Kde se stala chyba...

...že si neumím užít mateřství? Brzy to bude rok, co se mi narodila dcerka. Pořád čekám, kdy se dostaví ta euforie z toho, že jsem máma, a ono pořád nic.

Jaké je dcera vydařené kvítko jsem psala v minulém deníčku. Vztekání, řev a nespaní stále přetrvává.

Nevím už, jak jsem si představovala rodičovství, když jsem ještě děti neměla. Určitě ne jako procházku růžovou zahradou, ale určitě jsem taky nečekala takové šílenství. Hodně mých kamarádek a spolužaček mělo děti přede mnou a celkový dojem byl, že až na výjimky si novou roli užívají, i když přiznávají únavu.

Tak jsem tak nějak čekala, že to u mě bude stejné. Že budu nadšená, že mám dítě. Že obrečím první zoubky, první krůčky a podobně. Že budu schopná stejně jako třeba moje máma žít jen pro to dítě a všeho ostatního se vzdát.

A ono ne.

Dceru pochopitelně miluju, ale na nějaké výraznější emoce jsem zřejmě příliš racionální a technický typ a ani hormony s tím nic nezmohly. A taky jsem asi příliš sobecká na to, abych se kvůli dítěti dokázala vzdát úplně všeho.

A tak místo toho, abych zářila štěstím, netoužím po ničem jiném, než aby mě toho malého paviána někdo aspoň na chvíli zbavil. Abych se mohla třeba v klidu najíst, sníst jídlo teplé a v sedě se mi od odchodu z porodnice ještě nepovedlo. Nebo abych si mohla napustit vanu, protože s malou jsem ráda, když si zvládnu jednou za týden umýt vlasy a zanedbaná jsem tak, že se pomalu stydím jít mezi lidi.

Je to normální, nebo jsem krkavčí matka?

Když se o tom snažím mluvit se svými nejbližšími, tak mi v podstatě řeknou, že mám, co jsem chtěla. Že jsem máma a jinak už to nebude. Že mám být ráda za zdravé a aktivní dítě a nestěžovat si na hlouposti. Mají pravdu, když se na to podívám takhle, mé pocity mi nepřipadají správné a opodstatněné. Ale co s tím můžu dělat? Co můžu udělat pro to, abych byla spokojenější?

Jsem stále více přesvědčená, že patřím k ženám, které by děti radši mít neměly. Bohužel tohle žena většinou zjistí, až když děti má…

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Waterpower
35489
13.3.15 00:42

Smutný deníček :( Co Ti zbývá, no buď se se svými pocity smířit a nebo to probrat s psychologem. Těžko říct, zda Ti víc vadí Tvé pocity samotné a nebo prostě jen to, že někdo jiný to má naopak.

  • načítám...
  • Zmínit
Loki01
8814
13.3.15 00:56

Moc to resis.
Ja taky nejsem „mateřský typ“. Kazda jsme jina a ja ted teda čtu, ze se mam jako pro dite obětovat? 8o
Dite milujes a potřebuješ si odpočinout a doma te to nebaví. To je snad úplne normami ne?
Ja šla do práce kdyz bylo malemu 9 měsíců (ne na plny, bylo to takové volnější) a bylo to super!:)
Neřeš to jak si myslíš, ze by ses cítit mela. Dělej to, co te udělá šťastnou.

  • načítám...
  • Zmínit
marg
2220
13.3.15 01:45

Já mám malou celkem v pohodě, i když taky bídně spí, ale dá se to, každop. jsem chtěla jen říct, že od doby co se byla schopna pohybovat po bytě, tak jsem jí na chvíle, kdy jsem si potřebovala v klidu vypít teplý nápoj, sníst teplé jídlo a sedět u toho jako člověk, normálně šoupla do ohrádky a bylo! A dokonce jsem si přečetla i kus novin nebo časopisu. A matky, co mají proti ohrádkám řeči by mě mohly milovat - prostě to byly moje „patnáctiminutovky“, které jsem si nenechala vzít. Dokonce jsem se i namalovala :) Pak jsem jí zase musela vyndat, protože si tam sama vydržela hrát tak těch 15-20 minut a pak začala ječet. Tak nevím, zda máš ohrádku, nebo ne, ale za mě je to dobrý vynález.
Taky občas zajdu do nějakého hracího centra pro děti, vypustím dítě, dám si latté a přečtu si nějaký časopis pro ženy :P
Jinak si myslím, že dnešní trend - stále se dítěti věnovat a vymýšlet nějakou aktivitu na úkor toho, že si ani člověk v klidu nesní jídlo - není úplně nejlepší.

Příspěvek upraven 13.03.15 v 01:55

  • načítám...
  • Zmínit
Levandule121
2660
13.3.15 04:29

Moje zkušenost s takto brečícími dětmi je ta, že mají intoleranci/alergii na lepek, laktózu nebo mléčnou bílkovinu. Nebo obojí. Zkus dietu a testy.

