Jesle

Nazdar Šárko,
jsem podruhé těhotná ( 23 týden) a mám doma skoro 6-letou rozumbradu. Četla jsem v listárně o jeslích - a mohu popsat své vlastní zkušenosti z Olomouce. Barča začala chodit od 2 let, protože prostě já, domácnost, dítě a klid vesnice to není ta pravá kombinace.
V oddělení byly 2 sestry na cca 10 dětí, ještě pomocnice, kuchařka a ředitelka a můžu jen chválit, chválit a chválit. Díky neodolnosti jiných dítek jich tam stejně bývalo asi tak 6, takže to bylo skoro rodinné prostředí. Strava domácí přímo z kuchyně, dětem se fakt věnovali a většinou mi vytáhli trn z paty, když Barunka už chodila do školky a ta z tisíce důvodů nefungovala. Takže naposledy tam byla skoro v pěti letech - hodná a šťastná, že už je tak velká a užitečná. Chodili s těmi staršími do divadel, cvičili pohádky atd.
Jediná nevýhoda je finanční - když jsem vzala plat a odečetla náklady na jesle ( cca 2500.- /měsíčně) a dojíždění tak to nebylo o nic víc než mateřská - ale já byla šťesná, že umím opět normálně myslet, a že za celý den nemluvím jen s prodavačkou.

Faktem zůstává, že snad díky kojení, nebo šťastné náhodě a tuhému kořínku mého dítěte jsem neznala nemoci a paragrafy - několikrát se i stalo, že v oddělení byla Barča, sestry a kuchařka. A ten týden v březnu s nachlazením jsme s manželem nějak přežili.

Dodnes, když se potkáme s těmi sestrami na ulici, tak se o malou zajímají, pamatují si ji a ona je taky. No prostě já jsem šťastná, že jsem hned napoprvé narazili na ty dobré, myslím, že to malé víc pomohlo než uškodilo. Ale je to taky dáno i její společenskou povahou a rychlým přizpůsobováním se. I dnes je nešťastná, když máme být o víkendu doma.
Jak to bude podruhé Ti napíšu až to bude aktuální tzn. za rok a půl, protože teď je situace jiná a chtěli bychom dát drobka už ud roka aspoň na ráno. Ale člověk míní, život mění. Tak uvidíme.

Zdraví Jitka

Milá Jitko,
moc gratuluji k těhotenství a k tak milé a společenské Barušce. Tvůj článek ráda připojím jak do Listárny, tak přímo k článků o jeslích. Ono totiž není nad povzbuzení k rozhodnutí dát dítě do zcela cizího a neznámého prostředí.
Přeji tedy šťastnou ruku i u druhého drobečka Šárka