Moje cesta, ještě není konec
- Snažení
- Suzane
- 05.11.10
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Po opravdu dlouhém navštěvování těchto stránek jsem se rozhodla i já přispět svým životopisem.
Mám v poslední době dost špatné období. Ale vlastně od začátku.
Je mi 31 let, s mým mužem se znám cca 10 let, z toho 3 roky jsme manželé. Už před 6 lety jsme se začali pokoušet o miminko. Po vysazení HA a skoro 6 měsíců čekání na MS (nepřišla ani po dvou Agolutinech) jsem se objednala do CAR Sanus v HK, kde se začal ten „kolotoč“ pomalu roztáčet.
Samozřejmě následovala různá vyšetření, včetně laparoskopického. V té době, já neznalá, mně ani nenapadlo si sama říci o nějaké konkrétní vyšetření či odběry krve. Asi po 1,5 roce následovala 1. IUI. Samozřejmě jsem si myslela, že půjdu z toho zákroku domů už těhotná a v duchu skoro vybírala jméno pro mimino.
Těch inseminací bylo během dalšího roku 6. Po každém negativním testu jsem byla na dně. Začala jsem brouzdat po internetu a sháněla různé informace, příběhy atd. Zjistila jsem, že mi za celou tu dobu (cca 3 roky) ani jednou neudělali hormonální profil z krve. Když jsem jim to řekla (pozor – poprvé jsem se ozvala !) jejich jednání bylo opravdu strašné.
Mezitím jsme se s manželem doma „snažili“ o stošest, já užívala různé bylinky, vyzkoušela nespočet „zaručených“ metod, od bylinek přes léčitele až po kineziologii. Před 2,5 lety jsem se rozhodla změnit CAR. Přešla jsem tedy do Gennetu Praha. No, já byla jak Alenka v říši Divů. Chování všech sestřiček a doktorů bylo více než vlídné a milé.
Úplně automaticky mne ihned poslali na krev, kde zjistili vysokou hladinu FSH. A najednou tu byla diagnóza. Předčasné ovariální selhání. Předčasný přechod. Stav trvalý. Ježíši, zní to strašně. Opět internet a shánění veškerých informací. Při další návštěvě mi vše vysvětlili. IVF jedině s darovanými vajíčky. Podali veškeré informace včetně ceny a poslali domů.
Úplně jsem se sesypala. Panebože, NIKDY nebudu moct mít své dítě. S manželem jsme vše probírali, vždy stál při mne, byl mi oporou, i když stejně konečné rozhodnutí je vždy na mne. Po čase jsem to všechno vstřebala, nabrala už asi stý dech a vrhla se do pokusu IVF s darovanými vajíčky. Opět kolotoč vyšetření, čekání na dárkyni, zaplatit cca 40 tisíc a hlavně sjednotit MS mne a dárkyně.
U mne nadlidský výkon. MS jsem někdy nedostala ani po třech Agolutinech, někdy jsem ji zase dostala sama, bez léků. Tak se nám to pochopitelně nepodařilo. Tzn, že vajíčka musí být zamražena a my jdeme při nejbližší příležitosti na KET. Dopadl pouze jeden pokus (byly pouze dvě vajíčka). Výsledek? Zamlklé těhotenství. Další rána pod pás, i když jsem už tak otřelá, že mne to ani nijak nevzalo.
No a v tu dobu začali problémy doma. Více hádek, výměny názorů atd. Nebudu to tady vše popisovat. Vina je na obou stranách. Krizi jsme překonali, koupili si psa a před 6 měsíci se vrhli do dalšího pokusu IVF s darovanými vajíčky.
A jaká je situace dnes? Jsou odebraná vajíčka, oplozená manželovými spermiemi a já čekám na telefonát, kdy mohu přijet na ET.
Menstruaci jsem sice neměla, ale po Estrofemu mi krásně narostla sliznice, takže jdeme do ET. Jenže z 9 odebraných vajíček je oplozených pouze 8 a z toho jsou pouze dvě kvalitně se vyvíjející. Použili metodu ICSI a prodlouženou kultivaci. (Cena 50.000,–) Tak se tu teď modlím, aby ty dvě vydržela. A situace doma? Jedna rána za druhou.
Právě jsem se dozvěděla o manželově bokovce (světe div se, je to moje dost dobrá kamarádka, která zná celou naši historii) On zatím neví, že já to vím. Vůbec nevím, co mám dělat. V práci mi ubrali z platu 25% a na krku mám hypotéku.
Přesto všechno neztrácím naději a stále myslím na ty dvě embryjka. Jak to dopadne se mnou a manželem nevím, nejspíš rozvodem. Už mu nezvládnu odpustit, nemám na to sílu. Díky, že jsem se mohla vypovídat.
V mém okolí neznám nikoho z takovýmto problémem.