  • načítám...
  • Zmínit
R.O.D.
40
13.3.15 05:43

@Levandule121 souhlasim, taky jsem měla řvounka, trvalo to tak rok, nez to s nim začalo byt snesitelnejsi, ale od 8 měsíců, co jsme přešli na Nutrilon allergy care, se to hodně zlepsilo. Pocity jsem mela hodně podobne, jako zakladatelka. Kdo nezazil, nepochopí. Teď mam druhé dite, je to úplný opak, klidné miminko, breci taky, jako kazde dite, ale rozdíl je v tom, že jde uklidnit, když se mu da co potřebuje. Samozřejmě že se pak člověk cítí uplně jinak, když není permanentne ve stresu, z toho priserneho řevu… Taky radim ohradku, třeba i pustit nějaký kratky detsky pořad-muj syn mel oblibene animovane lidovky z youtube a taky půjčovat co nejvíce na procházky kdyz je ta možnost. A vydržet, bude to čim dal lepší! :hug:

Příspěvek upraven 13.03.15 v 05:46

  • načítám...
  • Zmínit
Suzuveverka
5010
13.3.15 07:30

@Levandule121 Ty alergie nevím, malá řve od narození, to by musela mít alergii na mateřské mléko, protože do pátého měsíce byla plně kojená. Zeptám se doktora. S doktorek jsem to teda řešila už několikrát, ale i v ordinaci tam jeden z těch svých záchvatů předvedla a podle něj to byl spíš vztek, než nějaký problém.

  • načítám...
  • Zmínit
Suzuveverka
5010
13.3.15 07:38

@Loki01 No v mojí nejbližší rodině to tak zřejmě všichni cítí, že když mám teď dítě, mám všechno zahodit, zapomenout na sebe a žít jen pro dítě. Nejvíc v tomhle mudruje moje mamka, která to tak udělala. Je to trochu psycho, vždycky jsem byla černá ovce rodiny, ale až teď mi to vadí. Nikdo z příbuzných navíc malou nechce hlídat, maximálně občas ukecám manžela, aby s ní zůstal v autě, když jdu k doktorovi.

  • načítám...
  • Zmínit
Suzuveverka
5010
13.3.15 07:40

@marg Ohrádku jsem měla, ale nezvládla jsem to psychicky a nepoužívám ji. Malá jen při pohledu na ohrádku začala příšerně řvát a vydržela to, dokud jsem ji nevyndala. Sama hrát si nevydrží ani pět vteřin, neustále potřebuje mojí asistenci, a to jsem ze zoufalství už zkoušela i třeba otevřít šuplíky, ať si kramaří.

  • načítám...
  • Zmínit
Pov
227
13.3.15 07:50

Zkus si říct, ze tohle období rvani a nespani brzo skončí…taky jsem to tak mela a musela jsem vydržet tři roky, než začala byt mala „lepší“ a já si mohla dat vanu, jít nakoupit nebo s kamoskou na pivo…každý horší období jednou skončí. zkus vydržet a nedavej male najevo, ze z ni mas nervy v kyblu…vycítí to…

  • načítám...
  • Zmínit
Šťopík
1295
13.3.15 08:13

@Suzuveverka mne uprimne nikdy nenapadlo, ze bych diteti mela vse obetovat. Mam taky rocni dceru. Udelala bych pro ni vsd na světe, ale neumim si predstavit nemit ani chvili pro sebe…ja vzdy kolem obeda poustim pohadku v televizi, do ruky dam křupek a ja se mezi tim v klidu najim, posedim…neslo by to tak? Kdyz se chci namalovat, vezmu ji do s sebou do koupelny, vyracham ji vsechno možný a je tam takhle se mnou. pri myti vlasu ji zase postavim k vane a kouka na me…jednou za tyden ji prdnu do kocarku příteli a jdu se jen tak placnout na gauč. Neslo by to vic zapojit muze, kdyz mu reknes, ze jsi fakt vycerpana? Nauc chlapa uspavat a zajdi vecer na cvičo…ja chodim jednou za 14 dni na hot jógu a jsem pak nabyta na cely dalsi tyden :hug: preju Ti hodne sil!

  • načítám...
  • Zmínit
scentini
4622
13.3.15 08:15

To je teda moc smutný denicek. Já být tebou nevesim hlavu. Mam 11 měs. dcerku a ikdyz je taky velmi temperamentni tak denně chodím namalovaná, hezky oblečená. Kazdy rano dam dcerku do postýlky a jdu se upravit, vydrží i půl hodiny v klidu. Ale byla to fuska ji to naučit. Vanu si napoustim i s dcerou. Jíme spolu, dám ji do zidlicky dostane sušenky a já se v klidu najím. :dance: Ale základem spokojenyho mateřství je spousta ochotných lidi na hlídání :mrgreen: svěř se rodině, že potřebuješ i čas pro sebe. S takovouhle se brzo slozis.

