Trnitá cesta k mateřství aneb Kdo prosí, dostane...
- Těhotenství
- rodka
- 24.07.21
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Moje cesta k mateřství. Než jsem mohla říci, že jsem máma, prošla jsem si několika těžkými ztrátami. Tehdy, když jsem přicházela o své děti, mě ani ve snu nenapadlo, že jednou budu maminkou čtyřnásobnou! Jak to všechno bylo?
Jsem šťastná máma. Čtyřnásobná!
Cesta mého mateřství ale nebyla jednoduchá. Dnes, při pohledu na všechny naše děti, jsem vděčná, pokorná k životu a každé dítě považuji za velký dar a zázrak.
Náš prvorozený syn se narodil předčasně ve 24. týdnu těhotenství s váhou 705 gramů. Bylo to naše miminko do dlaně, za které jsme byli neskutečně vděční, i když na svět moc spěchal…
Před jeho narozením jsem přišla o celkem čtyři miminka. V jednom případě šlo o porod miminka ve 21. týdnu, maličké bohužel nemělo šanci přežít. Proto to pro nás byl obrovský úspěch fakt, že náš chlapeček dosáhl životaschopnosti, která je v Čechách dána na 24. týden, nebo porodní hmotnost 500 gramů. Byli jsme s manželem nevýslovně rádi, i když syn nevážil při narození ani jedno kilo a musel hodně zabojovat o své místo na světě.
Když náš velký bojovník slavil 3. narozeniny, mezi jeho gratulanty byla i jeho malá sestřička. I když mi každý předpovídal, že se s velkou pravděpodobností narodí předčasně taky, všem ukázala svojí sílu a odhodlání bojovat již v bříšku. Narodila se až ve 41. týdnu. A vážila přes 4 kila…!
Měli jsme dvě děti, ale oba s manželem jsme měli vnitřní pocit jakési neúplnosti. Tak jsme se odhodlali a domluvili jsme se, že zkusíme ještě jedno miminko… Podařilo se a otěhotněla jsem.
Na ultrazvuku nás čekalo milé a dojemné překvapení, když nám paní doktorka řekla, že v bříšku rostou miminka dokonce dvě! I když ze začátku to vypadalo, že jedno z miminek nemá srdeční akci, můj vnitřní pokoj a klid mne neopouštěl.
Další kontrola už dopadla skvěle! Na monitoru jsme viděli dvě krásně bijící srdíčka.
Loňský rok jsem si mohla zažít i požehnané těhotenství s dvojčátky.
Jejich pohlaví jsme si nechali jako překvápko. Okamžik, kdy mi po císařském porodu doktorka na chvilinku ukázala první holčičku a za ní vlastně úplně stejnou druhou holčičku, nikdy nezapomenu. Byla to naprosto úžasná, srdce naplňující a obohacující chvíle!
My jsme to fakt zvládli, říkala jsem si. Já, která jsem prvních 7 let manželství bojovala s pocitem, že nejsem schopná donosit dítě… Já, která měla různé stavy smutku a úzkosti po opakovaných potratech… Já, která jsem vyčítala Bohu, že není milující, ale trestající, když tohle dopustí… Já, já, já… jsem nyní maminka 4 dětí a jsem za ně neskutečně vděčná!!
Kdysi jako mladá, ještě svobodná, jsem měla touhu mít 4 děti…Dnes když počítám, vím, že jsem dostala dvakrát tolik… Máme naše 4 andílky v nebi a další děti, které můžu vidět a objímat je…
Tohle je moje krátké povídání o tom, jak jsem se poprvé stala mámou neskutečného bojovníka. Další poprvé bylo, když jsme porodila donošenou dceru a zažila jsem intenzivní porodní bolesti. A moje třetí „poprvé“, bylo zrození našich dvojčátek…
Dnes jsem neskutečně šťastná, spokojená a poprvé v životě nemám další cíle a plány… Jen žít v klidu a v zdraví celá naše rodina.
