Duhová holčička
- O životě
- Fiducia
- 23.12.16
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Tak to tak vypadá, že čekáme další dítě. Třetí. A napsala jsem jen jeden deníček. Smutný k tomu. Rozhodla jsem se teď podělit se čtenáři o další etapu našeho života, přichází duhové dítě. Z anglického rainbow baby. Jedná se o miminka, která se narodí maminkám po ztrátě děťátka. Přijdou k andělské mamince tak, jako po bouři přichází duha.
Pohled na těhotenský test, kde právě vyskočila čárka a vzápětí druhá, mě vrací zpátky v čase. Takhle to bylo před těmi skoro čtyřmi lety. Na proužku se objeví nejdříve kontrolní čárka, a za chvilku slabší, testovací. Moc jsem tomu tenkrát nepřikládala význam. Nicméně test zkouším později a druhá čárka je o poznání pozitivnější.
Později se přidá známý pocit mírné nevolnosti, který mě po mnoho týdnů neopouští. Mé těhotenství se stane oficiálním po první lékařské prohlídce. Vyfasuji spoustu doporučení, pár zákazů a je ze mě právoplatná matka čekatelka.
První lehký kontakt s miminkem přichází v patnáctém týdnu, když cítím první šimrání. Jak se zmírňují celodenní nevolnosti, dítě ve svých pohybech přidává na intenzitě, někdy si nepříjemně sáhne až do bolesti. Tak nějak vynechávám to období, kdy bych se podle informací měla cítit dobře.
Týdny se občas vlečou, jiné letí a břicho roste. Je větší a těžší, než si to pamatuji. Ani tentokrát nevynechám období hnízdění. I přes velké obavy chystám, uklízím a zařizuji. V našem bytě se dá jíst z podlahy, žehlička jede na plný výkon, aby všechny ty titěrné oblečky byly dokonalé. Přibývají látkové pleny, ergonomické nosítko a nábytek v dětském pokojíčku. Jen to dítě už nám chybí. A ani ono na sebe nenechá dlouho čekat.
Přejde konec října a nastává předvečer dušiček, svátek všech svatých. Dítě v břiše je už pár dní líné a jen se tak převaluje, aby matka věděla, že jako dobrý. Píšeme ten den 38 těhotenských týdnů a tři dny navrch. Po večeři si udělám šálek maliníku a zalezu do postele. Kolem osmé hodiny se mi mění plány. Volám manžela a vyrážíme směr porodní sál.
Tam mě čeká všechno, co v tu chvíli potřebuji. Sprcha, gymball a báječná porodní asistentka. V místnosti je ticho, tlumené světlo a za chvíli v aromalampě hoří levandulový éterický olej. Udělám si pohodlí, kontrakce jsou zatím slabé s krátké.
Následuje rozhovor s lékařkou. Odmítám meditaci i epidurál a paní doktorka vyhrožuje, že až si to rozmyslím, už mi nebudou moci nic dát. Smiřuji se s tím snadno, teplý polštářek a masáž mi ulevuje senzačně.
Čas plyne mimo moje vědomí, vnímám sílící stahy, připomínají mi rozbouřené moře, přichází vlna za vlnou. Porodní bába navrhuje kontrolu. Ujišťuji ji, že je dostatek času, ty nejsilnější bolesti teprve přijdou. Omyl, za pár chvil cítím tlak, dítě chce ven. Rodím a všechno nabere rychlý spád.
Mimino se dere předhlavím, bere cestou pupečník, který má kolem krku. Díky té závěrečné rychlosti se nevyhnu nástřihu hráze, ale nelituji ani jednoho stehu. Na břiše mi přistálo oslizlé stvoření a kouká. V přítmí má barvu zralé švestky a přesto, že nás spojuje pupeční šňůra, nedochází mi, že to je moje dcera.
Odněkud ze tmy se vynoří manžel a novopečený tatínek. Úplně jsem na něho zapomněla. Následuje přestřižení pupečníku, prohlídka mimina a mezitím odejde placenta, jaksi mimochodem.
