Komplikace po císařském řezu
- Porod
- verukucerka
- 14.01.13
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Je to sice už skoro 5 měsíců, co jsem naše milované miminko porodila, ale strach, který jsem zažila při porodu, cítím pořád a vím, že další těhotenství bude provázet také.
Skoro před rokem jsem zjistila, že jsem těhotná. Těhotenství bylo báječné, i když červencová vedra mi dala zabrat
Prďolka se měl narodit 19. srpna. Všichni lékaři mi tvrdili, že je velký a půjde klidně o 14 dní dříve. Tak jsem čekala a čekala. Ve středu mi na poradně řekli, že do neděle určitě porodím
jupííí
, ale když jsem šla za týden znovu do poradny a pořád byla 2 v 1, tak mě paní doktorka rovnou objednala na pondělí sál, že budeme vyvolávat, pro jistotu mi udělala Hamiltona a řekla, ať si hlídám tlak, jakmile bude 140/90 ať jedeme do porodnice, trochu mě vystrašila, ale věděla jsem že každou hodinou můžu rodit.
Ve čtvrtek večer jsem měla 150/100, tak jsme okamžitě upalovali do Motola. Tam jsem měla tlak nižší a pan doktor mě prohlédl a říká, že se diví, že nerodím. Odjela jsem domů, umyla se a šla spát, ale už k ránu jsem cítila první stahy, no spíš stažíky
V 9 ráno jsem měla kontrakce po 2 minutách, tak jsme opět jeli. Následoval monitor a nepříjemná sestra, která mi říkala, že špatně dýchám atd., atd. Musím podotknout, že nás tam rodilo zrovna 11 ![]()
V 1 mě už na boxu, kde byl se mnou můj manžel a jsem za to nesmírně vděčná, paní dr. píchla vodu a zase se divila, že mimísek nesestupuje, protože jsem krásně otevřená. No ve 2 už jsem myslela, že polezu po zdi, tak jsem si požádala o epidural, anestezioložky přišli v půl 4. a po oznámení, že to zabere za 20 minut jsem myslela, že to nevydržím, ale vydržela jsem a bylo to báječné. Začala jsem si to užívat, vtipkovali jsme a pak mi napíchli oxytocin. Prcek se začal tlačit dolů, byl to tak silný tlak, že jsem chvílemi nemohla dýchat.
Pak dorazil 3. dr., že jdeme na to, super bylo 5:45, tak mu říkám, do 5 to máme hotové. Tlačila jsem, co to šlo, už byl vidět kousek hlavičky, sestra mi lezla po břiše a pak pan doktor prohlásil, že pošle pro primáře, aby vzal kleště. A začal horor. Pan primář dorazil a ptal se, v kolik praskla voda, když dostal odpověď, tak se zhrozil a zavelel: okamžitě na sál. Upozornili nás, že miminko může být udušené, což byl hrozný pocit. Všichni začali lítat, nasazovat mi punčochy, manžela vyhodili, což pro mě bylo taky těžké a už se jelo, na sále bylo asi 20 lidí, zvýšili mi průtok epiduralu, a to jsem ochrnula úplně. Operace byla rychlá, dr. říkal, že jeho rekord, 24 minut.
Péťa měl 53 cm a 3490g, prý obřík
Co ale bylo hlavní, byl v pořádku
Ležela jsem na JIP, zapomněli mě obléknout, ale nějak jsem to neřešila, v noci jsem měla zimnici a nemohla spát, chtěla jsem svého chlapečka. Ráno přišla dost prudérní sestra, zeptala jsem se jí na malého, říkala, že mi ho nedovezou, že za ním musím dojít, což o to, šla bych hned, ale nešlo to, po pár hodinách jsem se přece jen zvedla a dostala se do sprchy. Malého jsem zkoušela kojit na chodbě, protože nebylo místo, dali mi ho až 4. den a druhý den jsme šli domů. To byla úleva, ale už jsme se nerozkojili ![]()
Druhý den jsem odpočívala a větrala jizvu a najednou cítím, že mi něco teče po boku, z jizvy se doslova valil hnis. Okamžitě jsme jeli zase do Motola a měla jsem zánět, který se mi do rány dostal při operaci. Každý den po dobu 3 týdnů jsem jezdila na výměnu drenu a byla jsem tím dost omezená v pohybu. A na závěr mi můj gynekolog řekl, že kdyby mě v Motole před porodem pořádně prohlédli a malého změřili, tak by zjistili, že mám moc úzkou pánev a žádné miminko jí neproleze, takže 2 roky nesmím mít miminko a až ho budu mít, tak jedině císařským řezem. Co z toho vyplývá? Motol už nikdy ![]()
Přečtěte si také
Kvůli rodině své manželky se syn může přetrhnout. Pro nás ale nehne prstem
- Anonymní
- 22.05.26
- 757
David byl vždycky hodný kluk, na kterého jsme se s manželem mohli spolehnout. Nikdy nebyl konfliktní, doma pomáhal a měli jsme hezký vztah. Možná právě proto mě tolik bolí, jak moc se všechno...
