Cestovatelské přešlapy
- Cestování
- moly_moly
- 19.04.22
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Cestujeme poměrně hodně a tak se občas stane, že se něco nepodaří. Většinou se člověk v danou chvíli zapotí, ale někdy si už v té vteřině řeknu, že se tomu časem zasmějeme.
Začnu historkou, která se stala poměrně nedávno. Vloni touhle dobou jsme trávili měsíc cestováním po ostrově Madeira. Prohlídce hlavního města jsem se docela dlouho vyhýbala, protože hustou dopravu hlavních měst a hledání parkování nemám moc ráda. Manžel se snažil najít parkoviště před cestou, aby mě pak snadno odnavigoval. Právě ve Funchalu doprava docela ušla, podařilo se nám vcelku snadno zaparkovat v podzemních garážích. Ještě před odchodem na prohlídku města jsem si řekla, že se podívám na ceník, protože většinou o víkendech se třeba platí do 14 hodin a pak je parkování zdarma. Našla jsme cedulku, kde psali, že se platí od 14 hodin nižší hodinová sazba a od 17 hodin zdarma. Tak jsme si řekli, že se vrátíme kolem té 17 hodiny, na Madeiře byl totiž zákaz vycházení o víkendu od 18 hodin, tak aby nám to hezky vyšlo. Když jsme se vrátili ke garáži asi v 17:20, zjistili jsme, že všechny východy jsou zavřené a zamčené. Zoufale jsme pobíhali kolem garáže, protože jsme si i chytře nechali klíče od ubytování v autě. Našli jsme malou cedulku, kde stálo, že pokud zavoláme na konkrétní číslo, přijde nám zaměstnanec za 10 Euro otevřít. Nic jiného nám nezbývalo, pracovník se po telefonu ujistil, že opravdu zaplatíme daný poplatek a za deset minut byl na místě.
Vpustil nás do garáže, řekl, ať zaplatíme parkovné a odešel. Bohužel automat nám sežral bankovku a částku nesnížil a tak jsme tam stáli se sto Eurovou bankovkou v zamčené garáži s hladovými dětmi. Prvně jsme na pána volali, pak jsme volali jemu na telefon a nic. Po asi 10 minutách přišel jiný zaměstnanec, vyslechl, co se nám stalo a ubezpečil nás, že když přijdeme druhý den někam na ředitelství, peníze nám vrátí. Bankovku nám rozměnil na menší a když po našem vysvětlení pochopil, že to nemáme do Funchalu úplně blízko, tak řekl, že si to vyžádá sám a peníze nám dal ze svého. Jen tak mezi řečí nám sdělil, že se každý den stává, že tu někomu zamknou auto. Mají tu dobrý podnikatelský plán, tak pozor na to v podzemních garážích na Madeiře.
Na cestování do hlavního města na Madeiře jsme neměli štěstí. Naše druhá cesta sem vedla den před odletem kvůli PCR testům. Skvěle jsme vše naplánovali, z podzemních garážích jsme vyjeli včas, před nemocnicí se nám podařilo zaparkovat a v tu chvíli mi došlo, že k testům je potřeba doklad totožnosti. My jsme s manželem nakonec našli občanky, ač kvůli dětem létáme také s pasem, ale pro dceru jsme nemohli najít ani kartičku pojišťovny. Než jsme to otočili, zašli jsme se zeptat a byli tak hodní, že jim stačilo rodné číslo. Oba jsme s mužem na místní wifi hledali v mailech číslo pasu, ale v těch nervech jsme ho nenašli. Samozřejmě, že v klidu se najde vše a když jsme již vše zařídili, číslo jsem našla. Vše dobře dopadlo, byli jsme všichni negativní a tamní sestřičky moc hodné.
Ještě přidám jednu hodně starou historku z mého Erasmu v Německu. Bydlela jsem s Američankou, která uměla pouze anglicky. Já lépe ovládám němčinu, anglicky a obzvlášť s rodilým mluvčím jsem se necítila úplně v kramflecích. Docela jsme si všechny vařili v naší kuchyňce a já jsem jednou dostala chuť na česnečku. Vařila jsme a Američanka kolem mne pořád postávala a ptala se nevěřícně, co vařím. Já jsme ji s klidem odpověděla, že „garlik sup“ a ona se ptala: „opravdu z česneku?“ Já jsem dost sebejistě odpovídala, že jasné, že to vaříme u nás stále. Ona tam pořád stála a nechápala až po chvíli odskočila do koupelny a donesla mýdlo, že jsem to špatně vyslovila a že si celou dobu myslela, že vařím mýdlo.
