Na ultrazvuku jsme viděli pindíčka
- O životě
- Fiducia
- 29.06.21
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Už to bude rok. Zítra ráno, až otevře svoje očka a věnuje mi svůj první úsměv pro dnešní den. „Jé“, řekne a já budu zas naměkko. Znamená to máma, kdybyste nerozuměli.
Přáli jsme si miminko. Dcery už byly tak veliké, vždyť mladší už byl rok. Bylo léto, ideální doba k častému milování. Po roce, kdy se mi nedařilo otěhotnět, už nám to tak poeticky nepřipadalo. Sex podle kalendáře se stal součástí naší denní rutiny. Utráceli jsme za vitamínové preparáty. Zkoušela jsem různá cvičení. A měli pozitivní mysl!
Menstruaci jsem měla snad poprvé v životě pravidelně. Spousty testů, které jsem si dělala pro jistotu, byly vždycky ukázkově negativní. Ani dušíček. Už jsme si mysleli, že jsme prostě na další dítě stáří.
Po třinácti měsících, kdy nebyl den, abych na to nemyslela, konečně meškám. Testuju. Pozitivní! Začínáme se opatrně těšit. Je mi strašně. Ranní nevolnosti trvají celý den. Nemůžu jíst, není co zvracet. Chci jen spát, ale to taky nemůžu.
U gynekologa mě čeká překvapení. Plůdek je o dva týdny starší a jsme tedy už v desátém týdnu. Dieta pro gestační diabetes a injekce heparinu na ředění krve jsou samozřejmostí, už jsem zvyklá. Absolvujeme potřebné prohlídky a někdy v polovině těhotenství se dozvíme pohlaví dítěte. Na ultrazvuku vidím pindíčka.
Tak nějak jsem počítala s třetí holčičkou, i když manžel si syna přál. Doma jsme oprášili seznam jmen a nakonec použijeme mužské jméno, které jsme měli vybrané pro dcery. Z výbavy začnu přebírat růžovou a rozdám.
Břicho roste, hýbe se. Ve třicátém týdnu se růst zpomalil. Lékař mě odesílá do rizikové poradny, později si chvíli odpočinu na lůžkovém oddělení pro rizikové těhotné.
A čas přímo letí. Je červen, do termínu porodu zbývají tři týdny. Nějak víc teď odpočívám, dětem se věnuje manžel a já u televize proválím celou sobotu. Večer pak nemůžu usnout a do noci sleduju Sex ve městě. Ráno zas straším. Je horko, nedá se spát.
Snídanička pohodička a pak… směr porodní sál. Manžel předá děti mámě a dorazí. Dostanu čaj, deku a cítím se jako v hotelu. Mezi kontrakcemi čtu tematicky Alžbětu Samkovou. Když už jsou kontrakce tak silné, že nevydržím v křesle, ani na lůžku, chodím. Ale čtu pořád! Asi mi to pomáhalo odvést myšlenky od bolesti. Když už ani číst nemůžu, zalezu do sprchy a zkouším vizualizaci. Otevírám bránu pro našeho malého prince, myslím na mořský vlny a podobný blbosti 
Začne bouřka. Občas se objeví porodní asistentka, dvakrát lékař, manžel nikde. No nic, nebudeme na něj čekat. Všechno šlo skvěle. Porodila jsem našeho synka a manžel přijel. Ideálně načasované. Ňuňáme a radujeme se z miminka. Cítím se skvěle. Kdyby nebyl maličký mírně nedonošený, šli bychom domů. Pro všechny případy jsme pobyli ještě dva dny. Užila jsem si jednočetné mateřství a po dcerách se mi už strašně stýskalo.
Doma jsme museli trochu zpracovat žárlivost mladší dcerky. Podařilo se nám brzy holčičku domazlit a dneska se mají všichni tři opravdu rádi. Museli jsme si znovu nastavit v hlavě, že spánková deprivace je naprosto normální, udržitelný stav mysli. Mrňavej tyran se pravidelně probíral z celodenního spánku kolem páté. Odpoledne samozřejmě. Vzpomínky na tohle období mám poněkud zamlžené.
Postupně jsme začali zase v noci spát. Maličký se naučil usmívat, pást koníky, sedět a lézt. Vyrostl mu první zoubek a druhý, třetí, momentálně jich má šest. Střídají se období, kdy hezky papá, a ta, při kterých chce jen mlíčko. Rád se směje a všechno chce prohlédnout, prozkoumat a ochutnat. Říká cíleně táta, bába, teta, haf, pápá, ham. Jen na mě křičí to svý jé!
