Příběh o těhotenství
Začalo to tak krásně a snad to bude hezké i po porodu. Do svého manžela jsem zamilovaná už pár měsíců, přitom to bude teprve rok, co se známe. Mám farmu a jezdecký klub, takže jsem si nikdy nemyslela, že mé těhotenství bude sranda. Naštěstí mám skvělého manžela, kterého jsem si vzala cca v půlce těhotenství a který obstará snad vše, samozřejmě jako chlap, ale snaží se.
Oba jsme chtěli dítě, bavili jsme se o tom dlouho a bylo nám spolu skvěle. No a tak jsem si říkala, že se budeme tak půl roku snažit a snad to vyjde. No, kontrola mamologie mě přesvědčila o opaku. Stěžovala jsme si, že mě bolí tak nějak hodně prsa, asi jsme to přehnala s ježděním ve špatné podprdě, a doktorka jen tak mimochodem řekla, že když byla s prvním mimčem, taky ji děsně bolela prsa, s druhým zase vůbec, no a tak jsme se zeptala, jestli to myslí vážně, ona na to, že je možné všechno, mě došlo, že ano, ale že by po prvním pokusu?
V lékárně jsem pro jistotu koupila hned dva testy a vydržela jsme doma mlčet jako rybička až do rána, než manžel odjel do práce a já musela na wc. Namočila jsem papírky a 2 proužky! A znovu potvrzeny 2 proužky! Byla jsem tak šťastná! Hned jsem mu volala: „udělala jsme si testy a jsem těhotná!" Oba jsme brečeli jako malí a málem přijel z práce domů, řekla jsme jen, že mu to ukážu, až přijede z práce 
Objednala jsem se na gyndu k MUDr. Humlové a hned jsem si to nechala potvrdit. No nakonec z toho vyšlo, že tam máme dvě. Oba máme v rodině dvojčata, tak jsme doufala, že to nebude pravda a to jedno je slabší jak MUDr. říká. Prvních pár dnů mě děsně bolela prsa a hlavně bradavky. Naštěstí to po pár týdnech, cca 2–3, přestalo a dalo se. Na konci druhého měsíce mi začalo být slušně blbě. Bylo mi blbě víceméně pořád, ani ne špatně jako opravdu blbě, furt jsem byla unavená, zvedal se mi žaludek, před jízdou do Olomouce jsem dostávala cestovní horečku. Naštěstí jsem doposud ani jednou nezvracela, ale jídlo mi nejelo. V prvních týdnech jsem dostala super chřipku ještě s angínou a to jsme léčila ATB. Ještě jsme ani netušila, že jsme těhotná. Až mi to na gyndě potvrdili, zašla jsem za obvoďačkou, která mi léky hned upravila. Samozřejmě hned Femibion tablety na růst miminka, čaje a Hajánka místo klasického Raidu.
Další období začalo cca 4. měsíc. Myslím, že rozdělení podle měsíců, jak tu píši, má psychický podtext, protože hodně čtu a myslím na to, že ten a ten týden bude zlom a bude to tak a tak.
Prsa dobrá, chuť na sex byla lepší, začala jsem jíst jako před těhotenstvím, ale vzhledem k mému neukládajícímu se magnésku v těle, které mnou projede po vypití jako nic, se mnou zůstal manžel doma a vozí mě všude a jsme pořád spolu. Omdlévání a snaha mého těla občas se dostat do kómatu mě přesvědčila, že bych to prostě sama nezvládla. Manžel se naučil mi píchat Mg do zadku, přeci jen volat záchranku kvůli jedné injekci mi připadá zbytečné, zvlášť když dojede za 20 minut, a to už můžu být mimo.
Naštěstí začal doma rekonstruovat, takže má práce dost a dost. Nehledě na to, že převzal veškerou péči o prasata, drůbež a prostě všechno. Když mi bylo dobře, šla jsem si i zajezdit.