Zařvala jsem na vlastní dítě. A celý večer jsem probrečela, jak špatná jsem máma
- Anonymní
- 22.05.26
- 308
Stává se vám také, že uděláte něco, čeho pak okamžitě litujete? Jenže už to nejde vzít zpátky? Když se mi Kristýnka narodila, byla jsem přesvědčená, že budu trpělivá a milující máma. Že ji budu...
Měla to být pomoc. Superdávka mi ale doma otevřela nepříjemné téma peněz
- Anonymní
- 22.05.26
- 699
Měla to být pomoc. Aspoň tak se o superdávce mluví. Byla jsem ráda, že na ni máme nárok. Nepatříme mezi rodiny s vysokými příjmy, všechno zdražuje a jen za jídlo utratíme obrovskou část peněz. Když...
Vyměnila jsem řízky za zeleninu. Manžel mě teď nenávidí
- Anonymní
- 22.05.26
- 379
Stojím v kuchyni a s láskou servíruji pečeného lososa s grilovanou cuketou a lehkým salátem z quinoy. Cítím se skvěle. Za poslední měsíc jsem díky změně jídelníčku lehčí, mám víc energie a přestala...
„Já bych takhle mezi lidi nešla.“ Kamarádka mě jednou větou úplně zničila
- Anonymní
- 22.05.26
- 508
Čekala jsem obyčejné posezení s kamarádkou, místo toho jsem odcházela s pocitem, že se za sebe mám stydět. Jedna její „upřímná“ poznámka o tom, jak vypadám bez makeupu, mi zůstala v hlavě mnohem...
Lžu mu, že nemůžu otěhotnět. Tajně beru prášky. On mě teď žene na kliniku
- Anonymní
- 21.05.26
- 3287
Sedím v koupelně se zamknutými dveřmi a v dlani svírám platíčko pilulek, které schovávám v krabičce od vitamínů. Srdce mi buší až v krku. Venku v obýváku sedí Tomáš, můj přítel, se kterým jsem dva...
„Už chápu, proč tě bývalý podváděl,“ řekl můj přítel a úplně mě tím zničil
- Anonymní
- 21.05.26
- 3564
S partnerem jsme se pohádali už mockrát, ale nikdy mě nic nezranilo jako věta, kterou řekl tentokrát. Během několika vteřin vytáhl moji největší bolest z minulosti a použil ji proti mně způsobem,...
Chci jít do důchodu, ale nemůžu. Živím pětatřicetiletého syna
- Anonymní
- 21.05.26
- 3143
Dívám se na hromadu faktur na svém stole. Jako účetní na volné noze jsem zvyklá na čísla, mají svůj řád a logiku. Jenže v mém soukromém životě ta čísla už dávno nedávají smysl. Je mi přes šedesát,...
Mateřská škola je jedno velké zklamání a věčný boj. Dceru jsem si nechala doma
- Anonymní
- 21.05.26
- 4174
Když šla moje dcera poprvé do školky, měla jsem skoro slzy v očích. Představovala jsem si barevné třídy, usměvavé paní učitelky, vyrábění z papíru, písničky a spokojené dítě, které se bude domů...
Kvůli seznamce jsem přišla o kamarádku. Obě jsme si psaly se stejným mužem
- Anonymní
- 21.05.26
- 847
Život si někdy s lidmi zvláštně pohrává. Když mě moje nejlepší kamarádka Jana přesvědčovala, ať si založím profil na seznamce, brala jsem to spíš jako legraci. Obě po rozvodu, obě zklamané a obě už...
Panev prece meri prave tvuj gynekog.