Moje cesta s IVF
- Snažení
- Mates26
- 18.02.13
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Na eMiminu jsem už druhý rok a stále mám stejný status, snažíme se o dítě. Další rok je pryč a přece jen je tentokrát něco jinak. Dlouho jsem čekala, abych mohla napsat pokračování svého deníčku a dočkala jsem se.
Předešlý deníček byl o nekonečně se točícím kolotoči snažení, který se záhy zastavil. Dnes už vím, že je velmi důležité mít dobrého gynekologa, který vám před hormonální léčbou (je zbytečná, dokud neodhalíte problém) udělá základní vyšetření. Bod zlomu nastal, když jsem změnila gynekologa a už po druhé návštěvě jsem odcházela s doporučením do centra asistované reprodukce a diagnózou primární sterilita. V ten den se mi změnil svět a zaplavily mě pocity strachu.
Z množství letáčků jsem si vybrala centrum IRG v Karlových Varech a už po prvním telefonátu jsem věděla, že to byla správná volba. Den první návštěvy se blížil a moje nervozita stoupala. Strašně jsem se bála, co nás čeká a jaký ortel nad námi vynesou. Ten den byl pro mě velice náročný, ale odcházeli jsme s velkou nadějí, kterou jsme nepocítili víc než rok. Další návštěvou se mi opět změnil svět. Dle výsledků vyšetření se zjistilo, kde je problém a bohužel problém byl pouze ve mně a bylo velmi těžké se s tím vyrovnat.
Okamžitě mi nasadili hormonální léčbu. Bohužel jsem reagovala velmi slabě a po první neúspěšné inseminaci jsme nechtěli čekat na zázrak, svolili jsme k IVF a já jsem se začala těšit. V den, kdy jsem v jedné ruce držela plán terapie a v druhé plnou tašku léků, mě úsměv přešel. Tohle období bylo velmi těžké a vy si uvědomíte, jak je důležité mít milujícího partnera, který stojí při vás, když si poprvé musíte píchnout injekci, zvládá vaše výkyvy nálad a nosí vám hořký čaj, když vám není po lécích dobře. Nakonec zjistíte, že se na plánovaný odběr vajíček strašně těšíte 
Úrodu jsme měli hezkou, ale moje radost vystřídalo velké zklamání, když nám zakázali transfer pro riziko OHSS. A zase jsem odcházela s taškou plnou injekcí. OHSS u mě nakonec opravdu propukl a nebylo to tedy moc příjemné, ale když dojdete už tak daleko, tak jen zatnete zuby. V dalších týdnech mě čekala příprava na KET a opět se ve mně proudil optimismus. V den transferu našich miminek jsem byla neskutečně šťastná, kdo by si připouštěl neúspěch. A zase ty injekce! Blížil se den testování a já jsem byla strašně nervózní. Jaké bylo pro mě velké zklamání, když test byl negativní a následně krev taky. Dá se klesnout ještě níž, když už sedíte na dně?!
Podstoupili jsme genetické a hematologické vyšetření a já jsem se připravovala na další KET. Můj optimismus mě opouštěl, po transferu jsem nevylezla pár dní z postele a začala jsem nenávidět injekce. Testovat jsem odmítla a jela rovnou na krev. Na ten den nikdy nezapomenu, když jsem s velkým strachem zvedala telefon z institutu. Celý rozhovor si nepamatuji, utkvěla mi hlavě jen věta “ vaše HCG je pozitivní, jste těhotná”, a rozbrečela jsem se štěstím.
Začátek těhotenství se neobešel bez komplikací, ale já stále věřím, že všechno dobře dopadne. Zdá se, že se mi nakonec můj sen státi se maminkou splní a předešlé dva roky budou v mém životě jen mizivou vzpomínkou.
Přečtěte si také
Volby jako za komunismu: Není trapné házet do urny jedinou kandidátku?
- Anonymní
- 07.10.26
- 610
Jak všichni víte, blíží se komunální volby a jistě už jste ve svých schránkách našli obálky s kandidátními listinami pro vaše obce. Já tu svou otevřela s očekáváním. Naše malá vesnice sice nemá moc...
Ex si prosadil, aby dcera chodila do dvou školek. Následky nesla hlavně ona
- Anonymní
- 07.10.26
- 1113
Dvě školky, noční můra, která trvala dva roky. Nechápu, jak tohle může někdo dopustit. Ex se po rozvodu odstěhoval na druhý konec Prahy a trval na tom, že naše společná, tehdy tříletá Anežka, bude...
Dcera si změnila heslo k telefonu. Začala jsem mít podezření
- Anonymní
- 07.10.26
- 842
Dcera už je ve věku, kdy si začíná hlídat svoje soukromí. Proto mě nejdřív nijak zvlášť nepřekvapilo, když si změnila heslo k telefonu. Jenže pak jsem si všimla, že si s někým pořád píše, telefon...
„Chlap si má po práci sednout na gauč a mít klid!“ tvrdí tchyně
- Anonymní
- 07.10.26
- 4276
S tchyní máme v zásadě hezký vztah. Kdykoliv přijede na návštěvu, přiveze pečený koláč, dětem vykoupí půlku hračkářství a upřímně se zajímá o to, jak se máme. Jenže v momentě, kdy se konverzace...
Na firemním večírku jsem si spletla kolegu. To, co se stalo potom, byl osud
- Anonymní
- 07.10.26
- 1464
Na firemní večírky jsem nikdy moc nebyla. Člověk se tam většinou snaží vypadat, že se skvěle baví, i když polovinu večera přemýšlí, kdy už bude společensky přijatelné odejít domů. Tentokrát jsem...
Rok jsem měla dokonalý vztah. Pak u mých dveří zazvonila jeho manželka
- Anonymní
- 07.10.26
- 1065
Téměř rok jsem žila v přesvědčení, že jsem potkala toho pravého. David byl pozorný, galantní, nosil mi kytky bez důvodu a každá naše společná chvíle doprovázená kávou nebo procházkou byla jako...
Vždycky jsem si myslela, že svoje dítě nikdy neuhodím. Pak jsem mu dala facku
- Anonymní
- 06.10.26
- 1490
Jednu věc jsem měla ve výchově svých dětí vždycky jasnou. Nebudu je bít. Sama jsem jako dítě dostávala facky a párkrát i pořádně přes zadek. „Škoda každé rány, která padne vedle,“ slýchala jsem...
Tchyně má klíče od bytu a chodí bez ohlášení. Manžel to neřeší
- Anonymní
- 06.10.26
- 1278
Klíče od našeho bytu dostala tchyně jen pro případ nouze. Jenže postupně je začala používat kdykoli se jí zachce. Nosí polévku, přerovnává věci, kontroluje domácnost a manžel tvrdí, že bych měla...
Dělala jsem vše pro podporu jeho imunity. Stejně byl syn ve školce pořád nemocný
- Anonymní
- 06.10.26
- 565
Když Matěj loni nastoupil do školky, počítala jsem s tím, že první rok bude horší. Rýma, kašel, jednou za čas teplota. Jenže realita byla taková, že byl doma snad každé dva týdny. A já málem přišla...
Manžel domů „donesl“ pohlavní nemoc. Tvrdí, že mě nepodvedl
- Anonymní
- 06.10.26
- 1908
K lékařce jsem šla kvůli potížím, které jsem nejdřív přičítala něčemu banálnímu. Výsledek vyšetření mě zaskočil. Manželovi jsem řekla, že by se měl nechat vyšetřit také, ale on odmítá připustit, že...
krásné 
Snad i já se konečně dočkám… Díky za deníček a naději…
