Má cesta za dětským smíchem
- Rodičovství
- kar-maa
- 06.06.14
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Psal se sedmnáctý měsíc našeho snažení. Měla jsem za sebou tři biochemická těhotenství a před sebou návštěvu CARu, kde mi měli říct výsledky mého hormonálního profilu.
Doktorka mi řekla, že mi špatně funguje štítná žláza. Předepsala mi prášky a zakázala snažení, dokud se mi štítka nedá dohromady. Za čtrnáct dní jsem měla přijít na další odběr krve, pro kontrolu hodnoty ŠŽ a domluvit se na termín hysteroskopie.
Byl den před návštěvou doktorky a já šla na záchod počůrat těhotenský test. Sice téměř žádná šance na těhotenstvi, protože poslední nechráněný sex byl den před návštěvou CARu, a to jsem byla ještě málo dnů cyklu. No ale jistota je jistota, když už se mi tam dole mají rýpat! Jaké bylo moje překvapení, když se mi na testu ukázaly hned //. Docela ironie, když snažilce vyrazí dech pozitivní těhotenský test. :0)
Takže hysterka se nekonala, já byla okamžitě hnána na utz ŠŽ a krevní testy. Naštěstí moje ŠŽ zareagovala na prášky rychle a těhotenství dopadlo dobře.
Kromě krátkého špinění na začátku těhoteství bylo všechno naprosto v pořádku.
Přenášela jsem devět dní. Porod mi vyvolávali a trval osm hodin od prvních kontrakcí. Musím, že to bolelo, ale měla jsem naštěstí jen kontrakce do břicha a křížové se mi vyhnuly. Mezi bolestmi se mi dařilo usnout, takže si pamatuju jen, jak mě budí další bolest a jak jsem si vždycky říkala, ať to přestane, že mě to nebaví a že chci spát. Zvládla jsem porodit bez epiduralu a za to byl na mě manžel moc pyšný. ;0)
Druhý den po porodu dostal můj syn horečky. Vzali mi ho, dali do inkubátoru a po testech mu zjistili bakterie v krvi a nasadili mu antibiotika. Ty bohužel ještě zhoršili jeho koliku!
Po dvanácti dnech jsem si domu odvážela plačící miminko, které téměř nespalo. Doma jsem dělala, co jsem mohla, abych synovi ulevila. To mělo za následek, že jsem spala asi dvě hodiny denně a málem jsem se složila.
S pomocí mé a manželovy rodiny se mi podařilo to nejhorší období přežít.
Věčné utěšování, uklidňování, nošení a uspávání na rukach zapříčinilo, že můj syn nejen že nespí v postýlce, ale u nás v posteli, a že ani neumí usnout sám. Usne jen při houpání nebo s prsem v puse. Takže problém s uspáváním jsme částečně vyřešili, ale vytvořili jsme další, díky kterému jsme si na sebe ušili bič!
Teď už má syn skoro čtyři měsíce a díky drsné dietě, kterou držím, je kolika pod kontrolou jakž takž. Ale „prdíky“ jsou stále a pořád syna budí ze spánku. Takže pořád jen uspávám a uspávám.
Nicméně se na mě můj syn dokáže tak krásně usmát. A tak krásně se směje na celý svět, že stačí jeden takový úsměv a všechny bezesné noci jsou zapomenuty.
Jen doufám, že jsem si dítě s kolikou už vybrala a druhé dítko bude spinkat jako andílek a o nějakých prdících nebude mít ani tušení.
Přečtěte si také
„Nejste na dovolené, slečno.“ Z ordinace gynekologa jsem odcházela se slzami
- Anonymní
- 16.07.26
- 48
Byla to obyčejná preventivní prohlídka. Aspoň jsem si to myslela, když jsem ráno odcházela z domu. Je mi třiatřicet a ke gynekologovi chodím pravidelně. Nikdy to není příjemné, ale beru to jako...
Manžel mě opustil, když jsem onemocněla. Prý už vedle mě nedokázal žít
- Anonymní
- 16.07.26
- 56
Nikdy by mě nenapadlo, že jednou budu přemýšlet nad tím, jestli mě opustila nemoc, nebo manžel. Možná obojí přišlo ve stejnou dobu. A také bych nevěřila, kolik toho člověk unese, když musí.
Pronesla jsem větu, kterou jako rodič na cestách nesnáším
- Anonymní
- 16.07.26
- 102
Po deseti letech jsme s manželem vyrazili na pořádnou horskou túru jen ve dvou. Těšila jsem se na ticho, klid a čas bez neustálých dětských otázek. Nakonec jsem ale byla právě já ta, kdo položil tu...
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1871
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 1111
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1988
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 819
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 489
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 22129
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2684
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...