náhoda a byla pozitivní. Já jsem se tedy zavřela na 14 dní doma, antigenní test mi vyšel negativní, ale já jsem měla pocit, že přestávám cítit jazyk. No, asi jsem se moc sledovala. Každopádně, let jsme o týden posunuli a již jsem přestávala věřit, že budeme moct naši cestu uskutečnit. Po dvou týdnech jsem si zašla na další antigenní test, manžel chodil každé tři dny kvůli práci. Jenže pořád hlodal ten červíček, co když ten test vyjde falešně pozitivní, i když mi nic není.
Nakonec jsme koupili letenky, protože se blížily Velikonoce, ceny začaly růst a letenky mizet. Letecká společnost naštěstí zareagovala na situaci a umožňuje zdarma změnit let více než 24 hodin před odletem. Domluvili jsme ubytování a auto a naštěstí nikdo nechtěl platbu ihned. Ubytování stačilo zaplatit po testech a auto při předání.
Rozhodnutí ohledně testů jsme nakonec změnili a raději si všichni zašli na PCR test, jehož výsledek jsme mohli mít dříve a tak i zařizovat a balit o pár hodin dřív. Když jsme před třemi lety koupili letenky na Kostariku na konci listopadu a na konci ledna letěli, říkala jsem si, že jsme blázni, takhle na poslední chvíli zařizovat. V téhle době člověk neví ani pár hodin před odletem, co se stane a jestli mu vyjde negativní test.
Vše jsme nakonec zvládli, do letadla nastoupili a všichni včetně roční Julie a pětileté Stelinky si Madeiru užíváme. Cestování je velký adrenalin samo o sobě, ale výsledek za to stojí. Ani jedna dcera nemusí nosit roušku, my v přírodě, sportu a na pláži také ne. Příroda je tu nádherná a výšlapy starší dcera zvládá na jedničku. Dokonce i do té ledové vody vleze a moc si pláž užívá. Budeme tu ještě nějakou dobu žít a doufat, že než se odhodláme vrátit, bude u nás zase dobře.
Přečtěte si také
Odmítla jsem jít k volbám a rodina mě má za špatnou. Prý je to povinnost
- Anonymní
- 08.10.26
- 685
„Ty opravdu nepůjdeš volit?“ zeptá se mě máma a nejspíš bude následovat přednáška o tom, že lidé před námi za možnost volit bojovali a kdo k volbám nepůjde, nemá právo si pak na nic stěžovat.
„Jestli jsi moje kamarádka, tak to uděláš.“ Šikana u dcery začala zcela nevinně
- Anonymní
- 08.10.26
- 1032
Moje dvanáctiletá dcera se před časem začala ze školy vracet nějaká jiná. Zamlklá, bez nálady, občas ji bolelo břicho. Nejprve jsem to banalizovala. Myslela jsem si, že má svoje náladičky, ale pak...
„Jsi single, pojeď s námi,“ řekla sestřenka. Udělala ze mě neplacenou chůvu
- Anonymní
- 08.10.26
- 3641
Sedím na lehátku pod slunečníkem, zvedám z písku už pátý plastový kyblík a zmateně sleduji čtyři pobíhající děti. Na čele mám krůpěje potu a v hlavě mi pořád dokola vyvstává jediná otázka: Proboha,...
Manžel přišel domů s cizí vůní na košili. A měl překvapivé vysvětlení
- Anonymní
- 08.10.26
- 1107
Manžel přišel večer domů a já jsem si hned všimla, že voní jinak. Ne jako po sprše nebo po svém parfému. Na košili měl výraznou dámskou vůni, kterou jsem bezpečně poznala, protože přesně tenhle...
Mám VIP lístky na Pardubickou. Do šatů se mi nechce, raději bych seděla na gauči
- Anonymní
- 08.10.26
- 1160
Je to takový náš hlavní svátek roku. Pro mě, holku, co u koní vyrůstala a od dětství skáče parkury, je Velká pardubická srdcová záležitost. Jenže letos mi těšení na tuhle legendární neděli, kdy se...
Volby jako za komunismu: Není trapné házet do urny jedinou kandidátku?
- Anonymní
- 07.10.26
- 804
Jak všichni víte, blíží se komunální volby a jistě už jste ve svých schránkách našli obálky s kandidátními listinami pro vaše obce. Já tu svou otevřela s očekáváním. Naše malá vesnice sice nemá moc...
Ex si prosadil, aby dcera chodila do dvou školek. Následky nesla hlavně ona
- Anonymní
- 07.10.26
- 1606
Dvě školky, noční můra, která trvala dva roky. Nechápu, jak tohle může někdo dopustit. Ex se po rozvodu odstěhoval na druhý konec Prahy a trval na tom, že naše společná, tehdy tříletá Anežka, bude...
Dcera si změnila heslo k telefonu. Začala jsem mít podezření
- Anonymní
- 07.10.26
- 1162
Dcera už je ve věku, kdy si začíná hlídat svoje soukromí. Proto mě nejdřív nijak zvlášť nepřekvapilo, když si změnila heslo k telefonu. Jenže pak jsem si všimla, že si s někým pořád píše, telefon...
„Chlap si má po práci sednout na gauč a mít klid!“ tvrdí tchyně
- Anonymní
- 07.10.26
- 5508
S tchyní máme v zásadě hezký vztah. Kdykoliv přijede na návštěvu, přiveze pečený koláč, dětem vykoupí půlku hračkářství a upřímně se zajímá o to, jak se máme. Jenže v momentě, kdy se konverzace...
Na firemním večírku jsem si spletla kolegu. To, co se stalo potom, byl osud
- Anonymní
- 07.10.26
- 2020
Na firemní večírky jsem nikdy moc nebyla. Člověk se tam většinou snaží vypadat, že se skvěle baví, i když polovinu večera přemýšlí, kdy už bude společensky přijatelné odejít domů. Tentokrát jsem...
užívejte.
Už teď tady nadšeně s obdivem líčím manželovi obsah deníčku a na blog určitě mrknu ráda! Taky může pracovat z domova tj. odkudkoliv, do „Julinek“ by se nejraději odstěhoval na zbytek života 
