Kdy už to přijde?

Už od mala mám zdravotní problémy, ale ne tak velké jako teď. Nevím, jestli je to věkem, hormonama, ale myslím, že je to stresem. Nevím proč, ale každej, když si potřebuje ulevit, tak na mě.

Táhne se to se mnou od základní školy, každý jsme zažil šikanu… a postupem času jsem si začala zvykat, že jsem člověk, do kterýho všichni rádi kopou. I když jsem se tolikrát vzbouřila stejně to nepomohlo.

No nyní jsem už dospělá, pracující, ale stejně si přijdu jako na základní škole. Práce mě nebaví, ale pracovat se musí, aby byly doma korunky. A tady to začíná…

V té staré práci jsem byla spokojená se vším - super parta, chovali se všichni k sobě hezky, i vedení bylo super. Do nové práce jsem přešla kvůli penězům. No a v té se mi chtěl někdo pomstít… Mám vedoucího, kterej označuje dělnice jako špínu, a chová se tak. Musím dodat, že je zastáncem Hitlera, a kdyby mohl, snad by nás šoupnul i do plynu za to, že promluvíme.

No v práci je to prostě strašný a poslední dobou čím dál horší. Nevím, co dál, dělat jinou práci nemohu, nejde sehnat. Takže psychicky se cítím hrozně.

Za to doma mám zlatíčko… Nemůžu si ničím stěžovat na přítele, už jsme spolu déle a pořád to stojí za to. Nikdy bych ho neměnila. Je hodný, hodně mi pomáhá a je to takovej můj komediant.

No a s přítelem jsme se rozhodli, že si uděláme mimčo. Myslela jsem si jako asi každá, že do těch pár měsíců to bude, a ono bylo! Jenže v 7. týdnu jsem potratila, takže jsem byla doma. V práci být těhotná nemůžu, asi bych v této ani nechtěla těhotná zůstat, tak pevný nervy nemám. Každý den, co přijdu, tak s nikým nemluvím a snažím se dělat, ale stejně je to špatně, zase se vracím k práci. :/

No od té doby potratu už je to pár měsíců, tak se snažíme dál…a já si pořád říkám, kdy už to přijde. Testy jsou v pořádku a doktor se mě snaží nahnat na profouknutí vejcovodů. Nejvíc mě mrzí, že všechny známé a kamarádky, kolegyně si jednou vrzly a hotovo. Samozřejmě jim to přeju a hlavně, aby byli zdraví, ale pořád si říkám, no tak kdy už to bude.

Na druhou stranu obdivuji holky, které se snaží několik let nebo mají různé diagnózy, proč to nejde. To musí být strašné, kloubouk dolů. Já jsem hrozný nervák.

Snad jsem vás moc nenudila, nejsem kdo ví jakej spisovatel, ani vypravěč. :) Jinak všem snažilkám držím palce, snad už se nám také zadaří.

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
tetaagáta
461
4.6.14 06:18

O čem že to bylo?

  • načítám...
  • Zmínit
Chawa
575
4.6.14 07:55

Dokážu se vžít do Tvých pocitů, pokud se týče šikany. Před lety jsem si po dlouhou dobu procházela jak psychickou, tak i fyzickou. A přišla jsem na to, že pokud nezměním sebe samu, nezmění se nic. Sebelítost nepomůže, pomůže, když na sobě zapracuješ a přestaneš to, že se s tebou nikdo nebaví, svádět jen na ty druhé. Ono je to bohužel často nebo zčásti právě v šikanované osobě. Jde o to si to uvědomit a něco se sebou dělat. Když jsem si to uvědomila já, změnila jsem některé věci, některé své projevy a, světe div se, postupně šikana zmizela.

Zamysli se na tím, třeba tě změna hodí do pohody a třeba ti ta pohoda pomůže k těhotenství.

Přeji hodně štěstí!

Příspěvek upraven 04.06.14 v 08:00

  • načítám...
  • Zmínit
Lucinka007.L
92
4.6.14 08:20

Držím palečky at // brzo přijdou! :hug: Ja po potratu v 8tt otěhotněla az za rok a pul a doktor říkal, ze to je normální. :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
pomenkova
26842
4.6.14 08:25

Neboj to vyjde, preji brzske // :kytka: :kytka: :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
luciekal
8020
4.6.14 09:44

@Lucinka007.L a předtím to vyšlo hned?

