Komplikace po císařském řezu
- Porod
- verukucerka
- 14.01.13
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Je to sice už skoro 5 měsíců, co jsem naše milované miminko porodila, ale strach, který jsem zažila při porodu, cítím pořád a vím, že další těhotenství bude provázet také.
Skoro před rokem jsem zjistila, že jsem těhotná. Těhotenství bylo báječné, i když červencová vedra mi dala zabrat
Prďolka se měl narodit 19. srpna. Všichni lékaři mi tvrdili, že je velký a půjde klidně o 14 dní dříve. Tak jsem čekala a čekala. Ve středu mi na poradně řekli, že do neděle určitě porodím
jupííí
, ale když jsem šla za týden znovu do poradny a pořád byla 2 v 1, tak mě paní doktorka rovnou objednala na pondělí sál, že budeme vyvolávat, pro jistotu mi udělala Hamiltona a řekla, ať si hlídám tlak, jakmile bude 140/90 ať jedeme do porodnice, trochu mě vystrašila, ale věděla jsem že každou hodinou můžu rodit.
Ve čtvrtek večer jsem měla 150/100, tak jsme okamžitě upalovali do Motola. Tam jsem měla tlak nižší a pan doktor mě prohlédl a říká, že se diví, že nerodím. Odjela jsem domů, umyla se a šla spát, ale už k ránu jsem cítila první stahy, no spíš stažíky
V 9 ráno jsem měla kontrakce po 2 minutách, tak jsme opět jeli. Následoval monitor a nepříjemná sestra, která mi říkala, že špatně dýchám atd., atd. Musím podotknout, že nás tam rodilo zrovna 11 ![]()
V 1 mě už na boxu, kde byl se mnou můj manžel a jsem za to nesmírně vděčná, paní dr. píchla vodu a zase se divila, že mimísek nesestupuje, protože jsem krásně otevřená. No ve 2 už jsem myslela, že polezu po zdi, tak jsem si požádala o epidural, anestezioložky přišli v půl 4. a po oznámení, že to zabere za 20 minut jsem myslela, že to nevydržím, ale vydržela jsem a bylo to báječné. Začala jsem si to užívat, vtipkovali jsme a pak mi napíchli oxytocin. Prcek se začal tlačit dolů, byl to tak silný tlak, že jsem chvílemi nemohla dýchat.
Pak dorazil 3. dr., že jdeme na to, super bylo 5:45, tak mu říkám, do 5 to máme hotové. Tlačila jsem, co to šlo, už byl vidět kousek hlavičky, sestra mi lezla po břiše a pak pan doktor prohlásil, že pošle pro primáře, aby vzal kleště. A začal horor. Pan primář dorazil a ptal se, v kolik praskla voda, když dostal odpověď, tak se zhrozil a zavelel: okamžitě na sál. Upozornili nás, že miminko může být udušené, což byl hrozný pocit. Všichni začali lítat, nasazovat mi punčochy, manžela vyhodili, což pro mě bylo taky těžké a už se jelo, na sále bylo asi 20 lidí, zvýšili mi průtok epiduralu, a to jsem ochrnula úplně. Operace byla rychlá, dr. říkal, že jeho rekord, 24 minut.
Péťa měl 53 cm a 3490g, prý obřík
Co ale bylo hlavní, byl v pořádku
Ležela jsem na JIP, zapomněli mě obléknout, ale nějak jsem to neřešila, v noci jsem měla zimnici a nemohla spát, chtěla jsem svého chlapečka. Ráno přišla dost prudérní sestra, zeptala jsem se jí na malého, říkala, že mi ho nedovezou, že za ním musím dojít, což o to, šla bych hned, ale nešlo to, po pár hodinách jsem se přece jen zvedla a dostala se do sprchy. Malého jsem zkoušela kojit na chodbě, protože nebylo místo, dali mi ho až 4. den a druhý den jsme šli domů. To byla úleva, ale už jsme se nerozkojili ![]()
Druhý den jsem odpočívala a větrala jizvu a najednou cítím, že mi něco teče po boku, z jizvy se doslova valil hnis. Okamžitě jsme jeli zase do Motola a měla jsem zánět, který se mi do rány dostal při operaci. Každý den po dobu 3 týdnů jsem jezdila na výměnu drenu a byla jsem tím dost omezená v pohybu. A na závěr mi můj gynekolog řekl, že kdyby mě v Motole před porodem pořádně prohlédli a malého změřili, tak by zjistili, že mám moc úzkou pánev a žádné miminko jí neproleze, takže 2 roky nesmím mít miminko a až ho budu mít, tak jedině císařským řezem. Co z toho vyplývá? Motol už nikdy ![]()
Přečtěte si také
Upozornila jsem slečnu, ať uklidí po svém psovi. Její reakce mě dorazila
- Anonymní
- 26.10.26
- 2848
Jsem pejskařka a moc dobře vím, že k venčení patří nejen radost, ale také povinnosti. Sáčky na psí exkrementy nosím vždycky s sebou a ani ve snu by mě nenapadlo nechat po svých psech nadílku na...