  • načítám...
  • Zmínit
svycarka
7626
13.3.15 08:17

Nemas to lehke a napul vim, co znamena mit Doma maleho teroristu. Uprimne? Obcas bych synka zakopala 2m pod zem :mrgreen: Co ten dokaze ze sebe vypotit, to clovek zira a to byl do 18m hodne ditko. Ja to tedy svadim na vzdor a geny :mrgreen: Nemyslim si, ze jsi spatna Mama. S narocnym ditkem proste jiste nejistoty musi prijit..rikas si proc ja???Proc neni trochu jako ta hodna sousedovic Maruska? proc se musim na verejnosti prevazne stydet a citit se neschopnou matkou neumic si vychovat dite? Chapu te..vim co vztekle deti umi…
Rada bych ti poradila, ale obavam se, ze jsem na to prilis kratka. Vsimla sis co vyvolava vztek? Co tomu zkusit predejit…Neni extremne drazdive dite?..Pises, ze ma skoro rok, hodne bych ji nosila v satku ci manduce a v neposledni rade si zaridila obcas hlidani, protoze jinak se zblaznis :! :!
P. S nemistne poznamky tveho okoli, ze mas co jsi chtela jsou zcela zcestne. Pochybuju, ze kdybychom dopredu vedely, ze se nam narodi extra vztekle deti, ze bchom do toho sly s chuti a energii ;) Obcas dej tem „dobrym dusim“ detatko pohlidat ;) DRZ SE A VYDRZ :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Mama11
1490
13.3.15 08:18

Tak euforie z mateřství k tobě nemusí přijít nikdy, ale postupně, jak bude dcerka růst a zklidňovat se (což ale nelze očekávat dřív než za dva tři roky), budeš i ty klidnější a naleznete k sobě cestu. Mé dcerce jsou teď čtyři a užívám si to jako nikdy předtím. Moje dcera taky byla řvoucí miminko, nebylo to sice tak vyhrocené jako cítím z tvého deníčku, ale taky byly chvíle, kdy se mi chtělo utéct :mrgreen:, chce to hooodně trpělivosti, ale jak říkám, teď je to úplně jiné. Radila bych zavést s ní nějaké rituály, já třeba hodně četla před spaním, zpívala, držela ji za ruku, čím byla starší, tím víc se na tyhle chvilky těšila, dokázala se zklidnit. Co se týče hraní v podstatě dodnes si nejraději hraje se mnou, ale čím víc dokáže zapojit fantazii, tím víc je to zábavnější, světe div se, i pro mě. Zpočátku mě to vůbec nebavilo, teď je to kolikrát sranda. Zkus se na to dívat z té lepší stránky, pozoruj, jak tak malé děcko dokáže být šikovné raduj se z toho. Jinak se z toho začarovaného kruhu nedostaneš.

  • načítám...
  • Zmínit
Suzuveverka
5010
13.3.15 08:19

@Šťopík Muž si malou dřív bral do kočárku, když jen ležela. Teď, jak už potřebuje jinou péči, ji nechce ani venku, ani doma. Zkouším ledasco, ale problém je, že jak dělám něco jiného, než že se věnuju malé, tak je řev. Všude jde se mnou, i na záchod, jenže jak si sednu, řve. Když si zkouším umýt vlasy, stojí u mě a řve. Když se snažím uvařit, visí mi na kalhotech a řve. :zed: Jídlo ji taky nezabaví, když nesedím u ní, zahodí křupku, doleze ke mě a řve. Mezi dalšími dětmi se mě taky pořád drží, sleduje je, ale nehne se ode mě.

  • načítám...
  • Zmínit
suvik
28294
13.3.15 08:19

Manzel by se mel zapojit vic. Sice chapu, ze hlidani muze byt tezke a navic bude mit dcera zrovna i obdobi separacni uzkosti, ale musite to zkouset. Jinak se zblaznis. Clovek potrebuje i nejakou tu chvili klidu pro sebe. Nabrat energii. Je fakt, ze tohle dlouho trvat nebude, ale nemelo by byt vsechno jen na tobe. Taky mi vadilo to, ze se v klidu nenajim a moc se nevyspim a porad musim byt v pohotovosti. A kdyz si muzes obcas odfrknout, je to strasna uleva. Normalne to manzelovi rekni a zkuste se nejak domluvit. Nejdriv jit jen na chvilku (treba i jen nakoupit, to je jedno) a casem vic, ale hlavne pravidelne, aby si mala zvykla i na nekoho jineho. Kdo jiny je ji tak blizky nez tatinek.

