Vánoce? Kouzelně naše!

Ano, máme už ozdobený stromeček. Řídím se tradicí v zemi, odkud pochází část mojí rodiny. Stromeček zdobíme již 8.prosince na svátek Neposkvrněného početí Panny Marie.
Vánoční svátky miluju odjakživa. Kam až moje paměť sahá, byly to náročné dny. V dětství byl prosinec měsíc úklidu. Štědrý den by se mohl úspěšně přejmenovat na den chvatu a celé Vánoce svátky obžerství.
A tak jsem v dospělosti začala s tvořením vlastních Vánoc. Své tradice pořád ladíme a doplňujeme tak, aby nám bylo prostě dobře. Nejsme katolíci, naše Vánoce jsou s narozením Krista spjaty jen symbolicky.
Pro mě jsou Vánoce období, které trvá po celý advent, vrcholí pak Štědrým dnem.
První adventní neděli si upečeme perníčky. Vykrajují děti a vybírají si tvary, takže někdy je naše cukroví celkem punk
Po čas adventu pečeme další druhy cukroví, přidáváme na vánoční výzdobě a navštěvujeme trhy a jarmarky.
V průběhu adventu taky balím dárky. Během celého roku poslouchám, co by si blízcí přáli. Průběžně nakupuji a schovávám. A když přijde čas, postupně balím. Po chvilkách, jak mě to baví a děti dovolí. Nejsem v balení dárků zrovna zdatná, takže často sahám po dárkových taškách. Pak mají naše dárky alespoň trošku ekologický přesah.
Snažím se o nějaký ten smysluplný přesah ve všem. Týká se to i Vánoc, tradice a zvyky jsme si přizpůsobili tak, aby nás těšily. Třeba ta tradice, jak se na Štědrý den neuklízí, ta se mi líbí moc
Přesto každý rok dělám jednu výjimku. Slavím Vánoce se svou matkou. Vím, už dopředu vím, že to nebude dobrý. Ale taky vím, že se to ode mě očekává. A taky kvůli dětem. A taky prostě proto, že jsem pokrytec. Na Vánoce nemá být nikdo sám. Ani sám se svou matkou. A tak srdečně zveme mámu i s babičkou.
Vždycky do toho mého vyklidněného pojetí Vánoc vnesou ten správný adrenalin
Sestra s manželem doplní sestavu a můžeme začít konzumovat cukroví, pohádky a koledy.
Celý advent je vlastně těšení a příprava na TEN den. Každý den si otevíráme adventní kalendáře, na začátku prosince přijde s Mikulášem malá ochutnávka budoucí nadílky. Pokračujeme v tempu pečením cukroví. Letos to vypadá na pět druhů. Těsně před finále se pustíme s babičkou do kynutého těsta na vánočku (bez rozinek). Máma nachystá bramborový salát (se salámem). Sestra přiveze polévku (nudlovou). Všechno pak společně sníme na Štědrý den k obědu.
Postupně jsme zjistili, že sváteční večeře s malými dětmi není nic pro nás. Stávalo se, že dcera v průběhu hostiny utekla. Tu pověru o vstávání od stolu máme všichni pod kůží. Po dvakrát třikrát jí to přestalo bavit, než poslední dospělý dojedl. Jednou se stalo, že uprostřed nadílky usnula. A tak jsme čas večeře posouvali, až jsem loni navrhla sváteční oběd. Všechno bylo rázem snazší. Připravili jsme se o část toho kouzla Vánoc, které přichází s tmou. Na druhou stranu jsme bohatší o pořádný kus pohody a klidu. Na všechno je času, kolik jen chceme.
Ráno spíme, jak jen děti dovolí. Stejně jako já kdysi nemohou dospat.
U nás doma se odjakživa na snídani jedla vánočka. V této tradici pokračujeme a nabízím vánočku už od rána. Sama zůstanu věrná teplé kaši. Dám si do ní dávku mandlí a sušeného ovoce, takže je to skoro vánočka.
V dětství jsme nejedli, abychom měli šanci, že uvidíme zlaté prasátko. Tenhle zvyk ráda přenechám jiným a dáme si bohatou svačinu, protože oběd je přeci jen později, než jsme zvyklí.
Potom už připravujeme řízky. Obaluje a smaží, kdo má ruce, nohy a zrovna má taky čas. V kuchyni se střídáme podle toho, s kým si chtějí děti hrát a podle toho, komu běží zrovna oblíbená pohádka. Pouštíme lodičky z ořechů. Ráda pozoruju mihotavá světýlka a je vlastně jedno, kam lodičky plují. Společně je nám fajn.
Když děti omrzí plavba, pustí se do prostírání stolu. Svátečně nachystaná tabule nás pozve k obědu. Po jídle se pořádně teple oblékáme a vyrážíme vyhlížet Ježíška. Je třeba děti trochu napínat a nechat v kočárku prospat ty, co to potřebují. Když se vrátíme, pod stromečkem budou čekat dárky.
Dál už to určitě znáte.
Přeji si, aby všichni měli Vánoce tak kouzelné, jako jsou ty naše.