Ještě, že tě lásko mám

Jedenáct. Přesně tolik let jsme pár. A že to soužití někdy není jednoduché. Každý den se na svatební fotografie na zdi. S úsměvem, když se nám daří. A někdy s chutí ho praštit alespoň na té fotce.

Ještě, že tě lásko mám Ještě, že tě lásko mám Zdroj: Canva

Začal rok 2011. Bylo po Vánocích, mrzlo a já rozbitá po porodu s prázdnou náručí. Bez práce. Přítel odešel za jinou. Odešel obrazně, fyzicky z mého bytu odtáhl někdy v květnu. Slečna bydlela u rodičů. A on už zase taky.

Snažila jsem se trávit doma co nejméně času. Tak přišel nápad. Založila jsem si účet na seznamce a napsala inzerát. Pár základních informací, neurčitá fotka, překvapivě přišlo hodně odpovědí. Sympaťáci, podivíni, sexuální loudilové, rozhodně bylo z čeho vybírat.

Mezi všemi e-maily přišla podobně stručná odpověď s podobně neurčitou fotkou jako můj text a fotografie. Odpověď na mojí odpověď byla zajímavá a tak jsme si začali psát. A psali jsme si tak dlouho, až jsme se potkali.

Brala jsem setkání jako nezávazně přátelské. Budoucí manžel dorazil s kytkou. Pozval mě na pivo do metalový putiky, což dost srazilo můj veskrze pozitivní dojem.
Systematicky testoval mou odolnost setkáváním v pajzlech, na výšlapech a setkáním s rodiči.

Já jeho zas svým vařením a nevychovanou kočkou. Došli jsme k závěru, že si nemáme co vyčítat.
Když vypršela platnost jeho nájemní smlouvy, přesunul svůj majetek v IKEA tašce do našeho společného domova. Další krok byla logicky nabídka, která se neodmítá. A tak jsme se, do roka a do dne, podepsali do matriční knihy společným příjmením.

Tady pohádky často končí. Začíná skutečný život. Některé etapy toho našeho jsou pěkně rychlé a jiné jako med, kdy se den po dni vznášíme na obláčcích štěstí. Štěstí jsme si užívali po seznámení, po zahájení společného života, po svatbě. To nebylo ničím proti euforii po narození dcery.

Mysleli jsme, že zůstaneme šťastní až do smrti.

Přestěhovali jsme se na venkov. Máme naši milovanou barabiznu s obrovskou zahradou a velkého psa a malého psa a kočku a hlavně báječné, zdravé děti. A nikomu nic nedlužíme.
Byli jsme tak šťastní, když jsme se dozvěděli, že čekáme druhou dcerku.

Jenže něco se pokazilo. Najednou jsem nemohla manžela vystát. Vždyť furt jen blbě mele a hlasitě dejchá! Prošli jsme si nefalšovanou krizí. Byly to měsíce jako na houpačce. Hormonální bouře těhotenství a kojení, moje složitá minulost, náročná rekonstrukce vysněného domu, hádky, sem tam rvačka, usmiřování.

A znovu hledání bytu, protože já už se na to můžu taky vykašlat.

Nevím, kdy a jak jsme k sobě našli zase cestu. Už je zase dobře. A věřím, že tak to už zůstane.
Obrovský dík patří chlapovi mého života. Že to nevzdal, že ustál, jak jsem byla nesnesitelná.

Pravda, někdy vytáhnu, jak při porodu dcery seděl někde vzadu po tmě a mastil hry, zatímco já měla bolesti a zimnici a hlad! Hrozný hlad jsem měla! Holčička se narodila před půlnocí. A když se narodil syn, tak si manžílek před cestou dával kafíčko. S koláčkem! S koláčkem si ho dával! A pak si dojel kloučka rovnou pochovat.

Váš příspěvek

Odesílám...
Velikost písma:
10431
8.5.22 08:40

Hezké, my letos 17 let spolu, 5 let manželé, no já vím, trochu nestandardní postup, u 1.jsme to neřešili, během očekávání 2.prohlasil že 2 děti na psí knížku už je moc a že by to chtělo s tím něco udělat;) Svatbu jsme stihli taktak, kolegové z práce uzavírali sázky, zda prý bude dřív svatba nebo křtiny…do porodnice mě sice odvezl (polospící s povzdechem, proc musím rodit pokaždý v noci), ale akorát tam v křesle vytuhaval, tak jsem ho poslala domů spát, že je mi tam platnej a zvládnu to sama, a že mu dám vědět, až půjdeme do finále, což mělo být dle PA „na dýl“ ale pak to přišlo tak rychle, že by ani nestihl dojet, takže si přišel pochovat malou až 2.den - a vlastně ani nevěděl, jestli si jde pro kluka nebo holčičku, chtěl překvápko a já si z něj dělala srandu, aby se nedivil, když u porodu ani nebude (což avizoval předem že se mu moc nechce, jednou prý stačilo), že to třeba bude Bonifác nebo Brunhilda :mrgreen: Holku chtěl Adélu, i když já měla i jiné nápady a pro kluka jsme to nějak nedoresili - nemela jsem vyplněné klučičí jméno ani v papírech, bo jsem věděla, že bude holčička a na kontroly se mnou nechodil, takze neměl šanci to zjistit, růžové oblečky jsem schovávala a po porodu nemohl uvěřit, že jsem to věděla celou dobu a neprokecla se ;) Papíry k porodu už pak nějak nezkoumal…a ještě jsme si říkali, super že stihli poslat ten oddací list - a pak jsme ho úspěšně zapomněli doma, musel ho přivézt další den a hodit matrikářce do schránky…jo, zažili jsme hodně a taky už si ho asi nechám;)