  • načítám...
  • Zmínit
Lucinka007.L
92
4.6.14 09:57

@luciekal Předtim to bylo po 2 měsících po vynechání antikoncepce, takže skoro hned :nevim: az potom nám to nějak neslo. Myslím, ze za to mohla psychika :kytka:

Příspěvek upraven 04.06.14 v 09:57

  • načítám...
  • Zmínit
Fris26
483
4.6.14 10:47

Držím palce, aby ti vyšlo ve tak, jak si přeješ. Naprosto musím souhlasit s @Chawa, protože opravdu nejdůležitější věcí v boji se šikanou je změnit sama sebe. Na základní škole jsem si taky procházela psychickou šikanou, měla jsem pocit, že celý svět je zlý, v nikom nemám zastání a kamkoli přijdu, bude se to opakovat. Takže jsem žila v neustáleém strachu a napětí, odkud přijde zase další útok. Pak jsem přišla na střední a i když tam byli úplně jiní lidé, kteří mou minulost neznali, stejně jsem byla pořád ve střehu a sebemenší událost jsem přičítala tomu, že mě opět chce někdo šikanovat. Pak jsem si ale začala klást otázku, jestli je to tak doopravdy. Jestli fakt jsou všichni připraveni mi ubližovat, jestli to chování naopak k sobě nějakým způsobem nepřitahuju a nějak k němu nepodněcuju. A došlajsem k závěru, že možná ano. Říká se tomu naučená bezmocnost. Tak jsem na sobě začala pracovat a krůček po krůčku se začal měnit i můj život. A dnes můžu říct, že se ze mě, té ustrašené uťápnuté chudinky stala sebevědomá žena, která se nebojí prosazovat si svůj názor a nebojí se říst pravdu ani vedoucím v práci.
Takže drčím palce. Ve všem :-) Uvidíš, že když se dáš trochu psychicky do kupy, miminko na sebe nenechá čekat.

  • načítám...
  • Zmínit
eviku-miluna
7735
4.6.14 12:11

Bohužel psychika je mocná a při snažení někdy až zákeřná. Přeju ti, ať se vám brzy zadaří se zdárným koncem ;).

  • načítám...
  • Zmínit
offi
2976
4.6.14 13:35

Já po potratu v 9tt otěhotněla rok poté tak držím palce. Zkus se dát dohromady, to k vytouženému mimču víc pomůže, vím o čem mluvím, taky jsem byla psychicky na dně. Byla jsem šikanovaná na škole, doma jsem byla černá ovce rodiny i když jsem byla jediná bezproblémové dítě. Chodila jsem na terapie protože jsem z toho měla zdravotní problémy a pak přišel potrat a já se zhroutila stejně jako ty a dostávala jsem se z toho dlouho.

  • načítám...
  • Zmínit
Lucie12345
4.6.14 14:21

Achjo. Problém dnešní doby - dělám práci, co mě nebaví, hlavně že za ni mám peníze. Je jedno, že jsem z toho otrávená. Přeji ti, aby se ti v životě dařilo líp, ale musím říct, že jít tady do té práce byla velká chyba, pokud jsi předtím dělala něco, co tě bavilo. Smyslem života je přece být šťástná a spokojená a ne mít spoustu peněz. Každý priority má asi jinde, ale pokud bys měla na prvním místě peníze, nepsala bys takový deníček. Drž se svého muže, mít doma skvělého člověka je velké štěstí, a věř, že když budeš v pohodě, všechno časem přijde a zadaří se :)) Neházet flintu do žita a hlavu vzhůru!! Moc vám držím palce.

  • Upravit
Janule34
4747
4.6.14 16:47

Psychika je hodně důležitá. Mě vždycky stačí, když si řeknu, že teď nechci, protože chci na dovolenou. šup a je to a tenhle měsíc rodim. to už se mi párkrát stalo.

  • načítám...
  • Zmínit
maminazplzne
727
5.6.14 10:24

@Lucie12345 …to asi zakladatelka už ví, že to byla chyba práci měnit..

  • načítám...
  • Zmínit
Lucie12345
5.6.14 10:29

@maminazplzne stejně tak ví, že má doma supr chlapa :)

  • Upravit
maminazplzne
727
5.6.14 11:07

@Lucie12345 Jak to myslíš? no nejspíš to ví, když to píše :lol:

  • načítám...
  • Zmínit
Lucie12345
5.6.14 16:02

@maminazplzne no tak, že by člověk nemohl na nic reagovat už, když sama všechno ví :D jen jsem chtěla říct svůj názor.. :)

  • Upravit
Vložit nový komentář