  • načítám...
  • Zmínit
Kiki2404
62
13.3.15 08:21

:roll: každá máma je unavená a někdy ustaraná, ne vždycky je to jen ráj. Samozřejmě čas od času to leze na nervy a na mozek každému a je rád, když si chvíli odpočine. Na druhé straně - já jsem měla těžký a fakt zlý porod, dávala jsem dohromady dlouho a vlastně dodnes nejsem úplně fit, jsem často velmi unavená a navíc mám diagnostikovaný úzkostný syndrom. Přesto se dcerce věnuju každý den krom dvou hodin, kdy jde s babičkou ven. A miluju ji tolik, že jsem se vzdala úplně všeho a to nemluvím jen o postavě ( přibrala jsem 30 kg ) ale i o zdraví od porodu mám anemii, Dnu a rozházený krevní obraz, též musím brát antidepresiva kvůli onomu syndromu. Nemám čas na žádné záliby, až na focení, kdy fotím malou. Nemám čas jít mezi lidi a u kadeřníka jsem byla 9 měsíců od porodu. Přesto bych neměnila za nic na světe. Chtěla jsem ji a jsem za ni vděčná. Pokud se cítíš jak jsi psala, zajdi k psychologovi a psychiatrovi, pomůžou ti. Bude to na 95% psychická porucha, která se dá léčit. Vím o čem mluvím, drž se.

  • načítám...
  • Zmínit
Mezzosopran
131
13.3.15 08:40

OD SRDCE UPŘÍMNÉ :)

Myslím, že vše, co od začátku prožíváte má svůj původ úplně někde jinde, než u Vaší malé holčičky. Dokonce jsem o tom přesvědčená! Jaké bylo vaše dětství?
Pokud mohu moc vám doporučuji alespoň jednu konzultaci u Zdeňky Jordánové, nebo alespoň pro začátek přečtení jedné z jejích knih - „Tvoje dítě jako šance pro tebe“, myslím, že v této knize by jste našla spoustu odpovědí! Je spousta maminek, které začátek mateřství prožívají ještě mnohem hůře než vy… V první řadě se přestaňte obviňovat, ale začněte s tím něco dělat, jinak uvíznete ve frustrujícím kruhu jak vy a vaše malá, tak i váš partnerský vztah. Ráda bych Vám napsala více, ale toto je skutečně na osobní konzultaci. Svěřte se do rukou paní Jordánové, věřte mi, že se vám uleví.
Přeji hodně sil a krásných chvil :)!

  • načítám...
  • Zmínit
Mezzosopran
131
13.3.15 08:44

Ing. Zdeňka Jordánová
Litovická 465, 253 01 Hostivice
e-mail: zdenkaj@login.cz
mobil: 603 231 962, tel.: 220 981 496

  • načítám...
  • Zmínit
Adinka_2012
2612
13.3.15 08:46

Jako bych deníček psala já, každá věta, jako by mi šla s úst. Já už mám děti 2. Starší je ode dne, když jsem po druhé otěhotněla, tyran. Před tím byl sice akční a uřvanější, ale ještě jsem to zvládala. Mladší je hodně chovací a docela uřvaný. Starší je už rok v neskutečném vzdorovém období, které se jen stupňuje. Už jsem si i zaplatila kurz Nevýchovy a uvažuji o objednání k dětskému psychologovi. Jsem na dně, psychicky vydeptaná, svých dětí se vlastně už i bojím. Bojím se každého následujícího dne…Bylo by to na dlouhé povídání. Lituji toho, že jsem matkou :,( :oops:.

  • načítám...
  • Zmínit
yweta
4190
13.3.15 08:49

Taky jsem u první byla nešťastná…urvané miminko které jsem nebyla schopná utišit…občas jsem si říkala, že jí snad dojedu vrátit do porodnice. Změnila se to trochu na roce, na roce a půl už z nás byly parťačky…mládě muvilo a řeklo si co je za problém… Jinak alergie se muůže projevovat i při plném kojení…všechno co sníš jde do mat. mléka.
Přeju Ti aby sis odpočala a s prvkem se brzo sejrála.
Já mám teď doma dvě princezny-druhá byla za odměnu spící a hodné mimino, a holky si užívám. Jen mě občas zamrzí, že jsem si starší neužila jako mimino. Ale to už teď nezměním.

  • načítám...
  • Zmínit
Radka1979
2854
13.3.15 08:49

@Kiki2404
A to je právě ono - každý den KROM 2 HODIN, KDY JDE S BABIČKOU VEN. To je podle mne ta největší pomoc. Ty dvě hodinky, které bych si sedla a jen koukala na telku, umyla si vlasy nebo něco uvařila, prostě cokoli, s klidným vědomím, že o dítě je postaráno. Tohle urcite zakladatelka nezná a mozna kdyby ty dvě hodiny denně někdo pomohl, vůbec by tu tenhle deníček nebyl :nevim:.
Já mám holky tři, poslední je 10 měsíců a taky mi nikdo nechodí hlídat nebo vozit kočárek a tak a tolik bych to ocenila. Na druhou stranu manžel si s nimi hraje jakmile večer kolem 18-20 dorazí z práce ( takže je vlastně umyjeme a chvilku si prohrají ). Ale sama pro sebe bez dětí nemám taky skoro na chvilku, jen když jdu po doktorech :).

