Rychlejší než jsme čekali
- Těhotenství
- Kalla1412
- 01.02.12 načítám...
Když jsem začala chodit se svým mužem, hned jsme si ujasnili, že on se už nechce ženit, že by snesl ještě jedno, dvě děti, ale ne moc brzo, a nech mě už spát, vstávám ráno do práce. Nechala jsem ho tedy se slzou v oku spát a snažila sama sebe přesvědčit, že se bez prcka ještě jednu pětiletku obejdu.
Z nanicovatého randění se stala velká láska. Krásná a silná jako strom, který roste pomalu, ale jistě do mohutnosti a velikosti. Žádný bambus, který je za měsíc metrový, jenže ho zlomíte rukou, ale pořádná sekvoj, která stále ještě roste, a já každým dnem zjišťuji, jak skvělé rozhodnutí bylo vybrat si právě tohohle chlapa.
Můj muž je normální chlap, žádný románový princ, který denně vylévá své city jako lógr do záchodu. Škrtla jsme pekelnou romantiku ze svého seznamu nutných požadavků na partnera a těšila se z každé chvíle, kdy se mi odhalilo jeho citlivé já, které ti naši lovci a válečníci neukazují často ani sami sobě.
Jednou z těch chvil byl i okamžik, kdy jsem se (a není to tak dávno) dozvěděla, že se budu vdávat. S úsměvem mi to oznámil, když jsem měla hlavu po ramena v připálené troubě, nadávala jsem jako špaček a nade mnou mi přetékal dřez na nádobí. Vylezla jsem ven, zastavila vodu, prodýchala infarkt a souhlasila.
Pak jsem si jednou hnala šílenou rýmu, bylo mi zle, zima, měla jsem hlad a ukopla jsem si palec o práh. Nenáviděla jsem celý svět a můj muž, ležící na posteli, mi s úsměvem oznámil, že už se těší na miminko. Dala jsem si nohu do ledu, na hlavu hadr, k tomu panáka a začala se těšit na svatbu a miminko.
Když jsem vysadila antikoncepci, domluvili jsme se s přítelem, že si bude dávat pár měsíců pozor, než moje tělo zase najede na bioprovoz a zvykne si fungovat bez antikoncepční berličky. Jistě, neboj, dám si pozor, dušoval se a doteď přemýšlím, jestli mě přes zvuk živého koncertu Gun´s ansd Roses vůbec slyšel, natož vnímal. Nechávalo mě to klidnou, koneckonců, napoprvé se to podaří málokomu a my určitě takové štěstí mít nebudeme, že? Uzavřela jsem to s tím, že jestli budu do svatby těhotná, bude to malý zázrak.
Bylo 3. října. Kouřila jsem první ranní cigaretu a přemýšlela o tom, že se ty cigarety zhoršily a nedalo se to ve výsledku kouřit. Namalovala jsem se, navoněla a říkala jsem si, že musím změnit značku, protože to silně připomínalo Černou kočku mé prababičky, ruský parfém, používaný v naší rodině jako repelent na komáry.
Na obědě už jsem si začala být podezřelá, věděla jsem jistě, že ještě minulý týden to tu vonělo jako v ráji a teď se to podobalo kuchyňským výparům v zaplivané čtyřce. Odpoledne ke kamarádce, koupila si test a s klidným srdcem jsem čekala na „za 3 minuty.“ Abyste pochopili, mé zmatené tělo mi dávalo jasné známky o těhotenství před každou ovulací, menstruací a někdy i po nich, takže jsem si ho dělala vlastně jen ze zvyku.
Málem jsem se propadla do záchodu, když se po 3 minutách opravdu objevila druhá čárka. Ještěže jsem byla tehdy sama doma. Přenášela jsem nejrůznější věci z místa na místo, usmívala se jako blázen a nevěřila svému štěstí. Když jsem si rychle spočítala datum porodu, musela jsem se smát. To tu červnovou svatbu asi nestihnu, leda že by oddávali na porodním sále. Našemu děťátku to netrvalo ani 2 měsíce.
Rozhodnutí oznámit to muži až po oficiálním stanovisku doktora, se rozplynulo ve chvíli, kdy přišel domů. Nedařilo se mi totiž přestat se trapně usmívat, a když někomu tvrdíte, že se nic neděje a hřebíte se u toho jako blázen, ani vám věřit nemůže. Prozradilo mě nakonec to, že jsem nechtěla kouřit. Jeho reakci jsem si představovala jakkoliv, ale stejně mě překvapil. Neustále opakoval, že je to v… víte čem, kouřil jenu za druhou a vůbec se mnou nemluvil. Šok z vlastní plodnosti překonával týden.
