Moje cesta s IVF
- Snažení
- Mates26
- 18.02.13
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Na eMiminu jsem už druhý rok a stále mám stejný status, snažíme se o dítě. Další rok je pryč a přece jen je tentokrát něco jinak. Dlouho jsem čekala, abych mohla napsat pokračování svého deníčku a dočkala jsem se.
Předešlý deníček byl o nekonečně se točícím kolotoči snažení, který se záhy zastavil. Dnes už vím, že je velmi důležité mít dobrého gynekologa, který vám před hormonální léčbou (je zbytečná, dokud neodhalíte problém) udělá základní vyšetření. Bod zlomu nastal, když jsem změnila gynekologa a už po druhé návštěvě jsem odcházela s doporučením do centra asistované reprodukce a diagnózou primární sterilita. V ten den se mi změnil svět a zaplavily mě pocity strachu.
Z množství letáčků jsem si vybrala centrum IRG v Karlových Varech a už po prvním telefonátu jsem věděla, že to byla správná volba. Den první návštěvy se blížil a moje nervozita stoupala. Strašně jsem se bála, co nás čeká a jaký ortel nad námi vynesou. Ten den byl pro mě velice náročný, ale odcházeli jsme s velkou nadějí, kterou jsme nepocítili víc než rok. Další návštěvou se mi opět změnil svět. Dle výsledků vyšetření se zjistilo, kde je problém a bohužel problém byl pouze ve mně a bylo velmi těžké se s tím vyrovnat.
Okamžitě mi nasadili hormonální léčbu. Bohužel jsem reagovala velmi slabě a po první neúspěšné inseminaci jsme nechtěli čekat na zázrak, svolili jsme k IVF a já jsem se začala těšit. V den, kdy jsem v jedné ruce držela plán terapie a v druhé plnou tašku léků, mě úsměv přešel. Tohle období bylo velmi těžké a vy si uvědomíte, jak je důležité mít milujícího partnera, který stojí při vás, když si poprvé musíte píchnout injekci, zvládá vaše výkyvy nálad a nosí vám hořký čaj, když vám není po lécích dobře. Nakonec zjistíte, že se na plánovaný odběr vajíček strašně těšíte 
Úrodu jsme měli hezkou, ale moje radost vystřídalo velké zklamání, když nám zakázali transfer pro riziko OHSS. A zase jsem odcházela s taškou plnou injekcí. OHSS u mě nakonec opravdu propukl a nebylo to tedy moc příjemné, ale když dojdete už tak daleko, tak jen zatnete zuby. V dalších týdnech mě čekala příprava na KET a opět se ve mně proudil optimismus. V den transferu našich miminek jsem byla neskutečně šťastná, kdo by si připouštěl neúspěch. A zase ty injekce! Blížil se den testování a já jsem byla strašně nervózní. Jaké bylo pro mě velké zklamání, když test byl negativní a následně krev taky. Dá se klesnout ještě níž, když už sedíte na dně?!
Podstoupili jsme genetické a hematologické vyšetření a já jsem se připravovala na další KET. Můj optimismus mě opouštěl, po transferu jsem nevylezla pár dní z postele a začala jsem nenávidět injekce. Testovat jsem odmítla a jela rovnou na krev. Na ten den nikdy nezapomenu, když jsem s velkým strachem zvedala telefon z institutu. Celý rozhovor si nepamatuji, utkvěla mi hlavě jen věta “ vaše HCG je pozitivní, jste těhotná”, a rozbrečela jsem se štěstím.
Začátek těhotenství se neobešel bez komplikací, ale já stále věřím, že všechno dobře dopadne. Zdá se, že se mi nakonec můj sen státi se maminkou splní a předešlé dva roky budou v mém životě jen mizivou vzpomínkou.
Přečtěte si také
Prababička jí brala výplatu. Bydlela v kůlně a všichni to považovali za normální
- Anonymní
- 26.10.26
- 46
Když mi babička vyprávěla o starých časech, často mluvila o tom, jak si lidé na vesnici pomáhali a jak se dřív žilo skromně. O Růženě, která celý život strávila na statku našich předků, ale mluvila...
Po 6 letech dovolená bez dětí! Zpočátku to byla vášeň, pak přišlo kruté prozření
- Anonymní
- 26.10.26
- 57
Když nám tchyně nabídla, že si na pár dní vezme děti, málem jsem ji objala. Po šesti letech jsme měli být konečně sami. Žádné ranní vstávání, chystání svačin, nekonečné otázky ani večerní uspávání....
Manžel mě přiměl podepsat smlouvu. Teď mě vyhazuje z vlastního baráku
- Anonymní
- 26.10.26
- 118
Nikdy by mě nenapadlo, že člověk, se kterým jsem strávila patnáct let života a vychovala dvě děti, mě dokáže takhle podrazit. Věřila jsem mu, podporovala ho a roky se starala o rodinu, zatímco on...
Chtěla bych být sama sebou. Kvůli manželovi předstírám, že jsem někdo jiný
- Anonymní
- 25.10.26
- 1771
Jsme spolu už deset let. Máme dvě děti, dům, auto a každý rok dvě rodinné dovolené. Zdálo by se, že si žijeme nějaký vysněný sen a mnoho lidí nám ho asi závidí, jenže nikdo neví, že tohle všechno...
Naprosté fiasko před akcí ve školce. Dva dny práce na kostýmu bylo k ničemu
- Anonymní
- 25.10.26
- 1530
Mladší dcera měla mít první halloweenskou párty ve školce. Chtěla jsem být akční matka a ušila jsem jí originální kostým. Práce na šatičkách permoníka mi trvala celé dva dny. Nakonec si je dcera...
Vozím neteř do školy. Jednou jsem nemohla a táta mě kvůli tomu seřval
- Anonymní
- 25.10.26
- 4832
Občas mám pocit, že v naší rodině neplatí běžné zákony logiky a zdravého rozumu. Když uděláte pro příbuzné laskavost jednou, je to hezké gesto. Když je děláte každý den, stane se z toho povinnost,...
Arménie - den 2.: Vládní kolona, mléko z lékárny a duduk v chrámu
- Amsetka
- 25.10.26
- 334
Divoká cesta Arménii s kojencem a předškolákem.
Frustraci a zoufalství si vybíjím na manželovi. On mi to zatím tiše trpí
- Anonymní
- 25.10.26
- 1116
Jsem si moc dobře vědoma, že jsem s manželem vyhrála v loterii. Je hodný, laskavý a vždycky je mi nablízku, když potřebuji oporu. Zároveň si uvědomuji, že právě na něj házím všechny svoje...
Základka dceru nic nenaučila. Teď platím tisíce za přípravné kurzy na střední
- Anonymní
- 24.10.26
- 5568
Moje patnáctiletá dcera je letos v deváté třídě a brzy ji čekají přijímačky na střední školu. Je chytrá, po celou dobu na základce měla jedničky a dvojky. Přesto jí musím platit přípravné kurzy,...
Nájemník nám vytopil byt. Manželka šla situaci vyřešit po svém
- Anonymní
- 24.10.26
- 3181
Když nám nájemník vytopil byt, čekala jsem hádku, telefonáty a pojišťovnu. Místo toho manželka oznámila, že to vyřeší osobně. Když se vrátila, byla až podezřele spokojená. A mně začalo vrtat...
krásné 
Snad i já se konečně dočkám… Díky za deníček a naději…