  • Zmínit
  • Nahlásit
34049
8.5.22 11:29

@Jahudka82 vy jste hustý :potlesk: :dance:

  • Zmínit
  • Nahlásit
10431
8.5.22 13:06

@Fiducia to ani ne, jen to tak nějak vyplynulo ze situace; taky jsme si dlouho „užívali světa“, pak řešili bydlení a 1. dítě se nám narodilo až 8 let od seznámení, proto to zpoždění, 2.je po 4 letech, mezitím 1 hnusnej potrat, krize, můj návrat do práce, stres… Když jsem manželovi k 40.narozeninám dala pozitivní Clearblue test s mašlí, dlouho se bál tomu věřit, že by to bylo už ok, a o svatbě jsme se začali bavit až poté, co jsem měla za sebou 1. screening, kde bylo vše v pořádku… pak jsme jeli na svatbu našim známým a tak se nám to líbilo, že jsme se ji rozhodli udělat tamtéž, pak už to bylo jen o domluvě a ještě k tomu jsme ji měli 200 km od domova, aby mohli i oni na tu naši, bo jsou z úplně jiné části republiky:D Vše jsem tudíž zařizovala víceméně na dálku, 1-2× jsme ještě zajeli na místo doladit přípravy a papírování a dodnes tam rádi jezdíme na dovolenou, nejlíp v době našeho výročí - i letos se chystáme;)

  • Zmínit
  • Nahlásit
5491
8.5.22 14:48

@Jahudka82 my jsme spolu teda 15 letos a 6let manželé, taky jsme se brali na rychlo před druhým porodem. A 4dny před porodem jsme ještě byla na svatbě ségry. U druhého byl, ale třetí nestihl odvézt děti tchýni, tak si pak přišel pochovat jen naší Droběnku :D (což celou dobu tvrdil gynekolog, že třetí dítě určitě nebude mít 4kila jako první, ale maximálně tak 3,5kg, měli přes 4,5kg :lol: ).
@Fiducia a různé bouřky máme pořád, a myslím že s mojí povahou si jich ještě spoustu užijeme :mrgreen:

  • Zmínit
  • Nahlásit
34049
8.5.22 15:08

@Jahudka82 no Každopádně zníte jako pár dobrodruhů :mrgreen:
@Mrs. S pane, to je kus ženský :potlesk: Já taky těch ještě bouřek pár čekám :oops: Teď určitě přiloží polínko puberta dcery :mrgreen: :mrgreen:

  • Zmínit
  • Nahlásit
10431
8.5.22 19:03

@Fiducia bejvávalo, my lezli i po horách dost extrémy, tedy z mého dnešního pohledu líné a unavené matky :D ale určitě jsou i akčnější no!

  • Zmínit
  • Nahlásit
10431
8.5.22 19:03

@Mrs. S slušnej oddíl :D

  • Zmínit
  • Nahlásit
10431
8.5.22 19:07

@Mrs. S hihi Droběnka, no uf teda to bych asi nechtěla rodit normální cestou! Šla císařem? Díky bohu že malá měla jen 3 kg a vylitla jako po másle na 2 zatlačení! Jo a rodila jsem tam kde se natáčely Malé lásky, tehdy naštěstí ne;)

  • Zmínit
  • Nahlásit
5491
8.5.22 22:51

@Jahudka82 přirozeně, za 3hodiny byla venku, a byl to nádherný přirozený porod ;)

  • Zmínit
  • Nahlásit
5491
8.5.22 22:55

@Fiducia my máme o rok staršího, než ty první, a už to začíná. A předškolačku a ta má nějakou předškolní pubertu, hlavně chce co má brácha a nechce si nechat vymluvit že on je starší a má jiné výhody ale i povinnosti :zed:. A mimino staré jak ty máš a to se na nic neptá dělá si co chce :)

Příspěvek upraven 09.05.22 v 11:11

  • Zmínit
  • Nahlásit
34049
9.5.22 14:38

@Mrs. S koukám, máte taky veselo :mrgreen:

  • Zmínit
  • Nahlásit
6194
11.5.22 10:55

:lol: :potlesk:
Bavíš! Fakt! Dobrej styl.

Určitě hodně z nás ví, o čem píšeš. Zažili jsme vzájemnou ztrátu úcty a respektu. Ani nevíme, kdy a jak se to vlastně stalo. No, a pak se rozhodneme, že to nechceme vzdát a začneme na tom makat.

Příspěvek upraven 11.05.22 v 11:07

  • Zmínit
  • Nahlásit
11151
13.5.22 15:15

Moc pěkné

  • Zmínit
  • Nahlásit
17.5.22 09:32

Kontrolujte své příspěvky před zveřejněním

„Každý den se na svatební fotografie na zdi.“ Naprosto nesmyslná věta hned na začátku článku.

  • Zmínit
  • Nahlásit
1485
17.5.22 17:43

Super denicek, pobavila jsem se :lol: :palec: :srdce:

  • Zmínit
  • Nahlásit