V půlce těhotenství jsme se brali a já jsem den před svatbou dostala šílenou angínu, kdy jsem ani málem nemohla chodit. Naštěstí mám naprosto skvělou obvoďačku, MUDr. Homolkovou, která nasadila ten správný prášek snad pomalu ze soukromé sbírky a já jsem se už druhý den cítila lépe a víkendovou svatbu jsem přežila s tím, že jsem se šetřila, ale bylo mi fakt jako po týdnu léčení. Po svatbě jsme se poctivě doležela a doléčila. Druhé ATB v těhotenství :-/ Taky musím říci, že klimatizace zachraňovala, co se dalo, je to utrpení, když je vám špatně, manžel je utahaný, venku horko jako svíčka a vy si nemáte kam zalézt, leda do sklepa. Takže klima byl skvělý svatební dar od rodičů 
Aktivně jsem jezdila tak do cca 6 měsíce, pak už jsem se ježdění na jedné mojí divoké kobylce, která když chytne rapla, tak klidně buchne i se mnou, vzdala, takže to jsme neriskovala. Koupili jsme taky novou kobylku A1/1, kterou si zamiloval manžel, ale první jízdu jsem si užila já. Samozřejmě se mnou zdrhla stylem: letí a letí. Když už jsem si myslela, že mě u toho lesa sejme, prostě se otočila a letěla tryskem zpět. Byla jsem tak ráda, že jsem si dotáhla podbřišák na fest! Manžel se mě jen pak zeptal: „musíš tak blbnout, když jsi těhotná?" Dlouho jsem mu vysvětlovala, že se mnou zdrhla a fakt to nebylo schválně 
D
7. a 8. měsíc byl asi nejnáročnější. Ale kecám, je to čím dál horší Probíhaly u nás tábory a vařit pro cca 12 lidí a starat se o chod a organizaci celého tábora byl někdy fakt masakr. Naštěstí jsem tu měla manžela a super pomocníka kamaráda Michala, kteří se starali, a já jsem si mohla v podstatě obden po obědě ulevit. Pro změnu mi začalo být zase blbě obden, začaly ty správné erotické sny (asi jako každé těhuli), začaly mi noční omdlévačky, takže se manžel musí občas zvednout a píchnout mi Mg.
V 9. měsíci mi začaly otékat nožky a nákup zdravotních nazouváků je to nejlepší co těhotná může udělat. Nejjednodušší obouvání a hlavně zdravé chození. Trochu nechápu holky s břichem na podpatcích. Taky si myslím, že na dobu těhotenství mi dvě sukně a jedny kalhoty se dvěma těhotenskými triky stačí. Stejně to pokaždé peru, a že chodím ve stejném? No a? Hlavně že je mi pohodlně a na mimi nic netlačí. Taky mi začaly otékat prsty, takže jsem musela s nechutí odložit snubák 
Musela jsem se vzdát dojení koz, které převzal manžel. Ve 32. tt začaly hemoroidy, byla jsem z toho vyděšená a hledala doktory po celé ČR, kteří by mě toho hned zbavili. Všichni, až na jednoho, mě přesvědčili, že se to stejně ještě zhorší a mám to řešit po porodu. Jeden by mi sice pomohl, ale vzdala jsem to kvůli 200kilometrové cestě, kterou bych nezvládla, nehledě na to, že takový zákrok by stál cca 6 tisíc.
Vykoupila jsme přes net lékárnu s pohankovým chlebem, brusinkou, čajem, vším, co si máme vzít do porodnice pro sebe i mimi, a Gravimilkem pro růst miminka.
Momentálně jsme ve 36. tt, opět jsem dostala angínu a snažím se to léčit čajem a Nimesilem, který mám ještě od poslední angíny od doktorky. Je to skvělá rozpustná věc, která zbaví té největší bolesti. Magnosolv beru 2× denně, týden zpět jsem dostala i Aktiferin na chudokrevnost, začala jsem opět Femibion, protože v 32. tt bylo mimi podle Dr. malé a snažím se přes sílu jíst víc než obvykle, i když mi to tedy nejde. Přibrala jsem 10 kg. Jsem furt utahaná, zvládnu sotva 2 věci za den oproti 10, které jsme dělala.
