Kojit může každá? Ha.
- Rodičovství
- Dascha_T
- 20.07.16
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
O kojení toho bylo a je napsáno hodně. S mým prvním těhotenstvím jsem se tolik těšila, až se synáček narodí a přiložím si ho k prsu a on bude sát a dívat se mi do očí a budeme pořád spolu, spojeni tou nádhernou intimní nití. Ale ouha...
V půl druhé v noci se konečně narodil. Můj krásný čtyřkilový uzlíček. Byly jsme domluvené s mou porodní asistentkou, že mi ho okamžitě dají na břicho a přiloží k prsu. Porod byl dost těžký, ale byla a jsem na sebe pyšná, že jsem nepřistoupila na císařský řez. Chtěla jsem přirozený porod, bez jakýchkoliv analgetik, hormonů atd.
Po 8 hodinách jsem ho konečně měla na sobě. Nádherně zmačkanou žabičku, která se mě dotýkala ručičkama a otvírala pusinku. Hned si našel prso, ale okamžitě usnul. Pak mě odvezli na pokoj s tím, ať si odpočinu, a malého si nechaly sestřičky na pokoji u sebe.
Po pár hodinách, kdy jsem se mohla postavit, jsem si pro ten můj uzlíček došla. Byla to taková krása. Snažila jsem se ho stále přikládat k prsu, nicméně bradavku tak ocumlával a usínal. A tak to probíhalo i druhý den. I třetí.
Se sestřičkami jsme zkoušely různé kojící polohy, dokonce i suplementor, ale mrňousek nejevil zájem. Začal hubnout. Z jeho čtyř kil jsme se pomalu dostávali ke třem kilům. Plakal. Měl hlad. Přistoupila jsem k příkrmu. Pořád jsem ho zkoušela přikládat, měla ho na sobě, kůže na kůži, ale nic.
Pak jsem využila laktační poradkyni, úžasnou ženu. Snažily jsme se asi 5 týdnů, ale chlapeček se prostě nepřisál. Mléko se jakžtakž tvořilo, ale můj milovaný Adámek prso odmítal.
Bylo to hrozné. Pocit selhání. Zklamání. Strašné podkopnutí sebedůvěry. Nezabralo na něj nic. Nošení v šátku, skin to skin, prostě nic. Teď je mu skoro pět měsíců, je to kluk jako buk, ale ve mně je stále pocit selhání. A strašného smutku, že jsem svému chlapečku nemohla dát mléko.
Ze všech stran jsme masírovány, jak je kojení „životně“ důležité, kojit může každá žena, každá má ta správná prsa. U nás prostě vše selhalo. Ještě teď cítím vlhkost v očích, ale zároveň si říkám, že jsem nemohla udělat víc.
Přečtěte si také
Kvůli rodině své manželky se syn může přetrhnout. Pro nás ale nehne prstem
- Anonymní
- 22.05.26
- 1137
David byl vždycky hodný kluk, na kterého jsme se s manželem mohli spolehnout. Nikdy nebyl konfliktní, doma pomáhal a měli jsme hezký vztah. Možná právě proto mě tolik bolí, jak moc se všechno...
Zařvala jsem na vlastní dítě. A celý večer jsem probrečela, jak špatná jsem máma
- Anonymní
- 22.05.26
- 432
Stává se vám také, že uděláte něco, čeho pak okamžitě litujete? Jenže už to nejde vzít zpátky? Když se mi Kristýnka narodila, byla jsem přesvědčená, že budu trpělivá a milující máma. Že ji budu...
Měla to být pomoc. Superdávka mi ale doma otevřela nepříjemné téma peněz
- Anonymní
- 22.05.26
- 1222
Měla to být pomoc. Aspoň tak se o superdávce mluví. Byla jsem ráda, že na ni máme nárok. Nepatříme mezi rodiny s vysokými příjmy, všechno zdražuje a jen za jídlo utratíme obrovskou část peněz. Když...
Vyměnila jsem řízky za zeleninu. Manžel mě teď nenávidí
- Anonymní
- 22.05.26
- 536
Stojím v kuchyni a s láskou servíruji pečeného lososa s grilovanou cuketou a lehkým salátem z quinoy. Cítím se skvěle. Za poslední měsíc jsem díky změně jídelníčku lehčí, mám víc energie a přestala...
„Já bych takhle mezi lidi nešla.“ Kamarádka mě jednou větou úplně zničila
- Anonymní
- 22.05.26
- 698
Čekala jsem obyčejné posezení s kamarádkou, místo toho jsem odcházela s pocitem, že se za sebe mám stydět. Jedna její „upřímná“ poznámka o tom, jak vypadám bez makeupu, mi zůstala v hlavě mnohem...
Lžu mu, že nemůžu otěhotnět. Tajně beru prášky. On mě teď žene na kliniku
- Anonymní
- 21.05.26
- 3427
Sedím v koupelně se zamknutými dveřmi a v dlani svírám platíčko pilulek, které schovávám v krabičce od vitamínů. Srdce mi buší až v krku. Venku v obýváku sedí Tomáš, můj přítel, se kterým jsem dva...
„Už chápu, proč tě bývalý podváděl,“ řekl můj přítel a úplně mě tím zničil
- Anonymní
- 21.05.26
- 3691
S partnerem jsme se pohádali už mockrát, ale nikdy mě nic nezranilo jako věta, kterou řekl tentokrát. Během několika vteřin vytáhl moji největší bolest z minulosti a použil ji proti mně způsobem,...
Chci jít do důchodu, ale nemůžu. Živím pětatřicetiletého syna
- Anonymní
- 21.05.26
- 3302
Dívám se na hromadu faktur na svém stole. Jako účetní na volné noze jsem zvyklá na čísla, mají svůj řád a logiku. Jenže v mém soukromém životě ta čísla už dávno nedávají smysl. Je mi přes šedesát,...
Mateřská škola je jedno velké zklamání a věčný boj. Dceru jsem si nechala doma
- Anonymní
- 21.05.26
- 4514
Když šla moje dcera poprvé do školky, měla jsem skoro slzy v očích. Představovala jsem si barevné třídy, usměvavé paní učitelky, vyrábění z papíru, písničky a spokojené dítě, které se bude domů...
Kvůli seznamce jsem přišla o kamarádku. Obě jsme si psaly se stejným mužem
- Anonymní
- 21.05.26
- 891
Život si někdy s lidmi zvláštně pohrává. Když mě moje nejlepší kamarádka Jana přesvědčovala, ať si založím profil na seznamce, brala jsem to spíš jako legraci. Obě po rozvodu, obě zklamané a obě už...