Myslím, že i muži, co dítě chtějí, nakonec nikdy nezareagují tak, jak si představujeme. Ale všichni se nakonec těší. I ten můj se nakonec uvolil k mazání bříška a sledování všech mých zažívacích potíží, přestrojených za první pohyby, uvolil se k připravování druhých a třetích večeří ve dvanáct večer, k poslouchání nic neříkajících parametrů kočárků a způsobů kojení, k laskavé a něžné péči, kdykoliv jsem hlasitěji vzdychla.
Jeho přátelé a kamarádi mají přesné informace o délce a průběhu těhotenství, ví o jméně i plánované svatbě, a kdybych ho neznala, myslela bych si, že se snad chlubí. Jedno je jisté. Moc se těší, a to mi dovoluje těšit se také. Je hrdý a pyšný a i já jsem hrdá a pyšná, jakého jsem vybrala miminku tátu.
Děkuji, že jste dočetly až do konce.
Přečtěte si také
Vládo, nechte nám StarDance! Vrátil se Chlopčík a já se neskutečně těším
- Anonymní
- 30.04.26
- 104
Letos se na StarDance těším fakt moc. Jednak je to takový ten oblíbený sobotní rituál, kdy se celá rodina sejdeme u obrazovky a fandíme našemu oblíbenému páru. A pak si voláme s rodiči a řešíme,...
Manžel mě tajně ve spánku natáčel a já se děsím, že to má ze „Školy znásilnění"
- Anonymní
- 30.04.26
- 215
Je zvláštní zjistit, že člověk, se kterým dlouhá léta sdílíte ložnici, společný život, děti, dokáže takhle zradit. Jako by to byl úplně jiný člověk. Čtete všechny ty děsné zprávy o zneužitých...
Synovec Petr (15) je konečně v léčbě. „Bojuje s mnoha démony," řekl nám doktor
- Anonymní
- 30.04.26
- 162
Pět měsíců jsme ho hlídali. Říkám to úplně na rovinu, protože jinak to ani popsat nejde. Po akutní hospitalizaci na psychiatrii, nám byl Petr svěřen do dočasné péče. A i když to zní hrozně, byla to...
„Vím, kdy máš termín!“ Tchyně mi prohrabala věci a úplně mě tím vytočila
- Anonymní
- 30.04.26
- 252
Fakt jsem si po té scéně, kdy nám vlezla do ložnice, říkala, že tohle už byl úplný strop. Že horší už to být nemůže. No… může. Mám prostě tchyni stíhačku, která využije každé příležitosti zasáhnout.
Miminko jsem nechtěla, a tak jsem šla na party a hulila trávu. Teď toho lituji
- Anonymní
- 30.04.26
- 230
Hudba duněla tak nahlas, že jsem konečně neslyšela vlastní myšlenky. A přesně to jsem potřebovala. Vypnout. Na pár hodin nebýt tou holkou, co řeší, že je těhotná s chlapem, kterého nemiluje. Prostě...
Náš tajný vztah trval tři roky. Konec přišel mnohem krutěji, než jsem čekala
- Anonymní
- 29.04.26
- 3916
Mám trápení, se kterým se prakticky nikomu nemůžu svěřit. Jen jedné kamarádce, která o všem věděla. Tři roky jsem žila dvojí život. S manželem jsme spolu 20 let, náš vztah je hodně vyčpělý,...
Moje přítelkyně nemá nikdy dost. Kamarádi mi to závidí, já z toho šílím
- Anonymní
- 29.04.26
- 2915
Jana je krásná žena, která je navíc sexuálně velmi náruživá. Všichni si myslí, že je to výhoda. Kluci v hospodě mi říkají, jak skvěle jsem si vybral. Já se tvářím jako „borec“, ale ve skutečnosti...
Dcera (14) odešla k otci za „svobodou“: Ničí si budoucnost a já to mám platit
- Anonymní
- 29.04.26
- 1456
Dneska jsem ze skříně v dětském pokoji vyndala poslední učebnici dějepisu, kterou si tu Klára zapomněla. Sedla jsem si na její postel a rozbrečela se. Ne proto, že by mi chyběl její smích – ten už...
Lékař mi odmítl napsat Mounjaro. Uvažuju, že si ho seženu „jinde“
- Anonymní
- 29.04.26
- 1493
Dneska jsem odcházela z ordinace a měla jsem regulérně slzy v očích. Cítila jsem se ponížená, odmítnutá a neuvěřitelně naštvaná. Šla jsem tam s takovou nadějí! Říkala jsem si, že konečně existuje...
Naše vymodlená holčička se ve školce mění v agresorku. Denně jsem na koberečku
- Anonymní
- 29.04.26
- 1016
Na Anežku jsme čekali pět let. Už jsme měli zažádáno o adopci, když se konečně po pátém umělém oplodnění zadařilo a já donosila zdravou a krásnou holčičku. Strašně jsem si přála právě dceru,...