  • načítám...
  • Zmínit
Terlas
4621
13.3.15 08:51

Myslím, že tohle by vadilo každé matce. To co popisuješ mi přijde, že si za to částečně můžeš sama, neber to nijak zle prosím :hug: pokud si roční dítě nedokáže ani na chvilku hrát samo a neustále vyžaduje tvojí pozornost znamená to, že jsoi vždycky přiběhla jen co malá začala řvát. Chápu, že je to na nervy, ale ona si tě pěkně omotala okolo prstu. Předpokládám, že každá snaha dělat něco pro sebe skončí jejím řevem a tím, že ty hned naběhneš. Tohle musíte změnit, nebo ti z toho fakt časem přeskočí.

nereagovat vždy hned na řev, když se nic vlastně neděje. Zkoušela bych jí nechat chvíli samotnou ikdyž řve, časem jí to přestane bavit. Když jí budeš pořád za zadečkem tak se sama nikdy nezabaví…

já si to vyzkoušela ted s mojí matkou, byla tady týden, přiběhla vždy když se syn dožadoval pozornosti, neustále se mu věnovala a výsledkem bylo, že byla v poledne v pyžamu a neměla ani vyčištěný zuby. Týden jsem ho dávala dokupy, že já si s ním fakt celý den s autama na koberci jezdit nebudu. Chci se v klidu najíst, umýt atd.

podotýkám, že jsem měla příšerný dítě, uplakaný atd. máme spoustu zdravotních problémů, co tady už někdo zminoval. Což si ale nemyslím, že by byl váš případ. Přesto všechno si syn dokázal hrát sám a sám se zabavil.

  • načítám...
  • Zmínit
svycarka
7626
13.3.15 09:00

@Suzuveverka a co zkusit dat malou do jesli, aby se mezi detmi otrkala a hlavne zabavila? to prilepeni ke kalkotum pri vareni znam tak dobre az jsem ji nostalgicky prskla kafe na klavesnici ;) Je sice malinka a chce mamu, ale na druhou stranu…s manzelem bych fakt hodila vaznou debatu.To neni fer… Ja jsem prisla na to, ze vecne kviceni a knourani je proste to, ze se nudi, ale kdo ma chut si 24h hrat? Sel do jesli a zlepsil se o moc..jenze pak jsem ho musela stahnout, protoze byl porad, ale porad nemocny :roll: Co nejaka spolecna kamaradka s deckem, abyste chodili vsichni ven? deti se zabavi, ty popovidas..nemas?
Neni to moc vychovne, ale ve stavu nejvetsi nouze jsem proste malemu pustila DVD krtecka ;)

Příspěvek upraven 13.03.15 v 09:00

  • načítám...
  • Zmínit
BohunkaP
22011
13.3.15 09:03

@Kiki2404, u svého vlastního deníčku se vztekáš, když Ti tam někdo napíše názor, který se Ti nezamlouvá, a vykazuješ ho pryč - a pak napíšeš takovýhle neempatický žvást.

To se to žvatlá o psychických poruchách, to se to vylévá srdce, jaké je mateřství a dítě úžasné - když máš babičku, která Ti holku vezme denně na dvě hodiny ven… Umíš si vůbec představit, co znamená takovou babičku prostě nemít? Každé hlídání si platit, shánět, doprošovat se…?

Zakladatelko, jsi úplně normální máma, která toho má prostě moc. Takhle uřvané dítě je šílený zápřah - musíš si za každou cenu sehnat nějakou pomoc. Dupnout si na manžela, poprosit kamarádku, pokusit se sehnat v okolí studentku nebo starší paní, které by si rády zajezdily s kočárem nebo poseděly dvě hodinky u Vás doma… Tu chvilku pro sebe si musíš udělat, teď už víceméně jako první pomoc a záchrannou akci pro sebe, jinak se z toho zblázníš.

Příspěvek upraven 13.03.15 v 10:03

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
13.3.15 10:13

Ahoj maminko zakladatelko, když jsem četla deníček v určitých věcech si připadám uplně stejně… mám 2r syna ( dost akčního vůbec se nezastaví)byl hodný miminko ale od 18m mám pocit že jsem na něj jako krkavčí matka vůbec na jeho vztek a vzdor který předvádí nemám nervy…miluji ho ALE občas nemám sílu…taky si občas říkám zda jsem měla být vůbec matkou když jsem na něj jaká jsem… :(

  • Upravit
lajovka
1381
13.3.15 10:17

@Adinka_2012 moc ti drzim palce, at se to u vas pohne lepsim smerem…mne se katka kralova a jeji metody libi moc, zkusenosti matek absolovujici jeji kurzy mluvi za vse…zacni s kurzem pokud mozno co nejdriv :hug: :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
Merunka02
1312
13.3.15 10:18

