Milostný dopis
Tento deníček není milostným dopisem pro muže. Je dopisem pro někoho, z koho muž teprve bude. Pro někoho velmi malého a velmi důležitého. Mohl by být dopisem od většiny z nás.
Nosím Tě pod srdcem. Někdy mám pocit, že spíš pod žaludkem nebo na močovém měchýři. Nosím tě 7 měsíců. Zatraceně krátká doba, ale já už mám pocit, že tě začínám znát. Vím, že v noci vstáváš se mnou, když jdu (hádej čí vinou) dvakrát čůrat. Když se vracím do postele, stejně jako já se vrtíš a znova se mnou usínáš. Stejně jako já budu pak vstávat s Tebou. Když se směji a raduji, raduješ se se mnou, cítím to na žebrech. Hodně. Když jsem dojatá při dokumentu o africké divočině, ani se nehneš a cítím na boku jen Tvé jemné ručky, jakoby mě zevnitř hladily. Miluju Tě, i když si to vlastně uvědomuji až při psaní těchto řádků. Protože jsi můj syn. Jsi život, který jsme Ti s Tvým tátou dali. Jsi udělaný z velké věrné lásky, kterou Ti chceme také dát.
Budeš malý a uplakaný a fialový a odřený a bojím se, že mi rozžužláš prsa a nebudeš umět pít, a bojím se, že budeš moc křehoučký a já nebudu vědět, co s Tebou mám vlastně dělat. Bojím se, že budeš neutišitelně plakat a já budu plakat s Tebou, protože nebudu mít nejmenší tušení, proč pláčeš. Bojím se, že si budu myslet, že nejsem dobrá matka a že nebudu rozumět Tvému pláči.
Budeš malý a klidný, budeš na mě koukat vyjevenýma modrýma očkama z oteklé otlačené tvářičky a ptát se pohledem:“ To jsi ty? Tvůj hlas já přece znám.“ Budeš celý rudý vděčně a spokojeně sát z mého prsu, ručkou o mě opřený a budeš se na mě dívat, jak se na Tebe usmívám. Budeš krásný ve spánku, silném a nevinném, takový mají jen malinké děti. Těším se, až se poprvé usměješ. Těším se, až budu v Tvé tváři vidět každý den němý úžas ze světa kolem nás. Těším se, až si se mnou budeš „povídat“. Budu totiž rozumět - jsi spokojený a máš mě rád.
Tak rychle to utíká. Ještě před chvilkou jsem se třásla při pohledu na těhotenský test, tolik jsi nás překvapil, tolik jsi nás potěšil. Ještě před chvilkou se mi dělalo ze všeho zle, měla jsem drobná prsa a malý pevný zadek. Teď jsem obrovská, mám obrovské snad i vlasy, tváře, nohy… a se mnou rosteš i ty. Pamatuji si, jak jsem plakala, když jsem tě poprvé „viděla“. Malého šedého pulečka s černým flíčkem v hrudi - bijícím srdíčkem. Tolik jsem se těšila, že budeš holčička a plakala jsem štěstím, když nám řekli, že jsi kluk. Byla jsem tak pyšná, že budeš syn.
Prosím každý den Boha, abys byl krásný po otci, rozumný taky po něm, empatický po mně, trochu syčák, trochu hrdina s dobrým srdcem a věčným úsměvem. Modlím se, aby všechny nemoci a trápení postihly mě, a Tebe tak nepotkaly příliš brzy. Modlím se za Tvé zdraví, za Tvůj dobrý příchod na svět a prosím sudičky, aby stejně jako ho daly mně, daly i Tobě do vínku trochu štěstí. Bůh ví, že ho v této době budeš určitě potřebovat.
Ty tohle nebudeš nikdy číst. Jsi syn a v době, kdy bys to ocenil, budeš moc malinký a nechápal bys. A až budeš dost velký, abys to pochopil, neocenil bys to. Jednou ale budeš dospělý, velký „kluk“ jako jsem teď já velká „holka“, a pak to možná budeš číst, nebo třeba také budeš jen v duchu psát svému nenarozenému dítěti.
Děkuju všem, které dočetly až do konce.
