Do čtveřice

Tři těhotenství, tři porody, chce to třetí deníček. O tom, jak k nám druhá hvězdička přišla.

Přečtěte si také předešlé deníčky

Prvorozený syn na nás už pár let dohlíží odněkud… asi shora. Druhorozená právě oslavila tři roky, co je tu s námi, když to přijde naplno. Toužím po dalším miminku. I přesto, že jsem děti nechtěla, no dobře, tak jedno. Ale mezitím půjdu alespoň na rok do práce. Nakonec odpracuji asi půl během rodičovské a v průběhu dalšího těhotenství.

Malá tedy oslavila třetí narozeniny a rodiče je oslavili po svém. Přestaneme se chránit, však to, než přijde další děťátko tentokrát potrvá. Vždyť ještě kojím, ovulaci nijak nesleduji, kdo ví, jestli vůbec probíhá.

Tak jo, na konci téhož měsíce zkouším těhotenský test. Moc tomu nevěnuji pozornost, spěcháme. Odvezu dcerku do školky a na počůranou tyčinku zapomenu. Zpátky doma uvařím kávu, zapnu počítač a vzpomenu si na ten test. Jdu nahoru do koupelny, vyhodit jej i se zklamáním. Trochu v šoku se dívám na to, že čárky jsou nakonec dvě. Dělám další test a další a další. Ve výsledku mám víc než deset testů. Pozitivních testů. Tak jo. Tak jo. Ono se to asi vážně děje. Takže… na gyndu. Po Vánocích to by mohlo být akorát. Vánoce minou bez mojí pozornosti, vytvářím přeci dítě! Dcerka je zaujatá Ježíškem, dárky, návštěvami a mě si příliš nevšímá. Naštěstí, protože embryo si mě všímá dost. Laskavě o své maličkosti dává vědět neustávajícími silnými nevolnostmi, které mi nakonec vydrží celou první polovinu těhotenství.

Po první kontrole u gynekologa situace nevypadá moc růžově. Plůdek je mnohem menší, než by podle všeho měl být. Smiřujeme se s koncem, ale na příště vidíme tlukoucí srdce. Tvoreček roste ukázkově, mně se však vzápětí ukážou špatné výsledky. Od dětství se léčím s nedostatečností štítné žlázy, ale takové výsledky jsem ještě neměla. Lékařka vyslovuje obavy o zdárný vývoj. Ty obratem podpoří výsledek kombinovaného skreeningu na konci prvního trimestru. Čelíme podezření vývojových vad. Jakých a jak závažných? Nevíme.

Podstupujeme další a další ultrazvuky, odběry krve, konzultace, odmítání amniocentézy, nekonečné domácí diskuze. Výsledkem je zdravá!! holčička a asi měsíc bez obav. Dítě ve mně doroste do věku, kdy se oficiálně stává životaschopným. Absolvuji glukózový test. Beru si tlustou knížku, aby mi čekání utíkalo, ale nakonec není vůbec potřeba, po prvním odběru mě posílají domů. Podruhé dopadnu stejně a stávám se pacientkou s těhotenskou cukrovkou. Takže zjišťuji informace, odvažuji sacharidy, testuji krev. Z počátku cítím křivdu, co mě to zase potkalo. Vzápětí přijdou další komplikace, kam se hrabe cukrovka.

Začne být pořádně hezky a mě začne svědit kůže. Urputně se mažu a potíže přičítám oteplení. Pak si ale vzpomenu, že jsem četla článek o něčem, co svědění v těhotenství může způsobovat. Jak to bylo? Těhotenská žloutenka? Ale ne, to je blbost. Kde bych k tomu jako přišla? Článek si vyhledám. Jeho obsah mě celkem znepokojí, pro jistotu zavolám svému gynekologovi. Dohodneme se, že to nic nebude, ale přesto si ráno zajdu na krev. Čistě pro jistotu. No, tak nakonec to je něco. Cholestatická hepatoza, cholestáza, těhotenská žloutenka. I přes obtíže, kupu léků a kontrol se cítím výborně.

Dotáhly jsme to s malou do 36. týdne. Výsledky se neustále zhoršují a lékařka v rizikové poradně už nechce dál čekat. Ani já nechci čekat. A tak se domluvíme na další den. Nemůžu dospat a ráno se hlásím na příjmu na porodní sál. Ubytuji se a dávám souhlas s vyvoláním porodu.

A pak už to šlo rychle. V pátek odpoledne se narodila. Maličká sotva 2,5 kila měla. Zpočátku potřebovala pomoc s dýcháním, takže jsme z porodnice odcházeli za dlouhé dva týdny. Další týdny trvalo, než se podařilo plně kojit. Podařilo se a dodnes je velmi prsomilná.

Už je to rok a půl, co k nám přišla naše druhá holčička.

Přečtěte si také

Život mě zkouší ze všech stran. Zvládnu to?

Život mě zkouší ze všech stran. Zvládnu to?
  • kristyna dostalova
  • 01.09.26
  • 976

Ani nevíš, že procitneš a svět ti přinese tolik věcí, o kterých můžeš polemizovat. Pro ženy i muže je to leckdy náročné, ale zároveň krásně vyvážené období plné vzpomínek.

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
svapi
2695
27.2.19 06:27

Jsem moc rada, že to i pres vsechny komplikace dopadlo dobre :srdce: stastny zivot cele rodince, hlavne zdravi :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
stinga
79840
27.2.19 07:24

no tak to sis teda „vyžrala“ ty těhotenské problémy až do dna, snad už budete zdraví, moc štěstí přeju :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
Demi
4047
27.2.19 08:12

Tak teď už jen zdraví!
:kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
unuděná
53190
27.2.19 09:12

To je hezky napsané, i když si dovedu představit ty stresy… Nejlepší je věta „vytvářím přece dítě!“, dokonalé :palec:

  • načítám...
  • Zmínit
dalmatinka 123
48576
27.2.19 23:11

Krásný deníček a veliká gratulace..Přece jen už sem na emiminu pár let a Eliaskuv příběh se mi vryl do paměti.Nejednou sem brečela a teď už se po druhé u tvého deníčku usmívam a mám velkou radost. :srdce: Hodně zdravíčka pro vás všechny a už jen samé radosti :srdce:
:srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Ještě, že tě lásko mám

Vánoce? Kouzelně naše!

Po dalším porodu už vážně zhubnu!

A co další?

První den, první třída, dnes a před třiceti lety

Některé cesty vedou k vajíčku

O Otesánkovi...(?)

Na ultrazvuku jsme viděli pindíčka

Duhová holčička

Eliáš – nositel světla