Naučila jsme se vzít si i Rennie na pálení žáhy, které mi fakt naštěstí zabere. Gravimilk se snažím pít každý den a snažím se také poctivě si každý den po obědě lehnout. Většinou lehnu, že jen ležím a za chvíli buch a jsem mrtvá na 2–5 hodin a zvednu se jen, abych něco udělala, dala si sprchu, nachystala večeři a mohla jít zase spát. Někdy bych nejraději nevstávala vůbec. Díky manželovi občas nemusím, když jsme hodně unavená, můžu ležet celý den, jen na večer si přijde vyprosit, ať navařím 
Občas mě pobolívají prsa, hemoroidy léčím dubovým gelem, faktu čípkami, neustálým umýváním, nohama nahoře, postel podloženou špalky, a manžel, když zvládá, masíruje bolavé záda a nohu po úraze, která nechutně tuhne.
Malej mě v bříšku pěkně kope, snad 20 hodin denně, od 20. tt. Naštěstí se ve 32. tt otočil hlavičkou dolů, a tak jsem se vyhnula plánování císaři. Ve 34. tt jsme si zašli na kurz předporodní přípravy, kde nás nejvíc zajímalo, jak to v tom zrekonstruovaném Šternberku vypadá. Porodní místnosti jsou fakt luxus, pěkné, uklidnilo nás to oba. Včera už od rána mi tvrdlo břicho a nebylo mi nejlépe, no předzvěst angíny.
Odpoledne jsme jeli na druhý kurz, kde byly i pro mě sečtělou užitečné informace o kojení a prohlídka šestinedělí, která mě trošku zklamala. Nadstandardy hezké, ale stále pozůstatky starého topení, kachlí na zdech, které mě fakt praštily do očí. Vzhledem k tomu že mám svou dost velkou ložnici a vesměs spíme i s otevřenými dveřmi, jsou tyhle pokojíky na mě malé, nemluvě o těch, kde jsou 2 na pokoji a sprcha a záchod na chodbě :-/ No, doufám, že nadstandard bude volný! Nechci ani vidět, jak to vypadá v Olomouci, rodit tam, asi si vymyslím důvod, proč rodit doma.
Psychicky je to taky mazec, jak si to v té hlavě dělá co chce, některé záchvaty pláče fakt nechápu, strach z toho, co bude, beru jako normální a ty z nás těhotných, které vykládají, jak je jim celé těhotenství super a užívají si to… no, myslím že to jsou ty typy, které nic nemusí, jsou na neschopence, přes den si maximálně zajdou na vinný střik, občas vyperou a uklidí.
Snad tohle psaní některou maminku uklidní, všechno se o těhotenství a porodu prostě nedozvíme, protože každá máme všechno jinak, jak nošení miminka, tak porod samotný, nehledě na to, že doktoři ví to, co my, když si pročteme net
Prostě nebýt těhotná je fyzicky fakt lepší, ale snad to za to bude stát.
Přečtěte si také
Švagr kritizuje, jak nosíme miminko. Vlastní dceru přitom uráží
- Anonymní
- 12.06.26
- 1210
Říká se, že nejvíc rad o výchově dětí vám vždycky dají ti, kteří by si měli nejdřív zamést před vlastním prahem. U nás v rodině tuto roli dokonale plní můj švagr. Kdykoliv se vidíme, má okamžitě...
Šílený útok na matky s kočárky: Řidička v SUV nám přála smrt dětí
- Anonymní
- 12.06.26
- 1036
Mateřská dovolená je občas pořádný maraton na psychiku. Když už se vám konečně podaří sladit spánkové režimy dvou miminek, sbalit půlku domácnosti do tašky pod kočárek a vyrazit ven na čerstvý...