Jak už tu bylo napsáno ohledně potravinových alergií/intolerancí, tak se mohou projevit i při plném kojení, protože jsi pravděpodobně nedodržovala danou dietu (ale samozřejmě neříkám, že je to váš případ, jenom to, že kojení to nevylučuje).
Jednou jsem tady na emiminu četla, že věk kolem 11měs je „věk polednice“ - řvoucí dítě visící mámě na noze. A také jste přibližně ve věku separační úzkosti. Asi není jiná rada, než vydržet. A zapojit manžela a rodinu. Ve fungující rodině by nemělo být to, že celá péče je na jednom člověku, který se skoro hroutí a ostatní mají dítě jen na chvilku na potěšení, když je zrovna dobře vyspinkané. Autorka deníčku se dokonce snaží okolí říci, že už nemůže a potřebuje chvilku vypnout (což tak mnohdy není a matka se snaží zatnout zuby a táhnout dál). Dítě pravděpodobně chtěli s partnerem oba a třeba po prarodičích by nejspíš nechtěla kdovíco - jen to, aby třeba občas vzali malou do kočárku a vyjeli ven. Nechápu ty řeči, že má co chtěla.
Třeba na jesle mě osobně přijde brzy, ale třeba by to nakonec prospělo dítěti a pomohlo matce, také to stojí za úvahu.

  • načítám...
  • Zmínit
Terlas
4621
13.3.15 10:33

Pokud nejsi z nějaké malé vesničky, podívala bych se po miniškolce, jeslích. Tady berou od 9M. Klidně jedno dopoledne za týden, uvidíš, že se na ni pak budeš těšit. Zapojila bych manžela, ať malou vezme o víkendu na pár hodin ven, ty si dáš vanu, v klidu kafe… Od malé si prostě potřebuješ odpočinout, být chvilku sama :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
harfa
6740
13.3.15 10:40

Většinou nereaguji, ale přečetla jsem oba deníčky a nedalo mi to. Musím říct, že až na chování manžela, je to u nás naprosto, ale naprosto stejné. Mám chlapečka stejného ražení (žádné alergie, dle lékařů je zdravý), pocity stejné a průběh taky. Kdybych nevyhledala pomoc pro sebe a své dítě už bych visela na stromě. Zatnout zuby a přežívat nestačí (to je krátkodobé řešení - nelze to vydržet), chce to opravdu řešit a vyhledat pomoc. Malému bude rok a půl, když je dobře, spím v noci i 5 hodin v kuse, bohužel těchto nocí moc není, ale proti tomu co to bylo před tím je to stále paráda. :kytka: :kytka: :kytka: :kytka: Nemůžu ani popřát pevné nervy, protože ani to nepomůže :hug: :hug: :hug: :hug: Kdo nezažil těžko to pochopí…

  • načítám...
  • Zmínit
januschka
3311
13.3.15 10:42

@Šťopík souhlas, taky bych zapojila manžela…u nás to funguje tak, že o malýho se starám prakticky pořád já, ale když má manžel volno, tak uvaří, vypere, uklidí, dojde se psem, přebalí malýho a občas ho pochová, hraje si s ním, takže mám čas si něco přečíst, nedávno jsem byla i v divadle…je nutné, aby jsme se věnovaly taky samy sobě…

  • načítám...
  • Zmínit
Terlas
4621
13.3.15 10:42

@Merunka02 mám doma silně alergické dítě a ty projevy jsou jiné než řev a extrémní fixace na matku. Alergie se projevuje spíš pláčem (ne řevem), fyzickými projevy jako např. ekzém, nevysvětlitelný průjem, zácpa, neprospívání, zvracení, únava, apatie, vypouklé bříško. Tohle fakt nevypadá na alergii.

  • načítám...
  • Zmínit
harfa
6740
13.3.15 10:45

@Mezzosopran napsala jste to přesně, neznám knihu p. Jordánové, ale řešila jsem svůj stav podobně, teď své dítě snáším mnohem lépe i malý se více zlepšil :kytka: :hug: :hug: :hug: :hug: je to ale běh na delší trať a člověk na tom opravdu musí vytrvale pracovat, ale stojí to za to :kytka: :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
catherine100
30556
13.3.15 10:46

Zakladatelko, malý řval furt jak pavian až v ě8mi měsících jsme zjistili, že ma intoleranci laktozy, takže mu vadilo moje kojení i když jsem jedla téměř jen suché rohlíky…když jsme přešli na dietu nastala změna…ne že by nerval nebo si začal sam hrát, ale začal konečně trochu spát, přestaly problémy s briskem a tím pádem bylo hned veseleji…

Já ho taky měla snad porad v nositku jinak by se urval…jak pak začal chodit bylo to mnohem lepší, i když vtekle a urvane dítko je furt :mrgreen:

Teď cekam druhé a jestli to bude to samé asi skončím někde ve studni

Drž se bude líp :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
ospalámyš
9128
13.3.15 10:50

Máš smůlu na velmi náročné dítě, kdyby jsi měla pohodové batole, co půl dne prospí a vyhraje si samo a semtam zabrečí, tak bys to třeba viděla jinak. Potřebuješ čas pro sebe, oddych, relax, z takového zápřahu hrabe všem matkám, nejen těm, co nejsou tak úplně mateřské typy.
Zkusila bych víc zapojit rodinu, manžela, najít studentku na hlídání, i když tam by to muselo jít postupně a se zvykáním, aby dcera je neřvala…

