Školní vzpomínání pro pobavení

Nemám úplně jeden dlouhý a vtipný zážitek, ale sepíšu vám tady pár střípků, které se mi při vzpomínání na školní léta vybavily.

Školní vzpomínání pro pobavení Školní vzpomínání pro pobavení Zdroj: Shutterstock

První třída - chodili jsme společně asi pět dětí do školy. Od první do třetí třídy. Někde každý z nás zaslechl nějaké sprosté slovo, ale nevěděli jsme pořádně, co to znamená. Přišlo nám proto vtipné, že si každý rozebral jedno slovo a tak jsme mu říkali. Vydrželo nám to celou cestu do školy a tam se nás zeptala paní učitelka, co šla celou cestu za námi a vše slyšela, jak se jmenujeme a do jaké třídy chodíme. Moje třídní učitelka z toho naštěstí vědu nedělala, jen mi pohrozila, že ještě jednou a řekne to rodičům. No, už jsme takovou hru nikdy nehráli a dívali se, kdo jde za námi.

Třetí třída - bylo nás jen 14, zbyly jsme z ostatních tříd. Paní učitelka byla starší a na třídní schůzce řekla rodičům, že je všechny zná (ač moje rodiče znát, ani učit nemohla) a že ty „zasviněný“ podložky na pracovní vyučování si máme čistit. Od této paní učitelky jsem dostala i facku. Jednou o přestávce zahlásila, že budeme psát test. Já jsem věděla, že to neumím, tak jsem to vymyslela tak, že jsem si otevřela sešit, na druhou půlku dala penál, aby to nebylo vidět. Celý test se mi povedlo napsat skvěle. Jenže pak si je osobně paní učitelka vybírala a viděla, jak jsem test napsala. Dostala jsem facku dřív než jsem se zorientovala a černo před očima. Do žákovské knížky mi tenkrát napsala: podváděla. Kolena se mi klepala. Na druhý den jsem se perfektně naučila. Vyvolala mě, ale nezkoušela to, z čeho jsme psali test, ale to, co jsme si zapsali den předem. Takže další pětka.

Jednou jsme šli s touto paní učitelkou někam na exkurzi a slyším jak volá: Pozor, lampa! Když to volala asi potřetí, tak jsem se otočila a vrazila do lampy.

Gympl prima - naše paní třídní učitelka nám vykládala, jak se za školou kouří ty jonty.

Gympl tercie - byla jsem zkoušená z matematiky u tabule. Z ničeho nic mi začaly téct slzy. Říkala jsem si, to je divné. Otočila jsem se a celá třída vybíhala ven. Náš učitel matematiky byl i učitel chemie a dělal zrovna pokus se slzným plynem.

Moje dcera třetí den ve škole: Mami je to špatný, už zapomínám.

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
admin
20861
1.10.21 14:49

Občas si říkám, zda facka ve správný moment dokáže předejít spoustě průšvihů, které by mohly v budoucnu následovat… Jak to dopadlo? Podváděla jste ještě někdy v životě? :lol:

Jako dítě bych rozuměla, proč jsem tu facku dostala. Jako matka bych šílela při představě, že má dítě někdo fyzicky atakoval… ale s velkým nadhledem a hodně zdálky mne zajímá, nakolik to ovlivnilo Váš život… A nejsou náhodou situace, kde je potřeba razantně zarazit další rozvoj nově objevované dovednosti? :D (Pomíjím lehce zvrácenou osobnost paní učitelky :lol: )

Zajímavý deníček :mavam:
Jitka :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
moly_moly
413
2.10.21 17:34

@admin byl to tenkrát opravdu šok, byla jsem docela malá a nebyla jsem zvyklá, že bych něco dělala špatně a hlavně tahle paní učitelka nešetřila ani s poznámkami, to byla jediná paní učitelka, od které jsem kdy dostala poznámku. Z tohoto školního roku si pamatuji docela dost, byl to zvláštní rok. Psala jsem si taháky, ale až na gymplu a docela propracované, nikdy na ně nikdo nepřišel, ale jen do předmětů, které mi nepřišly úplně k něčemu, jako třeba teorie a historie v hudebce :D

  • načítám...
  • Zmínit
unuděná
53190
4.10.21 10:51

No, tak mě to bohužel nepobavilo, spíš mi uteklo obočí někam vysoko pod ofinu… Ale tak čas všechno špatné smaže, co? :P

  • načítám...
  • Zmínit
moly_moly
413
4.10.21 14:51

@unuděná Nesmazal, pamatuji si to do teď, i to jak se mi třepaly nohy. Tenkrát se ale takové věci ještě nikam nehnaly, teď by to bylo snad jiné. Je to víc než 25 let, problém je v tom, že ani nevím, zda jsem se to odvážila tenkrát doma říct, aby s tím rodiče něco dělali…možná jsem to měla pojmenovat spíš pro zamyšlení…

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Jak jsem prodávala dětskou jídelní židličku

Jak jsme těsně před porodem kvůli nehodě málem o miminko přišli

Jak čtyřměsíční dcera málem jela sama autobusem

Cestovatelské přešlapy

Brno-Praha-Paříž-Tours: poprvé s dcerou sama a rovnou velká cesta!

Jak jsme se rozhodli opustit ČR

Každý den spolu je třeba oslavit

Překvapení pod stromečkem

Myslela jsem, že porod nepřežiju. A už máme druhé :-)

Jak to bylo, když jsme na Vánoce málem vyhořeli