Cestovatelské přešlapy

Cestujeme poměrně hodně a tak se občas stane, že se něco nepodaří. Většinou se člověk v danou chvíli zapotí, ale někdy si už v té vteřině řeknu, že se tomu časem zasmějeme.

Cestovatelské přešlapy Cestovatelské přešlapy Zdroj: Canva

Začnu historkou, která se stala poměrně nedávno. Vloni touhle dobou jsme trávili měsíc cestováním po ostrově Madeira. Prohlídce hlavního města jsem se docela dlouho vyhýbala, protože hustou dopravu hlavních měst a hledání parkování nemám moc ráda. Manžel se snažil najít parkoviště před cestou, aby mě pak snadno odnavigoval. Právě ve Funchalu doprava docela ušla, podařilo se nám vcelku snadno zaparkovat v podzemních garážích. Ještě před odchodem na prohlídku města jsem si řekla, že se podívám na ceník, protože většinou o víkendech se třeba platí do 14 hodin a pak je parkování zdarma. Našla jsme cedulku, kde psali, že se platí od 14 hodin nižší hodinová sazba a od 17 hodin zdarma. Tak jsme si řekli, že se vrátíme kolem té 17 hodiny, na Madeiře byl totiž zákaz vycházení o víkendu od 18 hodin, tak aby nám to hezky vyšlo. Když jsme se vrátili ke garáži asi v 17:20, zjistili jsme, že všechny východy jsou zavřené a zamčené. Zoufale jsme pobíhali kolem garáže, protože jsme si i chytře nechali klíče od ubytování v autě. Našli jsme malou cedulku, kde stálo, že pokud zavoláme na konkrétní číslo, přijde nám zaměstnanec za 10 Euro otevřít. Nic jiného nám nezbývalo, pracovník se po telefonu ujistil, že opravdu zaplatíme daný poplatek a za deset minut byl na místě.

Vpustil nás do garáže, řekl, ať zaplatíme parkovné a odešel. Bohužel automat nám sežral bankovku a částku nesnížil a tak jsme tam stáli se sto Eurovou bankovkou v zamčené garáži s hladovými dětmi. Prvně jsme na pána volali, pak jsme volali jemu na telefon a nic. Po asi 10 minutách přišel jiný zaměstnanec, vyslechl, co se nám stalo a ubezpečil nás, že když přijdeme druhý den někam na ředitelství, peníze nám vrátí. Bankovku nám rozměnil na menší a když po našem vysvětlení pochopil, že to nemáme do Funchalu úplně blízko, tak řekl, že si to vyžádá sám a peníze nám dal ze svého. Jen tak mezi řečí nám sdělil, že se každý den stává, že tu někomu zamknou auto. Mají tu dobrý podnikatelský plán, tak pozor na to v podzemních garážích na Madeiře.

Na cestování do hlavního města na Madeiře jsme neměli štěstí. Naše druhá cesta sem vedla den před odletem kvůli PCR testům. Skvěle jsme vše naplánovali, z podzemních garážích jsme vyjeli včas, před nemocnicí se nám podařilo zaparkovat a v tu chvíli mi došlo, že k testům je potřeba doklad totožnosti. My jsme s manželem nakonec našli občanky, ač kvůli dětem létáme také s pasem, ale pro dceru jsme nemohli najít ani kartičku pojišťovny. Než jsme to otočili, zašli jsme se zeptat a byli tak hodní, že jim stačilo rodné číslo. Oba jsme s mužem na místní wifi hledali v mailech číslo pasu, ale v těch nervech jsme ho nenašli. Samozřejmě, že v klidu se najde vše a když jsme již vše zařídili, číslo jsem našla. Vše dobře dopadlo, byli jsme všichni negativní a tamní sestřičky moc hodné.

Ještě přidám jednu hodně starou historku z mého Erasmu v Německu. Bydlela jsem s Američankou, která uměla pouze anglicky. Já lépe ovládám němčinu, anglicky a obzvlášť s rodilým mluvčím jsem se necítila úplně v kramflecích. Docela jsme si všechny vařili v naší kuchyňce a já jsem jednou dostala chuť na česnečku. Vařila jsme a Američanka kolem mne pořád postávala a ptala se nevěřícně, co vařím. Já jsme ji s klidem odpověděla, že „garlik sup“ a ona se ptala: „opravdu z česneku?“ Já jsem dost sebejistě odpovídala, že jasné, že to vaříme u nás stále. Ona tam pořád stála a nechápala až po chvíli odskočila do koupelny a donesla mýdlo, že jsem to špatně vyslovila a že si celou dobu myslela, že vařím mýdlo.

A s tou výslovností mám vlastně ještě jeden příběh. V USA v kempu nám místní indiánka vykládala, že je tam hodně „skanku“. Tak jsme si říkala, že tam asi mají hodně „trávy“, bylo mi divné, proč mi to vykládá, jestli mi ji chce prodávat. Nic mi k prodeji nenabídla, jen měla vážný výraz a změnila téma. Za chvíli posvítila na stolek baterkou, aby mi ukázala skunka, běžel opravdu rychle. Tak pozor na výslovnost ;)

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
NEITIRI
562
19.4.22 09:17

:mrgreen:
Ten zákaz pohybu venku po 18.00 byl nejspíš kvůli covidovým opatřením, že? My tam byli roku 2017 a nic takového neplatilo, to bychom asi z nocování venku nic neměli :-D Nám se na letišti zase ztratila zavazadla. Naštěstí jsme je za chvíli našli. Ale docela mě polilo horko, vozím s sebou léky, bez kterých nemůžu být, od té doby je beru do příručního s potvrzením od lékaře.

