Moje cesta s IVF
- Snažení
- Mates26
- 18.02.13
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Na eMiminu jsem už druhý rok a stále mám stejný status, snažíme se o dítě. Další rok je pryč a přece jen je tentokrát něco jinak. Dlouho jsem čekala, abych mohla napsat pokračování svého deníčku a dočkala jsem se.
Předešlý deníček byl o nekonečně se točícím kolotoči snažení, který se záhy zastavil. Dnes už vím, že je velmi důležité mít dobrého gynekologa, který vám před hormonální léčbou (je zbytečná, dokud neodhalíte problém) udělá základní vyšetření. Bod zlomu nastal, když jsem změnila gynekologa a už po druhé návštěvě jsem odcházela s doporučením do centra asistované reprodukce a diagnózou primární sterilita. V ten den se mi změnil svět a zaplavily mě pocity strachu.
Z množství letáčků jsem si vybrala centrum IRG v Karlových Varech a už po prvním telefonátu jsem věděla, že to byla správná volba. Den první návštěvy se blížil a moje nervozita stoupala. Strašně jsem se bála, co nás čeká a jaký ortel nad námi vynesou. Ten den byl pro mě velice náročný, ale odcházeli jsme s velkou nadějí, kterou jsme nepocítili víc než rok. Další návštěvou se mi opět změnil svět. Dle výsledků vyšetření se zjistilo, kde je problém a bohužel problém byl pouze ve mně a bylo velmi těžké se s tím vyrovnat.
Okamžitě mi nasadili hormonální léčbu. Bohužel jsem reagovala velmi slabě a po první neúspěšné inseminaci jsme nechtěli čekat na zázrak, svolili jsme k IVF a já jsem se začala těšit. V den, kdy jsem v jedné ruce držela plán terapie a v druhé plnou tašku léků, mě úsměv přešel. Tohle období bylo velmi těžké a vy si uvědomíte, jak je důležité mít milujícího partnera, který stojí při vás, když si poprvé musíte píchnout injekci, zvládá vaše výkyvy nálad a nosí vám hořký čaj, když vám není po lécích dobře. Nakonec zjistíte, že se na plánovaný odběr vajíček strašně těšíte 
Úrodu jsme měli hezkou, ale moje radost vystřídalo velké zklamání, když nám zakázali transfer pro riziko OHSS. A zase jsem odcházela s taškou plnou injekcí. OHSS u mě nakonec opravdu propukl a nebylo to tedy moc příjemné, ale když dojdete už tak daleko, tak jen zatnete zuby. V dalších týdnech mě čekala příprava na KET a opět se ve mně proudil optimismus. V den transferu našich miminek jsem byla neskutečně šťastná, kdo by si připouštěl neúspěch. A zase ty injekce! Blížil se den testování a já jsem byla strašně nervózní. Jaké bylo pro mě velké zklamání, když test byl negativní a následně krev taky. Dá se klesnout ještě níž, když už sedíte na dně?!
Podstoupili jsme genetické a hematologické vyšetření a já jsem se připravovala na další KET. Můj optimismus mě opouštěl, po transferu jsem nevylezla pár dní z postele a začala jsem nenávidět injekce. Testovat jsem odmítla a jela rovnou na krev. Na ten den nikdy nezapomenu, když jsem s velkým strachem zvedala telefon z institutu. Celý rozhovor si nepamatuji, utkvěla mi hlavě jen věta “ vaše HCG je pozitivní, jste těhotná”, a rozbrečela jsem se štěstím.
Začátek těhotenství se neobešel bez komplikací, ale já stále věřím, že všechno dobře dopadne. Zdá se, že se mi nakonec můj sen státi se maminkou splní a předešlé dva roky budou v mém životě jen mizivou vzpomínkou.
Přečtěte si také
Přistihla jsem tchyni, jak fotí moje dítě nahé. Seřvala mě, že z ní dělám úchyla
- Anonymní
- 10.05.26
- 1775
S tchyní jsme měly kvůli fotkám našeho syna neshody už několikrát. Jenže když jsem ji jednou přistihla, jak si ho fotí nahého při koupání, vznikl mezi námi konflikt, který od té doby pořád visí ve...
Nehtařka se mi vysmála, že mám „ruce uklízečky“. Myslím, že mě chtěla ponížit
- Anonymní
- 10.05.26
- 891
Chtěla jsem jen nové nehty a chvíli vypnout. Místo toho se mi nehtařka během manikúry vysmála kvůli mým rukám tak, že jsem měla chuť okamžitě odejít.
Doktorka dala dceři antibiotika. Až po brutální reakci uznala, že to byla chyba
- Anonymní
- 10.05.26
- 685
Někdy jsem na doktory opravdu strašně naštvaná. Třeba jako teď. Moje čtyřletá dcera měla virózu, která se zhoršila tím, že ji začalo bolet ucho. Šli jsme jako obvykle na ORL, kde paní doktorka...
Nachytala mě s milencem v restauraci. A sama tam přišla s mladším mužem
- Anonymní
- 10.05.26
- 862
Když mě tchyně přistihla, jak se líbám s milencem v restauraci, myslela jsem si, že je po všem. Jenže během pár vteřin mi došlo, že ani ona tam nebyla nevinně, přišla totiž za ruku s o dost mladším...
Máme doma více dětí a je u nás živo. Soused nám kvůli hluku vyhrožuje sociálkou
- Anonymní
- 10.05.26
- 994
Žijeme v panelovém domě, máme tři děti a psa. Jsme všichni tak nějak od přírody hlučnější a děti jsou navíc hodně živé a temperamentní. Pod námi bydlí starší pán, který nás nemá rád a už několikrát...
„Už na mě nesahejte!“ Na tchyni jsem vyjela před rodinou a pleskla ji přes ruku
- Anonymní
- 09.05.26
- 4922
Možná jsem to přehnala. Jenže po měsících, kdy moje tchyně ignorovala, že mi její neustálé sahání na břicho vadí, ve mně při jedné rodinné návštěvě něco prostě prasklo. A reakce, která přišla,...
Děti jsem si vysnila. Realita mateřství je pro mě ale velkým zklamáním
- Anonymní
- 09.05.26
- 3136
Vždycky jsem chtěla být mámou. Celý život jsem se těšila, až budu mít děti. Také mě stálo hodně úsilí vůbec otěhotnět. Věřila jsem, že mateřství bude krásné a naplňující, přesně tak, jak o něm...
Pokladní okomentovala moje vložky tak nahlas, že se otočila celá fronta
- Anonymní
- 09.05.26
- 2026
Chtěla jsem jen rychle nakoupit pár běžných věcí. Jenže když pokladní u pásu nahlas okomentovala balení vložek, které jsem kupovala, otočila se za mnou skoro celá fronta. A já měla chuť z toho...
Shodila jsem prvních pět kilo. Podle manžela je to jen „šroubek z tanku“
- Anonymní
- 09.05.26
- 1127
Mateřství mi dalo dvě nádherné děti, ale vzalo mi mou postavu. Po porodu mi zůstalo dvacet kilo navíc. Dvacet kilo, která pro mě nejsou jen číslem na váze, ale těžkým batohem únavy, hormonálních...
Život na vedlejší koleji (4. díl)
- Anonymní
- 09.05.26
- 1394
Dva týdny. Přesně tak dlouho trvalo, než se můj život smrskl do dvanácti banánových krabic a jednoho podepsaného papíru s hlavičkou „Dohoda o vypořádání společného jmění“.
krásné 
Snad i já se konečně dočkám… Díky za deníček a naději…
