Málo vs. hodně umělého mléka
Chci vám tímto článkem dokázat, že i když z porodnice odcházíte s dokrmováním umělým mlékem, i přesto se můžete plně rozkojit. Když se malá narodila, vážila 2760 g. První kojení byl hrozný boj i s asistencí sestry. Malá se totiž nemohla přisát.
Když se pak po dlouhé době zkoušení přikládáním přisála, byla jsem šťastná. To jsem ještě nevěděla, že i druhé prso bude boj, a ještě větší. Bohužel druhé ráno na vizitě dětská doktorka zjistila, že nepřibírá, a tak jsme museli před každým kojením jet na zvážení, poté do půl hodiny nakojit a pak zase zpátky na váhu.
Malá si vždy vytáhla jen hrozně málo, takže dokrm. A takhle to bylo pořád dokola. Doporučili mi, ať mi návštěva zajde koupit homeopatika Ricinus Communis. Z porodnice jsme odcházeli s váhou 2550 g a s instrukcemi, jak dokrmovat.
Takže místo toho, abychom jeli hned z porodnice domů, museli jsme navštívit lékárnu, kde jsme pořídili Nutrilon HA, protože tatínek je alergik, odsávačku Medela za 3500,– (kdybych ji nepotřebovala hned, tak ji za takové prachy nepořizuji, protože na internetu se dá sehnat za poloviční cenu) a stříkačky, abych ji měla jak dokrmovat umělým mlékem.
Za asi 10 dní jsem v lékárně nechala přes 7000,–. No hrůza, nikdy bych nevěřila, že kojení bude taková věda…
Takže začíná náš boj s kojením, dokrmováním a ještě odstříkáváním, a to každou 1-2 hodiny. V poměru to bylo tak 30:70 (MM:UM). Bohužel na levé prso se špatně přisávala, tak jsem si ještě musela pořídit formovače.
Všude jsem četla, že na rozkojení pomáhá zalézt si s miminkem do postele, svléknout se do půli těla a takto být třeba 3-4 dny. Takzvaně tělo na tělo. Po prvním dnu jsme to bohužel musely vzdát, protože jsem chytla nějaké střevní potíže, takže jsem ani nejedla a to tomu mléku také moc nepomohlo. Takže za týden znovu. Do toho jsem stále brala homeopatika, pila kojící čaje a kefíry. Prostě vše, co by mohlo pomoct.
Od okolí jsem stále slýchala, ať už se na to vykašlu, že to stejně nemá cenu. Ale já jsem pořád VĚŘILA, že to dokážu, přece když to jde ostatním, tak to musí jít i nám. A to mi hodně pomohlo.
Po nějaké době už dokromování bylo v poměru 60:40. V této době jsem hodně četla různé články, kde všichni radili, abych umělé mléko zahodila a prostě jen kojila, klidně každých 30 minut, prostě když si malá řekne, tak přiložit.
A tak jsme to tak dělaly. Teda řeknu vám, že psychicky to bylo hodně náročné. Protože kojení trvalo třeba i 45 minut a poté ještě odsát a takhle pořád dokola. Ale stálo to za to, protože jsem začala pomalu zjišťovat, že MOJE mlíčko stačí. HURÁÁÁÁ!
Takže poslední náš dokrm umělým mlékem byl 5. 10. 2015. Sice pořád kojím i v noci co 3-4 hodiny, ale mně to nevadí. Trvalo mi tedy 83 dní, než jsem se plně rozkojila, ale teda řeknu vám, že to stojí za to! Jsem na sebe hrozně pyšná.
Už 76 dní plně kojím!
A dokonce večer musím i odstříkat zhruba 50 ml, protože jinak mně mléko samo stříká. ![]()
Chtěla jsem vám tímto říct, ať to v žádném případě nevzdáváte a ať neposloucháte okolí, které vám neustále říká, že se to stejně nepodaří.