Všem… hlavu vzhůru
Přečtěte si také
Dcera nechtěla vstávat. Zdržovalo to celou rodinu, dokud jsme nenajeli na systém
- Anonymní
- 29.09.26
- 61
Je to už několik let, co naše celá rodina má ranní rituál, přes který lidově řečeno „nejede vlak“. Jednoduše všichni respektujeme systém, který jsme si kvůli dceři několik let zpátky nastavili, aby...
Vdaná milenka: V posteli je dokonalá, ale děsím se, co přijde dál
- Anonymní
- 29.09.26
- 68
V posteli je to naprostá bomba. Je skvělá, zkušená, má skvělou fyzičku a neskutečně mě přitahuje. Jsem svobodný chlap a tenhle čistě fyzický vztah mi od začátku dokonale vyhovoval. Jenže, asi...
Učitelka označila naši dceru za problémovou. Pravdu jsme zjistili z nahrávky
- Anonymní
- 29.09.26
- 141
Když nám třídní učitelka řekla, že naše dcera je ve škole problémová, snažili jsme se jí věřit. Nechtěli jsme být rodiče, kteří automaticky hájí svoje dítě. Jenže pak jsme slyšeli nahrávku, kterou...
Dcera se svěřuje umělé inteligenci a já se jí vůbec nedivím. Dělám to také
- Anonymní
- 28.09.26
- 898
Nedávno jsem četla, že děti se začínají svěřovat umělé inteligenci s věcmi, které neřeknou rodičům. A vůbec se tomu nedivím. Moje dospívající dcera Simona s ní řeší prakticky všechno. Zpočátku jsem...
Děti rostou. Jen jejich věci nějak neubývají
- Anonymní
- 28.09.26
- 585
Děti mají jednu úžasnou vlastnost. Rostou. Je to sice poněkud drahý koníček, protože člověk každou chvíli kupuje větší boty, delší kalhoty, větší bundy a další věci, které ještě před třemi měsíci...
Celý víkend jsem byla doma. V neděli jsem byla unavenější než v pátek
- Anonymní
- 28.09.26
- 9128
V pátek jsem přišla domů a měla jsem jasno. Tenhle víkend nikam nejdu. Žádné návštěvy, žádné nakupování, žádné výlety, žádné „pojď, když už je hezky“. Chtěla jsem mít prostě pokoj.
Syn nechtěl do školky. Myslela jsem, že se mu stýská. Pravda byla horší
- Anonymní
- 28.09.26
- 5061
Každé ráno jsme bojovali. Syn plakal, držel se mě a prosil, abych ho ve školce nenechávala. Říkala jsem si, že je to jen období, že si zvyká na nové prostředí. Jenže pak jsem zjistila, že za jeho...
Těšila jsem se na svobodu, až děti vyrostou. Teď se bojím odjet na dovolenou
- Anonymní
- 28.09.26
- 7157
Je mi 55 let a celý život jsem měla pocit, že jednou přijde chvíle, kdy budu mít konečně čas sama na sebe. Děti vyrostou, já si odpočinu a začnu trochu žít. Budu cestovat, kam budu chtít, na nikoho...
Dala jsem synovi do školky kraťasy. Učitelka ze mě udělala krkavčí matku
- Anonymní
- 27.09.26
- 2521
První dny v záři. Školkový kolotoč se rozběhl na plné obrátky a s ním i nekonečné seznamy požadavků, co všechno musí mít děti ve skříňkách. Náhradní tričko, spodní prádlo, věci na převlečení na...
Dlouho jsem čekala, jestli mě touha po dítěti přece jen dožene. Nedohnala
- Anonymní
- 27.09.26
- 1362
Děti jsem nikdy vyloženě nechtěla. Nebyla jsem ale ani přesvědčená, že je nechci za žádnou cenu. Spíš jsem pořád čekala, jestli se ve mně něco změní.
Drzim palce, zvladni to 
to je smutné, jsi naprostá kopie mé spolupracovnice…moc držím pěsti, aby to vyšlo a manžel se třeba nějak probudil… 
Chci tím jen říct, že je to těžké pro oba.
..rozhodně nezastavuj rozběhlé ivf…určitě si manželem promluv,třeba jenom zmetek ujel…počkej si na jeho názor a podle toho se rozhodni…někdo mi jednou řekl zkuste mu odpustit.Tak ti moc držím palečky a dej vědět jak ti to vše dopadlo 
s manželem a ať se zadaří !
Držím moc palečky, aby se aspoň jedno miminko zdárně chytilo a vyvýjelo. Znám holčinu s darovanými vajíčky, má dvojčátka a absolutně jí nepřijde na mysli, že miminka nejsou její. Jsou, ona je nosila pod srdíčkem a ona je také porodila, kojila. Miminka jsou jenom její a budou jenom tvoje. Co se týká manžela, tak bych na něj uhodila. Prostě bych nachystala večeři, svíčky a při večeři mu řekla, že to víš. Uvidíš jeho reakci, zda spolu budete nebo ne. Důležitá jsou teď miminka, držím palečky.