Dělá nám synek radost. A nejspíš se každým dnem rozeběhne do světa. Tak pápá!
Přečtěte si také
Po týdnu ve školce přišel syn, že mají vši. To snad musí být vtip!
- Anonymní
- 14.09.26
- 599
Musím říct, že jsem po prázdninách čekala, že syn chvíli ve školce zůstane, než padne s první chřipkou. Když přišel domů s tím, že má asi vši, a následovala SMS od učitelky, měla jsem za to, že si...
Švagr si našel novou přítelkyni. Můj muž ji zbožňuje až moc
- Anonymní
- 14.09.26
- 1856
Bratr mého muže byl dlouhé léta starý mládenec. Já s manželem už máme dvě děti a klasickou rodinnou domácnost, kdy se každý den přeme o to, kdo umyje nádobí. Před nedávnem se ale švagr zamiloval a...
Syn se stydí za obyčejný telefon. Ostatní ve třídě mají dražší modely
- Anonymní
- 14.09.26
- 1289
Náš jedenáctiletý syn má všechno, co potřebuje, přesto se mezi spolužáky cítí chudý. Nemá značkové tenisky ani nejnovější telefon a začal se za nás stydět. Nevím, zda ho učíme znát hodnotu peněz,...
Manžel chce druhé dítě. Já při té představě cítím jen strach
- Anonymní
- 14.09.26
- 543
Naše tříletá dcera byla vytoužená a miluji ji nade všechno. Těhotenství, porod a první měsíce mateřství mě ale dostaly na hranici sil. Manžel začal mluvit o druhém dítěti a já mu nedokážu přiznat,...
Čtyři dny ve školce a zase rýma. Září sotva začalo a já už propadám zoufalství
- Anonymní
- 14.09.26
- 274
Milé maminky, přišla jsem si k vám trochu postěžovat. Je to u nás naprosto nekonečný příběh. Dcera byla celé léto zdravá. A to chodila mezi děti, byla dost v kolektivu, lítala pořád někde venku,...
Rozešli jsme se, ale hypotéka nás drží spolu. Už rok žijeme každý ve svém pokoji
- Anonymní
- 13.09.26
- 3730
Nikdy by mě nenapadlo, že se s člověkem, se kterým jsem plánovala svatbu, jednou budu domlouvat přes email, kdo si kdy vezme koupelnu. Jenže přesně tak dnes vypadá moje domácnost.
Spím už dva týdny s dcerou v pokojíku. Čekám, až se manžel omluví
- Anonymní
- 13.09.26
- 2844
Začalo to celé naší partnerskou hádkou. Ve výsledku to nebylo nějak zásadní, ale nechtěla jsem ustupovat, protože mi přijde, že já jsem vždycky ta, která se nakonec omluví. Tentokrát jsem řekla...
Kvůli nepořádku jsme se začali hádat. Paní na úklid nám zachránila manželství
- Anonymní
- 13.09.26
- 1913
Ráno hádka, odpoledne znovu a večer tichá domácnost. Táhlo se to s námi snad celé dva roky, od doby, co se narodila dcera. Společně s rodičovskými povinnostmi jsem najednou zjistila, že mám problém...
Manžel tráví všechen čas na zahradě. Chci se rozvést
- Anonymní
- 13.09.26
- 9037
Nikdy bych nevěřila tomu, že když odrostou děti a konečně budeme mít čas na sebe, tak nás rozdělí naše zahrada. Když se děti odstěhovaly, ze začátku to bylo naprosto skvělé. Najednou jsme byli...
Syn začal až příliš řešit svoje tělo. Posilovna se stala jeho druhým domovem
- Anonymní
- 13.09.26
- 901
Ještě před rokem jsem měla doma kluka, kterého jsem musela přemlouvat, aby si po tělocviku vůbec vzal čisté tričko. Sport ho moc nezajímal, na běhání se tvářil, jako kdybych po něm chtěla uběhnout...
Užívejte si děti, moc rychle to utíká 
, změnila. Chtěla jsem, aby více vyjadřoval autorčino vyprávění, celý příběh a vzbuzoval chuť si deníček přečíst 
Děkuji za odpověď a přeju krásný den 
Nechci to do toho rypat, zvlášť kdyz autorka je s tim srozumena, berte to jen jako zpětnou vazbu 
Ale jinak se mi deníček libil 
