Na ultrazvuku jsme viděli pindíčka
- O životě
- Fiducia
- 29.06.21
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Už to bude rok. Zítra ráno, až otevře svoje očka a věnuje mi svůj první úsměv pro dnešní den. „Jé“, řekne a já budu zas naměkko. Znamená to máma, kdybyste nerozuměli.
Přáli jsme si miminko. Dcery už byly tak veliké, vždyť mladší už byl rok. Bylo léto, ideální doba k častému milování. Po roce, kdy se mi nedařilo otěhotnět, už nám to tak poeticky nepřipadalo. Sex podle kalendáře se stal součástí naší denní rutiny. Utráceli jsme za vitamínové preparáty. Zkoušela jsem různá cvičení. A měli pozitivní mysl!
Menstruaci jsem měla snad poprvé v životě pravidelně. Spousty testů, které jsem si dělala pro jistotu, byly vždycky ukázkově negativní. Ani dušíček. Už jsme si mysleli, že jsme prostě na další dítě stáří.
Po třinácti měsících, kdy nebyl den, abych na to nemyslela, konečně meškám. Testuju. Pozitivní! Začínáme se opatrně těšit. Je mi strašně. Ranní nevolnosti trvají celý den. Nemůžu jíst, není co zvracet. Chci jen spát, ale to taky nemůžu.
U gynekologa mě čeká překvapení. Plůdek je o dva týdny starší a jsme tedy už v desátém týdnu. Dieta pro gestační diabetes a injekce heparinu na ředění krve jsou samozřejmostí, už jsem zvyklá. Absolvujeme potřebné prohlídky a někdy v polovině těhotenství se dozvíme pohlaví dítěte. Na ultrazvuku vidím pindíčka.
Tak nějak jsem počítala s třetí holčičkou, i když manžel si syna přál. Doma jsme oprášili seznam jmen a nakonec použijeme mužské jméno, které jsme měli vybrané pro dcery. Z výbavy začnu přebírat růžovou a rozdám.
Břicho roste, hýbe se. Ve třicátém týdnu se růst zpomalil. Lékař mě odesílá do rizikové poradny, později si chvíli odpočinu na lůžkovém oddělení pro rizikové těhotné.
A čas přímo letí. Je červen, do termínu porodu zbývají tři týdny. Nějak víc teď odpočívám, dětem se věnuje manžel a já u televize proválím celou sobotu. Večer pak nemůžu usnout a do noci sleduju Sex ve městě. Ráno zas straším. Je horko, nedá se spát.
Snídanička pohodička a pak… směr porodní sál. Manžel předá děti mámě a dorazí. Dostanu čaj, deku a cítím se jako v hotelu. Mezi kontrakcemi čtu tematicky Alžbětu Samkovou. Když už jsou kontrakce tak silné, že nevydržím v křesle, ani na lůžku, chodím. Ale čtu pořád! Asi mi to pomáhalo odvést myšlenky od bolesti. Když už ani číst nemůžu, zalezu do sprchy a zkouším vizualizaci. Otevírám bránu pro našeho malého prince, myslím na mořský vlny a podobný blbosti
Začne bouřka. Občas se objeví porodní asistentka, dvakrát lékař, manžel nikde. No nic, nebudeme na něj čekat. Všechno šlo skvěle. Porodila jsem našeho synka a manžel přijel. Ideálně načasované. Ňuňáme a radujeme se z miminka. Cítím se skvěle. Kdyby nebyl maličký mírně nedonošený, šli bychom domů. Pro všechny případy jsme pobyli ještě dva dny. Užila jsem si jednočetné mateřství a po dcerách se mi už strašně stýskalo.
Doma jsme museli trochu zpracovat žárlivost mladší dcerky. Podařilo se nám brzy holčičku domazlit a dneska se mají všichni tři opravdu rádi. Museli jsme si znovu nastavit v hlavě, že spánková deprivace je naprosto normální, udržitelný stav mysli. Mrňavej tyran se pravidelně probíral z celodenního spánku kolem páté. Odpoledne samozřejmě. Vzpomínky na tohle období mám poněkud zamlžené.