Přečtěte si také
Tátovu novou přítelkyni jsem chtěla přijmout. Pak promluvil můj čtrnáctiletý syn
- Anonymní
- 29.10.26
- 3164
„Mami, to je dědova přítelkyně, nebo tvoje kamarádka?“ zeptal se mě čtrnáctiletý syn u nedělního oběda. Táta se zasmál, jeho nová přítelkyně zrudla a já měla chuť se propadnout. Ne kvůli synovi,...
Máma věřila sestře, že ji chci dát do domova. Pravda byla úplně jiná
- Anonymní
- 29.10.26
- 1273
Na máminy šedesáté sedmé narozeniny jsem se dozvěděla, že jsem v naší rodině za tu nejhorší dceru. Dort objednala sestra, dárky nakoupila sestra a u stolu se probíralo, jak je skvělé, že se o mámu...
Usnula jsem vyčerpáním na gauči. Děti mezitím málem podpálily dům
- Anonymní
- 29.10.26
- 730
Když jste v takovém stadiu vyčerpání, kdy byste usnuli i vestoje opření o opěradlo tramvaje, mozek vám prostě vypoví službu. Jenže mně vypověděl ve chvíli, kdy jsem to nejméně potřebovala. Málem mě...
Manžel neumí platit online. Všechny účty platím já. Jeho lenost mě ničí
- Anonymní
- 29.10.26
- 752
V dnešní době, kdy si díky pár kliknutím objednáte nákup až do domu, zaplatíte letenky nebo vyřídíte úřady, žije můj manžel v pravěku. Má sice v kapse chytrý telefon (který moc neumí používat), ale...
Myslela jsem, že mě tchán obdivuje. Pak jsem zjistila, co řeší s mým mužem
- Anonymní
- 29.10.26
- 3648
Když tchán potřetí během nedělního oběda prohlásil, že takovou svíčkovou neměl ani v restauraci, skoro jsem se začala červenat. Jenže o pár dní později mi manžel mezi řečí prozradil, co mu jeho...
Byl jsem zamilovaný do její kamarádky. Pak přišel první máj a všechno bylo jinak
- Anonymní
- 28.10.26
- 1851
Měl jsem v tom naprosto jasno. Byl jsem zamilovaný do Ivety a věřil, že právě ona bude mou první velkou láskou. Na prvního máje jsem jí připravil romantickou schůzku pod rozkvetlou třešní. Jenže...
Sestra chtěla dát sousedům lekci. Kvůli její pomstě skončilo dítě v nemocnici
- Anonymní
- 28.10.26
- 1646
Moje sestra už nemohla vystát hlučné sousedy. Vadil jí pláč jejich miminka, nepořádek na chodbě i věčné hádky. Snažila jsem se jí domluvit, jenže jednoho rána jí došla trpělivost. Rozhodla se...
10 let jsem čekala na návrat syna. Pak přijel s manželkou a všechno bylo jinak
- Anonymní
- 28.10.26
- 3914
Deset let jsem čekala, až se syn vrátí ze zahraničí. Když konečně přijel s manželkou, těšila jsem se, že náš dům zase ožije. Jenže Klára si během pár dní získala manžela, psa i kocoura. A já si...
V Turecku jsem se ztratila na obřím bazaru. Manžela jsem našla až po setmění
- Anonymní
- 28.10.26
- 3092
Na romantický výlet do Turecka jsme se s manželem těšili několik měsíců. Děti tentokrát zůstaly u babičky a my si konečně mohli užít pár dní bez starostí. Jenže hned druhý den se naše dovolená...
Koupili jsme vysněný dům. Sousedé nám začali dělat ze života peklo
- Anonymní
- 28.10.26
- 1753
Mysleli jsme si, že budeme mít klid, grilovat s přáteli a užívat si soukromí. Jenže sousedé odnaproti se s námi rozhodli za každou cenu soutěžit. Ať jsme udělali cokoli, museli nás trumfnout. Brzy...
a já myslím, že ocení velmi brzy jak skvělou má maminku 
hormony 
..třeba si to přečtou maminky, které neví, jestli chtějí být maminkami a pomůže jim to. Děkuju 
protože jsem u toho telila 
Moc se mito líbilo. 