Takže hlavu vzhůru a hurá do kojení.
Přečtěte si také
Rozhodla jsem se, že nebudu kojit. Změnilo mi to život i pohled na mateřství
- Anonymní
- 07.05.26
- 1210
Ještě jako bezdětnou mě vždycky štvalo to neustálé tlačení do kojení. Kojení je jediné správné, nekojící matky jsou méněcenné, nekojené děti budou věčně nemocné. Takové řeči jsem slýchala pořád...
Chtěla jsem rodit doma. Skončila jsem na sále a málem přišla o život
- Anonymní
- 07.05.26
- 1228
Ještě před pár lety by mě nikdy nenapadlo, že bych chtěla rodit doma. Brala jsem jako samozřejmost, že porod patří do nemocnice, mezi lékaře a přístroje. Jenže když jsem otěhotněla, něco se...
Porodila jsem doma do pěti minut. Záchranář mě seřval a hrozil sociálkou
- Anonymní
- 07.05.26
- 1377
Třetí těhotenství má být podle všech příruček „brnkačka“. Už víte, do čeho jdete, znáte své tělo a máte pocit, že vás nic nepřekvapí. Já měla všechno nalinkované. Vybraná porodnice půl hodiny...
Moje dcera má diagnostikovaný autismus. Někteří mě obviňují, že za to můžu já
- Anonymní
- 07.05.26
- 709
Když jsem Karolínku čekala, snažila jsem se dělat všechno tak, jak se má. Byla jsem ta klasická nadšená prvorodička, která si pročítá články, diskuse, doporučení lékařů a řeší každou maličkost. Co...
Syn se před maturitou hroutí. Stydím se za jeho neschopnost
- Anonymní
- 07.05.26
- 2729
Vždycky jsem věřil, že úspěch je volba. Celý život jsem dřel, abych své rodině zajistil standard, o kterém se většině lidí jen zdá. Moje děti měly všechno – kroužky, sport, mou plnou podporu a...
Tchyně se doma nudí, ale vnoučka nepohlídá. Jí děti taky nikdo nehlídal, říká
- Anonymní
- 06.05.26
- 3026
Moje tchyně by mohla být naprosto ideální hlídací babička. S tchánem mají firmu, kterou už předali mladším, peněz mají dost a času taky. Chápu, že rádi cestují a užívají stáří plnými doušky. Ale...
Místo oběda psychologický výslech: Moje máma rozebrala mou holku na prvočinitele
- Anonymní
- 06.05.26
- 2067
Říká se, že matky mají na své syny jakýsi šestý smysl. Ten mámin je ale nastavený na režim „vyhledat a zničit“ jakoukoli ženu, která se ke mně přiblíží na méně než metr. Když jsem se rozhodl, že jí...
Pracuji jako uklízečka a můj dospívající syn se za mě stydí. Prý mu dělám ostudu
- Anonymní
- 06.05.26
- 1089
Dlouhá léta jsem byla doma s dětmi na rodičovské. Máme tři děti a kvůli nejmladší dceři stále nemůžu nastoupit na plný úvazek někam do kanceláře. Je často nemocná, pořád běháme po doktorech a ze...
Máma září štěstím. Jenže její mladší partner skrývá tajemství, které znám jen já
- Anonymní
- 06.05.26
- 2170
Máma si v pětapadesáti letech našla milence, který je o dvacet let mladší než ona. Na tom by dnes nebylo nic divného, kdyby se ho nerozhodla seznámit se mnou. Jeden polibek a od té doby mám o čem...
Odnáším si drobnosti z obchodů a neumím přestat. Mám vyhledat pomoc?
- Anonymní
- 06.05.26
- 836
Kradu drobnosti, které si můžu bez problémů koupit. Nedělám to kvůli penězům, ale kvůli pocitu – adrenalinu, napětí a zvláštní radosti, která mi vydrží i několik dní. Pak ale přichází stud a...