Postupně jsme začali zase v noci spát. Maličký se naučil usmívat, pást koníky, sedět a lézt. Vyrostl mu první zoubek a druhý, třetí, momentálně jich má šest. Střídají se období, kdy hezky papá, a ta, při kterých chce jen mlíčko. Rád se směje a všechno chce prohlédnout, prozkoumat a ochutnat. Říká cíleně táta, bába, teta, haf, pápá, ham. Jen na mě křičí to svý jé!
Dělá nám synek radost. A nejspíš se každým dnem rozeběhne do světa. Tak pápá!
Přečtěte si také
Kolegové mě pozvali na rozlučku. Až tam jsem zjistila, že dostávám výpověď
- Anonymní
- 06.11.26
- 4791
Ještě v pátek ráno jsem si myslela, že mám v práci skvělé vztahy a že si mě kolegové váží. Večer mě pozvali na společnou rozlučku, koupili mi dárek a objednali stůl v restauraci. Jenže já netušila,...
Manžel si pustil to odporné video přímo před naší dcerou. Chci utéct
- Anonymní
- 06.11.26
- 2108
Život vás občas srazí na kolena způsobem, o kterém se vám nesnilo ani v těch nejtemnějších nočních můrách. Jsou situace, kdy se díváte na člověka, s nímž sdílíte domácnost, a v šoku si uvědomujete,...
Dcera dostala v Lidlu hysterák. Lidé na mě koukali, jako bych za to mohla
- Anonymní
- 06.11.26
- 975
„Jsi ta nejhorší maminka na světě!“ zařvala na mě moje pětiletá dcera uprostřed Lidlu a vzápětí sebou praštila o zem. V tu chvíli se otočila snad polovina obchodu. Já stála s košíkem v ruce, v němž...
Muž odmítá kroužky, já tlačím své ambice. Kdo zachrání mého staršího syna?
- Anonymní
- 06.11.26
- 992
Mateřství je neustálý boj mezi tím, kým bychom chtěli, aby naše děti byly, a kým ony ve skutečnosti jsou. Nejvíc bolí, když si uvědomíte, že svým vlastním tlakem možná křivíte osudy těch, které...
Chůvě jsem dával 300 korun za hodinu. Syn mi ukázal, co si má k večeři zalít
- Anonymní
- 06.11.26
- 1405
Syn přede mě položil kelímek instantních nudlí a zeptal se, jestli mu ho zaleju stejně jako Klára. Bylo půl osmé večer, zrovna jsem přišel z odpolední a žena měla službu ještě do rána. V lednici...
Celý život předstíral, že ho přitahuji. Manžel se mi přiznal až teď
- Anonymní
- 05.11.26
- 3748
Když mi manžel po dvanácti letech společného života oznámil, že ho vlastně nikdy nepřitahovalo moje tělo, nejdřív jsem si myslela, že jde o nějaký nepovedený vtip. Máme dvě děti, společný dům,...
Vím o manželově nevěře. Přesto s ním chystám dětem Vánoce
- Anonymní
- 05.11.26
- 1801
Na manželovu nevěru jsem přišla v říjnu. Od té doby s ním vybírám dárky, domlouvám návštěvy a před dětmi se snažím fungovat jako dřív. Řekla jsem si, že rozhodnutí nechám až po Vánocích. Jenže teď...
Můj maká do úmoru, její se válí. Přesto mi kamarádka tvrdí, že jsem hloupá
- Anonymní
- 05.11.26
- 2023
Znáte ten typ kamarádek, které vám sice celá léta radí, ale vy máte pokaždé pocit, že se vám spíš snaží zbořit dům? Nejvíc veselo bývá tehdy, když nejhlasitěji křičí ti, kteří mají doma největší...
Po rande mi poslal QR kód na 640 korun. Zaplatila jsem, pak přišla další zpráva
- Anonymní
- 05.11.26
- 9228
QR kód na 640 korun mi přistál v telefonu v sedm šestnáct ráno, ještě než jsem si stihla vyčistit zuby. Pod ním stálo „Tvoje půlka za včerejšek.“ Chvíli jsem na to koukala. Večer předtím mi ten...
Syn je v devítce a netuší, kam dál. Já už mu v hlavě vybrala tři školy
- Anonymní
- 05.11.26
- 734
Můj syn na otázku, kam chce jít po základce, odpovídá „nevím“. Nejdřív jsem to brala v klidu. Teď po večerech procházím stránky středních škol a každou další zmínkou o přijímačkách ho spolehlivě...