Jinak my první dny nocovali různě po těch jejich něco jako kempících, kde místní chodili spíš na večer jen na nějaký piknik a pak hned jeli zase zpátky, mám pocit, že na turisty našeho typu nejsou moc zvyklý. Řidič autobusu kroutil hlavou nad tím, že chceme jet do sedla k horám a zpátky už ne :mrgreen: Výšlap na Pico Ruivo byl nezapomenutelný. 11 km a já se tam plahočila celý den :mrgreen:. Pak jsme pod kopcem zjistili, že ubytování v hotelu nemáme až ve čtvrtek ale už ve středu, tak tam přítel volal a vzala to paní, která uměla jenom španělsky. Nakonec se nějak domluvili a ubytování jsme měli opravdu ve středu. Takže poslední den nocování venku jsme rozdělali stan na skládce, protože nikde jinde nebylo rovné místo a skládka byla kousek od vesnice, kde bus do Funchalu jede tak jednou za den a to v 5.00 :roll: Den na to jsme prošli ve Funchalu výstavu vín a botanickou zahradu, všude nám nabízeli víno :mrgreen:

  • načítám...
  • Zmínit
moly_moly
410
19.4.22 09:35

@NEITIRI ano, bylo to kvůli covidu a nevím, zda to již zrušili. Nás se ta opatření moc nedotkla, vzhledem k tomu, že jsme cestovali s roční a petiletou dcerou a byli jsme tam měsíc, pronajali jsme si byt. Jinak bych ráda také přechod Madeiry, jen táhnout 4× karimatka a 4× spacák a stan a věci na vaření, to už je moc zavazadel. Tak snad někdy až si to děti ponesou samy :) těším se

  • načítám...
  • Zmínit
NEITIRI
562
19.4.22 10:13

@moly_moly to naprosto chápu. Mně se asi takto taky moc nebude chtít cestovat, až budeme mít malé dítě. Mám co dělat sama se sebou. To pak necháme zase na později a zkusíme to víc nalehko a s ubytováním.

  • načítám...
  • Zmínit
Premek_Orac
10239
19.4.22 11:40

Hezké vyprávění o zážitcích, které chápu, v tu chvíli vtipné nebyly. Ale všechno jste nakonec zvládli, takže je z toho jen ten zážitek z cesty, který si budete pamatovat. A to je fajn.
Hodně šťastných cest, výletů a společných zážitků!

  • načítám...
  • Zmínit
moly_moly
410
20.4.22 16:21

@Premek_Orac něco vtipné bylo hned a někdy se již dokážu zarazit a nestresovat ač vím, že to budu muset řešit, vše jde vyřešit a nějak vykomunikovat…hlavně, že jsme zdraví :)

  • načítám...
  • Zmínit
Premek_Orac
10239
20.4.22 19:03

@moly_moly Přesně tak, vše ostatní se vyřeší a je třeba to brát spíš jako zážitek.

  • načítám...
  • Zmínit
Evkad
11600
21.4.22 09:42

Dá se říci, že nejlepší historky jsou ty, které znamenají nějaký „průšvih“ nebo něco co nevyšlo. I naše děti na to vzpomínají.
Pro mne asi ta nej, když zapomněli švagra ve vlaku v Polsku. Švagr jako jediný nezcestovalý, jeli z pivní akce a při výstupu na něj zapomněli. Vzpomněli si až v druhém vlaku a švagr skončil někde v depu s téměř vybitým telefonem s mizerným signálem. Naháněli se celou noc a dopoledne, několikrát překročili hranice Polsko/Slovensko/Česko, protože spoje byly mizerné.

  • načítám...
  • Zmínit
moly_moly
410
21.4.22 21:19

@Evkad jj, přesně tak. Teď bych z hlavy dokázala napsat další článek o dalších preslapech :D uletnute letadlo, změna letu, která nenavazovala, jiná výslovnost :D nedorozumění, špatně zamčený pokoj v hotelu a zrovna si ho někdo spletl a vstoupil :D cestování je strašně fajn :) obzvláště s dětmi se to fakt nedá naplánovat :D jednou jsme si v Kostarice dokonce omylem zaplatili hotel kam nesmělý děti :D a zrovna jsme dvouletou měli sebou :D

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Jak jsem prodávala dětskou jídelní židličku

Jak jsme těsně před porodem kvůli nehodě málem o miminko přišli

Jak čtyřměsíční dcera málem jela sama autobusem

Školní vzpomínání pro pobavení

Brno-Praha-Paříž-Tours: poprvé s dcerou sama a rovnou velká cesta!

Jak jsme se rozhodli opustit ČR

Každý den spolu je třeba oslavit

Překvapení pod stromečkem

Myslela jsem, že porod nepřežiju. A už máme druhé :-)

Jak to bylo, když jsme na Vánoce málem vyhořeli