Při šití vidím podruhé svou ošetřující lékařku. Zároveň se rozloučíme, a pak už si užíváme to naše rodinné štěstí. Teprve když zůstaneme sami, se dozvídám, že naše malá stihla půlnoc a narodila se 1. listopadu. Moje rainbow baby. <3
Přečtěte si také
Přítelovy děti jsem brala jako vlastní. Po rozchodu mi zakázal se s nimi stýkat
- Anonymní
- 05.06.26
- 4180
Milana jsem poznala před deseti lety, když jeho dětem byly teprve tři a pět let. Byl vdovec a po smrti manželky se snažil zvládnout péči o dvě malé děti, jak nejlépe uměl. Nejprve jsme byli jen...
Zmlátil mého muže s kočárkem a zlomil mu nos. Tvrzení proti tvrzení, smál se
- Anonymní
- 05.06.26
- 2588
Člověk si říká, že žijeme v civilizované společnosti. Že když pošlete manžela na obyčejnou odpolední procházku s kočárkem, vrátí se domů s vyvětraným dítětem a dobrou náladou. Minulý týden jsem se...
Vezla jsem sousedku do města. V autě mě seřvala, že nemám děti
- Anonymní
- 05.06.26
- 7471
Říká se, že žádný dobrý skutek nezůstane nepotrestán. Minulý týden jsem se o pravdivosti tohoto přísloví přesvědčila na vlastní kůži a upřímně – pořád mi nad tím zůstává rozum stát. Že jsou lidé...
Koupili jsme chatu. Příbuzní si myslí, že u nás mohou trávit prázdniny zdarma
- Anonymní
- 05.06.26
- 7498
Na chalupu jsme šetřili několik let. Žijeme v paneláku a byl to náš sen. Mít možnost vyrazit na víkend, o svátcích nebo během dovolené do vlastního místa obklopeného přírodou. Nedaleko je krásné...
Soused si pořídil venkovní udírnu. Od té doby nemůžeme v létě otevřít okna
- Anonymní
- 05.06.26
- 1710
Když jsme před třemi lety koupili starší domek na kraji obce, byli jsme šťastní. Po letech v bytě jsme se těšili na zahradu, terasu a prostor pro děti. Nejvíc jsem se těšila na letní večery s...
Měla jsem 39 a zánět v uších. Manžel zůstal doma a chtěl teplou večeři
- Anonymní
- 04.06.26
- 5948
Znáte ten pocit, kdy máte pocit, že vám hlava exploduje do tisíce malých kousků, svět se točí a jediné, co si přejete, je zalézt pod duchnu a čtrnáct dní nespatřit denní světlo? Přesně v tomhle...
Manžel chce dát syna do lesní školky. Já se bojím bláta, klíšťat a nemocí
- Anonymní
- 04.06.26
- 1888
S manželem se vůbec nemůžeme shodnout na tom, kam v září nastoupí náš čtyřletý Toníček. Nechávala jsem ho dlouho doma, protože jsem nemusela spěchat do práce. Jenže teď už nastal čas, aby se...
ChatGPT se stal třetím rodičem. Dcera se chodí raději radit za ním než za mnou
- Anonymní
- 04.06.26
- 746
Julie je v náročném pubertálním období a poslední dobou se mi čím dál víc vzdaluje. Přijde ze školy, hodí tašku do kouta a zavře se v pokoji. Snažím se s ní povídat, zajímat se o to, co prožívá,...
Syn odjel se školou do Itálie. Kvůli jedné hlouposti málem přišel o celý výlet
- Anonymní
- 04.06.26
- 1932
Lukáš je v deváté třídě. Po náročném školním roce, který se točil hlavně kolem přijímaček na střední, si konečně může užívat zasloužený odpočinek. Se školou nedávno vyrazil na týdenní pobyt do...
Chtěla jsem se vrátit do práce brzy po porodu. Na realitu jsem nebyla připravená
- Anonymní
- 04.06.26
- 1575
Do práce jsem se chtěla vrátit sama. S mužem jsme se domluvili, že po šestinedělí nastoupí na rodičovskou on. Nebylo to rozhodnutí z nutnosti ani tlak zvenku, spíš jsem měla pocit, že mi to pomůže...