  • načítám...
  • Zmínit
Shield-maiden
16906
13.3.15 10:57

Já mám zlatý dítě. Adoptovaný. Čili všichni očekávají, že budu sedět u posýlky, když spí, a dojatě zamačkávat slzu, že budu plakat, když udělá první krok, když mě obejme, když se usměje, že bych měla být v naprostý extázi.
No nejsem. Jsem štatná, když jdu do práce (miniúvazek), když si ho vezme přes noc babička, když odjedu z domova jen na nákup. Jsem nesmírně šťastná, když si umyju vlasy, namaluju řasy. :)
Taky se někdy citím jako nemateřský typ (sakra, proč na to nepřišli na psychotestech). Momentálně se stále jako matka hledám. Hledám na tom to hezký. Občas i něco najdu a baví mě to. Jsem štatná, že ho mám, ale tak nějak normálně ;)

  • načítám...
  • Zmínit
Kiki2404
62
13.3.15 10:58

@Radka1979 To není o tom, jestli ti ji někdo denně na dvě hodiny vezme ven, zas taková pomoc to opravdu není zvlášť s mým zdravotním stavem, i když jsem za to ráda. Deníček by tu asi tak jako tak byl, jelikož zakladatelka má problém psychického rázu a podle mého názoru je na to konzultaci s odborníkem. Má to tak dost maminek, ale ne každá se rozhoupe a někam jde.

  • načítám...
  • Zmínit
jenika1
3030
13.3.15 11:06

Včera deníček do nebe sálající láskou k dítěti, dnes obava, zda jsem dobrá matka. Dle mého jsi normální máma, která si potřebuje odpočinout a mít čas jenom pro sebe. Chce to čas, a za pár let, až ti bude dělat parťačku a ty v práci si na tyto problémy ani nevzpomeneš.

Ještě k kiki: to obětování dítěti jak popisuješ si myslím je velmi špatně. Vymlouvat se na to, že mám 30kg navíc, protože se nemůžu odtrhnou od dítěte, že nemůžu, teda nechci nic pro sebe dělat, abych neopustila své dítě a jen jemu se věnovala, teda promiň, ale to je velmi hloupé a možná na toho Dr. jak doporučuješ zakladatelce.

  • načítám...
  • Zmínit
Adinka_2012
2612
13.3.15 11:07

@Kiki2404
To nejsou potíže psychického rázu. To je prostě vyčerpání. Všechno se dnes háže na psychické problémy. Kdyby měla autorka deníčku pohodové dítě, třeba by tu místo tohoto psala, jak je přešťastná z dítěte, že není krásnější role, než být maminka a tak dále. Deníčku tohoto typu tu je zveřejněných dost. A kdyby se z toho psychický problém stal, tak to je zaviněný situací a ne povahou autorky. Věřím, že kdyby měla oddych, vše bude hned veselejší a bude vše zvládat lépe.
Já smekám před odvahou veřejně napsat tak, jak to autorka cítí. A docela se divím, že jsou tu komentáře soucítící a ne odsuzující.

  • načítám...
  • Zmínit
Kiki2404
62
13.3.15 11:09

@Adinka_2012 To není otázka dítěte ale matky a do jisté míry i povahy a genetiky. Vyčerpaná je každá matka, to k mateřství patří a věty o tom, jak je to boží a super a že nic lepšího neexistuje jsou snůšky pokrytectví a lží - jistě je to krásné být matka a mít dítě ovšem na druhé straně je to i náročné a vyčerpávající, takže to opravdu není procházka růžovým sadem a neznám jedinou matku, která by to viděla jinak - super ano, jsem ráda za své dítě a velmi vděčná ale je to i únavné - tak to prostě je a je to naprosto normální.

  • načítám...
  • Zmínit
BohunkaP
22011
13.3.15 11:11

@Kiki2404, mluvíš nesmysly! Samozřejmě, že to JE o tom, jestli Ti dítě někdo vezme ven nebo ne - mám srovnání obojího a ten rozdíl je nepopsatelný. Máma, která je s dítětem doma nepřetržitě, bez možnosti jakéhokoli oddechu od něj, je normálně a lidsky vyšťavená, psychicky vyčerpaná a otrávená z celého světa. Nemá žádnou poruchu, jenom prostě už nemůže.

Netušíš, o čem je řeč - tak se řiď radami, které udílíš ve svém deníčku a nekomentuj to raději vůbec než tímhle idiotským způsobem. Ve svých každodenních dvouhodinovkách volna si pěkně odpočiň, připrav materiál pro focení děťátka nebo napiš nějaký další výlev o svých úžasných pocitech naplnění z mateřství a prostě si to užívej… bez zavracení očí nad těmi, které neměly štěstí na rodinné zázemí, jaké máš Ty.