Toxická šéfová, nula na výplatní pásce a syndrom vyhoření. Končím!
- Anonymní
- 12.06.26
- 733
Potřebovala bych načerpat trochu té pověstné ženské odvahy, protože v sobě momentálně dusím strašnou úzkost. Už pět let pracuji v jedné středně velké firmě na administrativní pozici. Práce mě ze...
Nejhorší noční můra realitou: Dcera se začala poškozovat a já se hroutím vinou
- Anonymní
- 12.06.26
- 446
Omlouvám se za anonym, ale tohle je pro mě nesmírně citlivé a bolavé téma. Chci se zeptat, jestli si tím některá z vás prošla, protože já mám pocit, že se mi hroutí celý svět a moje srdce se...
Survivor 2026: Otakar vyhrál naprosto zaslouženě! Proč ho internet lynčuje?
- Anonymní
- 12.06.26
- 201
Taky jste ponocovali u finále Survivora? Já regulérně spala asi tři hodiny, oči mám ráno jako angorský králík, kafe liju do půllitru, ale musím to ze sebe dostat. Když jsem totiž ráno otevřela...
Ostuda v restauraci: Tchyně si dotočila vodu na záchodě a pak zdrhla bez placení
- Anonymní
- 11.06.26
- 4021
Oslavy dětských narozenin mají být plné radosti, smíchu a rodinné pohody. Člověk si naplánuje pěkné odpoledne, zarezervuje stůl v restauraci a těší se, jak si to všichni společně užijí. Jenže když...
Našla jsem si mladého „kolouška“, ze kterého se vyklubal žárlivec a násilník
- Anonymní
- 11.06.26
- 1939
Můj milostný život by vydal na celou knihu. Mám za sebou tři nevydařená manželství a několik vztahů, které dopadly velmi podobně. Když jsem si před pár měsíci našla chlapa o patnáct let mladšího,...
Syn chce strávit celé léto u táty. Nemám šanci konkurovat jeho prázdninám
- Anonymní
- 11.06.26
- 1769
Prázdniny máme rozdělené víceméně napůl. Aspoň tak jsme se s bývalým manželem domluvili. Jenže poslední týdny mám pocit, že se všechno začíná měnit. Můj bývalý totiž synovi připravil prázdniny snů...
Odjela jsem do lázní kvůli neplodnosti. Stačil jeden malý úlet a byla jsem v tom
- Anonymní
- 11.06.26
- 2582
Život umí být někdy plný paradoxů. Jenže v mém případě si za komplikace můžu z velké části sama. S přítelem jsme se snažili o dítě tři roky. Po sérii vyšetření nám lékaři oznámili, že problém je na...
Sousedce věčně utíkají psi z množírny. Nebude na ni povinná registrace krátká?
- Anonymní
- 10.06.26
- 1530
Už dlouho jsem sem nic nenapsala, ale dnešní ráno mě vytočilo natolik, že si prostě musím vylít srdíčko. A kde jinde, že jo? Tady mě aspoň pochopíte. Chci se vás zeptat – už jste zaregistrovaly tu...
No dneska asi nemám moc chápavou náladu!!!
Normálně se k deníčkům nevyjadřuji a nebývám kritická k něčemu co se mi nelíbí, ale tahle tvá věta mě celkem uzemnila hned na začátku tvého psaní 
Takže promiň ale nechápu tě a nelíbí se mi tvůj deníček 
Pominu to, ze jsi na raplovi jezdila az do 6tyho mesice…na klidasovi bych se mozna projela, i kdyz…nikdy nevis, co se stane. Ale na plnokrevnikovi, kteryho neznas? 
Nelíbí se mi, jak se navážíš do těch, co nosí podpatky a vzápětí přidáš, že jsi do 6. měsíce jezdila na koni a ještě na úplně neznámým - to je přeci mnohem větší risk! 
…ale podpatky nenosím a vinný střik nepiju ani netěhotná 