Jsem máma :)
- Porod
- Jeanicka
- 03.10.17
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Je ze mě máma, děkuji za ten dar.
Miminko jsme plánovali, manžel ještě jako přítel chtěl být tátou už dávno, a tak jsme se na to vrhli naplno a 6 měsíců po svatbě jsem byla těhotná.
Kvůli zdravotním problémům jsem byla sledovaná v rizikové poradně, ale jediné, co mě trápilo, byly koncem těhu otoky, takže jsem si užívala rostoucí bříško, které začalo být konečně vidět v 6. měsíci. Pracovala jsem do 7. měsíce, pak jsem dovolenkovala, šla na mateřskou. Dne 7.12.2016 jsem měla naplánováný vyvolávaný porod, pokud se teda nerozrodím sama…
Nerozrodila a tak jsme brzy ráno 7.12. vyrazili s manželem směr Brno. Obavy velké, nervozita strašná, tlak při příjmu asi 160/100 - prý se nemám divit, vždyť pomalu rodím? Teď už to bylo v Božích rukou a já se modlila, ať to s mimískem v bříšku zvládneme.
Příjem, ozvy, do toho další rodící maminka, která nás zatím čekající rodičky řádně vyděsila - prý nebojte! A pak prohlídka, vysvětlení postupu a šup na porodní box. Jako prvorodička jsem byla jako Alenka v říši divů: žádné předporodní kurzy, žádná prohlídka sálu až vše naostro. ![]()
Od 9:00 postupně dvě tablety na vyvolání nezabíraly, neustálé prohlídky - už jsem na ně začínala být alergická, ale kromě strašných křížových bolestí nic. Klystýr za mnou, křížové bolesti fuč a nakonec verdikt doktorky, že to necháme na zítra, kdy porodím, ať chci, nebo ne. :-/ Obrečela jsem to: strach, obavy, nervozita že to bude zítra horší, napětí, únava z dlouhotrvajících křížových bolestí… slzy mi pomohly se zklidnit a „ups“, praskla mi voda, když jsem lezla na postel. Bylo 14:30.
A už to jelo. Z obav z dlouhotrvajícího vyvolávaného porodu jsem chtěla epidurál. Z důvodu alergie na analgetika by mi prý stejně nic tišícího nedali. Dočkala jsem se ho až po 16.30, klepající se, třesoucí se, ale se slovy „ááá, jdeme právě včas,“ byl úspěšně zaveden šikovnou anestezioložkou u císaře. Následovalo svíjení se při „vydržte - ještě netlačte“. :-0
Rodit jsem začala v 18.00, v 18.25 se mi narodilo moje štěstí - naše holčička s neskutečně dlouhými řasami a modrými kukadly.
S díky vzpomínám na úžasnou PA, která dle mé prosby „bez nástřihu“ opravdu čekala, až když jsem sama během porodu souhlasila, že tedy ano, protože jsem malou nemohla vytlačit. Vzpomínám taky na citlivou lékařku, která se neustále ujišťovala, že mě šití nebolí, jelikož jsem z toho měla hrůzu. A v neposlední řadě vzpomínám s úsměvem na rtech, když jsem už mohla konečně poprvé zatlačit, což PA okomentovala: „Takto přesně ne, tlačíte do hlavy“. ![]()
Maminky, vyvolávaného porodu se nebojte, ani epidurálu ne. Dle PA epidurál porod urychlí, „uvolníte se“. Epidurál sice může porod zastavit, ale to když je dán příliš brzy. Tak něco vydržte a pak už si jen užívejte ten pocit „JSEM MÁMA“. ![]()
Přečtěte si také
Je mi 35 a děti nikdy mít nechci. Maminka mi kvůli tomu přestala volat
- Anonymní
- 09.11.26
- 312
Když jsem mamince oznámila, že děti nejspíš nikdy mít nebudu, rozplakala se. Nešlo o žádnou tragickou diagnózu ani o problém s plodností. Prostě jsem jí řekla, že se matkou stát nechci. Je mi 35,...
Odmítla jsem podepsat předmanželskou smlouvu. Přítel kvůli tomu zrušil svatbu
- Anonymní
- 09.11.26
- 340
Je mi třicet, mám dobře placenou práci, vlastní názor a do svatby s Martinem mi zbývalo jen několik měsíců. Předmanželskou smlouvu jsem původně nepovažovala za žádný problém. Přítel má podnikání,...
„Já brusle neměl, vy taky ne!“ Manžel závidí vlastním dětem příležitosti
- Anonymní
- 09.11.26
- 190
Mateřství je neustálý tanec na minovém poli, kde nikdy nevíte, jaká zdánlivě nevinná aktivita spustí doma výbuch. Člověk chce dětem udělat hezké odpoledne, vyrazit za pohybem a zabavit je, a místo...
Jsem tlustá, ale zdravá. Tuhle větu jsem si opakovala, dokud mě neusadil lékař
- Anonymní
- 09.11.26
- 256
„Máš skoro sto kilo, neměla bys s tím už něco dělat?“ zeptala se mě máma, když jsem si u ní vloni o Vánocích přidávala bramborový salát. Protočila jsem oči a odpověděla svou oblíbenou větou: Jsem...
„Jsem úplně blbej,“ řekl syn po testech Cermatu. Přitom má ve škole jedničky
- Anonymní
- 09.11.26
- 166
„Mami, já jsem asi úplně blbej. Na tu střední se nikdy nedostanu.“ Tohle mi řekl syn, když si doma prohlédl výsledky prvních přijímaček nanečisto. Bylo teprve v říjnu, do skutečných zkoušek zbývalo...
Přítel chce v posteli věci, které mi vadí. Navrhla jsem mu raději trojku
- Anonymní
- 08.11.26
- 3652
Je mi 25 let, přítele miluju a náš vztah mi až donedávna připadal téměř dokonalý. Jenže v poslední době se naše intimní představy začínají dost rozcházet. On by chtěl experimentovat způsobem, který...
Za bráchu jsem platila tisíce. Pak jsem zjistila, co o mně vykládá doma
- Anonymní
- 08.11.26
- 2539
„Pošli mi to, prosím tě, až budeš doma. Teď u sebe nemám kartu,“ řekl mi brácha Patrik, když jsme stáli u pokladny v supermarketu. V košíku měl nákup za skoro dva tisíce, včetně drahého alkoholu a...
Syn mi ve třech letech řekl, že už jednou umřel. Pak popsal svou smrt
- Anonymní
- 08.11.26
- 1801
„Maminko, já už jsem jednou umřel. Ale potom jsem se narodil tobě.“ Když mi tohle řekl můj tříletý syn, nejdřív jsem se zasmála. Myslela jsem, že si něco vymyslel nebo opakuje scénu z pohádky....
Zeť zabavil dceři klíče: Dokud nebudou vyžehlené košile, nikam nepůjdeš!
- Anonymní
- 08.11.26
- 1976
Rodina by měla být bezpečný přístav, místo, kde vás druzí podporují a kde se cítíte milovaní takoví, jací jste. Jenže někdy se z domova stane vězení a z partnera dozorce, který si diktuje pravidla...
Šlápla jsem v metru na nohu bosému cestujícímu. „Jste jako slon!“ Ječel
- Anonymní
- 08.11.26
- 1688
Ranní spěch v pražském metru dokáže prověřit nervy snad každého cestujícího. Když k tomu přičtete zpožděný vlak, tepovku na sto dvaceti a vidinu prošvihnuté ranní porady, jednáte ve zkratu. Jenže...