Přečtěte si také
Nechtěla jsem být mámou. Přítel mě přemluvil a realita je horší, než jsem čekala
- Anonymní
- 10.07.26
- 21
Do Tomáše jsem se bezhlavě zamilovala. Od začátku jsme si slibovali, že na dítě nebudeme spěchat. Jenže po pár letech začal o miminku mluvit čím dál častěji. Zatímco já byla stále přesvědčená, že...
Manželka nechápe, že je pro mě MS ve fotbale důležité. Fotbal je můj život
- Anonymní
- 10.07.26
- 49
Pro manželku je fotbal jen další sport v televizi. Nejde mi jen o velké akce jako je aktuální MS 2026, mám ten sport rád od malička. Jenže vysvětlit doma, proč kvůli zápasu vstávám uprostřed noci,...
„Mami, on říká, že jsem ošklivá.“ Nikdy jsem se necítila tak bezmocná
- Anonymní
- 09.07.26
- 2476
Když dcera letos odjížděla na letní tábor, těšila se snad už od Velikonoc. Nové kamarádky, koupání, bojovky, spaní v chatkách. Ještě z autobusu mi mávala s úsměvem a já měla radost, že si užije...
Myslela jsem, že jsem konečně našla toho pravého. Dokud jsme neměli rande
- Anonymní
- 09.07.26
- 5290
Po rozvodu jsem si několik let říkala, že chlapa ke štěstí nepotřebuju. Mám práci, dospělého syna i dceru, vlastní byt a klid. Jenže člověk si zvykne na samotu jen do chvíle, než mu začne chybět...
Moje dcera se jí začala bát. Kvůli tomu skončilo přátelství, které trvalo 20 let
- Anonymní
- 09.07.26
- 2337
Ještě před dvěma lety jsme byly skoro každý víkend spolu. Naše děti si hrály na dece, my pily kávu a smály se tomu, že jednou pojedeme společně na dovolenou. Dnes se nevídáme vůbec. A důvod? Možná...
Na festival do Varů jsem jela zazářit. Odvezla jsem si pořádný trapas
- Anonymní
- 09.07.26
- 1069
Do Varů jsem odjížděla s jasným plánem. Aspoň na jeden večer si připadat jako filmová hvězda. Doma jsem nechala děti, partnerovi oznámila, že mě čeká kultura, a do kufru přibalila šaty, které už...
Řekl, že děti nechce stejně jako já. Zapomněl ale dodat, že už má tři
- Anonymní
- 09.07.26
- 2028
Nikdy jsem netoužila po dětech. Nevadily mi, ale nikdy jsem se neviděla jako máma. Měla jsem ráda svůj klid, spontánní výlety i tiché večery s knížkou. Když se kamarádky rozplývaly nad miminky,...
Tchyně mi odmítla pohlídat děti. O hodinu později jsem ji potkala na rande
- Anonymní
- 08.07.26
- 9837
Když se nám po dceři narodila dvojčata, náš život se během pár dnů obrátil vzhůru nohama. Manžel byl od rána do večera v práci, já doma se třemi malými dětmi a byla jsem ráda, když jsem si stihla v...
Dcera šla „jen“ ke kosmetičce. Když otevřela dveře, nevěřila jsem vlastním očím
- Anonymní
- 08.07.26
- 5703
Když Aneta oslavila osmnáctiny, samozřejmě dostala nějaké peníze od celé rodiny. Říkala, že je utratí, jak nejlépe to půjde. Čekala jsem, že si koupí nějakou parádu, nový telefon nebo si něco...
Přihlásila jsem dceru na 5 příměstských táborů. Po prvním dni chtěla zůstat doma
- Anonymní
- 08.07.26
- 6600
Prázdniny jsou dlouhé a naše dovolená s manželem není nekonečná. Když jsem letos přemýšlela, co s dcerou, příměstské tábory mi přišly jako skvělé řešení. Aničce je pět let, vloni byla na jednom a...