  • načítám...
  • Zmínit
reny14
3199
13.3.15 11:17

Ja jsem to takhle měla s prvním synem, proste jsem si na novou roli matky dloooooooho zvykala. Počkej až dcera začne mluvit, začne s ni byt sranda a úplně super je to od 3let, když jdou do školky. Jak začnou brát rozum je to paráda. Tak vydrž. Ted mame druhého 4mesicniho syna a toho si fakt užívám, miluju ho neskutečné, je to moje poslední dite, třetí nebude i když únava je taky velká. Doteď lituji ze jsem si neuměla užit takhle prvního, ale stalo se, ja mu to vše vy nahradila. Takze Buď v klidu nejsi krkavci matka!

  • načítám...
  • Zmínit
Merunka02
1312
13.3.15 11:17

@Terlas Já neříkám, že to zrovna alergie je (a psala jsem, že neříkám, že je to zrovna jejich případ). Ale jenom to, že výhradní kojení ji nevylučuje, že se může projevit i při něm.

  • načítám...
  • Zmínit
Adinka_2012
2612
13.3.15 11:23

@Kiki2404
Mámy hodných, klidných a v rámci věku samostatných dětí jsou na tom o 100% a více lépe, to mi neříkejte. A to, že Vám na 2 hodiny denně někdo pohlídá dítě je dar z nebes. To kdyby měla každá matka, tak se tu nikdo nehroutí.

  • načítám...
  • Zmínit
Adinka_2012
2612
13.3.15 11:25

@Kiki2404
Včera tu od Vás vyšel deníček, jak své dítě nadevše milujete a že není nic hezčího, než být máma. Myslím, že k dnešnímu deníčku Vám nepřísluší se jakkoliv vyjadřovat.

  • načítám...
  • Zmínit
Kiki2404
62
13.3.15 11:25

@Adinka_2012 :-D Tohle je můj názor a vy ho nezměníte, nemám potřebu se tu s vámi dohadovat, víte prd kdo co a jak má.

  • načítám...
  • Zmínit
Kiki2404
62
13.3.15 11:26

@Adinka_2012 přísluší mi to co já sama budu chtít, jsem svobodný člověk a vy mi nebude diktovat co můžu a co ne, na to fakt nemáte! a co se dcery týče ano miluji ji nadevše, to ale neznamená že někdy nepadám na hubu!

  • načítám...
  • Zmínit
ji.na
4
13.3.15 11:30

Řekla bych ti bud vděčná a šťastná ze mas zdravý dítě. Co by jsme za to dali kdyby se nám dcera narodila zdravá. Tři roky nevím co je najíst se v klidu, vyspat. Někam jít? Nemám moc šanci. Koloběh nemocnice, rehabilitace, různí jiní doktoři a furt všechno dokola.

  • načítám...
  • Zmínit
BohunkaP
22011
13.3.15 11:35

@Kiki2404, přísluší mi to co já sama budu chtít, jsem svobodný člověk a vy mi nebude diktovat co můžu a co ne, na to fakt nemáte! a co se dcery týče ano miluji ji nadevše, to ale neznamená že někdy nepadám na hubu!

V tom případě se přesuň do svého deníčku a omluv se tam těm, které z něj vykazuješ a kterým vyhrožuješ nahlašováním adminům…

Jinak řečeno, chovej se tady tak, jak vyžaduješ od ostatních vůči svému vlastnímu deníčku.

  • načítám...
  • Zmínit
Malike
14895
13.3.15 11:40

Přečti si knihu od Harveyho karpa…nejštastnější miminko v okolí a nejštastnější batole v okolí, řeba ti pomůže…
malá může mít syndrom neklidného dítěte..i to se stává.

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymousss
340
13.3.15 11:41

To Kiki2404: Nemá problém psychického rázu :cert: Je to úplně normální ženská, která má na sobě rok přilepené řvoucí mimino, nikdo jí nepomůže a už toho má plný zuby.
Jako je fakt velkej rozdíl mezi tím, když je miminko hodné (moje druhé a třetí dítko) a když je dítě řvoun (moje první). Já jsem po narození prvního záhy prchla do práce, protože jsem ty řevy nedávala, byla jsem nevyspalá, malej řval ve dne v noci až do 4 měsíců a já jsem se z toho hroutila. Manžel to snášel v pohodě, tak šel na RD on. Měla jsem štěstí, protože jinak by byl syn moje jediné dítě, do druhého bych prostě už nešla. No a postupně jsem se k tomu mateřství propracovala.
Ktvému problému: Podle mne to bude taky buď nějaká intolerance potravy vedoucí k bolestem a proto dítě řve. Nebo je tam prostě výchovná chyba. Dítě zařve a ty hned přiběhneš. Takhle si tě vycvičila a řve, protože ví, že to funguje. Tak ten řev zkus prostě ignorovat. Dej dítě na 15 minut do ohrádky s hračkama, ať si tam dělá co chce, dej špunty do uší a vypij si kafe nebo si něco přečti. Uleví se ti a ročnímu dítěti to fakt neublíží.

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Jak jsem nechtěla muže u porodu

Pohodový porod a nepohodové rodičovství