Exmanžel se mi odmítá vystěhovat z domu. Po pěti letech mi došla trpělivost
- Anonymní
- 26.10.26
- 1978
Myslela jsem si, že rozvodem všechno skončí. Jenže uběhlo pět let a můj „drahý“ ex je pořád nasáčkovaný v mém domě. Nejdřív mi ho bylo líto, pak se občas hodil na nějakou práci kolem domu. Jenže...
Vzal mě na hřbitov navštívit svou zesnulou matku. Pak chytl lopatu a začal kopat
- Anonymní
- 26.10.26
- 1053
Nikdy jsem nevěřila na duchy ani na žádné nadpřirozené síly. Horory jsem naopak milovala a ráda se dívala na filmy, u kterých ostatní schovávali hlavu pod peřinu. Jenže pak jsem chodila s klukem,...
Prababička jí brala výplatu. Bydlela v kůlně a všichni to považovali za normální
- Anonymní
- 26.10.26
- 2920
Když mi babička vyprávěla o starých časech, často mluvila o tom, jak si lidé na vesnici pomáhali a jak se dřív žilo skromně. O Růženě, která celý život strávila na statku našich předků, ale mluvila...
Po 6 letech dovolená bez dětí! Zpočátku to byla vášeň, pak přišlo kruté prozření
- Anonymní
- 26.10.26
- 879
Když nám tchyně nabídla, že si na pár dní vezme děti, málem jsem ji objala. Po šesti letech jsme měli být konečně sami. Žádné ranní vstávání, chystání svačin, nekonečné otázky ani večerní uspávání....
Manžel mě přiměl podepsat smlouvu. Teď mě vyhazuje z vlastního baráku
- Anonymní
- 26.10.26
- 1285
Nikdy by mě nenapadlo, že člověk, se kterým jsem strávila patnáct let života a vychovala dvě děti, mě dokáže takhle podrazit. Věřila jsem mu, podporovala ho a roky se starala o rodinu, zatímco on...
Chtěla bych být sama sebou. Kvůli manželovi předstírám, že jsem někdo jiný
- Anonymní
- 25.10.26
- 1965
Jsme spolu už deset let. Máme dvě děti, dům, auto a každý rok dvě rodinné dovolené. Zdálo by se, že si žijeme nějaký vysněný sen a mnoho lidí nám ho asi závidí, jenže nikdo neví, že tohle všechno...
Naprosté fiasko před akcí ve školce. Dva dny práce na kostýmu bylo k ničemu
- Anonymní
- 25.10.26
- 1702
Mladší dcera měla mít první halloweenskou párty ve školce. Chtěla jsem být akční matka a ušila jsem jí originální kostým. Práce na šatičkách permoníka mi trvala celé dva dny. Nakonec si je dcera...
Vozím neteř do školy. Jednou jsem nemohla a táta mě kvůli tomu seřval
- Anonymní
- 25.10.26
- 5403
Občas mám pocit, že v naší rodině neplatí běžné zákony logiky a zdravého rozumu. Když uděláte pro příbuzné laskavost jednou, je to hezké gesto. Když je děláte každý den, stane se z toho povinnost,...
Arménie - den 2.: Vládní kolona, mléko z lékárny a duduk v chrámu
- Amsetka
- 25.10.26
- 392
Divoká cesta Arménii s kojencem a předškolákem.
Panev prece meri prave tvuj gynekog.