A s tou výslovností mám vlastně ještě jeden příběh. V USA v kempu nám místní indiánka vykládala, že je tam hodně „skanku“. Tak jsme si říkala, že tam asi mají hodně „trávy“, bylo mi divné, proč mi to vykládá, jestli mi ji chce prodávat. Nic mi k prodeji nenabídla, jen měla vážný výraz a změnila téma. Za chvíli posvítila na stolek baterkou, aby mi ukázala skunka, běžel opravdu rychle. Tak pozor na výslovnost ![]()
Přečtěte si také
Dívám se, jak se syn se snachou uštvou. Pomoc ode mě ale odmítají
- babiMáňa
- 19.11.26
- 844
Když jsem synovi nabídla, že jim občas pohlídám děti, aby si se snachou mohli někam vyrazit, odpověděl mi, že dneska už se rodiny organizují jinak a že moje rady nepotřebují. Zůstala jsem stát s...
Kamarád mi závidí manželku. Kdyby věděl, jaké peklo máme doma
- Lavi.P
- 19.11.26
- 922
Minulý týden mi kamarád u piva zase záviděl, jakou mám doma manželku. Prý má štěstí, že se Martina tak stará o děti, vaří, uklízí, nakupuje a ještě mi každé ráno připravuje svačinu do práce. Jenže...
Moje první kolonoskopie aneb Proč bych příště šel jinam
- M_Vladim
- 19.11.26
- 623
Jak jsem absolvoval jsem a malá recenze pracoviště.
Po smrti maminky jsem nesnesitelná. Vadí mi děti, manžel i celý svět
- AnetaMar
- 19.11.26
- 310
Od smrti maminky jsem pořád podrážděná. Vadí mi hluk, otázky, nepořádek, manželovy poznámky i to, že po mně někdo něco chce. Nejraději bych se zavřela v pokoji a nikoho neviděla. Jenže mám dvě děti...
Porodila jsem v sedmnácti. Dodnes se stydím svléknout před manželem
- AnetaMar
- 19.11.26
- 572
Někdy se na sebe podívám do zrcadla a nejradši bych se zase rychle oblékla. Vadí mi břicho, povolená kůže i prsa, která už dávno nevypadají jako dřív. Je mi jednačtyřicet, mám dvě děti a pořád se...
Milenec mi slibuje rozvod, ale Vánoce chce zase trávit s manželkou
- Anonymní
- 18.11.26
- 1149
Už osm měsíců se scházím s ženatým mužem. Tvrdí, že jeho manželství je dávno mrtvé, že spolu žijí jen kvůli dětem a že jsem žena, se kterou chce zestárnout. Jenže pokaždé, když má udělat skutečný...
Je mi 40, ale rodičům se pořád bojím odporovat. Jejich strach mi ničí život
- Anonymní
- 18.11.26
- 843
„Ve čtyřiceti už bys měla být samostatná,“ říkám sama sobě den co den. Jenže já taková být nedokážu. Pořád žiju tak, jak chtějí moji stárnoucí rodiče, a připadám si jako malá holka. Už tolikrát...
Dcera odmítá jezdit k tchyni. Manžel mě obviňuje, že jsem ji proti ní poštvala
- Anonymní
- 18.11.26
- 786
Když se manžel dozvěděl, že naše dcera Eliška zase odmítá jet na víkend k babičce, obrátil se samozřejmě na mě. Podle něj jsem ji proti jeho mámě zmanipulovala a schválně ničím jejich vztah. Přitom...
Kolega mi očumuje zadek a má oplzlé narážky. Šéf ze mě udělal hysterku
- Anonymní
- 18.11.26
- 677
Už mě vážně nebaví chodit do práce s pocitem, že si musím dávat pozor nejen na to, co říkám, ale i na to, jak se otočím, co si obléknu a jestli se zrovna někdo nedívá na moje pozadí. Jeden kolega...
Děti chtějí Vánoce jako spolužáci. Já počítám, jestli zaplatím nájem
- Anonymní
- 18.11.26
- 587
Letos před Vánoci počítám každou stovku. Dárky pro děti koupit chci, ale nejdřív musím odložit na nájem, jídlo a zimní boty. Nejhůř nesu chvíle, kdy odmítnu malou radost a potom zjistím, že jejich...