Má cesta za dětským smíchem
- Rodičovství
- kar-maa
- 06.06.14
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Psal se sedmnáctý měsíc našeho snažení. Měla jsem za sebou tři biochemická těhotenství a před sebou návštěvu CARu, kde mi měli říct výsledky mého hormonálního profilu.
Doktorka mi řekla, že mi špatně funguje štítná žláza. Předepsala mi prášky a zakázala snažení, dokud se mi štítka nedá dohromady. Za čtrnáct dní jsem měla přijít na další odběr krve, pro kontrolu hodnoty ŠŽ a domluvit se na termín hysteroskopie.
Byl den před návštěvou doktorky a já šla na záchod počůrat těhotenský test. Sice téměř žádná šance na těhotenstvi, protože poslední nechráněný sex byl den před návštěvou CARu, a to jsem byla ještě málo dnů cyklu. No ale jistota je jistota, když už se mi tam dole mají rýpat! Jaké bylo moje překvapení, když se mi na testu ukázaly hned //. Docela ironie, když snažilce vyrazí dech pozitivní těhotenský test. :0)
Takže hysterka se nekonala, já byla okamžitě hnána na utz ŠŽ a krevní testy. Naštěstí moje ŠŽ zareagovala na prášky rychle a těhotenství dopadlo dobře.
Kromě krátkého špinění na začátku těhoteství bylo všechno naprosto v pořádku.
Přenášela jsem devět dní. Porod mi vyvolávali a trval osm hodin od prvních kontrakcí. Musím, že to bolelo, ale měla jsem naštěstí jen kontrakce do břicha a křížové se mi vyhnuly. Mezi bolestmi se mi dařilo usnout, takže si pamatuju jen, jak mě budí další bolest a jak jsem si vždycky říkala, ať to přestane, že mě to nebaví a že chci spát. Zvládla jsem porodit bez epiduralu a za to byl na mě manžel moc pyšný. ;0)
Druhý den po porodu dostal můj syn horečky. Vzali mi ho, dali do inkubátoru a po testech mu zjistili bakterie v krvi a nasadili mu antibiotika. Ty bohužel ještě zhoršili jeho koliku!
Po dvanácti dnech jsem si domu odvážela plačící miminko, které téměř nespalo. Doma jsem dělala, co jsem mohla, abych synovi ulevila. To mělo za následek, že jsem spala asi dvě hodiny denně a málem jsem se složila.
S pomocí mé a manželovy rodiny se mi podařilo to nejhorší období přežít.
Věčné utěšování, uklidňování, nošení a uspávání na rukach zapříčinilo, že můj syn nejen že nespí v postýlce, ale u nás v posteli, a že ani neumí usnout sám. Usne jen při houpání nebo s prsem v puse. Takže problém s uspáváním jsme částečně vyřešili, ale vytvořili jsme další, díky kterému jsme si na sebe ušili bič!
Teď už má syn skoro čtyři měsíce a díky drsné dietě, kterou držím, je kolika pod kontrolou jakž takž. Ale „prdíky“ jsou stále a pořád syna budí ze spánku. Takže pořád jen uspávám a uspávám.
Nicméně se na mě můj syn dokáže tak krásně usmát. A tak krásně se směje na celý svět, že stačí jeden takový úsměv a všechny bezesné noci jsou zapomenuty.
Jen doufám, že jsem si dítě s kolikou už vybrala a druhé dítko bude spinkat jako andílek a o nějakých prdících nebude mít ani tušení.
Přečtěte si také
Dcera se svěřuje umělé inteligenci a já se jí vůbec nedivím. Dělám to také
- Anonymní
- 28.09.26
- 640
Nedávno jsem četla, že děti se začínají svěřovat umělé inteligenci s věcmi, které neřeknou rodičům. A vůbec se tomu nedivím. Moje dospívající dcera Simona s ní řeší prakticky všechno. Zpočátku jsem...
Děti rostou. Jen jejich věci nějak neubývají
- Anonymní
- 28.09.26
- 404
Děti mají jednu úžasnou vlastnost. Rostou. Je to sice poněkud drahý koníček, protože člověk každou chvíli kupuje větší boty, delší kalhoty, větší bundy a další věci, které ještě před třemi měsíci...
Celý víkend jsem byla doma. V neděli jsem byla unavenější než v pátek
- Anonymní
- 28.09.26
- 6271
V pátek jsem přišla domů a měla jsem jasno. Tenhle víkend nikam nejdu. Žádné návštěvy, žádné nakupování, žádné výlety, žádné „pojď, když už je hezky“. Chtěla jsem mít prostě pokoj.
Syn nechtěl do školky. Myslela jsem, že se mu stýská. Pravda byla horší
- Anonymní
- 28.09.26
- 3750
Každé ráno jsme bojovali. Syn plakal, držel se mě a prosil, abych ho ve školce nenechávala. Říkala jsem si, že je to jen období, že si zvyká na nové prostředí. Jenže pak jsem zjistila, že za jeho...
Těšila jsem se na svobodu, až děti vyrostou. Teď se bojím odjet na dovolenou
- Anonymní
- 28.09.26
- 3309
Je mi 55 let a celý život jsem měla pocit, že jednou přijde chvíle, kdy budu mít konečně čas sama na sebe. Děti vyrostou, já si odpočinu a začnu trochu žít. Budu cestovat, kam budu chtít, na nikoho...
Dala jsem synovi do školky kraťasy. Učitelka ze mě udělala krkavčí matku
- Anonymní
- 27.09.26
- 2153
První dny v záři. Školkový kolotoč se rozběhl na plné obrátky a s ním i nekonečné seznamy požadavků, co všechno musí mít děti ve skříňkách. Náhradní tričko, spodní prádlo, věci na převlečení na...
Dlouho jsem čekala, jestli mě touha po dítěti přece jen dožene. Nedohnala
- Anonymní
- 27.09.26
- 1175
Děti jsem nikdy vyloženě nechtěla. Nebyla jsem ale ani přesvědčená, že je nechci za žádnou cenu. Spíš jsem pořád čekala, jestli se ve mně něco změní.
Bývala jsem žena, pak matka, pak babička. Dnes bych ráda znovu potkala muže
- babiMáňa
- 27.09.26
- 2647
Je mi něco přes šedesát a jsem celkem vitální babča. Můj syn se snachou mají dvě krásné děti a já jsem ráda, že už jsou ve věku, kdy se mnou mohou i za kulturou nebo do přírody. Okolí o mě říká, že...
Houby jsme sbírali celý život. Tentokrát skončila celá rodina v nemocnici
- Anonymní
- 27.09.26
- 896
Na houby jsme chodili odmalička. Nejdřív s rodiči, později s manželem a nakonec i s našimi dětmi. Nikdy jsme nesbírali nic, čím bychom si nebyli jistí. Žádné experimentování, žádné houby určované...
Poprosila jsem muže, aby odvedl syna do školky. Jeho reakce mě šokovala
- Anonymní
- 27.09.26
- 2961
Ručička hodin ukazovala půl sedmé ráno a já měla pocit, že jsem v noci nenasbírala ani dvě hodiny souvislého spánku. Na hrudi mi oddechovala sedmiměsíční dcerka. Kvůli rýmě nemohla dýchat nosem,...